Třešeň ptačí (Prunus avium, )


+33© fotografie
- fotografie 1 — Stephen James McWilliam · cc0 · iNaturalist
- fotografie 2 — Stephen James McWilliam · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — zebedeugalinha · cc-by · iNaturalist
Třešeň ptačí (Prunus avium) je opadavý strom z čeledi růžovitých (Rosaceae), původní v Evropě až po Afghánistán a v severní Africe. Pěstuje se pro jarní květy a letní třešně. Jedlou dužinu zralých plodů je však třeba odlišovat od pecek, listů, stonků a stopek, které představují riziko kvůli kyanogenním látkám.
Číst dálTřešeň ptačí, Třešeň obecná, Sweet cherry, Wild cherry, Gean a Mazzard cherry
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.






© fotografie
Stephen James McWilliam · cc0
zebedeugalinha · cc-by
Taken Apr 13, 2022 by Tristan Jaton-Maria (cc-by-sa)
Taken Nov 12, 2022 by Dominik Muczyński (cc-by-sa)
Taken Mar 25, 2021 by Joaquim Serra (cc-by-sa)
Taken May 3, 2021 by Alain Bigou (cc-by-sa)
Taken May 30, 2021 by Alain Bigou (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
POWO/WCVP uvádí původní areál od Evropy po Afghánistán a severní Afriku; zahrnuje i Francii. Mimo původní areál byla třešeň zavlečena, pro Francii zde však není zveřejněn invazní status.
- Původní10
- Zavlečená5
- Francie
- Korsika
- Velká Británie
- Německo
- Španělsko
- Itálie
- Turecko
- Írán
- Afghánistán
- Severní Afrika
- Spojené státy
- Kanada
- Nový Zéland
- Jižní Austrálie a Victoria
- Korea
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Třešeň ptačí (Prunus avium (L.) L., 1755) je uznávaný druh rodu Prunus z čeledi Rosaceae. POWO/WCVP spojuje toto jméno s Linného druhým vydáním Flora Suecica z roku 1755 a popisuje druh jako strom mírného pásma. 1 2
Pro plané či lesní stromy i jejich vztah k ovocným odrůdám se používá také jméno třešeň obecná. Anglická označení Sweet cherry, Wild cherry, Gean a Mazzard cherry odkazují na sladkoplodé, plané či podnožové třešně. Sladké třešně je třeba odlišovat od višně, Prunus cerasus. 3 4
Samotné slovo „třešeň“ nemusí stačit k přesnému určení. Může označovat P. avium, roubované ovocné kultivary, okrasné třešně nebo další druhy rodu Prunus. Stabilním údajem pro tuto encyklopedickou kartu je binomické jméno Prunus avium.
Poznávací znaky
Volně rostoucí opadavá třešeň ptačí může výrazně přerůst roubovaný zahradní strom. RHS ji řadí mezi stromy vyšší než 12 m, zatímco zahradnické soubory pro pěstované formy často uvádějí menší rozměry. 4 5
Jarní bílé květy mají pět korunních lístků a vyrůstají ve svazečcích. RHS udává průměr přibližně 2,5 cm; NC State 2,5 až 4 cm, jednotlivě až v malých zaoblených skupinách. Květy se objevují současně s listy nebo těsně kolem jejich rašení. 4 5
Jednoduché střídavé listy jsou eliptické, pilovité, v sezoně zelené a na podzim vybarvené. Důležitým znakem jsou dvě drobné červené či zelené žlázky u báze čepele nebo na řapíku. Mladá kůra má zřetelné vodorovné lenticely; s věkem šedne a vrásní. 5
Třešeň jako plod je peckovice: žlutá, červená až purpurově červená dužina obklopuje tvrdou pecku a celý plod visí na dlouhé stopce. Potravinářské využití se vztahuje ke zralé dužině. Pecku a další orgány je třeba posuzovat zvlášť. 5 6
Užitečná taxonomie
