Palo borracho (Ceiba speciosa, (A.St.-Hil., A.Juss. & Cambess.) Ravenna 1998)

Identita

Ceiba speciosa (Ceiba speciosa (A.St.-Hil., A.Juss. & Cambess.) Ravenna, 1998), známá v Jižní Americe jako palo borracho, je opadavý strom z čeledi slézovitých (Malvaceae), podčeledi Bombacoideae. Auguste de Saint-Hilaire, Adrien de Jussieu a Jacques Cambessèdes jej poprvé popsali roku 1828 jako Chorisia speciosa. Argentinský botanik Pío Ravenna druh přeřadil do rodu Ceiba v roce 1998, o sto sedmdesát let později. ^{2 1}

Rodové jméno Ceiba pochází z taínského slova označujícího pirogu a odkazuje na tradiční využití měkkého dřeva ke stavbě člunů. Latinské druhové jméno speciosa, tedy „nádherná“, se vztahuje k růžovým květům. Neoznačuje olistění, které v době rozkvětu často již chybí. ⁶

Poznávací znaky

Nejnápadnějším znakem druhu Ceiba speciosa je lahvovitý kmen, ztlustlý v dolní třetině, s velkými kuželovitými ostny. Ukládá vodu pro období sucha; tato vnitřní zásoba vysvětluje dobrou odolnost dobře zakořeněného stromu vůči suchu. Ostnitý povrch chrání mladý, vodou naplněný kmen před velkými býložravci. Zpočátku je kmen zelený a fotosyntetizuje, později šedne a praská. U vyvinutého stromu může obvod přesáhnout 2 m. ^{4 6}

Dospělý jedinec dorůstá podle populace a podmínek výšky 10 až 25 m a šířky 6 až 15 m. Opadavé dlanitě složené listy mají 5 až 7 zubatých lístků. Jednotlivé květy měří 10 až 15 cm v průměru; pět růžových až nachových korunních lístků obklopuje krémově bílé ústí se žlutými skvrnami. Na podzim se otevírají často po částečném či úplném opadu listů, takže na holých větvích výrazně vynikají. ^{3 6}

Po odkvětu vzniká vejcovitá dřevnatá tobolka dlouhá asi 20 cm. V zimě se otevírá a uvolňuje černá semena velikosti cizrny, obklopená bílou vláknitou výplní připomínající bavlnu. ⁴

Užitečná taxonomie

Přijatým botanickým jménem je Ceiba speciosa (A.St.-Hil., A.Juss. & Cambess.) Ravenna. K významným synonymům patří Chorisia speciosa A.St.-Hil., A.Juss. & Cambess., původní jméno z roku 1828, dále Chorisia speciosa var. minor Chodat (1899) a Chorisia speciosa var. paraguariensis Hassl. (1907). Všechna tři jména jsou dnes úplnými synonymy téhož druhu. ^{1 2}

Historické rodové jméno Chorisia se navzdory přeřazení z roku 1998 stále používá ve školkách i části zahradnické literatury. Při nákupu a určování je proto nejspolehlivější úplné dvouslovné jméno, nikoli samotné starší označení rodu. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přirozené rozšíření druhu Ceiba speciosa zahrnuje sezónně suché tropické a subtropické lesy Jižní Ameriky. Sahá od jihovýchodní Brazílie po jihovýchodní Peru přes Bolívii, Paraguay, Uruguay a severovýchodní Argentinu. ^{1 4}

V teplém podnebí se strom hojně vysazuje pro okrasu, například do jihoamerických alejí. Pěstuje se také ve Středomoří, Kalifornii, na Floridě, v Jižní Africe a Austrálii. Praktickou hranici představují zóny USDA 9 až 11: u mladých stromů může mráz již kolem −3 °C poškodit měkkou kůru a větve. ³

Ve Francii zůstává omezen na zahrady a aleje nejmírnějších úseků středomořského pobřeží. Naturalizace tam dosud doložena nebyla. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Podzimní růžové květy lákají kolibříky a motýly, včetně monarchy, kteří při sání bohatého nektaru zajišťují opylení. Strom je v této době často již bez listů. Květy tak lze vidět z dálky, protože je nezakrývá olistění. ^{6 4}

Plod dozrává několik měsíců a v zimě se otevírá. Semena se šíří větrem díky vláknům, která je obklopují. Podle podmínek pěstování může strom poprvé vykvést už ve věku 5 až 8 let; plně vyvinutý lahvovitý habitus však vyžaduje dalších 10 až 20 let růstu. ³

Zahradnické množení není snadné. Hlavní metodou je výsev čerstvých semen do teplé půdy. Řízkování dává nevyrovnané výsledky a pro amatérské pěstitele se příliš nedoporučuje.

Využití a rizika

Hedvábná vlákna kolem semen slouží tradičně jako výplň a obalový materiál, ale jsou méně kvalitní než pravý kapok z druhu Ceiba pentandra. Lehké a měkké dřevo se snadno opracovává, a proto se tradičně využívá na pirogy i papírovinu. Z kůry se vyrábějí provazy a ze semen potravinářský a průmyslový olej. ^{4 5}

V použitých referenčních přehledech nebyla doložena toxicita pro psy, kočky ani koně. Konkrétní nebezpečí je mechanické: velké kuželovité ostny na kmeni a větvích vyžadují při výsadbě a údržbě silné rukavice a bezpečný odstup. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Častou záměnou je Ceiba chodatii (Hassl.) Ravenna, samostatný druh téhož rodu ze sušší oblasti od jihovýchodní Bolívie po severní Argentinu. Oba druhy sdílejí jména palo borracho a árbol botella. Shodné lidové označení však neurčuje druh; rozlišit je pomůže úplné vědecké jméno. ^{1 6}

Další záměna se týká druhu Ceiba pentandra, zdroje pravého obchodního kapoku. Má deskovité kořenové náběhy místo lahvovitého ztloustnutí a krémově bílé, nikoli růžové květy. Oba stromy přitom patří do podčeledi Bombacoideae. ¹

Při určování v terénu je užitečnější než sdílená lidová jména ztlustlý kmen s obvodem přes 2 m a kuželovitými ostny. Podle popisu druhu nemají Ceiba chodatii ani Ceiba pentandra stejnou kombinaci lahvovitého ztloustnutí a ostnitého povrchu. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ceiba speciosa (A.St.-Hil., A.Juss. & Cambess.) Ravenna
• International Plant Names Index, Ceiba speciosa (A.St.-Hil., A.Juss. & Cambess.) Ravenna
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Chorisia speciosa
• Wikipedia EN, Ceiba speciosa
• Wikipédia FR, Ceiba speciosa
• Wikipedia ES, Ceiba speciosa