Peperomia erythrostachyaTrel. 1936

Peperomia erythrostachya je epifytní druh z čeledi Piperaceae, endemický v Peru, který roku 1936 popsal William Trelease. Roste na kmenech ve vlhkých tropických lesích. Druhové jméno odkazuje na načervenalý květní klas. Rod Peperomia je podobně jako většina jeho druhů považován za netoxický pro kočky a psy.

Číst dál
Vědecký názevPeperomia erythrostachya
ŘádPiperales
Základní údaje
Toxicita
Netoxická : kočky, psi a koně
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Peru
Stanoviště
Vlhké tropické lesy; epifyt na kmenech a větvích
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
3/10
Doba do dospělosti
Při vhodném pěstování vytvoří zavedený epifytní trs za dva až tři roky
Množení
Stonkový řízek s uzlem, Řízkování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Nízká v květináči, umístěte do závětří
Vlhkost
50–70 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Propustný epifytický substrát, Substrát pro pokojové rostliny
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky
Jasné nepřímé světlo
Interiér
Obývací pokoj, Světlá místnost
Vzdálenost od okna
Asi 50 cm od východního nebo západního okna
Exteriér
Vytápěný skleník, Veranda
Nádoby
Propustný květináč, Terakota
Vzhled
Výška15–30 cmŠířka15–30 cm
Listy
Zelená
Květy
ČervenáZelená
Habitus
Peperomia erythrostachya: původ a využití — habitus 1
Kůra
Zelená

Celosvětové rozšíření

Peperomia erythrostachya je peruánský endemit, který roste jako epifyt ve vlhkých tropických lesích. Má omezený přirozený areál a její ochrana je považována za znepokojivou otázku. Na rozdíl od jiných pepřinců běžných v domácnostech zůstává v kultuře vzácná a mimo původní areál se vyskytuje málo.

  • Původní1
  • Peru

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Peperomia erythrostachya (Peperomia erythrostachya Trel., 1936) je epifytní pepřinec z rodu Peperomia v rozsáhlé čeledi Piperaceae. Druh popsal americký botanik William Trelease v roce 1936. Druhové jméno erythrostachya pochází z řeckého výrazu pro červený klas a vystihuje charakteristické načervenalé květenství. 1 2

Zatímco příbuzné druhy patří mezi rozšířené pokojové rostliny, tento peruánský endemit zůstává vzácný v kultuře a znají ho především botanici a sběratelé. S ostatními zástupci rodu sdílí dužnaté, polosukulentní listy i obecnou pověst bezpečnosti pro domácí zvířata. 3 8

Poznávací znaky

Drobný epifyt vytváří kompaktní porost na kmenech a větvích. Jako většina pepřinců má hladké, sytě zelené, dužnaté a polosukulentní listy. Jejich vodou zásobená pletiva prozrazují přizpůsobení životu nad zemí, daleko od zásob hlubší půdy. 8 6

Nejnápadnějším znakem je klasovité květenství, tvořené tenkou vzpřímenou načervenalou osou, která druhu dala jméno. Hustý klas bez korunních lístků je typický pro Piperaceae a připomíná příbuznost s pepřovníkem. Rostlina zůstává nízká, na opoře jen zřídka přesahuje 30 cm. 1 8

Také stonky jsou silné a dužnaté, podobně jako u ostatních pepřinců. Nízký keříčkovitý vzrůst spolu s červeným klasem druh odlišuje od jiných drobných epifytů podrostu. Několik příbuzných andských pepřinců však lze rozlišit až podrobným zkoumáním. 3 6

Užitečná taxonomie

Popis druhu Peperomia erythrostachya Trel. pochází z roku 1936. Stabilní identifikátor je IPNI 188702-2 a Plants of the World Online toto jméno přijímá jako platné přijaté jméno v rodu Peperomia (Piperaceae). Rod je velmi rozsáhlý a stejnou čeleď sdílí několik set druhů.

  • Přijaté jméno: Peperomia erythrostachya Trel.
  • Rod: Peperomia Ruiz & Pav.
  • Čeleď: Piperaceae (řád Piperales)
  • Identifikátor IPNI / POWO: 188702-2

Spolehlivým vodítkem tak zůstává přijaté vědecké jméno Peperomia erythrostachya. Druh nemá rozšířené lidové pojmenování a právě latinský binom zaručuje spolehlivé určení. 1 2

Stanoviště a rozšíření

Pouze v Peru roste Peperomia erythrostachya přirozeně; je tedy peruánským endemitem. Obývá vlhké tropické lesy, kde teplo a stálá vzdušná vlhkost podporují její epifytní způsob života. 1 3

