Vrbina penízková (Lysimachia nummularia, )


+29© fotografie
- fotografie 1 — (c) miroslavamalovcova, some rights reserved (CC BY-NC) · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Yann Kemper · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — Bruce Cook · cc0 · iNaturalist
Vrbina penízková (Lysimachia nummularia L., 1753) je plazivá trvalka z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae), původní od Evropy po jihozápadní Sibiř. Poléhavé lodyhy zakořeňují v každé uzlině a nesou vstřícné okrouhlé listy připomínající mince. Právě na ně odkazuje latinské jméno nummularia. V létě rozkvétají jednotlivé žluté miskovité květy v úžlabí listů. Mimo Evropu se pěstuje jako okrasná rostlina a v některých severoamerických mokřadech se stala invazní.
Číst dálVrbina penízková, Creeping Jenny, Moneywort a Herb twopence
Dopřejte jí hodně rozptýleného světla bez přímého slunce na listech.
Plné slunce až polostín





© fotografie
(c) miroslavamalovcova, some rights reserved (CC BY-NC) · cc-by-nc
Yann Kemper · cc0
Bruce Cook · cc0
Taken Jun 17, 2015 by Tela Botanica − Dominique REMAUD (cc-by-sa)
Taken Jan 1, 1970 by Photoflora - L'Abbé COSTE (©)
Taken Dec 31, 1847 by Tela Botanica − Herbier PONTARLIER-MARICHAL (cc-by-sa)
Taken Jun 26, 2022 by David Laloi (cc-by-sa)
Taken Oct 20, 2020 by Mendoza morelia (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál druhu Lysimachia nummularia zahrnuje mírný pás Evropy až jihozápadní Sibiř a severozápadní Turecko. Mimo něj byl druh široce zavlečen a téměř všude se pěstuje jako okrasná rostlina. V severoamerických mokřadech je místy invazní.
- Původní4
- Zavlečená3
- Invazní1
- Francie
- Německo
- Spojené království
- Západní Rusko
- Kanada
- Nový Zéland
- Austrálie (Victoria)
- Spojené státy
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Vrbina penízková (Lysimachia nummularia L., 1753) je vytrvalá bylina rodu Lysimachia z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Francouzská jména lysimaque nummulaire, herbe aux écus a Monnoyère pojmenovávají tutéž rostlinu. Její okrouhlé listy vyrůstají v párech podél lodyh a připomínají malé mince; tento dobře viditelný znak vysvětluje i označení penízková. 3 1
Latinské druhové jméno nummularia doslova znamená „jako mince“. Na stejnou podobnost odkazují anglické názvy Moneywort a Herb twopence. Další anglické jméno Creeping Jenny může být zavádějící: začínající pěstitelé jím někdy označují i dvě jiné plazivé rostliny, svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a popenec obecný (Glechoma hederacea), které s vrbinou nejsou blízce příbuzné. 4
Poznávací znaky
Poléhavé čtyřhranné lodyhy vytvářejí bujný přízemní koberec, který podle průběhu zimy zůstává stálezelený nebo poloopadavý. V každé uzlině mohou zakořenit. Za jednu příznivou sezonu se tak protáhnou o 60 až 150 cm a jejich další šíření nemá zřetelnou přirozenou hranici. 3 4
Vstřícné listy mají okrouhlou až vejčitě zaoblenou čepel velkou jen několik centimetrů. Někdy jsou na ní patrné drobné černé tečkovité žlázky. Olistěný porost zůstává vysoký pouze 5 až 10 cm, i když jednotlivé lodyhy běží po povrchu mnohem dál. Výška koberce tedy nevystihuje jeho schopnost obsazovat okolí. 4 2
Žlutý miskovitý květ měří přibližně 2 cm v průměru a vyrůstá jednotlivě v úžlabí listu, nikoli v klasu ani hroznu. Kališní cípy jsou široké, pětilaločná koruna jemně žláznatá. Kvetení trvá od června do září, takže právě květy jsou vedle listů nejvýraznějším určovacím znakem. 5 3
