Perila křovitá (Perilla frutescens, )


+33© fotografie
- fotografie 1 — Katja Schulz · cc0 · iNaturalist
- fotografie 2 — Daniel Atha · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — (c) H. Wilson Montgomery, Jr., some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by H. Wilson Montgomery, Jr. · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
Perila křovitá (Perilla frutescens), známá také pod japonským názvem shiso, je jednoletá bylina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), původem z východní Asie. Pěstuje se pro aromatické zelené nebo purpurové listy. V kuchyni je jedlá, ale pro pasoucí se hospodářská zvířata zůstává toxická; kulinární využití je proto nutné odlišovat od zemědělského rizika.
Číst dálPerila křovitá, Shiso, Zisu, Tía tô, Deulkkae a Beefsteak plant
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Plné slunce, snáší lehký polostín





© fotografie
Katja Schulz · cc0
Daniel Atha · cc0
(c) H. Wilson Montgomery, Jr., some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by H. Wilson Montgomery, Jr. · cc-by-nc
Taken Sep 5, 2021 by Jade Rose (cc-by-sa)
Taken Oct 28, 1995 by Royal Botanic Garden Edinburgh - Anonymous (cc-by-nc)
Taken Aug 26, 2019 by Melissa Melissa Keneely (cc-by-sa)
Taken Jul 26, 2022 by Tristan Jaton-Maria (cc-by-sa)
Taken Sep 16, 2019 by Kerri (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál Perilla frutescens sahá od himálajského podhůří po ruský Dálný východ a zahrnuje Indii, Čínu, Koreu a Japonsko. Mimo tento areál rostlina hojně zplaněla, zejména v Severní Americe, kde je dnes v řadě oblastí považována za invazní plevel.
- Původní3
- Zavlečená1
- Invazní1
- Indie
- Čína
- Nepál
- Kanada
- Spojené státy
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Perila křovitá (Perilla frutescens (L.) Britton, 1894), známější pod japonským jménem shiso, je jednoletá hluchavkovitá bylina. Linné ji původně popsal jako Ocimum frutescens; Britton ji koncem 19. století přeřadil do rodu Perilla. 1 9
Čínské jméno zisu, zǐsū (紫苏), má údajně doslovný význam „purpurová, která oživuje“. Tento výklad souvisí s historickou představou o léčebném použití při otravách jídlem. Vietnamské tía tô, korejské deulkkae a japonské shiso označují tutéž rostlinu, pěstovanou ve východní Asii po staletí pro aromatické listy. 7 8
Poznávací znaky
Vzpřímená bylina Perilla frutescens má čtyřhrannou lodyhu, typickou pro hluchavkovité, a podle podnebí a způsobu pěstování dorůstá 40 až 120 cm. Vstřícné vejčité listy jsou zubaté a často vrásčité. Po promnutí výrazně voní po bazalce, mátě a anýzu. 3 4
Japonská kuchyně využívá dvě barvy listů: zelené shiso (ao-jiso) s jemnou vůní a purpurové shiso (aka-jiso), jehož červenofialové zbarvení vedlo k anglickému názvu Beefsteak plant. Koncem léta vytváří Perilla frutescens na vrcholech bílé až nafialovělé květní klasy dlouhé 5 až 15 cm, po nichž následují drobná černá semena. 4 8
Čepel listu bývá široká 5 až 10 cm, s výrazně zubatým okrajem a někdy puchýřnatě vyklenutým povrchem, zvláště u kadeřavých výběrů shiso. Výrazné zuby, vyklenutý povrch a vůně odlišují perilu od purpurové bazalky s hladšími a lesklejšími listy. 3
Užitečná taxonomie
POWO uvádí Perilla frutescens (L.) Britton jako přijaté jméno v čeledi Lamiaceae. Dvě často uváděné variety se liší hlavně zahradnickým využitím: Perilla frutescens var. frutescens je blízká planému typu, zatímco Perilla frutescens var. crispa (Thunb.) H.Deane zahrnuje pěstované formy s vrásčitými listy prodávané jako shiso. 1 2
Historická synonyma zahrnují:
- Ocimum frutescens L. (historické synonymum)
- Perilla ocymoides L. (historické synonymum)
- Mentha perilloides Lam. (historické synonymum)
- Melissa cretica Lour. (historické synonymum)
Tato čtyři jména rostlinu řadila střídavě k bazalce (Ocimum), mátě (Mentha) nebo meduňce (Melissa). Odrážejí podobnost aromatických rostlin v této části čeledi hluchavkovitých. 7
Stanoviště a rozšíření
Od podhůří Himálaje po ruský Dálný východ se rozkládá původní areál Perilla frutescens, zahrnující Indii, Čínu, Koreu a Japonsko. 1 2
Za hranicemi původního asijského areálu perila hojně zplaněla. V Severní Americe roste podél cest, na okrajích lesů a kolem pastvin; v několika oblastech středních a jihovýchodních USA je řazena mezi invazní plevele. 3 4
