Narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus, L. 1753)

Identita

Narcis žlutý (Narcissus pseudonarcissus L.) je uznávaný druh rodu Narcissus z čeledi amarylkovitých (Amaryllidaceae). POWO/WCVP odkazuje na Linného popis ve Species Plantarum z roku 1753 a charakterizuje druh jako cibulnatý geofyt mírného pásu západní Evropy. ^{1 2}

Francouzská označení „narcisse jaune“, „narcisse trompette“, „jonquille“, „jonquille des bois“ a „narcisse faux-narcisse“ se v pramenech prolínají. Slovo „jonquille“ vyžaduje opatrnost, protože může označovat také Narcissus jonquilla či zahradní narcisy. Mezi zavedené anglické názvy patří Wild daffodil, Lent lily a Daffodil. ^{3 8}

Přesné určení zajišťuje binomické jméno Narcissus pseudonarcissus. Odděluje západoevropský planý druh od velkých zahradních kultivarů, bílých narcisů označovaných paperwhite, středomořských druhů i velšských forem spojovaných s názvem Tenby daffodil. ^{1 4}

Poznávací znaky

Z podzemní cibule vyrůstají přízemní čárkovité listy šedozelené až zelené barvy. Podle popisu Kew mohou být dlouhé přibližně 35 cm. Téměř bezlistý květní stvol obvykle nese jediný květ. ^{1 4}

Nejvýraznějším znakem květu je šest světle žlutých okvětních lístků kolem tmavěji žluté trubkovité pakorunky. RHS popisuje planý druh jako drobný trubkovitý narcis vysoký asi 35 cm, s květem širokým 4 až 6 cm; Kew uvádí délku květu až 60 mm. ^{4 1}

Jarní kvetení kladou POWO/Kew a The Wildlife Trusts hlavně do března a dubna. Kolonie rostou ve světlých lesích, na vlhkých loukách, ve vysazených silničních lemech či parcích. U silnic však často jde o zahradní odrůdy nebo zplanělé rostliny, nikoli nutně o planý typ. ^{1 5}

Taxonomie a podobná jména

Za jediným přijatým jménem stojí rozsáhlá historická synonymika. WCVP přiřazuje k Narcissus pseudonarcissus četná jména, včetně starých kombinací v rodu Ajax a forem či variet popsaných v 19. a 20. století. Tyto názvy se nesmějí automaticky považovat za moderní kultivary. ^{2 3}

Pro planý druh používá RHS zahradnickou skupinu 13, zahrnující druhy, plané varianty a plané křížence. Pomáhá při čtení katalogů narcisů, ale nenahrazuje botanickou taxonomii. ⁴

Záměny podporuje především francouzské slovo „jonquille“, běžně používané pro narcis žlutý, přestože Narcissus jonquilla je samostatný druh. Také prodejní názvy „daffodil“, „jonquil“, „paperwhite“ či „narcissus“ mohou zahrnovat různé skupiny. ^{8 6}

Stanoviště a rozšíření

Západní Evropu vymezuje POWO/WCVP jako původní areál. Kew jej upřesňuje od Portugalska na západě po Německo na východě a Anglii s Walesem na severu. Druh roste v lesích a na loukách od hladiny moře nejméně do 1 500 m nadmořské výšky. ^{1 2}

Údaje Trefle uvádějí původní výskyt například ve Francii, Belgii, Německu, Velké Británii, Nizozemsku, Španělsku, Portugalsku a Švýcarsku i četná zavlečení mimo tento areál. Je proto třeba oddělovat původní výskyt ve Francii, časté zahradní pěstování a zdomácnění či zavlečení v dalších zemích mírného pásu. ³

Použité reference nedokládají invazní status Narcissus pseudonarcissus v metropolitní Francii. Místní pravidla přesto mohou upravovat sběr a vyrývání; absence invazního statusu neznamená neomezené nakládání s planými populacemi. ^{1 8}

Životní cyklus a pěstování

Nadzemní fáze začíná zakořeněním a růstem v chladném období, pokračuje jarním kvetením a obnovou zásob v cibuli pomocí listů před letním klidem. Předčasné seříznutí zelených listů proto oslabuje kvetení v příštím roce. ^{1 4}

Podzimní výsadbu doporučuje RHS do hloubky přibližně jedenapůl až dvojnásobku výšky cibule. Vhodná je středně živná, propustná půda, během růstu svěží. Druh se uplatní na záhonech, k řezu, ve venkovních nádobách, květnatých loukách i při zplaňování výsadeb. ⁴

V zahradnictví se množí hlavně oddělováním dceřiných cibulek při zatahování listů. Kew uvádí také výsev s dlouhým čekáním na dospělost a komerční techniky, například tkáňové kultury či množení dvojicemi cibulových šupin, označované twin-scaling. ^{1 4}

Využití a rizika

Hlavní uplatnění je okrasné. Narcissus pseudonarcissus se podílel na vzniku mnoha hybridů a kultivarů; POWO/Kew připomíná desetitisíce jmen v registru narcisů RHS. Bohatství zahradních forem však nečiní cibule jedlými. ^{1 4}

Lykorin a další alkaloidy způsobují jedovatost narcisů. ASPCA je řadí mezi rostliny toxické pro psy, kočky a koně. Uvádí zvracení, slinění a průjem; po větším množství se mohou objevit křeče, nízký tlak, třes nebo srdeční potíže. ⁶

Největší riziko připisují Kew a ASPCApro cibuli, přestože ani listy, květy, stvoly a tobolky nejsou určeny k jídlu. ASPCApro popisuje i záměny s cibulí kuchyňskou či šalotkou. Cibule narcisů proto skladujte a vysazujte odděleně od jedlých cibulovin a jasně je označte. ^{1 7}

Odrůdy, kultivary a záměny

Úplný seznam kultivarů by byl velmi rozsáhlý: rod Narcissus má bohatou zahradnickou tradici a mnohé prodejní názvy označují hybridy spíše než planý druh. Uváděné názvy především upozorňují, že je třeba číst etikety obezřetně. ^{1 4}

RHS má samostatné záznamy pro Narcissus pseudonarcissus (13) wild daffodil, pro N. pseudonarcissus subsp. pseudonarcissus i zahradní jména Plenus, The O'Mahoney a Praecox s různými statusy. Před nákupem ověřte, zda etiketa označuje druh, poddruh, plnokvětou formu, kultivar nebo jméno s nevyřešeným zařazením. ⁴

Vzhledově se zaměňuje zejména s většími zahradními narcisy, Narcissus bicolor a Narcissus jonquilla. Pro planý narcis žlutý je výstižná kombinace drobného vzrůstu, přízemních šedozelených listů, jediného skloněného květu, světle žlutých okvětních lístků a tmavší žluté trubky. ^{1 5 8}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Narcissus pseudonarcissus L.
• Záznam WCVP, Narcissus pseudonarcissus L.
• Trefle, údaje o druhu, Narcissus pseudonarcissus
• Royal Horticultural Society, Narcissus pseudonarcissus (13) wild daffodil
• The Wildlife Trusts, Wild daffodil
• ASPCA, záznam o jedovatosti narcisů
• ASPCApro Veterinary Medicine Toxicology Brief, Spring-blooming bulbs
• Wikipedie ve francouzštině, článek Narcissus pseudonarcissus