Xanthosoma sagittifolium


+30© fotografie
- fotografie 1 — (c) Roberto R. Calderón, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by Roberto R. Calderón · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — 葉子 · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — iNaturalist User · cc-by · iNaturalist
Xanthosoma sagittifolium je tropická americká rostlina z čeledi árónovitých s velkými střelovitými listy, jejichž řapík se připojuje k bázi čepele. Její stonkové hlízy se po uvaření využívají jako potravina; pěstuje se také pro ozdobné listy.
Číst dálArum sagittifolium, Caladium sagittifolium, Xanthosoma mafaffa a Xanthosoma violaceum
Dopřejte jí hodně rozptýleného světla bez přímého slunce na listech.






© fotografie
(c) Roberto R. Calderón, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by Roberto R. Calderón · cc-by-nc
葉子 · cc0
iNaturalist User · cc-by
Taken Jul 19, 2021 by Victoria Chaves Ramirez (cc-by-sa)
Taken Apr 17, 2019 by OTS - O.Vargas (cc-by-nc-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál od Kostariky po jih tropické Ameriky; četná zavlečení v tropech.
- Původní4
- Invazní1
- Kostarika
- Kolumbie
- Peru
- Brazílie
- Florida
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Xanthosoma sagittifolium (L.) Schott má velké střelovité listy a patří mezi americké rostliny čeledi Araceae, árónovitých. Francouzské jméno „chou caraïbe“ se používá na Réunionu pro potravinovou rostlinu, jejíž podzemní orgány se jedí vařené. Řapík se připojuje k bázi listové čepele. Tento znak pomáhá odlišit rostlinu od tara. 42
Xanthosoma sagittifolium je vytrvalá bylina, která při vhodném teple a vlhkosti rychle roste. V tropickém zahradnictví je popisována až do 2 m výšky. Nepěstuje se pouze pro sklizeň: hlavní okrasnou hodnotou jsou velké listy na dlouhých řapících. Potravinové a okrasné použití tak využívá různé části téže rostliny. 23
Rozpoznávací znaky
Xanthosoma sagittifolium vytváří krátký silný stonek kulovitého až válcovitého tvaru. Řapíky mohou dosahovat 1,5 m. Nesou tmavozelené nebo purpurové listy dlouhé až 90 cm a široké až 60 cm. Tyto rozměry popisují plně vyvinutou rostlinu v tropických podmínkách. Nezaručují stejnou velikost jedince pěstovaného v květináči v bytě. 2
Při určování sledujte řapík až k místu připojení k čepeli. Samotná silueta listu nestačí: čepel je střelovitá a má dva bazální laloky. Květenství tvoří palice obklopená člunkovitým toulcem, který může být zelenavý nebo purpurový. U rostlin ze zahradnické skupiny sloních uší bývá kvetení v mírném podnebí málo časté. 23
Taxonomie v praxi
Uznávané jméno Xanthosoma sagittifolium (L.) Schott bylo v této kombinaci zveřejněno v roce 1832. Druh patří do čeledi Araceae v řádu Alismatales. Závorky kolem původního autora připomínají převedení ze staršího jména Arum sagittifolium L. To je basionymem, tedy základem současného botanického jména. 1
Synonymika zahrnuje také Caladium sagittifolium (L.) Vent., Xanthosoma mafaffa Schott a Xanthosoma violaceum Schott. Ve starších knihách tak tato botanická jména mohou odkazovat k Xanthosoma sagittifolium. Sama o sobě neoznačují panašované kultivary ani zahradnické křížence. Jejich odlišné znění je třeba posuzovat podle synonymiky druhu. 1
Stanoviště a rozšíření
Původní areál Xanthosoma sagittifolium sahá od Kostariky po jih tropické Ameriky, mimo jiné do Kolumbie, Peru a Brazílie. Rostlina byla zavlečena do mnoha dalších tropických oblastí. Roste pod lesním zápojem a na zastíněných březích. Údaje o původním areálu proto nelze zaměňovat s celým dnešním rozšířením po zavlečení. 12
Na Floridě může Xanthosoma sagittifolium vytvářet husté kolonie, které stíní původním rostlinám a konkurují jim. Šíření podporují oddenky i jejich fragmentace. Toto chování se týká populací v příznivém klimatu a neurčuje právní status druhu v jiných zemích. Pro pěstování v nádobě zvolte vlhký, ale propustný substrát. Na druh nelze přenášet všechny vodní způsoby pěstování jiných sloních uší. 52
