Kalatea (Calathea, G.Mey. 1818)

Identita

Kalatea (Calathea G.Mey., 1818) označuje rod vytrvalých bylin z čeledi marantovitých (Marantaceae), původem z tropické Ameriky. V zahradnictví se tímto jménem prodává asi třicet pokojových rostlin pěstovaných zejména pro nápadně kreslené listy. Jejich skvrnité vzory připomínají oka na pavích perech, což vysvětluje zahraniční přezdívku paví rostlina. ^{1 4}

Podobně jako příbuzná maranta vykazuje kalatea nyktinastické pohyby: večer se listy zdvihají a ve dne znovu rozkládají. Tento projev sdílí s dalšími marantovitými označovanými jako modlící se rostliny. Díky pohybu patří k snadno rozpoznatelným pokojovým rostlinám, zároveň je však náročná na vzdušnou vlhkost. ^{4 5}

Rozpoznání

Ze spodního oddenku vyrůstají dlouhé řapíky nesoucí svazek listů, takže kalatea vytváří vzpřímený trs. Podle druhu dosahuje výšky 30 až 90 cm a jejím hlavním nápadným znakem zůstává olistění. Listy jsou široké, vejčité až kopinaté, celokrajné a na povrchu často sametové; samotný obrys se mezi druhy liší. ^{2 3}

Nejvýraznější vodítko poskytuje kresba listové čepele. Světle zelené, tmavozelené, stříbrné nebo purpurové skvrny vytvářejí pravidelné vzory po obou stranách hlavní žilky. Rub bývá často purpurový, takže při večerním zdvihání listů vystupuje barevný kontrast ještě silněji. Kresba a povrch listu jsou dva odlišné určovací znaky. ^{2 3}

Dalším znakem je každodenní pohyb listů pozorovatelný pouhým okem. Květy jsou v nádobě vzácné a nenápadné: drobné bílé, žluté nebo oranžové kvítky se sdružují do klasů. U běžně pěstovaných listových typů nemají výrazný okrasný význam, a proto si jich pěstitel nemusí všimnout hned. ^{4 5}

Taxonomické souvislosti

Rod Calathea popsal G. Mey. roku 1818. Patří do čeledi marantovitých a je blízký rodu Maranta. Pro správné porozumění dnešním jménům je zásadní revize z roku 2012: fylogenetická studie ukázala, že většina druhů dříve řazených do kalateí tvoří odlišnou skupinu. ^{1 4}

Na základě této práce bylo přibližně 200 druhů přeřazeno do rodu Goeppertia. Rod Calathea v užším smyslu tak zahrnuje už jen přibližně šedesát druhů. Rostliny prodávané pod starým jménem kalatea proto mohou mít v současných botanických databázích jiné přijaté rodové jméno, aniž by šlo o jinou rostlinu. ^{1 2}

Změna se týká řady známých pokojových rostlin. C. orbifolia se nyní jmenuje Goeppertia orbifolia, C. roseopicta odpovídá jménu Goeppertia roseopicta a také C. lancifolia byla přeřazena do rodu Goeppertia. Prodejní označení Calathea přesto zůstává běžné, což vysvětluje častý rozdíl mezi etiketou v obchodě a přijatým botanickým jménem. ^{1 3}

Stanoviště a rozšíření

Vlhké americké tropické lesy jsou původním domovem kalateí. Podle jednotlivých druhů sahá rozšíření od jižního Mexika přes Střední Ameriku a Karibik do Jižní Ameriky. Jde o byliny zastíněného podrostu, rostoucí při zemi na vlhkých substrátech krytých opadem, mimo přímé sluneční paprsky. ^{1 4}

Život v nejnižší lesní vrstvě vysvětluje požadavky při pěstování: stálé teplo, vysokou vlhkost a rozptýlené světlo, které nepálí. Pozoruhodné je zadržování dešťové vody mladými listy a listeny některých druhů. Vznikají tak drobné vodní nádržky, fytotelmy, které poskytují úkryt mnoha bezobratlým živočichům. ^{4 3}

