Water primrose (Ludwigia grandiflora, )

© fotografie
- fotografie 1 — Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain · Wikimedia Commons
- fotografie 2 — Wikipedia · CC BY-SA · Wikipedia
- fotografie 3 — Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain · Wikimedia Commons
Ludwigia grandiflora je vodní a obojživelná rostlina z čeledi pupalkovitých (Onagraceae). Ve Francii jde o regulovaný nepůvodní invazní druh. Důležité je rostlinu rozpoznat, zdokumentovat a omezit její šíření.
Číst dálWater primrose a Large-flower primrose-willow
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Slunné až polostinné pomalé vody; růst nepodporovat



© fotografie
Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain
Wikipedia · CC BY-SA
Taken Sep 15, 2005 by Photoflora - Jean-Luc TASSET (©)
Taken Oct 15, 1994 by Photoflora - Jean-Luc TASSET (©)
Taken Aug 5, 2014 by Tela Botanica − Hervé Goëau (cc-by-sa)
Taken Jul 5, 2011 by Tela Botanica − Bertrand BUI (cc-by-sa)
Taken Aug 14, 2005 by Tela Botanica − Christophe GIROD (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál druhu Ludwigia grandiflora leží v Americe; jeho vymezení se mezi přehledy liší. Ve Francii jde o zavlečený invazní druh pomalých vod, nádrží, příkopů a vlhkých luk.
- Původní3
- Zavlečená3
- Invazní2
- Od Bolívie po jižní Brazílii a severní Argentinu
- Guatemala
- Jihovýchod Spojených států
- Belgie
- Španělsko
- Německo
- Metropolitní Francie
- Evropská unie
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Ludwigia grandiflora, Ludwigia grandiflora (Michx.) Greuter & Burdet, je vytrvalá vodní a obojživelná rostlina z čeledi pupalkovitých (Onagraceae). POWO i GBIF přijímají toto jméno na úrovni druhu; historickým basionymem je Jussiaea grandiflora Michx. 1 2
Ve francouzském prostředí je pro tento druh zásadní jeho invazní status. Office français de la biodiversité (OFB) popisuje zakucelky jako invazní vodní rostliny zavlečené v 19. století do jižní Francie a později využívané k okrase. Dnes je třeba zaměřit se na určování a regulaci. 5
Francouzské jméno jussie vychází z dřívějšího rodu Jussiaea. Francouzská pojmenování odkazující na velké květy i anglická Water primrose a Large-flower primrose-willow se objevují v literatuře; nejspolehlivějším vodítkem pro určení je vědecké jméno Ludwigia grandiflora. 3 2
Poznávací znaky
Z plovoucích nebo plazivých lodyh vyrůstají kvetoucí lodyhy vzpřímené nad hladinu. Jsou uzlinaté, křehké a v uzlinách mohou zakořeňovat. Rostlina tvoří upevňovací i dýchací kořeny. 5 10
Střídavé tmavozelené listy bývají na plovoucích lodyhách spíše obvejčité a na vzpřímených kopinatější. Jednotlivé úžlabní květy jsou jasně žluté, obvykle s pěti velkými korunními lístky. Podle terénních příruček má Ludwigia grandiflora oproti Ludwigia peploides větší a zpravidla se překrývající korunní lístky; u druhého druhu zůstávají více oddělené. 9 5
Při nálezu je důležité i stanoviště. Hustý souvislý porost v příkopu, rybníce, slepém rameni či na vlhké louce může signalizovat riziko dalšího šíření. Úlomky lodyh přenáší voda, nářadí, lodě i rostlinný odpad. 10 5
Taxonomie a záměny
K synonymům, která POWO uvádí u přijatého jména Ludwigia grandiflora, patří homotypická jména Adenola grandiflora, Jussiaea grandiflora, Jussiaea repens subsp. grandiflora a Ludwigia clavellina var. grandiflora. Údaje WCVP a Trefle se shodují na rodu Ludwigia a čeledi Onagraceae. 1 12 13