Užitečná taxonomie
Fylogenetická klasifikace APG III z roku 2009 řadí Lysimachia nummularia do čeledi Primulaceae. V předchozích systémech APG a APG II bývala dlouho uváděna v čeledi Myrsinaceae. Vědecké jméno Lysimachia nummularia proto slouží jako stálý orientační bod při určování druhu, i když starší literatura uvádí jinou čeleď. 5 1
Mezi uváděná botanická synonyma patří:
- Ephemerum nummularia (L.) Schur, historické synonymum
- Lysimachia nummularia var. festiva E.Fourn. ex Bélézé, historické jméno variety
- Lysimachia repens Stokes, historické synonymum
Přijatým vědeckým jménem zůstává Lysimachia nummularia L. Odlišuje vlastní druh od historických synonym i od podobných zahradnických označení. Při porovnávání starších herbářových záznamů a současné nabídky rostlin je proto přesnější vycházet z tohoto jména než jen z lidového názvu. 3 1
Stanoviště a rozšíření
Z mírného pásu Evropy zasahuje původní areál až na jihozápadní Sibiř a do severozápadního Turecka. Vrbina osidluje příkopy, vlhké louky a břehy a výrazně upřednostňuje vápnité půdy. Ve Francii roste téměř po celém území, směrem k jižní části země však ubývá a stává se vzácnou. 1 3
Za hranice původního areálu se Lysimachia nummularia dostala jako okrasná rostlina. V Severní Americe zplaněla a v některých oblastech je invazní, zejména v mokřadech a kolem rybníků. K obnovení porostu může stačit úlomek lodyhy ponechaný po pletí, což značně znesnadňuje úplné odstranění rostliny. 4
Severoamerický invazní status se liší od postavení ve Francii, kde je vrbina penízková v regionu Limousin chráněná. Stejný druh tedy může být v jedné části svého rozšíření původní a chráněný, zatímco jinde zavlečený a invazní. Regionální údaj nelze automaticky vztahovat na všechny oblasti pěstování. 5
Životní cyklus a rozmnožování
Zakořenění pouhého úlomku lodyhy v uzlině stačí ke vzniku nového koberce. Vrbina penízková se množí téměř výhradně vegetativně a právě tento způsob vysvětluje rychlé boční rozrůstání. Jednotlivé zakořeněné části mohou pokračovat v růstu i poté, co ztratí spojení s původním porostem. 3
Pohlavní rozmnožování je možné, ale má podružnou úlohu. Po opylení hmyzem nebo vlastním pylem vznikají tobolky popisované jako vzácné a kratší než kalich. Na rozdíl od řady jiných prvosenkovitých tedy není hojné nasazování plodů pro tento druh běžné; jeho šíření vysvětlují především zakořeňující lodyhy. 5 3
Chemické složení zahrnuje několik fenolových kyselin, podobně jako u příbuzné vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris). U vrbiny penízkové není doložen jejich toxický účinek. Tyto látky souvisejí s příležitostným historickým využíváním v lidovém léčitelství; jde o údaj o tradičním použití rostliny. 4
Využití a rizika
Mrazuvzdornost do −15 °C umožňuje běžné zahradní pěstování v mírném podnebí. Rostlina se uplatňuje ve vlhkých záhonech i na okrajích jezírek. Nízký růst přitom dovoluje využít ji jako souvislý pokryv půdy, nikoli pouze jako jednotlivou vzpřímenou trvalku. 2
Okrasné využití zahrnuje půdní pokryv svěžích záhonů, okraje jezírek a mělkou pobřežní vodu. Kultivar Aurea se zlatými listy je méně rozpínavý než původní druh a získal Award of Garden Merit Královské zahradnické společnosti RHS. Toto ocenění se uděluje zahradnicky spolehlivým rostlinám. Aurea se hodí také do závěsných nádob. 4
