Kapara trnitá (Capparis spinosa, L. 1753)

Identita

Kapara trnitá (Capparis spinosa L., 1753) je poléhavý polokeř rodu Capparis z čeledi kaparovitých (Capparaceae), který roste planě po celém Středomoří. Z puklin zdí a skal splývají nebo se plazí její prutovité výhony dlouhé 1 až 3 m, často bez viditelné půdy u báze. Přijaté jméno a autorství potvrzují Plants of the World Online a International Plant Names Index. ^{1 2}

Označení kapary pochází z řeckého kapparis. V některých jazycích se názvoslovně přibližuje lichořeřišnici, německy Kapuzinerkresse, jejíž jméno souvisí s kapucí. S touto blízkostí souvisí skutečná kuchyňská záměna: nakládaná poupata lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) slouží jako levnější náhrada pravých kapar. ⁷

Pěstování i sběr planých rostlin mají kořeny již v antice. Dioskoridés kaparu zmiňoval jako zboží prodávané Řeky a Plinius starší o ní psal v Římě. Pravděpodobný původ leží v suchých oblastech západní nebo střední Asie. ⁶

Poznávací znaky

Prutovité větve kapary trnité převisají nebo se plazí po podkladu. Keř obvykle měří 50 cm až 1 m na výšku, ale do šířky zabírá 1 až 3 m, zejména když volně splývá ze zdi či svahu. ^{3 4}

Okrouhlé až vejčité listy jsou silné, šedozelené a krátce řapíkaté. U nejrozšířenější plané formy vyrůstají u báze každého listu dva zahnuté trny. Odtud pochází přívlastek spinosa; trny také odlišují plané rostliny od beztrnné zahradnické formy var. inermis. ^{3 8}

Jednotlivé velké květy mají bílou až narůžovělou barvu a průměr 5 až 7 cm. Čtyři korunní lístky obklopují svazek fialových tyčinek, které výrazně přesahují korunu. Každý květ vydrží otevřený jediný den, celá rostlina však ve středomořských podmínkách kvete od května do září. ^{4 5}

Užitečná taxonomie

Jméno Capparis spinosa L. vyšlo v roce 1753 v díle Species Plantarum a zůstává přijatým jménem druhu. V tomto komplexu se uznává několik poddruhů a variet, například subsp. spinosa, subsp. parviflora od východního Středomoří po západ Indie a var. herbacea od Krymu a Turecka po Mongolsko. ^{1 2}

Beztrnné skalní formy se objevovaly pod několika jmény, která dosud přežívají na zahradnických jmenovkách:

• Capparis spinosa var. inermis Knoche, botanické synonymum
• Capparis rupestris Sm., botanické synonymum
• Capparis spinosa var. rupestris (Sm.) Viv., botanické synonymum
• Capparis spinosa var. aegyptia (Lam.) Boiss., botanické synonymum

Při nákupu i botanickém určování slouží jako stálý bod přijaté jméno Capparis spinosa. Přítomnost nebo nepřítomnost trnů na pěstované rostlině tento základní údaj nemění. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přirozený areál sahá od Kanárských ostrovů a Maroka po Černé moře, Írán a Himálaj, kde kapara roste na skalách až ve výšce 3 600 m. Samostatné původní populace se nacházejí také v severní Austrálii, kde se používá místní název Flinders rose. ^{5 4}

Na francouzském území roste planě na starých zdech, skalách a výslunných stráních Provence, Korsiky, Languedocu, Roussillonu a Gironde. K uchycení jí stačí úzká puklina bez zjevné vrstvy zeminy, pokud z ní voda dokonale odtéká. ^{7 8}

Za hranicemi rozsáhlého původního areálu se Capparis spinosa především pěstuje pro poupata, případně místně zplaňuje, například v Kalifornii. Komerční pěstování se soustřeďuje do Španělska a Itálie; doplňují je Řecko, severní Afrika a Kypr. ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Letní květy nabízejí nektar v době středomořských veder a přitahují včely i noční opylovače, kdy na suchých skalkách kvete jen málo jiných rostlin. Po odkvětu vzniká podlouhlý dužnatý plod zvaný caperberry. V dospělosti se otevírá a odhaluje načervenalou dužninu s drobnými semeny. ^{6 5}

Rozmnožování je možné výsevem skarifikovaných semen, která klíčí pomalu a nepravidelně, nebo polovyzrálými řízky odebranými v létě. Řízky zakořeňují ve studeném pařeništi; po ošetření stimulátorem dosahuje úspěšnost přibližně 70 %. ^{5 6}

Hluboký kůlový kořen se vytváří dříve než nadzemní část, proto bývá růst v prvních dvou letech pomalý. Plná produkce poupat obvykle nastává až ve věku 3 až 4 let. Výsadba pak může zůstat produktivní 20 až 30 let. ⁶

Využití a rizika

Nejdůležitější využití kapary je kuchyňské. Uzavřená poupata se ručně sbírají časně ráno, nechají se zavadnout a nakládají se do octa nebo soli. Třídí se podle velikosti od nejmenších nonpareilles po největší communes. Štiplavou chuť vytvářejí sirné sloučeniny uvolňované při zavadání enzymatickou hydrolýzou, podobně jako u hořčice. ^{6 3}

U koček, psů ani lidí není pro tuto běžnou součást středomořské kuchyně doložena toxicita. U koní zůstává stav neznámý, protože chybějí konkrétní údaje. Tradičně se uvádí také tinktura z kořenové kůry při zažívacích potížích; takové použití nenahrazuje lékařské doporučení. ⁵

Při pěstování představuje doložené riziko především nadbytek vody. Půda, která zůstává přes zimu mokrá, vede k hnilobě kořenů spíše než mírný suchý mráz přibližně do −8 °C. ^{4 3}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Beztrnná forma prodávaná jako var. inermis nepředstavuje samostatný druh. Jde o zahradnický výběr, s nímž se zachází snáze než s planými trnitými rostlinami. Před nákupem je vhodné ověřit celé vědecké jméno, protože různé regionální variety nesou podobná označení. ^{3 1}

V kuchyni dochází zejména k záměně s lichořeřišnicí větší (Tropaeolum majus), která patří do zcela jiné čeledi. Její nakládaná poupata levně napodobují pravé kapary; odlišuje je jemnější chuť a nepřítomnost typické vláknité struktury kapary. Na zahradě se rozdíl projeví i v zimě: kapara snáší krátké mrazy asi do −8 °C v zónách USDA 8 až 10, zatímco lichořeřišnice nesnese ani slabý mráz a v mírném podnebí se pěstuje jako letnička. ^{7 4}

Další nejasnosti vyplývají z taxonomické historie. Beztrnné skalní formy byly podle regionálních květen označovány jako Capparis rupestris nebo samostatná varieta a později z velké části přiřazeny k přijatému druhu Capparis spinosa. Linného popis z roku 1753 zůstává výchozím bodem pro určení rostliny bez ohledu na varietní označení na jmenovce. ¹

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Capparis spinosa L.
• International Plant Names Index, Capparis spinosa L.
• Royal Horticultural Society, Capparis spinosa - kapara trnitá
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Capparis spinosa
• Plants For A Future, Capparis spinosa
• Purdue University New Crop Resource Online Program, přehled kapary
• INPN, Capparis spinosa L. 1753, kapara trnitá
• Tela Botanica, digitalizovaná Flore de Coste, Capparis spinosa L. (BDTFX 12719)