Opatrnost vyžaduje celý komplex žlutě kvetoucích zakucelek. Ludwigia peploides je další druh regulovaný ve Francii a často se objevuje ve stejných podkladech k managementu. Ludwigia hexapetala je v literatuře a některých přehledech uváděna jako příbuzný taxon nebo dřívější L. grandiflora subsp. hexapetala. Tato jména nelze automaticky sloučit. 6 11 12
Před zásahem je třeba zaznamenat alespoň předpokládané vědecké jméno, fotografie listů a květů, typ stanoviště, velikost porostu a případný výskyt dalších zakucelek. Populární příručka nenahrazuje posouzení botanickým pracovištěm či správcem mokřadu. 4 5
Stanoviště a rozšíření
Vymezení původního areálu se v přehledech liší. WCVP jej klade od částí Spojených států a Guatemaly po Bolívii, jižní Brazílii a severní Argentinu, zatímco OFB shrnuje původ francouzských zakucelek jako jihoamerický. Přesnější je proto hovořit o složitém americkém areálu s významným jihoamerickým centrem. 12 13 5
Na území Francie je rostlina zavlečená. Osídluje především stojaté a pomalu tekoucí vody: nádrže, říční břehy, příkopy, kanály, slepá ramena, vlhké louky a toky s nízkými letními průtoky. 5 9
Suchozemské formy představují další problém. Od počátku 21. století se na vlhkých loukách západní Francie šíří suchozemské morfotypy zakucelek včetně L. grandiflora. Snášejí období bez zaplavení a mohou vyžadovat jiný postup než obvyklé plovoucí porosty. 8
Právní status ve Francii
Podle konsolidovaného znění na Légifrance k 26. květnu 2026 uvádí francouzská vyhláška ze 14. února 2018 druh Ludwigia grandiflora v příloze I-1 pod jménem Jussie à grandes fleurs. Článek 2 zakazuje zejména introdukci, držení, přepravu, podomní obchod, užívání, výměnu, nabízení k prodeji, prodej či nákup živých jedinců uvedených druhů. 6
Evropská komise uvádí, že druhy na unijním seznamu podléhají omezením mimo jiné v držení, dovozu, prodeji, rozmnožování, pěstování a vypouštění do prostředí. Členské státy mají zajistit prevenci, včasný záchyt, rychlou eradikaci a regulaci široce rozšířených druhů. 7
Praktickým důsledkem uvedené regulace je potřeba zamezit dalšímu šíření, nálezy hlásit a zásahy provádět podle odborně vedeného postupu. Péče o lokalitu musí směřovat k omezení porostu a jeho rozptylu. 6 5
Životní cyklus, šíření a dopady
Převládá vegetativní rozmnožování. Odlomené lodyhy vytvářejí životaschopné úlomky, které voda i lidská činnost přenášejí na velké vzdálenosti. Probíhá také pohlavní rozmnožování s letním kvetením a tvorbou tobolek, ale hlavním problémem regulace zůstává šíření úlomky. 9 10
Husté porosty pokrývají hladinu, zastiňují ji a konkurují původní vodní i obojživelné vegetaci. Popsané dopady zahrnují pokles biodiverzity, zhoršené podmínky pro vodní živočichy, hromadění biomasy, omezení průtoku a překážky pro plavbu, rybolov i rekreaci. 9 11 5
Dalším ohniskem šíření jsou suchozemské formy na vlhkých loukách, obnažených březích a zemědělsky využívaných mokřadech. Centre de ressources EEE upozorňuje, že L. grandiflora dobře prospívá i v nejsušších částech zaplavovaných luk a vývoj porostů závisí na klimatu a hydrologických podmínkách. 8
Regulace bez pěstování
Základem prevence je rostlinu nevysazovat, nevyměňovat, nepřevážet ani nevkládat do nádrží. Nález je vhodné zdokumentovat bez dalšího šíření: pořídit fotografie, polohu, přibližnou rozlohu, typ stanoviště a záznam květů či unášených úlomků. 6 5
Neuvážené vytrhávání může situaci zhoršit. Úlomky je nutné zachytit a bezpečně shromáždit, nářadí a plavidla očistit a naplánovat sledování na několik sezon. Mechanické, ruční či hydrologické zásahy a obnova luk vyžadují místní postup s načasováním podle lokality. 9 8
