Fíkovník smokvoň (Ficus carica, L. 1753)

Identita

Fíkovník smokvoň (Ficus carica L., 1753) je opadavý ovocný strom z čeledi Moraceae a rodu Ficus. Jeho původní areál sahá od Turecka po severní Indii a Pákistán. Tisíciletí pěstování ve Středomoří vedla také k rozsáhlému zdomácnění. Pěstování jako ovocného stromu je doloženo již před více než jedenácti tisíci lety a patří k nejstarším známým případům. ^{1 8 6}

Fík není z botanického hlediska jednoduchý plod. Jde o sykonium, dužnaté plodenství v podobě baňky, uvnitř které se skrývají květy a později semena. Druhové jméno carica připomíná maloasijskou Kárii, oblast proslulou fíky již ve starověku. Vedle českého označení fíkovník se setkáte také s názvy Fig, Common fig a Higuera. ^{3 8}

Poznávací znaky

Rozložitý, keřovitě rostoucí strom nebo velký keř s hladkou šedou kůrou dorůstá běžně 3 až 8 m a obdobné šířky. V chladném podnebí či nádobě zůstává Ficus carica podstatně menší. ^{5 3}

Široké kožovité listy mají drsný povrch a jsou hluboce členěné do 3 až 5 laloků. Při každém poranění, utržení listu či řezu větve ihned vytéká bílá mléčná šťáva, užitečný znak rodu Ficus. ^{4 3}

Květy nejsou zvenčí vidět, protože pokrývají vnitřek uzavřené dužnaté baňky, z níž vzniká fík. Ten podle odrůdy mění zelenou barvu na hnědou či fialovou a bývá dlouhý 3 až 8 cm. ^{8 5}

Užitečná taxonomie

Typovým druhem rodu Ficus, který zahrnuje přes 800 tropických a subtropických druhů, je právě Ficus carica. S tímto přijatým jménem souvisí četná botanická synonyma a jeden pěstitelsky důležitý případ:

• Ficus carica var. caprificus (Risso) Tschirch, kaprifíkovník
• Ficus carica subsp. carica, nominátní poddruh
• Ficus caprificus Risso, synonymní jméno
• Ficus sylvestris Gaudin, synonymní jméno
• Ficus kopetdaghi Pachom., synonymní jméno

Pro pěstitele má z uvedených označení zásadní význam caprificus neboli kaprifíkovník, planá samčí forma hostící opylující vosičku. Při záměně za ovocnou odrůdu byste vysadili strom, který nedá jedlé fíky. Slouží k opylování některých typů v jižních produkčních oblastech. Stabilním vodítkem zůstává přijaté vědecké jméno Ficus carica. ^{1 7}

Stanoviště a rozšíření

Na přirozených stanovištích osidluje fíkovník teplé suché skály, středomořské křoviny a lesní okraje od Malé Asie přes Blízký východ po západní Himálaj. Jako pionýrská dřevina chudých půd dokáže růst i ve skalních štěrbinách s malým množstvím zeminy. ^{1 4}

Dlouhé pěstování v celém Středomoří vedlo k rozsáhlému zdomácnění, takže původní porosty bývá obtížné odlišit od rostlin uniklých ze zahrad. Fíkovník snáší vápnitou a chudou půdu, pokud je dobře propustná. Stojatá voda u kořenů mu škodí více než sucho. ^{4 3}

V lokalitě Gilgal v údolí Jordánu byly objeveny zuhelnatělé fíky staré přibližně 11 400 let. Patří k nejstarším známým dokladům pěstování ovocných stromů a na stejném místě předcházejí zdomácnění obilnin. ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Kaprifikace je způsob opylení spojený s těsným vzájemným vztahem fíkovníku a drobné vosičky Blastophaga psenes. Vosička proniká do uzavřeného sykonia, klade do něj vajíčka a opyluje vnitřní květy. Tento mechanismus je významný zejména u typů Smyrna a San Pedro v jižních produkčních oblastech, kde se do sadů zavěšují větévky kaprifíkovníku. ⁷

Zahradní odrůdy běžné například ve Francii, včetně Madeleine des deux saisons a Sultane, jsou většinou partenokarpické a nasazují fíky bez opylení. Jediný strom proto může plodit sám. Dvakrát plodící odrůdy navíc dávají dvě sklizně: větší letní fíky na loňském dřevě a podzimní fíky na nových výhonech od konce srpna do října. V českém podnebí může dozrání pozdní sklizně omezit krátká vegetační sezona. ^{7 3}

Pěstitelé fíkovník množí téměř vždy řízkováním. Úsek vyzrálého dřeva dlouhý 20 až 30 cm zakoření během několika týdnů v nádobě či v půdě. Vzdušné hřížení se hodí u vzrostlých rostlin, jejichž vlastnosti chcete zachovat bez čekání na semenáče. ^{2 4}

Využití a rizika

Zralé fíky se jedí čerstvé či sušené a jejich dužnina je pro člověka bezpečná. Patří k nejstarším pěstovaným druhům ovoce. Samostatně rostoucí strom na konci léta poskytuje potravu také mnoha ptákům a druhům hmyzu. ^{8 3}

Mléčná šťáva vytékající z poranění obsahuje furanokumariny, zejména fotosenzibilizující psoralen. Po potřísnění kůže a následném působení slunce může vzniknout fytofotodermatitida, tedy zarudnutí, popáleniny a puchýře, někdy až několik hodin po kontaktu. Riziko se týká lidí, koček, psů i koní. Při řezu používejte rukavice a potřísněnou kůži omyjte. ^{3 4}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Ovocné odrůdy představují výběry množené řízky, nikoli samostatné druhy. Madeleine des deux saisons a Sultane se ve Francii hojně pěstují pro dvojí sklizeň a dobrou přizpůsobivost podnebí. Brown Turkey je osvědčený anglosaský kultivar pro nádoby a chladnější podmínky. Před nákupem ověřte udávanou mrazuvzdornost a to, zda odrůda plodí jednou, nebo dvakrát. ²

Zásadní je odlišit kaprifíkovník, Ficus carica var. caprificus. Není jedlý a slouží jako hostitel opylující vosičky, takže nenahradí ovocnou odrůdu v sadu. Mléčnou šťávu a laločnaté listy mají také jiné odolné okrasné druhy rodu Ficus, které jedlé fíky netvoří.

• Ficus carica var. caprificus je planý nejedlý kaprifíkovník;
• Ficus palmata, příbuzný druh, někdy slouží jako podnož nebo zdroj pylu;
• okrasné druhy rodu Ficus mohou mít podobnou mléčnou šťávu i členěné listy, což záměnu usnadňuje, dokud mladá rostlina nezačne plodit.

K potvrzení druhu Ficus carica nejlépe slouží keřovitý vzrůst, mléčná šťáva a hruškovité fíky, které při zrání mění zelenou barvu na hnědou či fialovou. ^{3 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ficus carica L.
• Royal Horticultural Society, Ficus carica (F), fíkovník
• North Carolina State Extension, Ficus carica
• Plants For A Future, Ficus carica
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Ficus carica
• ScienceDaily, studie Kislev, Hartmann a Bar-Yosef 2006 o časném zdomácnění fíkovníku v údolí Jordánu
• International Society for Horticultural Science, kaprifikace fíkovníku a její vliv na produktivitu
• Encyclopaedia Britannica, fíkovník a fíky