nočnice obecná (Nyctanthes arbor-tristis, L. 1753)

Identita

nočnice obecná (Nyctanthes arbor-tristis L., 1753), v Indii známá také jako parijat, je keř či menší strom z čeledi olivovníkovitých (Oleaceae). V rodu Nyctanthes jde o jediný skutečně hojně pěstovaný druh. Obvykle dorůstá 2 až 6 m, volně rostoucí jedinci někdy 10 m. Nápadná oranžovočervená korunní trubka ji odlišuje od všech pravých jasmínů rodu Jasminum. Latinské arbor-tristis znamená „smutný strom“ a odkazuje na krátký život květů, které se otevírají za soumraku a před východem slunce opadávají. ^{1 2}

Ve francouzském národním soupisu je vedena pod francouzskými jmény nyctanthe arbre-triste a jasmin de nuit. V metropolitní Francii zůstává mimo skleníky vzácná, zatímco na Réunionu se již uchytila; tamní tropické podnebí jí vyhovuje mnohem lépe. ⁵

Poznávací znaky

Pěstované keře obvykle dosahují 2 až 6 m, neomezované rostliny se v příznivém podnebí mohou přiblížit 10 m. Šedá, drsná a šupinatě se odlupující borka se zřetelně liší od hladších větví řady jasmínů. ^{4 3}

Vstřícné jednoduché listy měří 6 až 12 cm na délku a 2 až 6,5 cm na šířku. Jejich drsná horní strana pomáhá určit druh i bez květů. Bílé květy mají 5 až 8 cípů a výraznou oranžovočervenou korunní trubku; vyrůstají ve skupinách po 2 až 7. ^{3 4}

Život jednotlivého květu trvá jedinou noc. Za soumraku se otevře, několik hodin voní a za úsvitu zvadlý padá na zem, kde vytváří bílooranžový koberec. Plodem je plochá hnědá, přibližně srdčitá tobolka o průměru kolem 2 cm. Dělí se na dvě pouzdra, každé s jediným semenem. ³

Užitečná taxonomie

V přehledu POWO/WCVP je uznáno jméno Nyctanthes arbor-tristis L., zveřejněné roku 1753. Botanické revize k němu přiřadily několik synonym:

• Parilium arbor-tristis (L.) Gaertn., synonymní jméno
• Nyctanthes dentata Blume, synonymní jméno
• Bruschia macrocarpa Bertol., synonymní jméno
• Scabrita scabra L., synonymní jméno
• Scabrita triflora L., synonymní jméno

Starší klasifikace řadily druh do čeledi sporýšovitých (Verbenaceae). Současná taxonomie jej řadí mezi olivovníkovité (Oleaceae), tedy k olivovníkům, ptačím zobům a pravým jasmínům. Samotný rod Nyctanthes zahrnuje jen několik tropických asijských druhů; žádný další nemá srovnatelné zahradnické využití. ^{1 8}

Stanoviště a rozšíření

Domovem nočnice je východní Himálaj a indický subkontinent, zejména Nepál a Indie, dále pevninská jihovýchodní Asie včetně Myanmaru, Thajska, Kambodže, Laosu a Vietnamu. Populace zasahují až na Sumatru a Jávu. Druh osidluje suché opadavé lesy a kamenité svahy od mořské hladiny po 1 500 m nad mořem. ^{4 1}

Kvůli květům a barvivu byl keř zaveden do mnoha tropických oblastí. Uchytil se v ostrovní jihovýchodní Asii, Karibiku i na několika francouzských zámořských územích, například na Réunionu. Mimo původní areál slouží především jako okrasná a obřadní rostlina; invazní status není doložen. ^{4 5}

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení připadá podle podnebí na konec léta a podzim, přičemž v jižní Asii často vrcholí v návaznosti na období dešťů. V Západním Bengálsku je květ nočnice státním květem a jeho hromadný rozkvět tradičně ohlašuje svátek Durgá púdža. ^{4 6}

Polovyzrálé stonkové řízky zakořeňují během několika týdnů, výrazně rychleji a spolehlivěji než výsevy, jejichž vzcházení je nepravidelné. Keř také dobře obráží po hlubokém řezu, což usnadňuje údržbu volně rostoucího živého plotu. ⁴

Silná noční vůně naznačuje opylování hmyzem aktivním za soumraku a v noci. Podobný znak mají i jiné silně vonící bílé květy, například jasmíny. Semeno je v každém pouzdře tobolky jen jedno. Množení semeny zůstává pomalejší cestou a nepravidelné klíčení vysvětluje, proč pěstitelé upřednostňují řízky. ⁴

Využití a rizika

Oranžová korunní trubka obsahuje nyktantin, pigment příbuzný kroce­tinu ze šafránu. Slouží k barvení hedvábí a bavlny na šafránově žlutou; v jihovýchodní Asii se tímto barvivem dlouho barvila také buddhistická mnišská roucha. ⁴

Hořké listy se v tradičním léčitelství používaly při horečce, revmatických potížích i proti střevním červům. Novější výzkum u nich zkoumá antimalarické a protizánětlivé působení. Studie akutní toxicity u myší udává střední smrtelnou dávku 977 mg/kg při nitrobřišním podání. Jde o celkově nízkou toxicitu, avšak chybějí konkrétní publikované údaje pro kočky, psy i člověka. ^{7 4}

Ze semen se získává světle žlutý olej bohatý na sterolové sloučeniny a borka obsahuje glykosidy, které byly mimo regionální laboratoře dosud málo prozkoumány. Žádná západní zdravotnická autorita neschválila léčebnou dávku Nyctanthes arbor-tristis pro člověka. Užívání bez lékařského dohledu proto vyžaduje opatrnost. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Indická zahradnická literatura uvádí dva okrasné kultivary, 'Karna-phool' a 'Seeya Shrinagar'. Jejich mezinárodní botanický standard však zatím nebyl ověřen. ⁴

Nejčastěji bývá nočnice zaměňována za pravé jasmíny rodu Jasminum. Ty také voní a někdy kvetou v noci, nemají však typickou oranžovočervenou korunní trubku a drsné vstřícné listy tohoto druhu. Silně jedovatý oleandr (Nerium oleander) s nočnicí spojuje jen okrasné využití v tropech, nikoli blízká botanická příbuznost.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Nyctanthes arbor-tristis L.
• International Plant Names Index, Nyctanthes arbor-tristis L.
• NParks Singapore FloraFaunaWeb, Nyctanthes arbor-tristis
• PROSEA / Pl@ntUse, Nyctanthes arbor-tristis
• INPN / MNHN, Nyctanthes arbor-tristis L., 1753
• Top Tropicals Plant Encyclopedia, Nyctanthes arbor-tristis (Parijat)
• PMC, antimalarické působení listů Nyctanthes arbor-tristis in vivo a akutní toxicita
• GBIF Backbone Taxonomy, Nyctanthes arbor-tristis L.