Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia, (Maiden & Betche) Cheel 1924)

Identita

Kajeput střídavolistý (Melaleuca alternifolia (Maiden & Betche) Cheel, 1924), známý také jako tea tree, patří do rodu Melaleuca z čeledi myrtovitých (Myrtaceae). Joseph Maiden a Ernst Betche jej roku 1904 nejprve popsali jako varietu jiného druhu. Teprve Edwin Cheel jej v roce 1924 povýšil na samostatný druh v publikaci Royal Society of New South Wales. Mezi prvním popisem variety a uznáním samostatného druhu tedy uplynulo dvacet let. ^{1 8}

Označení čajový strom údajně pochází z výprav kapitána Jamese Cooka v roce 1770. Posádka prý louhovala aromatické listy několika kajeputů a druhů rodu Leptospermum v nápoji připomínajícím čaj. Druhové jméno alternifolia spojuje latinská slova alternus a folium a odkazuje na střídavé uspořádání listů na větévkách. ²

Rozpoznávací znaky

Stálezelený keř nebo menší strom dorůstá podle stáří a podmínek výšky 1,5 až 7 m. Bělošedá papírovitá borka se odlupuje v tenkých vrstvách položených přes sebe. Podobnou borku má řada dalších kajeputů, jimž se v angličtině říká „paperbarks“. Samotná odlupující se borka proto k bezpečnému určení tohoto druhu nestačí. ^{4 2}

Úzké čárkovité listy měří pouze 10 až 35 mm na délku a přibližně 1 mm na šířku. Na větévkách jsou rozloženy nepravidelně. Po rozemnutí vydávají charakteristickou kafrovou vůni, kterou způsobuje silice v četných žlázkách. Ty lze v listové čepeli pozorovat proti světlu. ⁴

Krémově bílé květy vytvářejí husté klasy dlouhé 3 až 5 cm. Květenství sedí podél větévky, nikoli výhradně na jejím konci, a větévka po odkvětu dále roste. Každý květ má 30 až 60 tyčinek seskupených do svazečků. Plodem je drobná dřevnatá miskovitá tobolka o průměru 2 až 3 mm. Desítky těchto tobolek zůstávají seskupené na větvičce i po dozrání. ⁴

Taxonomické souvislosti

Kew přijímá pro tento australský strom jméno Melaleuca alternifolia. Jediným uznávaným homotypickým synonymem je původní jméno Melaleuca linariifolia var. alternifolia Maiden & Betche, zveřejněné roku 1904. Právě z něj Cheel při přeřazení na druhovou úroveň vycházel. ^{1 8}

Častější zmatky než vědecká synonyma způsobuje společné označení „tea tree“. Používá se pro několik druhů rodu Melaleuca i pro rod Leptospermum, včetně novozélandské manuky. Silici popsané normou ISO 4730 odpovídá pouze Melaleuca alternifolia. Ostatní rostliny prodávané pod stejným označením vytvářejí oleje jiného složení a jejich bezpečnost neověřovaly stejné studie. ⁵

Stanoviště a rozšíření

Úzký pás severovýchodního Nového Jižního Walesu od oblasti Graftonu a jihovýchodní Queensland tvoří původní areál kajeputu střídavolistého. Druh roste podél vodních toků a na bažinatých pobřežních rovinách. Půda zde zůstává po značnou část roku nasycená vodou a kajeput často vytváří husté porosty. ⁴

Od 70. a 80. let 20. století se v této oblasti, zejména kolem Lismore v Novém Jižním Walesu, rozvíjely komerční plantáže. Zásobují výrobu silice, která dříve závisela na sběru listí v přírodních porostech. Mimo Austrálii se rostlina pěstuje především v mírném podnebí bez dlouhého mrazu, jako samostatný keř nebo v nádobě. ^{5 2}

Životní cyklus a rozmnožování

Během australského jara rozkvétají klasy bohaté na nektar. Přitahují hmyzí opylovače, podobně jako hustá klasovitá květenství dalších kajeputů. Údaj o jarním kvetení se zde vztahuje k ročním obdobím jižní polokoule. ⁴

