Amorphophallus konjacK.Koch 1858

Identita

Amorphophallus konjac (Amorphophallus konjac K.Koch, 1858) je hlíznatá trvalka z rodu Amorphophallus a čeledi árónovitých (Araceae). Označení konjac pochází z japonského konnyaku, jména potravinářské mouky a želé vyráběných z hlízy; teprve později se rozšířilo na celou rostlinu. ^{1 4}

Oproti většině velkých pokojových árónovitých není tento druh stálezelený. Jde o geofyt se stonkovou hlízou, jemuž každoročně odumírá nadzemní část a který následující rok raší z obnovené podzemní zásobárny. Sezonní klid a květenství páchnoucí po mršině jej jasně odlišují od příbuzných rodů Monstera či Alocasia. ^{2 3}

Poznávací znaky

Z hlízy každou sezonu vyrůstá jediný list, silně dělený do tří hlavních částí, které mu dávají deštníkovitý vzhled. Dužnatý světle růžový řapík s olivově zelenými skvrnami nese čepel širokou až 1,3 m; celá rostlina dosahuje výšky 1–1,5 m. ^{3 2}

Zploštěle kulovitá hlíza může u dobře vyvinuté rostliny přesáhnout 25 cm v průměru, výjimečně se blíží i 50 cm. Užitečným znakem je, že během jediné sezony nevytváří nikdy dva listy, na rozdíl od trsnatých trvalek, například Colocasia esculenta. ^{5 4}

Dostatečně vyzrálá hlíza vytváří květenství před listem, namísto samotného listu. Tmavě purpurový až kaštanově hnědý toulec se zvlněným okrajem obklopuje palici, která může přesáhnout 50 cm. Menší hlíza vytváří pouze list a nekvete; chybějící jarní list u dospělé hlízy tak může ohlašovat kvetení, nikoli pěstitelskou chybu. ^{4 2}

Užitečná taxonomie

Jako přijaté jméno uvádí POWO Amorphophallus konjac K.Koch, publikované roku 1858, s původním výskytem na západě čínského Jün-nanu. Synonymie zahrnuje pět jmen, která stále žijí v zahradnickém obchodu nebo botanické literatuře. ¹

Před nákupem je užitečné znát tato synonymní jména:

• Amorphophallus rivieri Durieu ex Carrière, dosud časté jméno v zahradnictvích a na sáčcích semen;
• Amorphophallus rivierei var. konjac (K.Koch) Engl., kombinace ve stejném rodu jako přijaté jméno;
• Conophallus konjak Schott a Brachyspatha konjac (K.Koch) K.Koch, dvě starší rodová jména dnes zahrnutá do rodu Amorphophallus;
• Amorphophallus konjac var. kiusianus Makino, varieta popsaná v Japonsku na Kjúšú roku 1911.

Obchodní označení Amorphophallus rivieri může při nákupu mást: objevuje se jako údajně samostatný druh, ačkoli je POWO řadí mezi přímá synonyma A. konjac. Spolehlivým vodítkem zůstává přijatý binomický název. ¹

Stanoviště a rozšíření

Vlastní původní areál vymezuje POWO/WCVP pouze na západ Jün-nanu v Číně. Rostlina zde obývá lesní okraje a křoviny s kyprým organickým opadem ve stínu, v nadmořské výšce 830–1 200 m. ^{1 5}

Zahradnické popisy zahrnují mnohem širší oblast východní a jihovýchodní Asie. Missouri Botanical Garden uvádí východní Himálaj, souostroví Nansei-šotó, Filipíny, Thajsko a Vietnam; tento obraz odráží především staletí pěstování jako potraviny, nikoli rozsáhlejší přirozený areál. ³

Při pěstování v chladnějším podnebí snáší konjak různá osvětlení od hlubokého stínu po plné slunce, nejlépe však prospívá v polostínu. Hlíza přečká chladnou zimu v zemi za předpokladu, že zůstane suchá, zatímco list je citlivý i na slabý mráz. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Roční rytmus začíná zimním klidem hlízy. Na jaře se objeví růžový výhonek, z něhož vyroste buď list, nebo květenství, nikdy obojí v témže roce. List vydrží jednu sezonu, na podzim žloutne a polehá; pod zemí jej již doprovází nová větší hlíza, která nahradila původní. ^{2 4}

Při kvetení napodobují toulec a palice pach rozkládající se mršiny. Ten přitahuje mouchy vyhledávající mršiny, které nahrazují obvyklé opylovače sbírající nektar. Po oplození vzniká hustý plodní klas, jehož plody při dozrávání přecházejí ze zelené přes oranžovou do červené. ³

Pěstitelé rozmnožují konjak především oddělováním dceřiných hlíz, které vznikají kolem mateřské hlízy. Možný je i výsev čerstvých semen, semenáčky však přirůstají pomaleji než rostliny získané dělením. ⁵

Využití a rizika

Potravinářské využití konjaku sahá přibližně dva tisíce let zpět k domestikaci v jihozápadní Číně. V Japonsku se konzumuje nejméně od 6. století. Hlíza bohatá na glukomannan se vaří a zpracovává na mouku, z níž se vyrábí konnyaku a nudle shirataki. ⁴

Syrová hlíza je ovšem silně dráždivá. Krystaly šťavelanu vápenatého při žvýkání nebo požití vyvolávají pálení a otok jazyka i hrdla. Klinická zpráva popisuje zvracení a zarudnutí úst u dvou malých dětí, které náhodně spolkly semena konjaku; za 24 hodin se zcela zotavily. Podle uváděných podkladů tyto krystaly neutralizuje až důkladné vaření nebo důkladné vysušení na mouku. ^{6 7}

Samostatným rizikem jsou velmi tuhé cukrovinky z konjakového želé, které se v ústech špatně rozpouštějí. Jejich konzistence v Japonsku v 90. letech a na přelomu tisíciletí způsobila několik smrtelných případů udušení. Americké, evropské a australské zdravotní úřady proto před těmito výrobky varovaly nebo omezily jejich prodej. ⁸

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Rozmanitost konjaku vychází spíše z místních zemědělských výběrů v Číně a Japonsku než z panašovaných okrasných forem nabízených v zahradnictvích, jaké známe u rodů Monstera a Philodendron. Na etiketách se často objevuje jméno rivieri, které přispívá k záměnám, protože označuje tutéž rostlinu. ¹

Podobný vzhled nebo pach mohou vést k záměně s těmito druhy:

• Amorphophallus titanum, zmijovec titánský, mnohem větší druh zřídka pěstovaný mimo botanické skleníky;
• Sauromatum venosum, další rostlina označovaná anglicky jako „voodoo lily“, s výrazně menší hlízou a květenstvím;
• Dracunculus vulgaris, středomořská árónovitá rostlina s podobným pachem mršiny, avšak z jiného rodu.

Všechny tři napodobují pach mršiny. K rozlišení stačí posoudit hlízu, velikost květenství a zeměpisný původ.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Amorphophallus konjac K.Koch
• Royal Horticultural Society, Amorphophallus konjac (konjaku)
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Amorphophallus konjac
• University of Wisconsin Extension, Konjac, Amorphophallus konjac
• Plants For A Future, Amorphophallus konjac, databázový záznam
• Little Known Dangers of an Exotic Poisonous Fruit, Lessons From Two Cases of Konjac Ingestion (PMC)
• Merck Veterinary Manual, pokojové rostliny s nerozpustnými šťavelany vápenatými
• FDA, varování před cukrovinkami s konjakem (archiv, 2001)