Agáve obecná (Agave americana, )


+1© fotografie
- fotografie 1 — iNaturalist User · cc0 · iNaturalist
- fotografie 2 — Marios Thoma · cc-by · iNaturalist
- fotografie 3 — Eric Knight · cc-by-nc · iNaturalist
Agáve obecná (Agave americana) je monokarpická sukulentní rostlina z čeledi chřestovitých (Asparagaceae), původem z jihu USA a Mexika. Po celém světě se pěstuje pro růžici dužnatých modrozelených listů. Kvete jen jednou, po několika desetiletích, na stvolu vyšším než pět metrů. Mateřská růžice poté odumírá, kolem ní však zůstávají četné odnože.
Číst dálAgáve obecná, Agáve americká, Century plant, American aloe a Maguey
Umístěte na plné slunce s intenzivním přímým světlem po celý den.




© fotografie
iNaturalist User · cc0
Marios Thoma · cc-by
Eric Knight · cc-by-nc
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál druhu Agave americana zahrnuje jihozápad USA (Arizonu a Texas) a Mexiko. Do Evropy se dostal již v 16. století a od té doby zdomácněl na všech kontinentech. V několika pobřežních oblastech včetně jižní Francie patří mezi sledované invazní nepůvodní rostliny.
- Původní2
- Zavlečená5
- Invazní1
- Mexiko
- Spojené státy americké
- Španělsko
- Itálie
- Západní Austrálie
- Jihoafrická republika
- Réunion
- Metropolitní Francie
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Agáve obecná (Agave americana L., 1753), známá také jako agáve americká, je monokarpický sukulent rodu Agave z čeledi chřestovitých (Asparagaceae). Na Réunionu se užívá jméno choka bleu. Anglické označení American aloe je zavádějící: podobnost dužnatých růžic neznamená blízkou příbuznost s rodem Aloe, který patří do jiné čeledi. 1 2
Carl von Linné druh popsal roku 1753 v prvním svazku díla Species Plantarum. Agáve obecná zůstává jmenovitým typem rodu Agave. Přezdívka century plant vznikla dávnou zahradnickou nadsázkou: rostlina nečeká na květy celé století. Obvykle vykvete mezi 10 a 25 lety, pouze jednou, a poté odumře. 8 3 5
Poznávací znaky
Dužnatou růžici bez zřetelného stonku tvoří přibližně třicet kopinatých modrozelených listů dlouhých 1 až 2 m. Každý list nese řídce rozmístěné hákovité zuby a na špičce hnědý trn dlouhý 2 až 6 cm. Právě toto zakončení pomáhá odlišit druh od agáví bez trnů nebo jen slabě ostnitých. 4 2
Ve volné půdě a příznivém podnebí růžice dosahuje výšky 1 až 2 m a šířky 1,5 až 3 m. V nádobě roste pomaleji a zůstává menší; dospělého vzhledu za těchto podmínek často dosáhne za 10 až 20 let. Zralá rostlina vyžene vzpřímený květní stvol vysoký 5 až 10 m, na němž jsou žlutozelené květy uspořádané v latě. 3 4 2
Silné listy s voskovým povrchem omezují ztrátu vody výparem. Díky tomu rostlina snáší suchou a chudou půdu, musí však mít výborný odtok vody. V takové půdě venku obvykle potřebuje jen minimum péče a obejde se bez pravidelné zálivky i hnojení. Tyto vlastnosti vysvětlují její uplatnění v suchých zahradách. 5 4
Užitečná taxonomie
Databáze POWO/WCVP přijímá jméno Agave americana L. a rozlišuje dva poddruhy. Agave americana subsp. americana roste od Arizony po jižní Texas a v Mexiku. Menší a méně ostnitá Agave americana subsp. protamericana Gentry pochází z jižního Texasu a severovýchodního Mexika. 1
V literatuře i zahradnickém obchodě se objevuje několik historických varietních jmen. Je třeba rozlišovat botanický status od pouhého prodejního označení:
- Agave americana var. franzosini Sprenger, historické varietní jméno
- Agave americana var. oaxacensis Gentry, historické varietní jméno
- Agave americana var. marginata Trel., historické varietní jméno
- Agave americana var. mediopicta (Hovey) Trel., historické varietní jméno
- Agave americana var. variegata Hook., historické varietní jméno
- Agave americana var. striata (Hovey) Trel., historické varietní jméno
Spolehlivým vodítkem zůstává přijaté vědecké jméno Agave americana. Některá z uvedených varietních jmen jsou dnes pouhými synonymy. Samotný výskyt epiteta na jmenovce tedy nemusí znamenat, že jde o samostatnou uznávanou botanickou varietu. 1
Stanoviště a rozšíření
Z jihozápadu Spojených států, konkrétně Arizony a Texasu, a z Mexika pocházejí původní populace. Obývají suchá a polosuchá stanoviště s písčitou či kamenitou půdou. Do Evropy byla agáve dovezena už v 16. století. Později zdomácněla na všech kontinentech a okrasné pěstování její šíření nadále podporuje. 1 5
V Západní Austrálii je oficiálně vedena jako zdomácnělý nepůvodní druh. Uniká ze zahrad u starých domů a podél silnic a v některých sledovaných místech snižuje rozmanitost původní vegetace. Obdobný průběh je známý z několika pobřežních oblastí jižní Francie, kde patří mezi sledované invazní nepůvodní rostliny. 6
