Kentia (Howea forsteriana, Becc. 1877)

Identita

Howea forsteriana (Howea forsteriana (F.Muell.) Becc., 1877), často označovaná jako Kentia, je palma z čeledi Arecaceae a rodu Howea. Je přísně endemická na ostrově Lord Howe, malém australském území v Tasmanově moři. S ostrovem souvisejí obě jména: Howea je odvozeno od jeho názvu a obchodní označení kentia od Kentia, jeho někdejšího správního střediska. ^{1 4}

V Evropě a Severní Americe je tato rostlina známá hlavně jako elegantní pokojová palma. Používají se mezinárodní názvy Kentia palm a Thatch palm. Snášenlivost mírnějšího osvětlení a splývavý vzrůst z ní již ve viktoriánské době učinily oblíbenou palmu do salonů. ^{2 3}

Poznávací znaky

Poznávacím znakem jsou obloukovité zpeřené listy, u starších rostlin dlouhé až přibližně 3 m, vyrůstající na vrcholu jediného kmene. Každý list má četné úzké lístky, na líci tmavozelené a na rubu světlejší. Lístky lehce převisají a dodávají palmě měkkou siluetu. ^{3 4}

Vzpřímený kmen je zpočátku zelený a později hnědne. Zdobí jej pravidelné kroužky, jizvy po opadlých listech. Báze řapíků jsou světlé, hladké a bez trnů, na rozdíl od některých ostnitých palem. Růst je výrazně pomalý: ročně přibývá jen několik nových listů. ^{2 3}

Při pěstování v nádobě palma jen zřídka přesáhne 2–3 m. V ostrovní domovině může dosáhnout přibližně deseti metrů výšky a v dospělosti se rozkládá do šířky několika metrů. ^{2 1}

Užitečná taxonomie

Jméno Howea forsteriana (F.Muell.) Becc. pochází z konce 19. století. Druhové přídavné jméno forsteriana připomíná přírodovědce Johanna Reinholda Forstera a Georga Forstera, kteří doprovázeli Cooka v Tichomoří. Rod Howea zahrnuje pouze dva druhy, oba endemické na Lord Howe. S touto palmou souvisejí následující jména:

• Howea forsteriana (F.Muell.) Becc., přijaté jméno;
• Kentia forsteriana F.Muell., bazionym a základ obchodního označení;
• Grisebachia forsteriana (F.Muell.) H.Wendl. & Drude, související botanické jméno;
• Howea belmoreana (C.Moore & F.Muell.) Becc., druhá palma z ostrova.

Nejspolehlivější oporou je přijaté vědecké jméno Howea forsteriana. Kentia je obchodní označení vycházející ze staršího rodového jména. Howea belmoreana, dlouho prodávaná pod podobnými etiketami, představuje samostatný druh, nikoli pouhou varietu. ^{1 4}

Stanoviště a rozšíření

Přirozený výskyt je endemický na ostrově Lord Howe, izolovaném sopečném ostrůvku v Tasmanově moři mezi Austrálií a Novým Zélandem. Palma tam roste v nízkých lesích a na vlhkých svazích, v propustných sopečných půdách a mírném vlhkém oceánském podnebí. ^{1 5}

Ostrovní původ vysvětluje malý původní areál i dobrou snášenlivost mírnějšího osvětlení. Pod lesním zápojem palma přijímá slabší světlo, s nímž se vyrovná jen málo jiných palem. Ve velkém se pěstuje také na nedalekém ostrově Norfolk, který se podílí na produkci semen. ^{2 3}

Mimo původní areál jde o pěstovanou rostlinu. V mírném podnebí slouží jako palma na terasu nebo do zimní zahrady, jinde jako velká pokojová rostlina. Oblasti pěstování v Kalifornii, Španělsku či mírném pásu Evropy je třeba odlišovat od jediného původního ostrovního areálu. ^{4 1}

Životní cyklus a rozmnožování

Na starších rostlinách vyrůstají při bázi listů převislá klasovitá květenství. Květy jsou malé a nenápadné. Plodnost nastupuje až po dlouhém dospívání, v přirozeném prostředí přibližně ve věku 15 let. ^{3 4}

Plody jsou oválné peckovice, které v dospělosti získávají červenohnědou barvu. Často zmiňovaným znakem je pomalé dozrávání semen: na palmě potřebují přibližně šest let. Spolu s přísným endemismem druhu vedla tato pomalost k tomu, že se sběr semen stal na Lord Howe řízeným hospodářským zdrojem. ^{1 5}

Množení je možné pouze výsevem. Semena klíčí několik měsíců při spodním teple a dostatečné vlhkosti. Palma má jediný kmen a nevytváří odnože, proto se na rozdíl od trsnatých palem neřízkuje ani nedělí. Prodávané nádoby tak často obsahují několik mladých semenáčků vysazených společně, aby působily jako trs. ^{2 3}

Využití a rizika

Hlavní využití této palmy je okrasné. V mírném podnebí bez mrazu se uplatní v chráněné zahradě, na terase či v zimní zahradě. Jinde, včetně českých podmínek, patří k oblíbeným pokojovým palmám díky snášenlivosti mírného osvětlení i suššího vzduchu vytápěného interiéru. Na této odolnosti stojí její historická obliba v salonech od 70. let 19. století. ^{4 2}

Podle hodnocení bezpečnosti patří k netoxickým pokojovým palmám. ASPCA ji uvádí jako bezpečnou pro kočky a psy, bez známé toxické látky; po okusování nejsou popsány příznaky otravy. Je proto vhodnou volbou do domácnosti se zvířaty nebo malými dětmi, přesto je žádoucí zabránit pojídání rostlinných vláken. ^{6 5}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pěstuje se samotný botanický druh. Žádný pojmenovaný kultivar není široce rozšířen a prodávané rostliny pocházejí z výsevu. Hlavní záměnou je druhá palma z ostrova Lord Howe, Howea belmoreana, s více vzpřímenými, výrazně obloukovitě zahnutými listy a kompaktnějším vzrůstem.

Podobně mohou vypadat i další pokojové palmy se zpeřenými listy:

• Howea belmoreana, zavalitější příbuzný druh se zahnutými listy;
• Chamaedorea elegans, mnohem menší palma s více tenkými kmeny;
• Dypsis lutescens, trsnatá palma se žlutými řapíky.

Pro potvrzení druhu Howea forsteriana jsou nejspolehlivějšími znaky jediný kroužkovaný kmen, dlouhé splývavé zpeřené listy s převislými lístky a pomalý růst. Samotné prodejní označení kentia je třeba posuzovat spolu s těmito znaky. ^{3 1}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Howea forsteriana (F.Muell.) Becc.
• Royal Horticultural Society, Howea forsteriana, kentia palm
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Howea forsteriana
• Encyclopaedia Britannica, paradise palm (Howea)
• Plants For A Future, Howea forsteriana
• ASPCA, Kentia palm (Howea forsteriana), záznam netoxické rostliny