Pro Lysimachia nummularia není doložena žádná toxická látka. Na seznamu ASPCA pro kočky není uvedena mezi jedovatými ani nejedovatými rostlinami. Patří tak mezi zahradní trvalky bez známého rizika pro kočky, psy a lidi; u koní je však její bezpečnost nedoložená a tento chybějící údaj je třeba zachovat. 7
Hlavní riziko spojené s druhem je ekologické. V některých mokřadech mimo Evropu se chová invazně, a proto je vhodné její šíření omezovat, zejména při pěstování u jezírek a přírodních vodních toků. Snadné zakořeňování drobných úlomků znamená, že samotné vytrhání části porostu nemusí jeho další růst zastavit. 4
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Popenec obecný (Glechoma hederacea) je plazivá hluchavkovitá rostlina s okrouhlými listy, často zaměňovaná s vrbinou penízkovou. Za květu je odlišení snadné: popenec má modrofialové květy v klasovitém uspořádání, vrbina jednotlivé žluté miskovité květy. Liší se také okraj listu, u popence vroubkovaný a u vrbiny hladký. 6
Anglické jméno Creeping Jenny přináší další možnou záměnu. Někdy se používá pro svlačec rolní (Convolvulus arvensis), ovíjivou rostlinu bez blízké botanické příbuznosti s vrbinou. Před nákupem i při určování v terénu proto pomůže ověřit binomické jméno Lysimachia nummularia, které tyto odlišné rostliny jednoznačně rozlišuje. 4
Zlatolistý kultivar Aurea není samostatný druh. Jde o zahradnický výběr kompaktnějšího a méně rozpínavého vzrůstu. Uplatní se tam, kde je běžná zelenolistá vrbina na malý záhon příliš bujná; rozdíl spočívá ve vlastnostech kultivaru, nikoli v příslušnosti k jinému botanickému druhu. 4
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Lysimachia nummularia L.
- Royal Horticultural Society, Lysimachia nummularia - creeping Jenny
- Tela Botanica / eFlore, Lysimachia nummularia, přehled BDTFX
- Wikipedia (EN), Lysimachia nummularia
- Wikipedie (FR), vrbina penízková
- NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Lysimachia nummularia
- ASPCA, seznam jedovatých a nejedovatých rostlin pro kočky
Časté otázky
Je vrbina penízková invazní?
Mimo původní evropský areál je místy považována za invazní v Severní Americe, zejména v mokřadech a kolem rybníků. Ve Francii je naopak původní a v regionu Limousin chráněná.
Je vrbina penízková jedovatá pro zvířata?
Pro tento druh není doložena toxická látka. Na seznamu ASPCA pro kočky není uveden mezi jedovatými ani nejedovatými rostlinami. U koček, psů a lidí se proto neuvádí známé riziko; pro koně údaje chybějí.
Lze vrbinu penízkovou pěstovat v jezírku nebo akváriu?
Ano. Hodí se na okraje jezírek i jako rostlina mělké pobřežní vody, zejména kultivar Aurea, který je méně bujný než původní druh.
Jak odlišit vrbinu penízkovou od popence obecného?
Obě plazivé rostliny mohou z dálky vypadat podobně. Popenec obecný (Glechoma hederacea) má vroubkované listy a modrofialové květy v klasovitých květenstvích. Vrbina penízková má celokrajné listy a jednotlivé žluté miskovité květy.
Potřebuje vrbina penízková hodně světla?
Ne. Snáší plné slunce i polostín. Na světlém místě bohatěji kvete, ve stínu vytváří rozložitější olistění.
Proč se vrbině říká penízková?
Název odkazuje na okrouhlé listy. Připomínají drobné mince uspořádané v párech podél poléhavých lodyh.
Jak omezit rozrůstání vrbiny penízkové v zahradě?
Zapuštěná obruba nebo pěstování v nádobě zpomaluje samovolné zakořeňování lodyh. Nejspolehlivější je pravidelně odstraňovat části, které přerůstají vymezenou plochu.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.
