Mochna husí (Argentina anserina, (L.) Rydb. 1898)

Identita

Mochna husí (Argentina anserina (L.) Rydb., 1898) je podle Plants of the World Online vytrvalá růžovitá bylina s plazivými výběžky. Roste v mírném pásu celé severní polokoule, od říčních břehů po okraje cest. Rydberg roku 1898 převedl Linnéův druh Potentilla anserina z roku 1753 do rodu Argentina, starší jméno však zůstává běžně používané. ^{1 2}

Druhové epiteton anserina pochází z latinského anser, husa. Odkazuje na někdejší krmení domácích hus touto rostlinou nebo na členěné listy připomínající otisk plovací blány. Francouzské jméno argentine popisuje hedvábitý stříbřitý rub listů, nikoli spojitost se stejnojmennou zemí. ⁴

Poznávací znaky

Nízké růžice druhu Argentina anserina nevytvářejí rozvětvenou květní lodyhu, ale vysílají načervenalé výběžky dlouhé až 80 cm. Každá uzlina v kontaktu s půdou zakoření a vytvoří novou růžici. Jediný trs tak během vegetační sezony může pokrýt kruh o průměru 30 cm až 1 m. ^{3 4}

Zpeřené listy dlouhé 10 až 20 cm tvoří četné zubaté lístky o délce 2 až 5 cm. Nahoře jsou matně zelené, dole je pokrývá hustá vrstva stříbřitě bílých hedvábitých chlupů. Tento nápadný znak odlišuje druh od mochen s oboustranně zelenými listy a odráží se v některých jeho jménech. ^{4 5}

Jednotlivé jasně žluté květy s pěti, vzácně sedmi korunními lístky dosahují průměru 1,5 až 2,5 cm. Rozkvétají od června do září a umožňují semenné rozmnožování. Po odkvětu vzniká souplodí suchých ledvinovitých nažek soustředěných ve středu růžice. ^{3 4}

Užitečná taxonomie

Taxonomické zařazení mochny husí dobře ukazuje proměnlivé přijímání vědeckých jmen. Linné druh roku 1753 zveřejnil jako Potentilla anserina. Per Axel Rydberg jej již roku 1898 převedl do rodu Argentina, přesun se však výrazněji prosadil až díky molekulárním fylogenetickým pracím 90. let 20. století. ITIS oproti tomuto pojetí stále uznává jméno Potentilla anserina. ^{1 7}

Mezi nejčastější synonyma a přidružená jména patří:

• Potentilla anserina L., historické druhové jméno;
• Potentilla anserina subsp. anserina, nominátní poddruh;
• Argentina anserina subsp. pacifica (Howell) Ertter & N.M.House, pobřežní poddruh;
• Argentina anserina subsp. egedii (Wormsk. ex Oeder) Á.Löve & Ritchie, severský pobřežní poddruh;
• Potentilla yukonensis Hultén, přidružené taxonomické jméno.

Pobřežní poddruhy pacifica a egedii ze severního Pacifiku a Arktidy mají dužnatější listy než typická forma vnitrozemských břehů a luk. Některé populace jsou přizpůsobeny slaniskům. K rozlišení typické formy pomáhá především stanoviště, zpravidla vzdálenější od mořského pobřeží. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přirozené rozšíření druhu Argentina anserina zahrnuje celý mírný pás severní polokoule, od Evropy a temperátní Asie po Severní Ameriku. Tam sahá od Aljašky a Newfoundlandu po Kalifornii, Nové Mexiko a Velká jezera. Rostlina odpovídá zónám USDA 3 až 8, snáší −30 °C až 35 °C a prospívá na neutrálních až mírně vápnitých půdách s pH 6 až 7,5. ^{6 4}

Svěží až vlhké půdy, písčité nebo štěrkovité a často narušované pohybem, jí vyhovují nejlépe. Roste na říčních březích, vlhkých loukách, v příkopech a na okrajích cest i rybníků. Snáší občasný sešlap, a proto se často vyskytuje na používaných cestách a pastvinách. ^{5 3}

Mimo původní areál zplaněla místně na Novém Zélandu a v některých temperátních oblastech Austrálie. Bývá tam vnímána spíše jako plevel pastvin než jako zavlečená okrasná rostlina. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Vegetativní množení mochny husí výběžky výrazně převažuje nad pohlavním rozmnožováním. Část výběžku zakořeněná v uzlině vytvoří samostatnou růžici za 2 až 3 týdny. Na obnažené vlhké půdě tak rychle vznikají husté kolonie. ³

Letní kvetení probíhá podle klimatu od června do září. Po jednotlivých žlutých květech následují suché nažky. Semenné rozmnožování je možné, porost se ale zakládá pomaleji než při šíření výběžky, zvláště na narušené půdě, kde se zakořeněné části snadno uchytí. ^{4 5}

Dlouhodobé sucho bez doplňkové zálivky zastavuje tvorbu nových výběžků. Kolonie se proto dále nerozšiřuje, dokud se nevrátí svěží půdní podmínky. ⁴

Využití a rizika

Škrobnaté kořeny mají po uvaření chuť podobnou pastináku. Jako kořenová zelenina se pěstovaly ve Skotsku i Severní Americe. V Tibetu se pod místním jménem droma tradičně podávají vařené s máslem a cukrem při oslavách nového roku. Mladé výhonky se jedí syrové, sušené listy se louhují na čaj. ⁵

Kořeny bohaté na svíravé třísloviny mají místo v tradičních přípravcích proti zažívacím potížím a zánětům ústní dutiny. Pro domácí zvířata není uváděna toxicita, nadměrné vnitřní užívání však dráždí žaludek lidí i zvířat. ⁵

Zahradní využití spočívá hlavně v pokrytí vlhké půdy na březích či okrajích jezírek. Rychlé osidlování obnažené půdy výběžky pomáhá zpevňovat břeh, ale bez omezení se může stát nevýhodou v udržovaném záhonu. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Široký sortiment zahradních kultivarů, jaký známe u jiných trvalek, tento druh nemá. Royal Horticultural Society uvádí kompaktnější výběr Wolley Dod. Pobřežní formy pacifica a egedii představují botanické poddruhy, nikoli obchodní kultivary. ^{3 1}

Nejčastější záměny se týkají těchto rostlin:

• Potentilla reptans má dlanité listy s pěti lístky, nikoli zpeřené jako Argentina anserina;
• Potentilla erecta nemá vyvinuté výběžky a její květy mají čtyři korunní lístky;
• Fragaria vesca má trojčetné listy a po vytvoření plodů se zřetelně odlišuje červenými jahodami.

Stříbřitý hedvábitý rub listů odděluje Argentina anserina od všech tří uvedených rostlin, které toto ochlupení postrádají. Určení podporují dlouhé načervenalé výběžky: u Potentilla erecta chybějí a u Fragaria vesca jsou méně vyvinuté.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Argentina anserina (L.) Rydb.
• International Plant Names Index, Argentina anserina Rydb.
• Royal Horticultural Society, Argentina anserina, mochna husí
• Missouri Botanical Garden PlantFinder, Potentilla anserina
• Plants For A Future, Potentilla anserina
• USDA PLANTS Database, Argentina anserina (L.) Rydb. (ARAN7)
• Integrated Taxonomic Information System, Potentilla anserina subsp. anserina (TSN 184598)