Ve školkách se druh množí výsevem na povrch vlhkého substrátu, kde při stálém teple klíčí za 2 až 4 týdny. Další možností jsou polovyzrálé řízky s patkou odebírané v létě. Komerční školky používají vybrané osivo, aby získaly rostliny odpovídající chemotypu s terpinen-4-olem, který vyžaduje norma ISO 4730. ³

Silice z listů obsahuje přibližně stovku sloučenin, zejména monoterpenů a seskviterpenů. Norma ISO 4730 stanovuje nejméně 30 % terpinen-4-olu a nejvýše 15 % 1,8-cineolu, s cílem zajistit účinnost a menší dráždivost oleje. Některé přírodní populace vytvářejí olej přirozeně bohatší na cineol nebo terpinolen. Pro komerční výrobu mají tyto populace menší hodnotu. ⁵

Využití a rizika

Destilace listí vodní párou poskytuje tea tree olej, hlavní produkt tohoto druhu. Australský chemik Arthur Penfold popsal jeho antiseptické vlastnosti ve 20. letech 20. století. Tím podnítil vznik komerčního odvětví, jehož těžiště leží v Novém Jižním Walesu. ⁵

Antimikrobiální působení souvisí se zvýšenou propustností buněčných membrán. Bakterie při kontaktu s olejem ztrácejí draselné ionty a jejich buněčné dýchání se tlumí. Účinek byl popsán u četných bakterií, kvasinek a hub. Přestože zředěný olej působí při zevním použití, požití je toxické. Střední smrtelná dávka u potkanů se pohybuje mezi 1,9 a 2,6 ml/kg. Popsány byly také lidské otravy, které po léčbě odezněly. ^{5 7}

Pro kočky a psy je nebezpečné náhodné požití i nanesení vysoce koncentrovaného oleje na kůži. Uvádějí se slinění, třes, poruchy koordinace, podchlazení a u koček také riziko poškození jater. Přípravky s koncentrací pod 1 až 2 % se obecně považují za bezpečné, zatímco čistý olej se na zvíře nikdy nesmí nanášet bez odpovídajícího zředění. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Rozšířený zahradní kultivar u tohoto druhu chybí. Výběr se soustředí především na klony s vysokou výtěžností oleje nebo se stabilním chemotypem s terpinen-4-olem. Tyto rostliny slouží průmyslu, spíše než okrasnému zahradnictví. ⁵

Pod stejným obchodním názvem se lze setkat zejména s těmito příbuznými rostlinami:

• Melaleuca linariifolia Sm., druh, k němuž byl kajeput střídavolistý dříve řazen jako pouhá varieta;
• Melaleuca dissitiflora F.Muell., další australský druh nabízený jako „narrow-leaved tea tree“;
• rod Leptospermum, jehož druhy včetně novozélandské manuky sdílejí označení „tea tree“, přestože patří do jiného rodu.

Soulad silice s normou ISO 4730 pomáhá odlišit Melaleuca alternifolia od ostatních rostlin nabízených jako „tea tree“. Tato norma se vztahuje jen k tomuto druhu, nikoli k jeho blízkým příbuzným nebo k druhům rodu Leptospermum.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Melaleuca alternifolia (Maiden & Betche) Cheel
• Royal Horticultural Society, Melaleuca alternifolia
• Plants For A Future, Melaleuca alternifolia
• PlantNET NSW Flora Online, Royal Botanic Gardens Sydney, Melaleuca alternifolia
• Carson, Hammer & Riley, 2006, Melaleuca alternifolia, přehled antimikrobiálních a dalších léčebných vlastností oleje, Clinical Microbiology Reviews
• Pet Poison Helpline, toxicita tea tree oleje u koček a psů
• National Center for Complementary and Integrative Health (NIH), tea tree olej
• International Plant Names Index, Melaleuca alternifolia Cheel