Siam weed (Chromolaena odorata, (L.) R.M.King & H.Rob. 1970)

Identita

Chromolaena odorata (Chromolaena odorata (L.) R.M.King & H.Rob., 1970) je vytrvalý keř rodu Chromolaena z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Francouzská jména herbe du Laos, guérit-tout a fausse-ramie neznamenají asijský původ. Rostlina pochází z Ameriky; Linné ji roku 1759 popsal jako Eupatorium odoratum a King s Robinsonem ji v roce 1970 přeřadili do rodu Chromolaena. ^{1 4}

Ve francouzštině převažuje označení herbe du Laos, vedle jmen fausse-ramie, fleurit-Noël, langue à chat a guérit-tout. Anglické Siam weed vychází ze stejného zeměpisného omylu; vzácněji se užívá také Jack in the bush. V samotném Laosu se naopak rostlině říká tráva Francouzů, což připomíná její zavlečení v koloniální době. ⁷

Pro okrasnou zahradu nemá Chromolaena odorata uznávané uplatnění. IUCN ji řadí mezi sto nejzávažnějších invazních nepůvodních druhů světa. Je tedy vhodné ji rozpoznat a hlásit její výskyt, nikoli ji pěstovat. ⁵

Poznávací znaky

Husté propletené porosty druhu Chromolaena odorata dosahují na otevřených místech 1,5 až 2 m, při šplhání po opoře ve stínu až 6 m. Stonek, zprvu bylinný při bázi, s věkem dřevnatí a bohatě se větví. ⁵

Vstřícné trojúhelníkovité až vejčité listy mají tři výrazné žilky a hrubě zubatý okraj. Po rozemnutí vydávají ostrý pronikavý pach. Ten pomáhá i laikovi odlišit rostlinu od jiných keřovitých hvězdnicovitých se zubatými listy ještě před rozkvětem. ⁵

Bílé až světle fialové květy tvoří úbory s 10 až 35 kvítky, seskupené do velkých koncových lat. Koncem sezony pokrývají celou rostlinu, což vysvětluje francouzské jméno fleurit-Noël. Každý úbor vytváří 25 až 30 načernalých nažek s bílým chmýrem, který usnadňuje šíření větrem na velké vzdálenosti. ^{7 8}

Kořeny zůstávají povrchové, obvykle v hloubce jen 20–30 cm. Takový systém podporuje rychlé osídlování půdy spíše než hluboké ukotvení. ⁵

Taxonomie a názvy

Platným orientačním jménem je Chromolaena odorata (L.) R.M.King & H.Rob. Basionym Eupatorium odoratum L. byl publikován v roce 1759. Dnešní kombinace pochází z roku 1970, kdy King a Robinson rozdělili původní rod Eupatorium a druh přeřadili do rodu Chromolaena. ^{2 4}

Ve starších přehledech se objevuje také méně běžné synonymum Osmia odorata (L.) Sch.Bip. Změny rodového zařazení vysvětlují, proč starší vědecká literatura, zejména africká, někdy stále používá jméno Eupatorium odoratum. ³

Taxonomický identifikátor druhu v ITIS je TSN 37034. Umožňuje jednoznačně přiřadit údaje k druhu bez závislosti na početných lidových jménech, která se mezi oblastmi liší. ³

Stanoviště a rozšíření

Domovem druhu Chromolaena odorata je tropická Amerika, od Floridy a Texasu přes Mexiko a Karibik po sever Argentiny a Brazílie. ^{1 6}

Do Asie byl zavlečen v 19. století, pravděpodobně přes botanickou zahradu v Kalkatě, odkud se šířil na indický subkontinent a do jihovýchodní Asie. V Africe byl záměrně vysazen na Pobřeží slonoviny již roku 1952 jako půdopokryvná rostlina potlačující konkurenční trávy. Odtud se rozšířil po západní a střední Africe. Do australského Queenslandu se Chromolaena odorata dostala v roce 1994. ⁵

V tichomořské oblasti je dnes invazní na Nové Kaledonii, francouzském území, a také v Indonésii, Východním Timoru a na Filipínách. ⁷

