Mučenka pletní (Passiflora incarnata, L. 1753)

Identita

Mučenka pletní (Passiflora incarnata L., 1753), známá též jako Maypop, je přijatým druhem čeledi Passifloraceae, česky mučenkovitých. POWO vymezuje její původ ve středních a východních Spojených státech až po Bermudy. IPNI spojuje jméno s Linného dílem Species Plantarum z roku 1753. Liána se přichycuje úponky a za sezonu dorůstá 6 m. Mráz v zimě zničí nadzemní části, ale na jaře z vytrvalého trsu vyraší nové výhony. Tím se liší od poloopadavých tropických příbuzných. ^{1 2}

Anglické jméno Maypop odkazuje na suché prasknutí, které vydá zralý plod rozšlápnutý nohou. S jarním rozkvětem ani s květnem nesouvisí. Názvy Purple passionflower a True passionflower označují stejný druh, který evropský a britský lékopis uvádějí jako mírné sedativum. V mírném pásmu jde o fytoterapeuticky nejlépe zdokumentovanou mučenku. ^{6 4}

V zahradnické nabídce se nesmí zaměňovat s Passiflora caerulea ani Passiflora edulis. Všechny tři se prodávají jako mučenky, jejich mrazuvzdornost, zimní chování i praktická rizika toxicity se však podstatně liší. Samotné rodové pojmenování tedy k volbě rostliny nestačí. ⁸

Poznávací znaky

Bylinné popínavé stonky nesou střídavé, dlanitě trojlaločné listy dlouhé 6 až 15 cm. U báze řapíku se nacházejí dvě nektarové žlázky. Úžlabní úponky se ovíjejí kolem tenkých opor, například drátu, pletiva nebo plotu. Rostlina tak využije oporu bez vlastního pevného kmene. ^{6 3}

Pro odlišení od Passiflora caerulea poslouží květ lépe než tvar listů. Průměr dosahuje 5 až 8 cm; pět korunních a pět kališních lístků má modrobílý odstín. Výrazná pakorunka bílých a nachových třásnitých vláken obklopuje střed s pěti tyčinkami a třemi vztyčenými čnělkami. Právě tuto stavbu misionáři v 17. století vykládali jako křesťanský symbol Kristova utrpení. Jde o historickou interpretaci květu. ^{4 9}

Plod zvaný maypop je vejcovitá bobule dlouhá 4 až 7 cm, přibližně velikosti slepičího vejce. Mezi červencem a říjnem mění zelenou barvu na žlutooranžovou. Missouri Botanical Garden výslovně spojuje anglický název s prasknutím rozmáčknutého plodu, nikoli s měsícem květnem. ^{4 3}

Užitečná taxonomie

Jako typový druh rodu Passiflora představuje Passiflora incarnata taxonomickou oporu rodového jména, uvedenou Linném již v prvním vydání Species Plantarum. K hlavním botanickým synonymům patří následující jména:

• Granadilla incarnata (L.) Medik., historické synonymum
• Passiflora incarnata var. major Sweet, historická varieta
• Passiflora incarnata var. integriloba DC., historická varieta
• Passiflora incarnata f. alba Waterf., bělokvětá forma
• Passiflora keri Spreng., synonymní jméno
• Passiflora rigidula J.Jacq., synonymní jméno

V prodeji převládá úplné vědecké jméno Passiflora incarnata. Varieta major s většími plody a bělokvětá forma alba představují spíše botanické zajímavosti než běžné zahradnické možnosti. Historické názvy tedy nelze automaticky chápat jako označení široce dostupných odrůd. ^{1 2}

Stanoviště a ekologie

Střední a východní Spojené státy spolu s Bermudami tvoří podle POWO původní areál mučenky pletní. PFAF uvádí písčité křoviny, pole, okraje cest a slunné živé ploty. Hustý stín nesnáší, ačkoli se s ní lze setkat i mezi křovinami. Rozhodující je zde dostatek světla, nikoli pouhá přítomnost okolní vegetace. ^{1 5}

Květy lákají zejména drvodělky a čmeláky, téměř jediné dostatečně těžké návštěvníky, kteří dokážou spustit opylovací mechanismus. Bez nich může liána bohatě kvést, ale násada plodů výrazně klesá. Počet květů proto sám o sobě budoucí úrodu neurčuje. ⁶

