křídlatka japonská (Reynoutria japonica, Houtt.)

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica): invazní oddenkatá trvalka, poznávací znaky, synonyma, rozšíření ve Francii, rizika šíření a zásady regulace.

Číst dál
Vědecký názevReynoutria japonica
RodReynoutria
ŘádCaryophyllales

křídlatka japonská, Japanese knotweed, Fallopia japonica a Polygonum cuspidatum

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé včetně dětí · Je třeba ověřit : kočky, psi, koně a zvířata
Náročnost péče
Vysoká
Typ rostliny
Bylinná rostlina · Oddenkatý geofyt · Invazní nepůvodní rostlina
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
JaponskoJižní KoreaMírné pásmo Číny
Stanoviště
Břehy, svahy, úhory, okraje cest, navážky a narušené svěží až vlhké půdy mimo původní areál
Sezónnost
Doba kvetení
LétoPodzim
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
10/10
Doba do dospělosti
Obrůstání možné již v první sezoně
Množení
Část oddenku, Fragment stonku, Výsev
Klima a voda
Tolerovaná teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Lodyhy jsou křehké; po řezu zabránit úniku úlomků
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
Typy půdy
Narušená půda, Půda říčního břehu, Vlhká půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Slunce až polostín; snáší narušená stanoviště
Exteriér
Říční břeh, Okraj cesty, Městský brownfield
Vzhled
Výška100–300 cmŠířka100–700 cm
Listy
Zelená
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — listy 1
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — listy 2
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — listy 3
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — listy 4
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — listy 5
Květy
BíláKrémová
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — květy 1
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — květy 2
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — květy 3
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — květy 4
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — květy 5
Plody
Hnědá
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — plody 1
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — plody 2
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — plody 3
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — plody 4
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — plody 5
Habitus
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — habitus 1
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — habitus 2
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — habitus 3
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — habitus 4
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — habitus 5
Kůra
ZelenáČervenáHnědá
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — kůra 1
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — kůra 2
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — kůra 3
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — kůra 4
křídlatka japonská (Reynoutria japonica): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Druh pochází z mírného pásu východní Asie, je hojně zavlečen do Evropy a ve Francii uváděn jako invazní nepůvodní rostlina.

  • Původní3
  • Invazní3
  • Japonsko
  • Korea
  • Mírné pásmo Číny
  • Evropská část Francie včetně Korsiky
  • Spojené království
  • Spojené státy americké

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica Houtt.) je oddenkatá trvalka z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). POWO/Kew toto jméno přijímá a vymezuje původní areál v mírném pásu východní Asie, od ruského Dálného východu po Čínu a Japonsko. ↗ ↗

Mimo původní areál je známá především jako invazní nepůvodní rostlina. Ve Francii je proto prioritou určení a regulace: nevysazovat, nemnožit, nevyměňovat úlomky a nepřemisťovat kontaminovanou zeminu. ↗ ↗

Ve zdrojích bývá stejný taxon uváděn pod jmény Fallopia japonica nebo Polygonum cuspidatum. To vysvětluje část rozdílů mezi flórami, databázemi, stavebními příručkami a texty o regulaci. Bez místního ověření však tato jména neopravňují zacházet s odlišnými rostlinami jako s totožnými. ↗ ↗

Poznávací znaky

Porost křídlatky japonské začíná trsy a přechází v husté souvislé plochy. Vzpřímené duté lodyhy, často nazelenalé až načervenalé, mohou připomínat bambus. Střídavé listy jsou široké, vejčité až trojúhelníkovité, s převážně rovnou či uťatou bází. ↗ ↗

Koncem léta se v úžlabí listů rozvíjejí vzdušná světlá květenství. Mimo dobu kvetení pomáhá spíše stavba lodyhy, listy a stanoviště: břehy, svahy, navážky, okraje cest či svěží úhory. ↗ ↗

Zaschlé zimní lodyhy mohou vzbudit mylný dojem, že je problém vyřešen. Nadzemní části mizí nebo hnědnou, oddenky však mohou zůstat aktivní a příští jaro vytvořit nové výhony. ↗

Taxonomie a jména

Za přijaté jméno považují použité referenční zdroje Reynoutria japonica Houtt. POWO/WCVP druh přijímá v čeledi Polygonaceae jako vytrvalý či oddenkatý geofyt, tedy rostlinu s přetrvávajícími podzemními orgány. ↗

Významná synonyma jsou Fallopia japonica (Houtt.) Ronse Decr. a Polygonum cuspidatum Siebold & Zucc. Mnoho dokumentů o regulaci, zejména anglických, stále používá označení Japanese knotweed spolu s jedním z těchto jmen. Synonyma proto pomáhají při vyhledávání literatury, zatímco v názvu zůstává přijaté dvojjmenné vědecké jméno. ↗ ↗

Asijské křídlatky tvoří skupinu blízkých taxonů a hybridů. Při zásahu nelze rychlé určení zaměnit za právní jistotu. Užitečné zůstávají fotografie, přesná poloha, vývojová fáze i posudek místního botanika. ↗