Roční cyklus a sezonní pěstování
Xanthosoma sagittifolium obnovuje listy ze stonkových hlíz neboli cormů, zduřelých podzemních stonků. Oddenky vytvářejí odnože a toto vegetativní množení vysvětluje rozrůstání trsů. V tropech je olistění stálezelené. Zimní zpomalení při pěstování v mírném pásu proto nepopisuje stejný klidový režim za všech klimatických podmínek. Rozhoduje prostředí, ve kterém konkrétní rostlina roste. 523
V nádobě zvolte polostín a úrodnou směs, která udrží vláhu, ale nezůstává přemokřená. Sezonní rady pro skupinu sloních uší uvádějí zasazení do nádoby v teple v březnu a přenesení ven, až se počasí oteplí. Během růstu doporučují více vody a hnojiva, především u rostlin pěstovaných v nádobách. Termín venkovního umístění tedy závisí na skutečném oteplení. 23
V mírném podnebí severní polokoule zimujte mimo dosah mrazu a při zpomalení růstu omezte vodu. Zálivku a přihnojování obnovte při začátku jarního růstu. Potřeby se řídí skutečnou aktivitou rostliny: olistěný exemplář udržovaný v teple vyžaduje jiný přístup než hlíza v klidu. Samotné roční období proto není jediným vodítkem. 3
Využití a opatrnost
Vařené stonkové hlízy Xanthosoma sagittifolium patří do réunionské kuchyně a mohou se připravovat podobně jako brambory. Dužnina sklizených orgánů může být bílá, růžová nebo žlutá. Toto potravinové využití se vztahuje k tepelné úpravě. Neumožňuje považovat syrovou rostlinu za neškodnou ani vynechat vaření při její přípravě. 423
Šťavelany v těchto árónovitých rostlinách zahrnují dráždivé krystaly šťavelanu vápenatého. U člověka může kontakt s listy Xanthosoma sagittifolium způsobit podráždění pokožky nebo alergickou reakci. Při manipulaci se vyhýbejte kontaktu se šťávou a odříznuté části udržujte mimo dosah dětí. Tato opatření se týkají expozice při zacházení s rostlinou. 35
Pro kočky, psy a koně zde konkrétní riziko pro jednotlivé skupiny není stanoveno. Neznámý stav neznamená, že je rostlina bezpečná. Ani zemědělské využití jako krmivo samo nedokládá neškodnost pro každé z těchto zvířat. Potravinové či krmné použití proto nenahrazuje hodnocení konkrétního živočišného druhu. 5
Kultivar a podobné rostliny
Taro (Colocasia esculenta) má štítnatou čepel: řapík se připojuje na její spodní plochu v určité vzdálenosti od okraje. U Xanthosoma sagittifolium leží místo připojení u báze. Alokázie často sdílejí toto bazální připojení. Znak proto pomáhá především odlišit Xanthosoma sagittifolium od tara, k rozlišení všech rodů árónovitých však nestačí. 32
Kultivar ‘Variegatum Monstrosum’ má panašované listy, jejichž horní část čepele je redukována na nitkovitý výběžek. Uváděná výška 1 až 1,5 m se vztahuje k tomuto kultivaru zahradnického původu. Panašování ani zvláštní tvar listové čepele nejsou vlastností celého druhu. Jméno kultivaru neoznačuje samostatný botanický druh. 6
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online, Xanthosoma sagittifolium
- NParks, botanický přehled Xanthosoma sagittifolium
- University of Wisconsin–Madison Extension, Elephant Ears
- Chambre d’agriculture de la Réunion, Les légumes oubliés, chou caraïbe
- University of Florida IFAS, Xanthosoma sagittifolium
- NParks, Xanthosoma sagittifolium ‘Variegatum Monstrosum’
Časté otázky
Je Xanthosoma sagittifolium stejná rostlina jako taro?
Ne. Xanthosoma sagittifolium patří do rodu Xanthosoma, taro je Colocasia esculenta. U první rostliny se řapík připojuje k bázi čepele, u tara na její spodní plochu.
Lze jíst stonkové hlízy syrové?
Ne. Potravinové využití Xanthosoma sagittifolium se týká vařených stonkových hlíz; kvůli šťavelanům se rostlina nesmí jíst syrová.
Jak upravit pěstování na zimu v mírném podnebí?
Zahradnické rady pro skupinu rostlin zvaných sloní uši počítají se zimováním mimo mráz a s menší zálivkou při zpomalení růstu.
Je panašování vlastností celého druhu?
Ne. Zde popsané panašované listy a částečně nitkovitá čepel patří kultivaru ‘Variegatum Monstrosum’.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.

