Mák východní (Papaver orientale, L. 1753)

Identita

Mák východní (Papaver orientale L., 1753) je přijatý druh rodu Papaver z čeledi makovitých (Papaveraceae). Kew/POWO odkazuje pojmenování na Species Plantarum z roku 1753 a vymezuje původní areál od východního Turecka po sever Íránu. WFO a GBIF potvrzují druhovou úroveň v řádu Ranunculales. ^{1 2 3}

Označení Oriental poppy, Eastern poppy a Orient-Mohn v zahradnictví odkazují na stejnou okrasnou trvalku. Přívlastek „východní“ je historickým zahradnickým pojmenováním; nelze pod něj volně zahrnovat všechny máky rostoucí v Asii. ^{3 5}

Západoevropská obliba druhu sahá podle Kew k počátku 18. století po sběrech spojených s Tournefortovou cestou do východní Anatolie. Odtud pochází francouzské jméno „pavot de Tournefort“. Současným botanickým určovacím bodem zůstává Papaver orientale L. ^{1 10}

Poznávací znaky

Hluboký kůlový kořen je charakteristický pro vytrvalou bylinu Papaver orientale. Kew popisuje dlouhověkou rostlinu s převážně přízemními, hluboce zubatými a štětinatými listy. RHS doplňuje tmavozelené olistění se stříbřitými chlupy, trsnatý růst a chlupaté květní lodyhy vysoké až přibližně 90 cm. ^{1 5}

Proměna vzhledu během roku je výrazná. NC State uvádí jemně členěné šedozelené listy, které na jaře působí vzdušně a po odkvětu mizí. Přízemní růžice se může obnovit na podzim, přetrvat přes zimu a na jaře znovu vyrazit. ⁶

Velké miskovité květy vyrůstají zpravidla jednotlivě na vrcholu lodyhy. RHS uvádí oranžovočervené květy o průměru až 15 cm s malými purpurově černými skvrnami u báze lístků. FNA popisuje štětinaté rostliny až 10 dm vysoké, se světle oranžovými až oranžovočervenými lístky, se skvrnami i bez nich, a sivými tobolkami do 2,5 cm. ^{5 4}

Zahradní kultivary rozšiřují paletu o bílou, růžovou, purpurovou, tmavě červenou, lososovou i dvoubarevné formy. Při určování pomáhá společný výskyt silně členěné chlupaté růžice, velkého květu na konci jara či začátku léta, krátké tobolky a letního klidu po odkvětu. Samotná barva nestačí. ^{1 6}

Taxonomie a záměny

Přijatým jménem je Papaver orientale L. GBIF uvádí mezi synonymy například Calomecon orientale, Papaver dzeghamicum, Papaver grandiflorum a Papaver spectabile. WFO připojuje další historická a vnitrodruhová jména, která mohou přetrvávat ve starší botanické literatuře. ^{3 2}

Zahradnické pojetí východních máků je širší než samotný druh. Kew upozorňuje, že mnoho pěstovaných odrůd vzniklo křížením P. orientale a P. bracteatum. Prodávaný mák východní tak může patřit do zahradnické skupiny, nikoli k čisté plané populaci. ¹

Blízce příbuzný Papaver bracteatum je podle FNA a Kew robustnější: má velké květy často se šesti korunními lístky, listeny pod květem a větší tobolky. Rozdíl je důležitý především pro botanické sbírky a přesné určování. V zahradě mají zásadní význam jméno kultivaru i původ rostliny. ^{4 1}

Záměně s mákem setým, Papaver somniferum, je třeba předcházet. Papaver orientale slouží jako okrasná rostlina. Není doporučeno potravinářské či léčebné využití, extrakce ani domácí zpracování jeho částí. ^{1 12}

Stanoviště a rozšíření

Rozsah od východního Turecka po sever Íránu uvádí POWO jako původní areál. Profil Kew podrobněji jmenuje severovýchodní Turecko, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán a severozápad Íránu v subalpínských a alpínských oblastech. WFO zahrnuje do přirozeného rozšíření také severní Kavkaz a Zakavkazsko. ^{1 2}

Přirozená stanoviště se liší od záhonu zavlažovaného celé léto. Kew zmiňuje horské louky a sutě. FNA popisuje v původním areálu alpínský druh, který se hojně pěstuje pro okrasu a v Severní Americe někdy přetrvává po zplanění. ^{1 4}

Francouzské přehledy vyžadují opatrný výklad. Tela Botanica uvádí Papaver orientale pod jménem pavot d’Orient a identifikátorem INPN 112342; pod stejným číslem existuje i referenční záznam INPN. Přítomnost v těchto přehledech sama o sobě nedokládá obecnou původnost ani celostátní invazní status. ^{10 11}

Pro metropolitní Francii tedy není doložen status invazního nepůvodního druhu. Mák východní je především zahradní rostlina, místy zplanělá či přetrvávající po pěstování. Použité zdroje neopodstatňují přisouzení celostátní invaznosti. ^{4 10}