Na Floridě není původní. Ojedinělé samovolně rostoucí populace pocházejí převážně z úniků z kultury, což samo o sobě nedokládá úředně stanovený invazní status. Je proto užitečné odlišovat doložený výskyt od skutečného masového šíření. 7
Životní cyklus a rozmnožování
Jediné kvetení ukončuje život každé růžice. Tento monokarpický cyklus trvá u agáve obecné podle podnebí 10 až 25 let. Po vytvoření plodů mateřská růžice odumře. V nejpříznivějším podnebí může její centrální květní stvol přesáhnout 8 m, tedy mnohonásobek výšky samotné listové růžice. 3 4
Ještě před kvetením se kolem báze objevují odnože, které již mají vlastní kořeny. Zajišťují pokračování porostu po odumření mateřské rostliny. Oddělení bazálních odnoží je při pěstování nejrychlejším způsobem množení a bývá výrazně spolehlivější než výsev semen. Nová růžice tak vzniká klonálním způsobem, bez čekání na květy. 5 2
Využití a rizika
Okrasné uplatnění převažuje v suchých zahradách a středomořských skalkách, kde agáve slouží jako výrazná solitéra. V chladnějším podnebí lze rostlinu pěstovat ve velké nádobě na terase. Odolnost vůči suchu i slanému aerosolu vysvětluje časté využití při úpravách pobřeží a zahrad u moře. 2 4
V oblasti původu se sladká šťáva získaná odříznutím stvolu před kvetením nechává kvasit na tradiční nápoj podobný pulque. Mladý pečený stvol se jí jako zelenina a mletá semena mohou sloužit k zahušťování. Potravinové využití se spolu s okrasnou výsadbou nerozšířilo po světě: zůstává spjaté s původním areálem. 5
Šťáva obsahuje šťavelan vápenatý, saponiny a dráždivé oleje. U lidí i domácích zvířat mohou vyvolat kontaktní zánět kůže; požití dráždí ústa a trávicí trakt. Při údržbě se doporučují rukavice, které chrání také před ostrými zuby na listech. Dužnatý vzhled proto nelze zaměňovat za bezpečnost při manipulaci. 4 2
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Panašované kultivary představují barevné formy stejného druhu. 'Marginata' má zlatožluté okraje, 'Mediopicta' široký krémový až bílý středový pruh a 'Mediopicta Alba' čistě bílý střed citlivější na sluneční popálení. 'Variegata' nese nepravidelný bílý lem. Velké sivé, jen slabě ostnité listy variety 'Franzosini' vytvářejí proti základní formě jemnější dojem. 1
Záměny se týkají hlavně dalších velkých okrasných agáví a rodu Furcraea. Jeho růžice mají podobnou siluetu, ale chybějí jim stejně ostré okrajové zuby. S nominátním poddruhem se zaměňuje také menší a méně ostnitá subsp. protamericana. Hnědý koncový trn dlouhý 2 až 6 cm a řídké hákovité zuby jsou při určování spolehlivější než samotný obrys růžice. 1
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Agave americana L.
- Royal Horticultural Society, Agave americana
- Missouri Botanical Garden Plant Finder, Agave americana
- NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Agave americana
- Plants For A Future, Agave americana
- FloraBase, vláda Západní Austrálie, Agave americana
- Atlas of Florida Plants, Agave americana
- International Plant Names Index, Agave americana L.
Časté otázky
Je agáve obecná aloe?
Ne. Anglické jméno American aloe je zavádějící. Agáve obecná (Agave americana) patří do čeledi chřestovitých, zatímco rod Aloe do čeledi asfodelovitých. Dužnaté růžice jsou výsledkem podobného přizpůsobení suchu, nikoli blízké příbuznosti.
Je agáve obecná jedovatá pro kočky a psy?
Šťáva obsahuje šťavelan vápenatý, saponiny a dráždivé oleje, které vyvolávají kontaktní zánět kůže u lidí i zvířat. Požití může podráždit ústa a trávicí trakt, rostlina však není řazena mezi vysoce toxické.
Proč moje agáve obecná nikdy nekvete?
Je to běžné. Monokarpická agáve obecná kvete jedinkrát, obvykle mezi 10 a 25 lety podle podnebí, a potom odumírá. V nádobě nebo v chladném podnebí nemusí vykvést vůbec.
Co se s rostlinou stane po odkvětu?
Mateřská růžice po vytvoření plodů odumře. U tohoto monokarpického druhu jde o normální průběh. Četné odnože u báze pokračují v růstu a lze je oddělit pro množení.
Lze agáve obecnou pěstovat v mírném pásu?
Ano, v nádobě přenášené na zimu dovnitř nebo venku v nejmírnějších oblastech. Podle variety snáší přibližně −7 °C. Při nižších teplotách je nezbytná ochrana na zimu a velmi propustná půda.
Jsou panašované kultivary jako Marginata samostatné druhy?
Ne. Marginata, Mediopicta a Variegata jsou zahradnická jména vztahující se k panašování listů, nikoli samostatné druhy nebo botanické variety agáve obecné.
Proč se jí anglicky říká century plant?
Jméno vzniklo starou zahradnickou nadsázkou o dlouhém čekání na jediné kvetení. Ve skutečnosti cyklus obvykle trvá přibližně deset až dvacet let, nikoli století.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.





