Jacobaea maritima


+33© fotografie
- fotografie 1 — (c) Jim Evans, some rights reserved (CC BY-SA) · cc-by-sa · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — zebedeugalinha · cc-by · iNaturalist
- fotografie 3 — Максим Шумских · cc-by · iNaturalist
Jacobaea maritima vděčí za stříbřité zbarvení chlupům pokrývajícím členěné listy. Tento středomořský polokeř se používá na obruby nebo do nádob, na slunci a v propustné půdě. Všechny jeho části jsou při požití jedovaté.
Číst dálOthonna maritima, Cineraria maritima, Senecio cineraria, Senecio bicolor subsp. cineraria a Senecio gibbosus subsp. cineraria
Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.
Plné slunce; stín tlumí stříbřité zbarvení a podporuje vytahování stonků.





© fotografie
(c) Jim Evans, some rights reserved (CC BY-SA) · cc-by-sa
zebedeugalinha · cc-by
Максим Шумских · cc-by
Taken Mar 6, 2015 by Tela Botanica − Liliane Roubaudi (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní v západním a středním Středomoří; přirozeně roste v části pevninské Francie a na dalších územích je zavlečená.
- Původní5
- Zavlečená1
- Francie
- Itálie
- Španělsko
- Alžírsko
- Maroko
- Velká Británie
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Základní charakteristika
Stříbřité plstnaté olistění rostliny Jacobaea maritima (Jacobaea maritima (L.) Pelser & Meijden, 2005) vytváří trsy používané na obruby nebo do nádob. Tato středomořská rostlina z čeledi Asteraceae je trvalkou s dřevnatějící bází, často pěstovanou jako letnička. Okrasný vzhled nevypovídá o její bezpečnosti: všechny části jsou při požití jedovaté. 1 2
Francouzská jména „cinéraire maritime“, „séneçon cinéraire“ a „séneçon bicolore“ dokládá Floriscope. Anglické označení „dusty miller“ se používá pro více šedých či stříbřitých rostlin; štítek obsahující pouze toto jméno proto k určení druhu nestačí. 4 6
Jak rostlinu poznat
Střídavé listy Jacobaea maritima nesou na obou stranách plstnatý pokryv bílých chlupů. Mladé čepele jsou málo laločnaté a s dozráváním se stávají hluboce členěnými. NParks uvádí délku listů 5 až 15 cm. Když je olistění mokré, vystupuje zelená barva pod chlupy; stříbřitost tlumí také stín. List, který je dočasně zelenější, proto nemusí znamenat jinou odrůdu. 5 6
Velikost závisí na způsobu pěstování. NC State popisuje rostliny vysoké přibližně 15 až 46 cm, široké 15 až 30 cm; RHS uvádí výšku asi 60 cm a NParks až 1 m. Tyto popisy neurčují univerzální maximum použitelné pro všechny rostliny pěstované v nádobách. 2 3 5
Stonky jsou plstnaté a v blízkosti dřevnaté báze později olysávají. Žluté květy jsou sdruženy do úborů připomínajících malé kopretiny. Průměry květenství uváděné NC State a NParks se rozcházejí; olistění je spolehlivějším společným vodítkem než jediný údaj o velikosti úboru. 2 5
Užitečné taxonomické údaje
Přijaté jméno Jacobaea maritima bylo publikováno v roce 2005. Toto datum se týká současné botanické kombinace, nikoli objevu rostliny: Othonna maritima L. figuruje mezi synonymy s datem zveřejnění 1753. 1
Tentýž taxon označují i starší jména Cineraria maritima (L.) L. a Senecio cineraria DC.. Jejich výskyt v katalogu neznamená, že jde o jiný druh. RHS však upřesňuje, že jméno Senecio candicans bylo pro tuto rostlinu použito nesprávně; toto chybně uplatněné jméno se nemá přebírat jako jisté synonymum. 1 3
Stanoviště a rozšíření
Jacobaea maritima je původní v západním a středním Středomoří, mimo jiné ve Francii, Itálii a Španělsku a také v severní Africe. Pobřeží a skalnaté svahy patří ke stanovištím popisovaným NC State. Floriscope potvrzuje přirozený výskyt v části evropského území Francie. 1 2 4
Kew rozlišuje četná zavlečení, včetně Velké Británie, Belgie a Baleárských ostrovů. Přítomnost ve středomořské oblasti tedy automaticky neznamená původní výskyt. Nepůvodní status uváděný NParks se týká Singapuru; nelze jej vztahovat na Francii. 1 5
Životní cyklus, pěstování a množení