Stanoviště a rozšíření

Původním domovem druhu Reynoutria japonica je mírný pás východní Asie. Použité údaje Trefle a POWO uvádějí v původním areálu či jeho blízkosti zejména Japonsko, Koreu, Čínu, Tchaj-wan a východní oblasti Ruska. ↗ ↗

Za hranicemi původního areálu je hojně zavlečena, mimo jiné v Evropě a ve Francii. Nejcitlivější jsou místa, kde se setkává voda, narušování půdy a její přesuny: břehy, příkopy, svahy, staveniště, navážky, okraje cest a městské či příměstské úhory. ↗ ↗ ↗

Ekologie druhu vysvětluje, proč by obvyklý zahradnický přístup byl zavádějící. Namísto hledání ideálního oslunění je třeba zabránit šíření a před pracemi přesně zdokumentovat napadenou plochu. ↗

Invazní status ve Francii

Francouzský kontext určuje především postavení invazní nepůvodní rostliny, kterou je třeba regulovat. Použité francouzské zdroje o invazních druzích a asijských křídlatkách popisují obsazování narušených stanovišť, konkurenci místní vegetaci a vysoké riziko spojené s oddenky a přesuny zeminy. ↗ ↗

Právní závěr však vyžaduje opatrnost. V otevřené stránce předpisu Légifrance ze 14. února 2018 o invazních nepůvodních rostlinách nepřineslo hledání přesného jména Reynoutria japonica shodu. Bez dalšího ověření z toho proto nelze vyvozovat právní stanovisko platné pro celou Francii. ↗

Praktická zásada je jasná: nevysazovat, nedarovat, nepřemisťovat a nekompostovat v domácích podmínkách. Pokud se může přesouvat zemina, oddenky nebo rostlinné zbytky, je třeba postupovat podle stanoveného protokolu. ↗

Regulace a bezpečnost při stavebních pracích

Největší riziko představuje mechanické šíření. Stavební práce, řez, neúplné odstranění či přeprava zeminy mohou rozdělit oddenky a založit nová ohniska. Příručky pro regulaci proto zdůrazňují předchozí průzkum, označení porostů, omezení přesunů materiálu a čištění nářadí či strojů. ↗

Opakovaný řez může omezit nadzemní biomasu, nelze jej však považovat za jednoduché a konečné řešení. Oddenky uchovávají zásoby. Účinný zásah často vyžaduje několikaleté sledování přizpůsobené místu a důsledné nakládání se zbytky. ↗ ↗

Soukromému vlastníkovi poskytuje největší jistotu rostlinu nepřemisťovat a obrátit se na obec, správce plochy, botanické pracoviště nebo firmu se zkušenostmi s invazními nepůvodními druhy. Improvizované vytrhávání může situaci zhoršit. ↗

Využití, jedlost a toxicita

Druhotné zdroje zmiňují historické potravní nebo léčebné využití, zejména mladých výhonů či rostlin vedených jako Polygonum cuspidatum. Nejde o doporučení: stanoviště mohou být znečištěná či chemicky ošetřená, určení nejisté a invazní povaha druhu vyžaduje nepodporovat jeho šíření. ↗ ↗

Hodnocení toxicity také vyžaduje opatrnost. Perenual u některých záznamů uvádí příznak „netoxická“ pro lidi a zvířata, což však není dostatečný veterinární důkaz bezpečnosti rostliny. Pro tento druh nebyla nalezena použitelná samostatná stránka ASPCA. ↗

Riziko pro kočky, psy a koně tedy zůstává nedoložené a u lidí a dětí se doporučuje opatrnost. Tím se předejde jak zveličování bez pevných podkladů, tak zlehčování zbytečného požití rostliny, která se nemá šířit. ↗

Hlavní zdroje

Časté otázky

Lze křídlatku japonskou vysadit?

Ne. Ve Francii je prioritou druh poznat a regulovat, nikoli šířit. Je třeba se vyhnout výsadbě, přemisťování oddenků i přepravě kontaminované zeminy.

Je křídlatka japonská ve Francii zakázaná?

Francouzské zdroje s ní zacházejí jako s invazní nepůvodní rostlinou vyžadující regulaci. Ověřený výňatek národního předpisu na Légifrance neobsahoval přesnou zmínku o jejím jménu; před jakýmkoli zásahem je proto třeba ověřit místní pravidla.

Jak se křídlatka šíří?

Hlavním rizikem jsou oddenky, úlomky rostlin a kontaminovaná zemina. Řez, vytrhávání či stavební práce ji mohou šířit, pokud neprobíhají podle odpovídajícího postupu.

Lze křídlatku kompostovat?

V domácím kompostu ne. Zbytky křídlatky je nutné zpracovat jako rizikový rostlinný odpad podle místních pravidel.

Je křídlatka jedlá?

Některé zdroje uvádějí potravní využití mladých výhonů, zde se však nedoporučuje. Nejisté určení, možné znečištění či chemické ošetření stanoviště a invazní povaha rostliny činí takovou radu nevhodnou.

Je křídlatka jedovatá pro zvířata?

Přesný veterinární stav u koček, psů a koní zůstává nedoložený. Z opatrnosti se požití nedoporučuje.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.