Zahradnické pěstování přeneslo kalatey daleko za přirozené hranice jejich areálu. V nádobách a sklenících se pěstují v Evropě, včetně Nizozemska, i ve východní Asii. Tato místa zahradnické produkce a kultury je nutné odlišovat od amerického původu druhů, které tam rostou ve volné přírodě. ^{3 5}

Životní cyklus a rozmnožování

V pokojových podmínkách se kvetení objevuje málo často a obvykle zůstává nenápadné. Pokud nastane na jaře nebo v létě, rostlina vytváří drobné bílé, žluté či oranžové květy v klasech podle druhu. Pěstování se soustřeďuje na listy, nikoli na pravidelnou nebo nápadnou tvorbu květů. ^{3 2}

Každodenní rytmus rostliny nejlépe ukazuje pohyb listů. Řídí jej zduřenina u báze řapíku, pulvinus, která mění turgor podle střídání světla a tmy. Listy se v noci zvedají a ve dne se vracejí do vodorovné polohy. Aby tento cyklus probíhal pravidelně, potřebuje rostlina dostatek světla. ^{4 3}

Při pěstování převažuje množení dělením trsu během přesazování. Oddělené části si musí zachovat kořeny i listy; pro tyto trsnaté byliny jde o nejspolehlivější cestu. Stonkové řízky s uzlem jsou možné u druhů se zřetelným stonkem, výsledky ale bývají méně jisté než při dělení. Výsev se v amatérské kultuře používá zřídka. ^{2 5}

Využití a rizika

Barevné listy a jejich noční pohyb předurčují kalateu hlavně k okrasnému využití jako pokojové rostliny. Ve vlhkých tropech může pokrývat půdu ve stínu; v mírném pásmu zůstává nádobovou rostlinou chráněnou před chladem. Hustý trs se zde pěstuje především jako dlouhodobá listová dekorace interiéru. ^{5 3}

Pro domácnosti se zvířaty je podstatná nejedovatost pro kočky, psy a koně podle ASPCA. Příznaky otravy nejsou popsány, takže kalatea patří k bezpečným větším pokojovým rostlinám i pro domácnosti s malými dětmi. Hlavní obtíže jsou pěstitelské: suchý vzduch, tvrdá voda a náhlé ochlazení rychle způsobují hnědnutí okrajů listů a často znechutí začátečníky. ^{6 3}

Druhy, záměny a příbuzné rostliny

Nabídku kalateí tvoří spíše jednotlivé druhy a selekce než přísně vymezené kultivary. C. orbifolia má velké kulaté listy se stříbrnými pruhy. C. makoyana vyniká jemnou zelenou a purpurovou kresbou, C. lancifolia podlouhlými zvlněnými listy. C. roseopicta má kulaté listy s růžovým lemem a C. zebrina sametové listy s tmavozelenými pruhy. ^{2 3}

Nejčastější záměny směřují k dalším marantovitým rostlinám, u nichž pomáhá sledovat tvar listů i celkový růst:

• Goeppertia, rod, do něhož byla přeřazena většina někdejších kalateí;
• Maranta, modlící se rostlina s nižším, půdu pokrývajícím růstem;
• Ctenanthe, rostliny s protáhlejšími a často panašovanými listy;
• Stromanthe, rostliny s výrazně purpurovým rubem listů.

Vzpřímený trs, kresba listů připomínající oka a pravidelný každodenní pohyb zůstávají nejspolehlivější kombinací znaků. Společně pomáhají ověřit, zda rostlina prodávaná jako kalatea skutečně náleží do této skupiny marantovitých. Samotné zahradnické označení přitom nemusí přesně odpovídat dnešnímu taxonomickému zařazení. ^{3 1}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Calathea G.Mey.
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Calathea makoyana
• Missouri Botanical Garden, Calathea výsledky vyhledávání
• Encyclopaedia Britannica, Marantaceae (čeleď marantovité)
• Royal Horticultural Society, Calathea výsledky vyhledávání
• ASPCA, Calathea údaje o nejedovatosti