lilek brambor (Solanum tuberosum, L. 1753)

Lilek brambor (Solanum tuberosum), běžně brambor, je hlíznatá rostlina z čeledi lilkovitých (Solanaceae) původem z And. Pěstuje se jako jednoletá plodina pro hlízy bohaté na škrob. Zdravé nezezelenalé hlízy jsou potravinou, zatímco listy, stonky, bobule, klíčky a hlízy vystavené světlu mohou hromadit jedovaté glykoalkaloidy.

Číst dál
Vědecký názevSolanum tuberosum
RodSolanum
ŘádSolanales

lilek brambor, brambor obecný, brambor hlíznatý, brambor, Potato a Irish potato

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé včetně dětí · Toxická : kočky, psi a koně
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Bylinná rostlina · Zelenina
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
PeruBolívieChileKolumbie
Stanoviště
Plodina chladnějšího až mírného klimatu; kyprá, úrodná a propustná půda, hlízy chráněné před světlem
Sezónnost
Doba kvetení
Léto
Doba sklizně
LétoPodzim
Růst
Životní cyklus
Jednoletá
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
8/10
Doba do dospělosti
Přibližně 90–150 dnů podle kultivaru
Průměr koruny
30–60 cm
Množení
Dělení, Výsev
Klima a voda
Teplota
Odolnost vůči větru
Střední; na silně větrném místě se stonky lámou
Vlhkost
45–75 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Hluboká půda, Propustná půda, Živná půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Plné slunce, hlízy chráněné před světlem
Exteriér
Zeleninový záhon, Velká nádoba
Nádoby
Velká nádoba, Hluboká nádoba, Propustný květináč
Vzhled
Výška50–100 cmŠířka30–60 cm
Listy
Zelená
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — listy 1
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — listy 2
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — listy 3
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — listy 4
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — listy 5
Květy
BíláRůžováFialováModrá
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — květy 1
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — květy 2
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — květy 3
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — květy 4
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — květy 5
Plody
ZelenáŽlutá
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — plody 1
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — plody 2
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — plody 3
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — plody 4
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — plody 5
Habitus
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — habitus 1
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — habitus 2
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — habitus 3
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — habitus 4
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — habitus 5
Kůra
Zelená
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — kůra 1
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — kůra 2
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — kůra 3
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — kůra 4
lilek brambor (Solanum tuberosum): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

POWO/WCVP uvádí rozsáhlý původní jihoamerický areál od Argentiny a Chile po Kolumbii, Peru a Venezuelu. Dnes se pěstuje po celém světě; zavlečení je zaznamenáno také v Evropě včetně Francie.

  • Původní4
  • Zavlečená1
  • Peru
  • Bolívie
  • Chile
  • Kolumbie
  • Francie

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

lilek brambor (Solanum tuberosum L., 1753) je druh z čeledi lilkovitých (Solanaceae), jehož jméno zveřejnil Linné roku 1753. POWO a GBIF jej řadí do rodu Solanum vedle rajčete a dalších zeleninových lilkovitých. Sklízeným orgánem však není plod, ale podzemní hlíza. 1 3 2

Běžné označení brambor, také brambor obecný či brambor hlíznatý, se vztahuje k rostlině i jejím jedlým hlízám. Mezinárodně se užívá Potato nebo Irish potato. Se sladkým bramborem, tedy druhem Ipomoea batatas z jiné čeledi, jej nelze botanicky ztotožňovat. Příslušnost k lilkům zároveň připomíná riziko zelených částí. 4 3

Zdravá nezezelenalá hlíza představuje jedlý orgán, zatímco celá rostlina tvoří listy, květy a někdy jedovaté bobule. Toto rozlišení brání nejnebezpečnějšímu omylu: považovat celou rostlinu za jedlou zeleninu. 4 6

Poznávací znaky

Brambor je vzpřímená až mírně rozložitá bylina, často pěstovaná jako jednoletá plodina. Nese zelené, někdy křídlaté či chlupaté stonky a střídavé složené listy s několika hlavními a drobnými vloženými lístky. NC State uvádí také odumírání natě po dozrání hlíz. 6 5

Květy mají typický vzhled lilkovitých: jsou hvězdicovité, bílé, růžové, fialové či modré, se žlutými prašníky. Po odkvětu může vzniknout malá kulovitá zelenožlutá bobule, někdy zaměňovaná za miniaturní rajče. Tato bobule není hlíza a nesmí se jíst. 4 6

Rozhodující poznávací znak se skrývá pod zemí. Na stolonech vznikají hlízy nejrůznější velikosti, barvy a tvaru podle kultivaru. RHS popisuje jejich původ z podzemních stonků; označení „kořen“ je v kuchyni srozumitelné, ale botanicky nepřesné. 5

Užitečná taxonomie

Stálým taxonomickým vodítkem je Solanum tuberosum L. IPNI spojuje jméno s dílem Species Plantarum z roku 1753 a POWO/WCVP jej přijímá jako platné přijaté jméno s velmi rozsáhlou synonymikou. Ta odráží složitou historii pěstovaných brambor; historická jména nepředstavují automaticky různé druhy. 2 1

V botanické literatuře a databázích se opakují některá historická či příbuzná jména:

  • Lycopersicon tuberosum (L.) Mill., historické synonymum
  • Solanum tuberosum var. vulgare Hook.f.
  • Solanum andigenum Juz. & Bukasov
  • Battata tuberosa (L.) Hill ex B.D.Jacks.