Druh je také výhradní hostitelskou rostlinou housenek motýla Gulf Fritillary a jedním z hostitelů motýla Variegated Fritillary. Okousané listy tedy nemusejí signalizovat onemocnění; mohou souviset s přirozenými vazbami mezi liánou a motýly. ⁶

Životní cyklus a pěstování

Zimní zatažení je u této bylinné liány normální: při prvním mrazu nadzemní části zcela odumřou a v dubnu či květnu z vytrvalého trsu znovu vyraší. Poloopadavá Passiflora caerulea se chová jinak. V oblasti Île-de-France snáší mučenka pletní v propustné půdě teploty kolem −20 °C, podstatně nižší než její příbuzná citlivá již k prvním mrazíkům. Dormantní trs se proto nemá zaměňovat za odumřelou rostlinu. ^{9 3}

NC State Extension a Missouri Botanical Garden ji řadí do zón USDA 5 až 9. Vyhovuje jí plné slunce až polostín a běžná dobře propustná půda. Jakmile zakoření a ustálí se, dobře snáší sucho. Tyto podmínky doplňují mrazuvzdornost; samotné číslo zimního minima nevystihuje celý způsob pěstování. ^{3 4}

Plazivé kořeny tvoří kolem původního trsu výmladky. Missouri Botanical Garden tento růst označuje za agresivní. V záhonu sdíleném s dalšími rostlinami pomáhá oddenková bariéra nebo pravidelné odstraňování výmladků, aby liána nezabrala okolní prostor. ⁴

Využití a fytoterapie

Zralé plody se jedí syrové nebo zpracovávají na želé. PFAF uvádí i vařené mladé listy a květy jako tradiční zeleninu. Takové zpracování nelze zaměňovat za syrovou konzumaci nezralých částí, která se nedoporučuje. Rozdíl mezi použitou částí rostliny a její úpravou je pro potravinové využití zásadní. ⁵

Sušená nadzemní část je jako mírné sedativum uvedena v evropském a britském lékopisu pro úzkost a nespavost. Přehled z roku 2013 citovaný Wikipedií popisuje dobrý bezpečnostní profil při zkoumaných dávkách. Současně však uvádí doložené interakce se sedativy, antikoagulancii a inhibitory monoaminooxidázy, zkráceně IMAO. ⁶

Fytoterapeutické použití se týká standardizovaných suchých extraktů, nikoli čerstvého listu utrženého na zahradě. NC State hodnotí čerstvé listy a stonky jako středně toxické. Farmaceutický přípravek a nezpracovaná rostlina proto představují odlišné způsoby využití se zásadně odlišným bezpečnostním kontextem. ³

Toxicita a záměny

U čerstvých listů a stonků uvádí NC State Extension střední toxicitu pro kočky, psy, koně, děti a citlivé dospělé. Souvisí s kyanogenními glykosidy. Po požití se mohou objevit silná nevolnost, zvracení, ospalost i poruchy srdečního rytmu. Uvedená rizika se vztahují právě k čerstvým vegetativním částem. ³

Zralý plod tímto rizikem dotčen není a zůstává hlavním potravinovým využitím druhu. Čerstvé listy a stonky mají naopak zůstat mimo dosah zvířat, která liány okusují. Jedlost plodu tedy sama o sobě neznamená bezpečnost celé rostliny. ^{5 3}

Při určování se nejčastěji nabízí záměna s modřeji kvetoucí poloopadavou Passiflora caerulea a s Passiflora lutea, drobnou původní mučenkou s nenápadným žlutozeleným květem. Před jakýmkoli léčebným nebo potravinovým využitím poskytuje úplné vědecké jméno spolehlivější oporu než obecné označení mučenka. ^{8 7}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Passiflora incarnata L.
• International Plant Names Index, Passiflora incarnata L.
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Passiflora incarnata
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Passiflora incarnata
• Plants For A Future, Passiflora incarnata
• Wikipedia EN, Passiflora incarnata
• Wikipedia FR, Passiflora incarnata
• Wikidata, Passiflora incarnata
• Jardins de France, pojednání La passion des fleurs de la Passion