Přednostně osídluje narušené půdy na lesních okrajích, úhorech, podél silnic, na staveništích a degradovaných pastvinách. Chromolaena odorata snáší široké rozmezí srážek, od vlhkých lesů s více než 1 500 mm ročně po křovinaté savany s 500 mm. Hustý stín zapojeného lesa však brání klíčení. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Rychlost růstu druhu Chromolaena odorata patří mezi nejvyšší známé u keřů. Za příznivých podmínek výhon přirůstá o více než 3 cm denně. Od vyklíčení k prvnímu kvetení uplyne pouze 8 až 12 měsíců, zatímco většina vytrvalých keřů stejné čeledi potřebuje několik let. ⁵

Dospělá rostlina vytváří 80 000 až 90 000 semen. Některé odhady dosahují až 260 000 semen na metr čtvereční hustého porostu. Klíčivost se pohybuje mezi 20 a 46 % a semenná banka zůstává životaschopná až pět let, takže jediné období sečení nestačí k vymýcení. ⁵

Nažky se díky chmýru šíří téměř výhradně větrem. Zachycují se však také na srsti dobytka, oděvu a zemědělských či lesnických strojích, což vysvětluje rychlé osídlování podél dopravních tras. ⁵

Využití a toxicita

V západní a střední Africe, zejména v Ghaně a Demokratické republice Kongo, se míza a rozemnuté listy druhu Chromolaena odorata tradičně používají k zastavování drobného krvácení a ochraně čerstvých ran. Odtud pochází jméno guérit-tout, tedy všelék. V Ghaně slouží listy také k ochraně řezných ploch stonků po řezu ve školkách. ⁷

Opakované požírání listů vyvolává u dobytka zažívací potíže a několik agronomických přehledů označuje rostlinu za jedovatou pro skot. U citlivých lidí mohou kontakt s mízou a vdechnutí pylu vyvolat kožní a dýchací alergické reakce. ^{6 8}

Rostlina je také medonosná a místy slouží jako půdní kryt proti erozi. Právě toto záměrné zemědělské využití usnadnilo její počáteční šíření v západní Africe. ⁷

Dopady, omezování a záměny

Jednodruhové houštiny druhu Chromolaena odorata brání přirozené obnově lesa po těžbě nebo střídavém obdělávání. Suché hořlavé listí přenáší požáry až k lesním okrajům. V jihoafrickém mokřadním parku u Svaté Lucie rostlina zastiňuje místa kladení vajec krokodýla nilského a mění jejich inkubační teplotu. Tím posouvá poměr pohlaví mláďat ve prospěch samic. ⁵

Omezování spojuje opakované sečení před kvetením, cílené herbicidy, například triklopyr, prevenci převozu kontaminovaného materiálu a biologickou ochranu. Hálkotvorná moucha Cecidochares connexa, vysazovaná v Indonésii od roku 1995, za příznivého klimatu způsobuje odumření rostliny za 3 až 5 let. Listožravá housenka Pareuchaetes pseudoinsulata byla úspěšně využita v Tichomoří a na Guamu. Žádný jednotlivý organismus však sám neodstraní semennou banku. ⁵

Zubaté listy a bílé laty mohou připomínat jiné invazní keřovité hvězdnicovité. Před hlášením výskytu či zásahem je nutné ověřit vědecké jméno i charakteristický ostrý pach rozemnutých listů. ⁸

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Chromolaena odorata (L.) R.M.King & H.Rob.
• International Plant Names Index, Chromolaena odorata, nomenklaturní záznam
• ITIS, Chromolaena odorata (L.) R.M. King & H. Rob., TSN 37034
• USDA ARS GRIN-Global, Chromolaena odorata, taxonomický záznam
• IUCN / ISSG Global Invasive Species Database, Chromolaena odorata, úplný profil
• USDA PLANTS Database, Chromolaena odorata, profil rostliny (CHOD)
• Wikipedie, Chromolaena odorata, francouzský článek
• Wikipedia, Chromolaena odorata, anglický článek