POWO přijímá jméno Prunus avium a uvádí rozsáhlou synonymiku. Ve starších a zahradnických textech se hodí rozpoznat zejména Cerasus avium (L.) Moench, Druparia avium (L.) Clairv. a Prunus cerasus var. avium L. 1
Označení forem, variet či skupin jako duracina, juliana a sylvestris patří k synonymice a zahradnické historii. Nedokládají, že supermarketová třešeň, planý strom a roubovaný kultivar mají stejné pěstitelské vlastnosti. 1 2
Anglické jméno bird cherry vyžaduje zvláštní pozornost. RHS je uvádí u P. avium, v jiných flórách však často označuje Prunus padus. Ani podobnost s českým názvem třešeň ptačí nenahrazuje vědecké jméno, zejména při určování nebo posuzování bezpečnosti. 4 3
Stanoviště a rozšíření
Evropa až Afghánistán a severní Afrika tvoří široký původní areál podle POWO/WCVP. Zahrnuje i Francii a Korsiku; ve Francii proto druh nelze automaticky považovat za nepůvodní. 1 3
V krajině mírného pásma roste na lesních okrajích, ve světlých lesích, živých plotech, starých sadech a světlých zahradách. RHS doporučuje středně úrodnou, propustnou půdu a plné slunce. NC State rovněž zdůrazňuje odtok vody, protože třešeň špatně snáší přemokření. 4 5
Mimo původní areál uvádí POWO zavlečení do Severní Ameriky, na Nový Zéland, do Austrálie, Koreje a dalších oblastí. Tyto údaje neopravňují přisoudit invazní status ve Francii. Případná upozornění musí vycházet z místních poměrů. 1
Cyklus, kvetení a plody
Jarní proudění mízy doprovází bílé kvetení, po něm nasazování plodů a letní zrání třešní. Na podzim listy žloutnou, oranžovějí či červenají a strom přechází do zimního klidu. 4 5
Plody Prunus avium jsou peckovice, nikoli bobule. NC State je popisuje jako dužnaté, žluté až červené či purpurově červené, s velkou peckou. Zralý plod je jedlý syrový i vařený; tento údaj se týká dužiny, nikoli pecky a vegetativních částí. 5
Výsev nezachovává spolehlivě vlastnosti ovocných kultivarů. Semeno může dát mladou třešeň nebo příbuzný strom, nikoli zaručenou kopii odrůd 'Stella', 'Lapins' či 'Merchant'. RHS proto pro sad doporučuje roubování nebo očkování kultivarů. 4 8
Pěstování a využití
Dvojí hlavní využití zahrnuje ovocný strom a krajinnou dřevinu. RHS řadí druh mezi stromy s jedlými plody a rostliny pro opylovače, jimž květy poskytují nektar a pyl. NC State jej doporučuje také do jedlých zahrad, zahrad pro opylovače a pro jarní kvetení. 4 5
Pro dobrou úrodu je důležité plné slunce a vláčná, ale propustná půda se střední úrodností. Třešně se často vedou do vějíře, jako menší stromy nebo na vhodné podnoži, aby se usnadnila sklizeň i ochrana před ptáky a mrazem v době květu. 4
Řez vyžaduje střídmost. RHS u ujmutých stromů doporučuje období sklizně nebo léto, aby se omezily velké rány za vlhka. Sledovat je třeba mšice, pilatky, octomilku japonskou, bakteriální rakovinu, moniliovou hnilobu, stříbřitost listů, václavku a pozdní mráz. 4 5
Toxicita, zvířata a bezpečnost potravin
Jedlost zralé dužiny neznamená bezpečnost celé rostliny. NC State uvádí plod jako jedlý syrový i vařený a zároveň řadí Prunus avium mezi středně toxické rostliny. 5