Jacobaea maritima dává přednost plnému slunci a dobře propustné půdě. Po zakořenění snáší sucho, nadbytek vody nebo špatný odtok však způsobují hniloby. V silném stínu se stonky vytahují. NParks upozorňuje na zvláštní potíž v Singapuru, kde rostlině nevyhovuje kombinace horka a vysoké venkovní vlhkosti; tato tropická výhrada nepopírá její odolnost vůči suchému horku. 2 5
RHS popisuje olistění jako stálezelené, Floriscope jako poloopadavé. UW Extension pozoruje poškozování listů při dlouhotrvajícím mrazu. Ukazatele kalendáře odrážejí venkovní pěstování v mírném pásu s letní aktivitou a zimním zpomalením; jde o relativní tendence, které nepředepisují pevný objem zálivkové vody. 3 4 6
Rostlina se množí výsevem nebo letními polovyzrálými řízky. UW Extension doporučuje ponechat semena na povrchu a pro jejich klíčení uvádí 20 až 25 °C. Tato teplota se týká výsevu, nikoli optimálních podmínek pro dospělou rostlinu. NC State navrhuje také uchovávat řízky přes zimu pod sklem. 6 2
Využití a rizika
Jacobaea maritima přináší světlý kontrast do záhonů a poskytuje řezané olistění do kytic. Žluté úbory se objevují hlavně v létě, často až po prvním roce; plody jsou válcovité nažky. Pěstování jako letničky se proto často zaměřuje spíše na olistění než na kvetení. 6 3
Nebezpečí při požití vysvětlují pyrrolizidinové alkaloidy. NC State uvádí možné závažné poškození jater u člověka a mezi ohroženými skupinami výslovně jmenuje děti, kočky, psy a koně. Při kontaktu může dojít také k podráždění kůže; pro manipulaci s rostlinou se doporučují rukavice. Riziko pro další druhy zvířat zůstává v těchto zdrojích nedostatečně popsáno. 2
CliniTox výslovně zahrnuje Jacobaea maritima mezi velmi jedovaté rostliny. Podrobné pokusy a dávky na této stránce se však týkají několika dalších starčků, tedy jiných druhů příbuzných rostlin. Žádná dávka těchto rostlin se nestává dávkou specifickou pro Jacobaea maritima; prahové hodnoty pro jednotlivé skupiny zůstávají neznámé. 7
Odrůdy a možné záměny
‘Cirrus’ má kompaktní růst a nečleněné listy; ‘Silverdust’ má naopak listy velmi jemně dělené. Tyto znaky patří kultivarům popsaným UW Extension a NC State. Kew uznává také botanické poddruhy bicolor, maritima a sicula, které nejsou zahradnickými kultivary. 6 1
NC State mezi možné záměny řadí Centaurea cineraria a pelyněk ‘Powis Castle’. Tyto rostliny nepatří do přijaté synonymie Jacobaea maritima. Při určování tohoto druhu je třeba posuzovat střídavé plstnaté listy společně se žlutými úbory a ověřit celé botanické jméno, místo spoléhání pouze na stříbřitou barvu. 2 1
Hlavní zdroje
Kew vymezuje synonymii a rozšíření Jacobaea maritima. Pěstitelské zdroje popisují různé podmínky; CliniTox doplňuje toxikologii, aniž by poskytoval dávku specifickou pro tento druh.
- Kew, Plants of the World Online, Jacobaea maritima
- NC State Extension, Jacobaea maritima
- Royal Horticultural Society, Jacobaea maritima
- Plante & Cité, Floriscope, Jacobaea maritima
- National Parks Board, Singapur, Jacobaea maritima
- University of Wisconsin Extension, Dusty Miller
- Université de Zurich, CliniTox, Senecio sp., včetně Jacobaea maritima
Časté otázky
Proč Jacobaea maritima vypadá stříbřitě?
Listy pokrývá mnoho jemných chlupů. Podle UW Extension voda zvýrazňuje zelenou barvu pod nimi a stín tlumí bílé zbarvení.
Je Jacobaea maritima jednoletá, nebo vytrvalá?
Je to trvalka často pěstovaná jako letnička. Vytrvalost olistění se liší: Floriscope je označuje za poloopadavé a UW Extension popisuje jeho poškození při dlouhotrvajícím mrazu.
Je jedovatá pro kočky a psy?
Ano. NC State uvádí jedovatost při požití u domácích zvířat a výslovně jmenuje kočky a psy, aniž by udávala dávku specifickou pro jednotlivé druhy.
Jak množit Jacobaea maritima?
Doloženy jsou výsev a stonkové řízky. UW Extension doporučuje v létě odebírat polovyzrálé vrcholové řízky a semena při výsevu ponechat na povrchu substrátu.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.