Životní cyklus a pěstování

Úspěšné pěstování stojí na plném slunci, propustnosti a trvalém stanovišti. RHS doporučuje většinu dobře odvodněných půd, přednostně mírně živných, humózních a nepříliš kyselých. Illinois Extension rovněž shrnuje nároky jako slunce, vlhkou, ale propustnou půdu a zvlášť dobrý odtok vody v zimě. ^{5 7}

Přesazování mák východní snáší špatně. NC State zdůrazňuje hluboký kůlový kořen a varuje před přemokřením kvůli hnilobě. SNHF potvrzuje citlivost zakořeněných rostlin na přemístění a uvádí kořenové řízky jako jednu z nejčastějších metod množení. ^{6 9}

Zálivku řiďte ročním obdobím a střídmostí. Po výsadbě nebo při ujímání lze za suchého jara vycházet z 5–15 mm týdně, s úpravou podle srážek, půdy a nádoby. Po odkvětu a zežloutnutí listů je naopak cílem nenechat trs v teplém, trvale mokrém prostředí. ^{5 6}

Letní zatažení patří k normálnímu cyklu. Podle Kew lze po odkvětu seříznout stonky a listy; nové olistění se objeví na podzim nebo časně na jaře. Missouri Botanical Garden upozorňuje na prázdné místo po nástupu klidu začátkem či uprostřed léta. Proto pomáhá sousedství pozdějších trvalek. ^{1 8}

Chladnější podnebí má pro tento mák význam. NC State popisuje neúspěchy při vysoké teplotě a vlhkosti, zejména jižně od zóny USDA 7, a potřebu chladného období pro dobré klíčení. Illinois Extension jej rovněž řadí mezi trvalky chladných až mírných oblastí. ^{6 7}

Využití a toxicita

Okrasné uplatnění zahrnuje trvalkové záhony, lemy, venkovské zahrady, zahrady pro opylovače, propustné svahy i nápadné menší skupiny koncem jara. RHS řadí Papaver orientale mezi rostliny poskytující včelám a dalším opylovačům nektar a pyl. ⁵

Květní lodyhy lze příležitostně řezat, ale trs potřebuje po odkvětu listy k obnově zásob. Dlouhodobě mu v záhoně prospívá kombinace s druhy, které převezmou okrasnou úlohu během jeho letního klidu. ^{6 8}

Alkaloidy obsažené v Papaver orientale podle Kew způsobují jedovatost při požití; pasoucí se zvířata jej proto obcházejí. NC State hodnotí toxicitu pro člověka jako nízkou, zároveň však podle příbuzných máků považuje všechny části včetně latexu za potenciálně jedovaté. ^{1 6}

Pro psy a kočky řadí Pet Poison Helpline máky včetně rodu Papaver mezi jedovaté rostliny. Složení alkaloidů se liší podle druhu a požití může vyvolat útlum či vzrušení s neurologickými nebo behaviorálními projevy. Celková úroveň opatrnosti je střední; kočky, psi a koně mají toxický status. ¹²

Tobolky, semena, listy, květy, kořeny, latex ani domácí přípravky nejsou určeny k jídlu či samoléčbě. Při požití dítětem, dospělým nebo zvířetem je vhodné kontaktovat zdravotníka, veterináře nebo toxikologické středisko a sdělit jméno rostliny. ^{12 6}

Kultivary a odpovědné pěstování

Rozmanitost kultivarů vytváří značnou část zahradnické hodnoty. Kew jmenuje bílé 'Perry's White', růžové 'Mrs Perry', karmínové 'Beauty of Livermere' a purpurové 'Patty's Plum'. Missouri Botanical Garden podrobně popisuje 'Fatima', kompaktní kultivar s bílými květy, růžovým lemem a tmavými skvrnami. ^{1 8}

Ve výčtu NC State figurují také 'Patty's Plum', 'Peter Pan', 'Raspberry Queen' a 'Watermelon'. Jde o výběry podle barvy, výšky či kompaktnosti, někdy ze širšího hybridního komplexu východních máků. Tato jména neoznačují samostatné druhy. ^{6 1}

Výsev může přinést pěkné rostliny, nemusí však zachovat barvu mateřského jedince. Pro uchování kultivaru jsou spolehlivější kořenové řízky. Výsev vyhoví neformálnímu záhonu nebo okrasné louce, pokud pěstitel přijímá barevnou proměnlivost. ^{5 6}

Při nákupu sledujte pevný trs, propustnou nádobu, zdravé listy, pevný kořenový krček a srozumitelné jméno kultivaru. Počítejte také s letním zatažením. Bohatě kvetoucí rostlina držená v teplém mokrém substrátu může po výsadbě rychle chřadnout. ^{5 9}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Papaver orientale L.
• World Flora Online, Papaver orientale L.
• GBIF Backbone Taxonomy, Papaver orientale L.
• Flora of North America, Papaver orientale
• Royal Horticultural Society, Papaver orientale, oriental poppy
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Papaver orientale
• University of Illinois Extension, Oriental Poppy
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Papaver orientale 'Fatima'
• Société Nationale d'Horticulture de France, Pavot d'Orient
• Tela Botanica eFlore, Papaver orientale L., CD_NOM 112342
• INPN / MNHN, Papaver orientale L., CD_NOM 112342
• Pet Poison Helpline, Poppy