Na kmenech a větvích tropických And obsazuje podobně jako mnohé jiné pepřince epifytní stanoviště ve štěrbinách bohatých na humus a mech, aniž by na stromě parazitovala. Tomu odpovídají drobné kořeny a potřeba velmi vzdušného substrátu, který rychle odvádí vodu, ale zůstává mírně vlhký. 6 7

Omezený přirozený areál zvyšuje citlivost druhu k tlakům na peruánské lesy a jeho ochrana je považována za znepokojivou otázku. Zatímco jiné pepřince jsou běžným sortimentem zahradnictví, erythrostachya zůstává především botanickým druhem, málo rozšířeným mimo původní prostředí. 1 8

Životní cyklus a rozmnožování

Nad listy při kvetení vyrůstá jeden nebo více tenkých vzpřímených načervenalých klasů. Tato hustá květenství typická pro Piperaceae nesou drobné květy bez korunních lístků. Jsou nenápadná, ale potvrzují příslušnost k čeledi pepřovníkovitých. 8 1

Pěstovaná rostlina, u tohoto druhu vzácná, se množí obvyklými postupy rodu Peperomia, který se snadno řízkuje. Stonek odebraný těsně pod uzlem zakoření ve vlhkém vzdušném substrátu. Často se daří i listové řízkování, při němž zdravý list s řapíkem vytvoří novou rostlinu. 6 7

Teplo a jasné nepřímé světlo v obou případech podporují vznik prvních kořenů za tři až šest týdnů. Malý objem kořenů epifytu umožňuje ponechat mladé rostliny dlouho v menších nádobách, pokud substrát není nikdy přemokřený. 5 7

Využití a rizika

Význam tohoto vzácného endemitu je především botanický. Ukazuje rozmanitost rodu Peperomia ve výše položených lesích Peru spíše než využití jako okrasná rostlina. Na rozdíl od Peperomia obtusifolia a pepřinců s ozdobnými listy se běžně jako pokojová rostlina neprodává. 3 4

Z hlediska bezpečnosti má rod Peperomia příznivou pověst: ASPCA řadí pepřince mezi netoxické rostliny pro kočky a psy. U tohoto druhu není doložena zvláštní toxicita a vztahuje se na něj hodnocení rodu. Přesto není vhodné nechat zvířata listy pravidelně okusovat. 9 6

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U druhu Peperomia erythrostachya nejsou zavedené zahradnické kultivary. Jde o málo šlechtěnou planou rostlinu, na rozdíl od pokojových pepřinců s panašovanými formami. Vodítkem je tedy samotné botanické jméno, nikoli označení odrůdy. U málo pěstovaného planého druhu tak nelze očekávat nabídku zavedených zahradnických kultivarů, jakou známe u běžných pokojových pepřinců s panašovanými listy.

Záměna je nejpravděpodobnější s jinými jihoamerickými epifytními pepřinci, zejména s těmito rostlinami:

  • Peperomia obtusifolia, mnohem běžnější druh se zaoblenými listy a hustším vzrůstem;
  • Peperomia rotundifolia, drobný plazivý epifyt s kulatými listy;
  • další andské Peperomia s barevnými klasy, rozlišitelné až podrobným zkoumáním.

Načervenalý klas, kompaktní epifytní vzrůst a peruánský původ jsou nejužitečnější znaky pro ověření, zda rostlina odpovídá druhu Peperomia erythrostachya. 1 3

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je Peperomia erythrostachya jedovatá pro kočky a psy?

ASPCA řadí rod Peperomia mezi netoxické rostliny pro kočky a psy. U tohoto druhu není doložena zvláštní toxicita; sdílí pověst bezpečnosti svých příbuzných.

Odkud pochází Peperomia erythrostachya?

Jde o peruánský endemit rostoucí epifytně ve vlhkých tropických lesích. Má omezený areál a její ochrana je považována za znepokojivou otázku.

Co znamená jméno erythrostachya?

Druhové jméno pochází z řeckých slov erythros, červený, a stachys, klas, a odkazuje na charakteristický načervenalý květní klas.

Lze Peperomia erythrostachya pěstovat v bytě?

Na rozdíl od jiných pepřinců nejde o běžnou pokojovou rostlinu. V kultuře je vzácná a vyžadovala by teplé a vlhké podmínky zimní zahrady nebo tropického skleníku.

Jak poznat Peperomia erythrostachya?

Podle kompaktního epifytního vzrůstu, dužnatých listů typických pro rod Peperomia a vzpřímeného načervenalého klasu, podle něhož dostala jméno.

Jakou vlhkost potřebuje Peperomia erythrostachya?

Pochází z vlhkých tropických lesů a ocení vyšší vzdušnou vlhkost kolem 50 až 70 %, tedy více než mnoho pokojových rostlin.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.