Agáve obecná (Agave americana, L. 1753)

Agáve obecná (Agave americana) je monokarpická sukulentní rostlina z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), původem z jihu USA a Mexika. Po celém světě se pěstuje pro růžici dužnatých modrozelených listů. Kvete jen jednou, po několika desetiletích, na stvolu vyšším než pět metrů. Mateřská růžice poté odumírá, kolem ní však zůstávají četné odnože.

Číst dál
Vědecký názevAgave americana
RodAgave
ŘádAsparagales

Agáve obecná, Agáve americká, Century plant, American aloe a Maguey

Základní údaje
Toxicita
Jedovatá pro zvířata
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Růžice · Sukulent
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
MexikoSpojené státy
Stanoviště
Suché a polosuché oblasti, písčité či kamenité půdy; po zavlečení i středomořské křoviny a úhory
Sezónnost
Doba kvetení
Léto
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
3/10
Doba do dospělosti
Jediné kvetení po 10 až 25 letech, potom mateřská růžice odumírá
Množení
Dělení odnoží, Výsev
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá, snáší pobřežní vítr i slaný aerosol
Vlhkost
20–50 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Velmi propustná půda, Minerální propustná půda
Zasolená půda
Tolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.

Interiér
Suchá veranda, Skleník
Exteriér
Záhon na plném slunci, Nezamrzající skalka
Nádoby
Terakota, Těžký propustný květináč
Vzhled
Výška100–200 cmŠířka150–300 cm
Listy
ModráZelená
Květy
ŽlutáZelená

Celosvětové rozšíření

Původní areál druhu Agave americana zahrnuje jihozápad USA (Arizonu a Texas) a Mexiko. Do Evropy se dostal již v 16. století a od té doby zdomácněl na všech kontinentech. V několika pobřežních oblastech včetně jižní Francie patří mezi sledované invazní nepůvodní rostliny.

  • Původní2
  • Zavlečená5
  • Invazní1
  • Mexiko
  • Spojené státy americké
  • Španělsko
  • Itálie
  • Západní Austrálie
  • Jihoafrická republika
  • Réunion
  • Metropolitní Francie

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Agáve obecná (Agave americana L., 1753), známá také jako agáve americká, je monokarpický sukulent rodu Agave z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Na Réunionu se užívá jméno choka bleu. Anglické označení American aloe je zavádějící: podobnost dužnatých růžic neznamená blízkou příbuznost s rodem Aloe, který patří do jiné čeledi. 1 2

Carl von Linné druh popsal roku 1753 v prvním svazku díla Species Plantarum. Agáve obecná zůstává jmenovitým typem rodu Agave. Přezdívka century plant vznikla dávnou zahradnickou nadsázkou: rostlina nečeká na květy celé století. Obvykle vykvete mezi 10 a 25 lety, pouze jednou, a poté odumře. 8 3 5

Poznávací znaky

Dužnatou růžici bez zřetelného stonku tvoří přibližně třicet kopinatých modrozelených listů dlouhých 1 až 2 m. Každý list nese řídce rozmístěné hákovité zuby a na špičce hnědý trn dlouhý 2 až 6 cm. Právě toto zakončení pomáhá odlišit druh od agáví bez trnů nebo jen slabě ostnitých. 4 2

Ve volné půdě a příznivém podnebí růžice dosahuje výšky 1 až 2 m a šířky 1,5 až 3 m. V nádobě roste pomaleji a zůstává menší; dospělého vzhledu za těchto podmínek často dosáhne za 10 až 20 let. Zralá rostlina vyžene vzpřímený květní stvol vysoký 5 až 10 m, na němž jsou žlutozelené květy uspořádané v latě. 3 4 2

Silné listy s voskovým povrchem omezují ztrátu vody výparem. Díky tomu rostlina snáší suchou a chudou půdu, musí však mít výborný odtok vody. V takové půdě venku obvykle potřebuje jen minimum péče a obejde se bez pravidelné zálivky i hnojení. Tyto vlastnosti vysvětlují její uplatnění v suchých zahradách. 5 4

Užitečná taxonomie

Databáze POWO/WCVP přijímá jméno Agave americana L. a rozlišuje dva poddruhy. Agave americana subsp. americana roste od Arizony po jižní Texas a v Mexiku. Menší a méně ostnitá Agave americana subsp. protamericana Gentry pochází z jižního Texasu a severovýchodního Mexika. 1

V literatuře i zahradnickém obchodě se objevuje několik historických varietních jmen. Je třeba rozlišovat botanický status od pouhého prodejního označení:

  • Agave americana var. franzosini Sprenger, historické varietní jméno
  • Agave americana var. oaxacensis Gentry, historické varietní jméno
  • Agave americana var. marginata Trel., historické varietní jméno
  • Agave americana var. mediopicta (Hovey) Trel., historické varietní jméno
  • Agave americana var. variegata Hook., historické varietní jméno
  • Agave americana var. striata (Hovey) Trel., historické varietní jméno

Spolehlivým vodítkem zůstává přijaté vědecké jméno Agave americana. Některá z uvedených varietních jmen jsou dnes pouhými synonymy. Samotný výskyt epiteta na jmenovce tedy nemusí znamenat, že jde o samostatnou uznávanou botanickou varietu. 1

Stanoviště a rozšíření

Z jihozápadu Spojených států, konkrétně Arizony a Texasu, a z Mexika pocházejí původní populace. Obývají suchá a polosuchá stanoviště s písčitou či kamenitou půdou. Do Evropy byla agáve dovezena už v 16. století. Později zdomácněla na všech kontinentech a okrasné pěstování její šíření nadále podporuje. 1 5