Kyanogenní glykosidy, především amygdalin a prunasin, jsou zdrojem rizika. NC State uvádí zjistitelné kyanogenní látky v listech, květech, nezralých i zralých plodech a semenech. Nejvyšší koncentrace jsou v semenech uzavřených v peckách a ve stopkách. ASPCA označuje třešně rodu Prunus za toxické pro psy, kočky a koně, zvláště kvůli stonkům, listům a semenům; riziko roste při vadnutí listí. 5 6
Z lidské konzumace vypeckované třešně nelze vyvozovat bezpečnost spadlého plodu, pecky, stopky či listů pro psa, kočku, koně nebo dítě. Před drcením, mixováním a mechanickým zpracováním je třeba pecky odstranit: porušení obalu zpřístupní semeno. 5 7
Při významném požití listů, větviček, drcených pecek nebo zavadlých částí se nespoléhejte na domácí diagnózu. Podle toho, zda byl zasažen člověk či zvíře, kontaktujte zdravotníka, toxikologické středisko nebo veterináře. 6
Kultivary, podnože a záměny
Z kultivarů sladkých třešní uvádí RHS například 'Merchant', 'Colney' a 'Hertford'. Použitá data Perenual doplňují 'Stella', 'Lapins' a 'Thomas' STARK GOLD. Jde o zahradnická jména ovocných klonů nebo obchodních výběrů, nikoli o samostatné druhy. 4 8
Častá záměna spojuje Prunus avium, zdroj sladkých stolních třešní, s višní Prunus cerasus. Další nejasnosti vznikají u Prunus padus kvůli jménu „bird cherry“, u severoamerické Prunus serotina a u okrasných třešní, například Prunus serrulata. 4 3
Při koupi stromu sledujte botanické jméno, kultivar, podnož, vzrůstnost, dobu kvetení, kompatibilitu opylení a zamýšlené využití. U planého stromu pomáhají bílé květy, pilovité listy se žlázkami, vodorovné lenticely na kůře a plody typu peckovice. 4 5
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Prunus avium (L.) L.
- WCVP, použitý záznam Prunus avium
- Trefle, údaje o druhu Prunus avium
- Royal Horticultural Society, Prunus avium, planá třešeň
- NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Prunus avium, sladká třešeň
- ASPCA, toxicita třešní
- ASPCA, použitý seznam toxických rostlin, sladká třešeň
- Perenual, použité údaje o Prunus avium
- Použitý floristický výpis, Prunus avium
Časté otázky
Jsou plody třešně ptačí jedlé?
Ano. NC State uvádí dužinu zralého plodu jako jedlou syrovou i vařenou a RHS druh řadí mezi stromy s jedlými plody. Pecka, stopka, listy a stonky tím ale jedlými nejsou.
Je třešeň toxická pro psy a kočky?
Ano, z toxikologického hlediska rostliny jako celku. ASPCA označuje třešně rodu Prunus za toxické pro psy, kočky a koně, především kvůli stonkům, listům a semenům. Z jedlosti dužiny nelze vyvozovat bezpečnost pro zvířata.
Které části představují největší riziko?
Odstraňte drcené pecky, listy, stonky, stopky a zavadlé části. Podle NC State se toxické látky nejvíce koncentrují v peckách a stopkách.
Jsou Prunus avium a Prunus cerasus stejná rostlina?
Ne. Prunus avium je třešeň ptačí, zdroj sladkých třešní; Prunus cerasus je višeň. Oba druhy mohou mít bílé květy a červené plody, proto dochází k záměnám.
Je třešeň ptačí ve Francii invazní?
Pro Francii zde není zveřejněn invazní status. POWO/WCVP ji uvádí jako původní druh. Jinde může být zavlečená nebo zdomácnělá, což je nutné posuzovat místně.
Mohu vysít třešňovou pecku?
Může z ní vyrůst mladý strom rodu Prunus, ale nebude spolehlivou kopií kultivaru. Pro vybraný ovocný strom je vhodnější roubovaná rostlina na známé podnoži.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.