Při pěstování zeleniny je název kultivaru užitečnější než tato synonyma. V botanických pramenech však zůstává základním opěrným bodem binomické jméno Solanum tuberosum L. 1 3

Stanoviště a rozšíření

Kew a FAO kladou původ domestikace bramboru do jihoamerických And, s dávným zdomácněním v okolí jezera Titicaca. POWO uvádí širší botanický původní areál od Argentiny a Chile po Kolumbii, Peru a Venezuelu. 4 8 1

Dnešní pěstování brambor je celosvětové. POWO zaznamenává zavlečení do mnoha území včetně Francie, ale francouzský invazní status se neuvádí. Samotné zavlečení nebo pěstování automaticky neznamená invazi. 1

Na zahradě bramborům odpovídá chladnější až mírné klima: slunce na nať, kyprá propustná půda, pravidelná vláha a přihrnování udržující hlízy ve tmě. FAO zdůrazňuje víceleté střídání s jinými plodinami, aby se omezily ztráty způsobené škůdci a půdními chorobami. 7 5

Životní cyklus a pěstování

Brambor je hlíznatá trvalka, v mírném klimatu se však pěstuje jako jednoletá plodina. Po mrazech se vysadí sadbové hlízy, následuje růst natě, tvorba stolonů a hlíz a sklizeň při ústupu natě. RHS popisuje množení předklíčenými hlízami, anglicky označovanými „seed potatoes“. 5

Pro tvorbu hlíz je potřeba svěží a provzdušněná půda. FAO uvádí pH přibližně 5–6 a pěstování v hrůbcích nebo na rovině podle vodních poměrů. Nedostatek vody při zakládání a zvětšování hlíz výrazně snižuje výnos. 7

Přihrnování má vedle tradice praktický důvod. Zemina nebo mulč přidané ke stonkům omezují oslunění hlíz blízko povrchu, a tím jejich zelenání. Zároveň část hlíz chrání před teplotními výkyvy a mechanickým poškozením. 5 7

Využití a rizika

Potravinou jsou zdravé nezezelenalé a správně připravené hlízy. Kew připomíná jejich celosvětový význam jako základní potraviny a FAO jejich místo ve stravování i zemědělském dědictví. Tento význam však nečiní ostatní orgány jedlými. 4 8

Zelené části vyžadují značnou opatrnost. Kew upozorňuje na jedovaté glykoalkaloidy v zelených částech včetně hlíz vystavených světlu. NC State hodnotí bobule jako silně jedovaté a mezi rizikovými orgány uvádí listy, stonky, plody i podzemní části. Zdravá hlíza je tedy jedlá, bobule a zelená pletiva nikoli. 4 6

Pro kočky, psy a koně uvádí NC State brambor jako problémovou rostlinu. Veřejný soubor ASPCA neposkytuje pro heslo „potato“ samostatný použitelný záznam. Upozornění pro zvířata proto vychází z NC State a z údajů USDA NRCS o solaninu. 6 11

Praktická pravidla jsou jasná: neochutnávat bobule, nedávat zvířatům nať ani klíčky a vyřadit zezelenalé hlízy z jídelníčku. Po požití významného množství zelené části je třeba vyhledat lékařskou nebo veterinární radu. 11 5

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Kew zmiňuje více než 5 000 odrůd. RHS rozlišuje zejména rané brambory a skupinu „maincrop“, pěstovanou déle pro vyšší sklizeň. Tyto zahradnické skupiny vyjadřují dobu pěstování, kuchyňské využití či skladovatelnost, nikoli jiný druh. 4 5

Nejčastější záměny se týkají dalších lilkovitých. Rajče sdílí s bramborem rod i choroby, ale poskytuje jedlé bobule, zatímco brambor tvoří hlízy. Lilek a některé papriky mají rovněž květy lilkovitých, nikoli však hlízy na stolonech. 3 6

Na zeleninových záhonech je důležité včas poznat plíseň bramborovou a mandelinku bramborovou. NDSU popisuje plíseň jako chorobu způsobenou organismem Phytophthora infestans, která napadá nať i hlízy. NC State řadí mezi sledované škůdce mandelinku, mšice, křísky, drátovce a makadlovku bramborovou. 9 10

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je brambora kořen?

Ne. Hlízy vznikají na podzemních stolonech, tedy specializovaných stoncích, přestože se sklízejí pod zemí.

Které části bramboru jsou jedlé?

Ke konzumaci slouží zdravé nezezelenalé a správně připravené hlízy. Listy, stonky, bobule, klíčky a zelené části nejsou potravinou.

Proč se brambory přihrnují?

Přihrnování udržuje hlízy ve tmě, omezuje zelenání a chrání úrodu blízko povrchu.

Lze pěstovat brambory a rajčata na stejném místě?

Je lepší plodiny střídat. Obě patří mezi lilkovité a sdílejí choroby, například plíseň bramborovou.

Jsou malé bobule podobné rajčatům jedlé?

Ne. NC State popisuje nadzemní bobule bramboru jako jedovaté; nesmějí se ochutnávat.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.