V Západní Austrálii je oficiálně vedena jako zdomácnělý nepůvodní druh. Uniká ze zahrad u starých domů a podél silnic a v některých sledovaných místech snižuje rozmanitost původní vegetace. Obdobný průběh je známý z několika pobřežních oblastí jižní Francie, kde patří mezi sledované invazní nepůvodní rostliny. 6

Na Floridě není původní. Ojedinělé samovolně rostoucí populace pocházejí převážně z úniků z kultury, což samo o sobě nedokládá úředně stanovený invazní status. Je proto užitečné odlišovat doložený výskyt od skutečného masového šíření. 7

Životní cyklus a rozmnožování

Jediné kvetení ukončuje život každé růžice. Tento monokarpický cyklus trvá u agáve obecné podle podnebí 10 až 25 let. Po vytvoření plodů mateřská růžice odumře. V nejpříznivějším podnebí může její centrální květní stvol přesáhnout 8 m, tedy mnohonásobek výšky samotné listové růžice. 3 4

Ještě před kvetením se kolem báze objevují odnože, které již mají vlastní kořeny. Zajišťují pokračování porostu po odumření mateřské rostliny. Oddělení bazálních odnoží je při pěstování nejrychlejším způsobem množení a bývá výrazně spolehlivější než výsev semen. Nová růžice tak vzniká klonálním způsobem, bez čekání na květy. 5 2

Využití a rizika

Okrasné uplatnění převažuje v suchých zahradách a středomořských skalkách, kde agáve slouží jako výrazná solitéra. V chladnějším podnebí lze rostlinu pěstovat ve velké nádobě na terase. Odolnost vůči suchu i slanému aerosolu vysvětluje časté využití při úpravách pobřeží a zahrad u moře. 2 4

V oblasti původu se sladká šťáva získaná odříznutím stvolu před kvetením nechává kvasit na tradiční nápoj podobný pulque. Mladý pečený stvol se jí jako zelenina a mletá semena mohou sloužit k zahušťování. Potravinové využití se spolu s okrasnou výsadbou nerozšířilo po světě: zůstává spjaté s původním areálem. 5

Šťáva obsahuje šťavelan vápenatý, saponiny a dráždivé oleje. U lidí i domácích zvířat mohou vyvolat kontaktní zánět kůže; požití dráždí ústa a trávicí trakt. Při údržbě se doporučují rukavice, které chrání také před ostrými zuby na listech. Dužnatý vzhled proto nelze zaměňovat za bezpečnost při manipulaci. 4 2

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Panašované kultivary představují barevné formy stejného druhu. 'Marginata' má zlatožluté okraje, 'Mediopicta' široký krémový až bílý středový pruh a 'Mediopicta Alba' čistě bílý střed citlivější na sluneční popálení. 'Variegata' nese nepravidelný bílý lem. Velké sivé, jen slabě ostnité listy variety 'Franzosini' vytvářejí proti základní formě jemnější dojem. 1

Záměny se týkají hlavně dalších velkých okrasných agáví a rodu Furcraea. Jeho růžice mají podobnou siluetu, ale chybějí jim stejně ostré okrajové zuby. S nominátním poddruhem se zaměňuje také menší a méně ostnitá subsp. protamericana. Hnědý koncový trn dlouhý 2 až 6 cm a řídké hákovité zuby jsou při určování spolehlivější než samotný obrys růžice. 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je agáve obecná aloe?

Ne. Anglické jméno American aloe je zavádějící. Agáve obecná (Agave americana) patří do čeledi chřestovitých, zatímco rod Aloe do čeledi asfodelovitých. Dužnaté růžice jsou výsledkem podobného přizpůsobení suchu, nikoli blízké příbuznosti.

Je agáve obecná jedovatá pro kočky a psy?

Šťáva obsahuje šťavelan vápenatý, saponiny a dráždivé oleje, které vyvolávají kontaktní zánět kůže u lidí i zvířat. Požití může podráždit ústa a trávicí trakt, rostlina však není řazena mezi vysoce toxické.

Proč moje agáve obecná nikdy nekvete?

Je to běžné. Monokarpická agáve obecná kvete jedinkrát, obvykle mezi 10 a 25 lety podle podnebí, a potom odumírá. V nádobě nebo v chladném podnebí nemusí vykvést vůbec.

Co se s rostlinou stane po odkvětu?

Mateřská růžice po vytvoření plodů odumře. U tohoto monokarpického druhu jde o normální průběh. Četné odnože u báze pokračují v růstu a lze je oddělit pro množení.

Lze agáve obecnou pěstovat v mírném pásu?

Ano, v nádobě přenášené na zimu dovnitř nebo venku v nejmírnějších oblastech. Podle variety snáší přibližně −7 °C. Při nižších teplotách je nezbytná ochrana na zimu a velmi propustná půda.

Jsou panašované kultivary jako Marginata samostatné druhy?

Ne. Marginata, Mediopicta a Variegata jsou zahradnická jména vztahující se k panašování listů, nikoli samostatné druhy nebo botanické variety agáve obecné.

Proč se jí anglicky říká century plant?

Jméno vzniklo starou zahradnickou nadsázkou o dlouhém čekání na jediné kvetení. Ve skutečnosti cyklus obvykle trvá přibližně deset až dvacet let, nikoli století.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.