Při soukromém nálezu je vhodné podle místních poměrů upozornit obec, správce toku či povodí, botanické pracoviště nebo ve Francii místní OFB. Pěstování, řízkování, hnojení a opětovné okrasné využití odporují statusu rostliny. Britská RHS dochází k obdobnému doporučení: nevysazovat, nepodporovat růst ve volné přírodě a regulovat držené rostliny. 5 7 14
Jedovatost, využití a bezpečnost
Použité reference neposkytují dostatečný veterinární důkaz pro zařazení Ludwigia grandiflora mezi jedovaté ani bezpečné rostliny pro kočky, psy a koně. Stav proto zůstává neznámý. Z opatrnosti se nedoporučuje požití ani sběr k jídlu a po manipulaci při regulaci je vhodné umýt ruce. 10
Dřívější okrasné využití vysvětluje část zavlečení do Francie, ale není doporučením pro současnost. Druh podléhá regulaci a obsazená stanoviště mohou být znečištěná, ošetřená nebo citlivá. Zmínky o vztazích s býložravci, opylovači či vodní faunou neznamenají povolení ke konzumaci lidmi nebo zvířaty. 5 6 10
Pro veřejnost je hlavním rizikem šíření úlomků. Rostlinné zbytky, holínky, sítě, kbelíky, kola, lopaty i lodě mohou fragmenty přenášet dál. Proto mají přednost prevence a hlášení nálezů před neodbornými zásahy. 9 5
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Ludwigia grandiflora (Michx.) Greuter & Burdet
- GBIF Backbone Taxonomy, Ludwigia grandiflora
- Tela Botanica, eFlore BDTFX, Ludwigia grandiflora (Michx.) Greuter & Burdet, nomenklatorický záznam
- Office français de la biodiversité, zkušenosti s regulací rostlin rodu Ludwigia (Ludwigia sp.), včetně zásahu v přístavu Biganos (2022)
- Office français de la biodiversité, druhy rodu Ludwigia
- Légifrance, vyhláška ze 14. února 2018 o nepůvodních invazních rostlinách
- Evropská komise, nepůvodní invazní druhy
- Centre de ressources EEE, suchozemské formy rodu Ludwigia a jejich regulace
- UNPG / Centre de ressources EEE, příručka invazních druhů, Ludwigia
- USGS NAS, Ludwigia grandiflora, profil druhu
- U.S. Fish and Wildlife Service, hodnocení ekologických rizik, Ludwigia grandiflora
- WCVP, údaje o druhu Ludwigia grandiflora
- Trefle, údaje o druhu Ludwigia grandiflora
- Royal Horticultural Society, Ludwigia grandiflora
Časté otázky
Lze Ludwigia grandiflora vysadit do jezírka?
Ve Francii ne. V metropolitní Francii je Ludwigia grandiflora zařazena mezi regulované cévnaté rostliny podle vyhlášky ze 14. února 2018. Pěstování, prodej, výměna ani vysazení do nádrže se proto nedoporučují.
Proč je tento druh problém?
Vytváří husté porosty, konkuruje původním rostlinám, mění kvalitu vody, zpomaluje proudění a ztěžuje využívání vodních ploch.
Jak se Ludwigia grandiflora šíří?
Pro regulaci jsou nejdůležitější úlomky lodyh přenášené vodou, nářadím, stroji, rostlinným odpadem nebo přesuny vlhkého materiálu.
Má se nalezená rostlina hned vytrhat?
Bez stanoveného postupu ne. Neuvážené vytrhávání může uvolnit životaschopné úlomky. Vhodnější je pořídit fotografie, zaznamenat polohu a kontaktovat správce lokality, obec nebo botanické pracoviště.
Jaký je rozdíl oproti Ludwigia peploides?
Oba druhy jsou regulované invazní rostliny. Ludwigia grandiflora mívá větší žluté korunní lístky, které se více překrývají, a často pýřité kvetoucí lodyhy. Určování vyžaduje opatrnost.
Je Ludwigia grandiflora jedovatá pro zvířata?
Pro kočky, psy ani koně nebyl v použitých podkladech nalezen spolehlivý odborný veterinární zdroj. Stav proto zůstává neznámý a požití se nedoporučuje.
Mění suchozemské formy způsob regulace?
Ano. Formy pozorované na vlhkých loukách západní Francie ukazují, že druh netvoří pouze plovoucí porosty. Zásadní je hydrologický režim, mapování a místní sledování.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.