Zahradní pěstování perily vyžaduje bohatou, dobře propustnou půdu, mírně kyselé pH kolem 5,5 až 6,5 a plné slunce, přičemž snáší i lehký polostín. V mírném podnebí se pěstuje jako teplomilná letnička, vysévaná po posledních mrazech a hynoucí při prvním chladu. To nesouvisí s jejím invazním postavením v teplejším podnebí. 5 3
Životní cyklus a rozmnožování
Jednoletý cyklus zahrnuje výsev, rychlý vegetativní růst, kvetení v klasech a tvorbu semen před zimou. Čerstvá semena nejlépe klíčí při 18 až 23 °C. Kvetení začíná po zakořenění rostliny v teple, často koncem léta. 7 5
Semena po jedné sezoně rychle ztrácejí klíčivost. Lépe vzcházejí na povrchu a na světle než zahrnutá zeminou. Zakořeněná Perilla frutescens se snadno vysemeňuje, což vysvětluje její spontánní výskyt v Asii i invazní postavení jinde. 5 4
Zaštipování vrcholů před kvetením prodlužuje sklizeň listů. Několik rostlin ponechaných na semeno znovu oseje záhon pro příští rok bez nákupu osiva. Část porostu tak může sloužit pro jemné listy, jiná pro budoucí semena. 5
Využití a rizika
Listy, mladé výhonky a semena se v japonské, korejské a vietnamské kuchyni jedí syrové i vařené, jako obloha nebo v nálevech. Lisuje se z nich také olej bohatý na kyselinu alfa-linolenovou. 5 8
Přes jedlost v kuchyni zůstává perila toxická pro hospodářská zvířata. Celá rostlina, zejména květní klasy, obsahuje perilové ketony, které u skotu, ostatních přežvýkavců a koní vyvolávají akutní plicní poškození blízké syndromu dechové tísně, někdy smrtelné během několika hodin. Riziko představuje čerstvá rostlina i kontaminované seno. 6 5
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Zelené, purpurové a kadeřavé formy shiso prodávané jako osivo nejsou samostatné druhy. Jde o zahradní výběry v rámci Perilla frutescens var. crispa, volené podle barvy a vůně požadované v kuchyni. 1
K častým záměnám patří:
- Ocimum basilicum v purpurových formách a Mentha spp. mají čtyřhrannou lodyhu hluchavkovitých. Bazalka má hladší listy a vůni bližší zelené bazalce, máta zubatější listy a výrazně mentolovou vůni;
- Perilla frutescens var. hirtella, planá horská forma z Japonska a Koreje, nepěstovaná a mimo vlastní prostředí vzácná. 8
Vědecký binomický název určuje perilu jistěji než pouhé lidové jméno, ale stejně důležitý je kontext sklizně. Perila v nádobě pro japonskou kuchyni nemá stejný rizikový profil jako planá perila na okraji pastviny. Na tomto rozdílu záleží zejména při zvažování krmení zvířat senem se spontánními výsevy perily. 3 6
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Perilla frutescens (L.) Britton
- GBIF Backbone Taxonomy, Perilla frutescens
- NC State Extension, Perilla frutescens (Beefsteak Plant)
- Missouri Botanical Garden, Perilla frutescens (Beefsteak Plant)
- Plants For A Future, Perilla frutescens (Shiso)
- Alabama Cooperative Extension System, Perilla Mint - A Toxic Threat to Livestock
- Wikipédia FR, Perilla frutescens
- Wikipedia EN, Perilla frutescens
- Wikidata, Perilla frutescens
Časté otázky
Je perila křovitá (shiso) jedovatá?
Pro kuchyňské využití ne; listy a semena se ve východní Asii běžně jedí. Celá rostlina je však toxická pro skot, ostatní přežvýkavce a koně kvůli perilovým ketonům, soustředěným hlavně v květních klasech.
Jaký je rozdíl mezi zeleným a purpurovým shiso?
Zelené shiso (ao-jiso) má jemnější vůni a používá se hlavně syrové jako obloha. Purpurové shiso (aka-jiso) barví a ochucuje nálevy a umeboshi; obě formy patří ke stejné pěstované varietě.
Jak odlišit perilu od purpurové bazalky?
Oba rody mají čtyřhrannou lodyhu typickou pro hluchavkovité, ale perila má vrásčitější listy a jinou vůni, mezi mátou a anýzem. Purpurová bazalka voní spíše jako zelená bazalka.
Je perila křovitá invazní?
Ano, v některých oblastech Severní Ameriky, kde zplaněla na úhorech a okrajích pastvin a v několika státech střední a jihovýchodní části USA je řazena mezi plevele.
Kdy vysévat perilu?
Na jaře po odeznění mrazů, na povrch substrátu a v teple. Při 18 až 23 °C pravidelně vzchází za jeden až dva týdny.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.




