kujeta hruboplodá (Crescentia cujete, L. 1753)

Identita

Stálezelená kujeta hruboplodá (Crescentia cujete L., 1753), známá také pod mezinárodními názvy Calabash tree a cuatecomate, patří do rodu Crescentia z čeledi trubačovitých (Bignoniaceae). Carl von Linné ji popsal již roku 1753. Spontánně roste v širokém pásu tropické Ameriky od Mexika a Karibiku po Kolumbii a Venezuelu. Hranice původního areálu označují sami botanici za nejasné, protože lidé tento strom už dlouho pěstují daleko za nimi. ^{1 6}

Označení kalabasový strom odkazuje na předmět vyráběný z jeho plodu: kalabasu, tradiční nádobu z vyprázdněné a vysušené dřevnaté slupky. Francouzské názvy kujety a lagenárie obecné (Lagenaria siceraria) mají společný slovní základ, přestože rostliny nejsou botanicky blízce příbuzné. Kujeta je strom a lagenárie jednoletá liána. Společné označení se vztahuje především k nádobě získané z plodu. ²

Rozpoznávací znaky

Pokroucený kmen a větvení již od báze dodávají kujetě hruboplodé osobitý vzhled. Středně velký strom bývá vysoký 6–9 m a široký 6–8 m. Jednoduché, kopisťovité listy vyrůstají střídavě nebo ve svazečcích na krátkých postranních větévkách. Mohou být dlouhé až 25 cm. ^{3 2}

Květy nevyrůstají v úžlabí mladých listů jako u většiny stromů, ale přímo na kmeni a silných větvích. Tento jev se nazývá kauliflorie a patří k nejvýraznějším určovacím znakům druhu Crescentia cujete. Trubkovité květy měří až 5 cm, zvenčí jsou světle žlutohnědé a uvnitř mají purpurovou kresbu. Otevírají se večer a vydávají silný, člověku často nepříjemný pach, který přitahuje noční opylovače. ³

Plodem je kulovitá až vejcovitá bobule s tvrdou dřevnatou slupkou. Může dosahovat délky 30 cm a průměru 25 cm; výjimečně se uvádí i 45–50 cm. Zpočátku zelený plod ve zralosti žloutne a hnědne. Visí přímo z kmene nebo hlavních větví, nikoli z konců mladých větévek. Spojení velkého plodu a jeho umístění je proto nápadným vodítkem při určování. ³

Taxonomie

Jméno Crescentia cujete L. přijímá POWO/WCVP pro jediný druh rodu široce rozšířený v kultuře. Botanická synonymie je bohatá a zahrnuje řadu jmen publikovaných v 19. století, která se dnes používají jen zřídka:

• Crescentia cucurbitina L., historické synonymum;
• Crescentia latifolia Mill., historické synonymum;
• Crescentia obovata Benth., historické synonymum;
• Crescentia acuminata Kunth, historické synonymum;
• Crescentia arborea Raf., historické synonymum;
• Crescentia cujete var. puberula Bureau & K.Schum., jméno variety.

Rod Crescentia se řadí do tribu Crescentieae v čeledi Bignoniaceae spolu s rody Amphitecna a Parmentiera. Také tyto dva americké rody mají dužnaté plody a květy vyrůstající na starém dřevě. Společné znaky tedy souvisejí s širším příbuzenstvím kujety, nikoli s tykvovitými rostlinami, jejichž plody rovněž slouží k výrobě nádob. ^{6 1}

Stanoviště a rozšíření

Pobřežní křoviny a suché nížiny patří k typickým stanovištím kujety. Obsazuje také okraje cest, opuštěné pastviny a lesní lemy od hladiny moře do 420 m nad mořem. Snášenlivost chudých půd a sucha částečně vysvětluje, proč dokáže zplaňovat i mimo původní areál. ²

IUCN hodnotí Crescentia cujete od roku 2018 jako málo dotčený druh. Důvodem je velmi široké rozšíření, početná populace a skutečnost, že nebylo zjištěno zásadní ohrožení. ⁷

Dlouhodobé pěstování daleko za původním areálem provází zplanění v Indii. Kujeta je běžná také v tropech Afriky a jihovýchodní Asie. Na Floridě, při krajní hranici možného rozšíření, je považována za nepůvodní druh a mimo výsadby není evidována jako spontánně rostoucí. Pěstovaný výskyt proto nelze automaticky zaměňovat za zplanělou populaci. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení na starém dřevě se u druhu Crescentia cujete podle podnebí protahuje přes několik měsíců. Večer otevřené květy opylují netopýři. Podobnou strategii kvetení na kmeni má i další zástupce trubačovitých, Kigelia africana. ³

Od nasazení plodu do plné zralosti uplyne přibližně 6 měsíců. Během této doby slupka postupně tvrdne. Teprve vyprázdněním a vysušením z ní vznikne pevná nádoba; na stromě zůstává součástí dužnatého plodu. ³

Kujeta se množí výsevem semen vyjmutých z dužniny, ale také řízkováním a vzdušným hřížením. Vegetativní postupy dovolují rychleji získat plodící rostlinu a zachovat vlastnosti vybraného jedince. Strom vypěstovaný ze semene čeká na první květy na kmeni několik let. ²

Využití a rizika

Vyprázdněná a vysušená slupka slouží především k výrobě nádob, misek, šálků a zejména hudebních nástrojů maracas. Toto využití je doloženo v celé tropické Americe i v západní Africe, kam byl strom zavlečen. Husté dřevo se používá na násady nástrojů, dobytčí jha a jako palivo. ²

V lidové medicíně se dužnina plodů a listy tradičně používaly při kašli, průjmu či plicních potížích. Jde o lidové léčebné zvyklosti, nikoli o ověřenou léčbu. Syrová dužnina a semena jsou uváděny jako dráždivé. Semena se tradičně upravují pražením a využívají v nápoji zvaném carabobo. Tento regionální způsob přípravy nelze ztotožňovat s běžnou konzumací syrových částí rostliny. ²

V okrasných výsadbách se kujeta vysazuje solitérně pro pokroucenou siluetu a nezvyklé květy přímo na kmeni. Po zakořenění snáší sucho a vyžaduje málo údržby. Tyto přednosti se uplatňují v tropickém nebo bezmrazém subtropickém podnebí; pro podmínky se zimními mrazy z nich nelze vyvozovat vhodnost k celoročnímu pěstování venku. ³

Odrůdy a podobné rostliny

Ustálené zahradní kultivary kujety hruboplodé nejsou šířeji doloženy. Varieta puberula s výraznějším ochlupením představuje jemné botanické rozlišení spíše než běžnou školkařskou volbu. V okrasném pěstování stále převažuje planý typ druhu Crescentia cujete. ¹

Nejčastější záměny se týkají těchto rostlin:

• Lagenaria siceraria, lagenárie obecná, je nepříbuzná jednoletá liána; sdílí pouze označení kalabasa pro plod či nádobu z něj;
• Kigelia africana také kvete na starém dřevě, má však podlouhlé plody zavěšené na dlouhých stopkách;
• Crescentia alata je příbuzný druh se složenými trojčetnými listy, zatímco Crescentia cujete má listy jednoduché.

Při rozlišování obou druhů rodu Crescentia rozhoduje tvar a stavba listu: u Crescentia cujete je jednoduchý a kopisťovitý, u Crescentia alata složený ze tří lístků. Bez květů a plodů poskytuje právě tento rozdíl praktické vodítko k určení v terénu.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Crescentia cujete L.
• Plants For A Future, Crescentia cujete
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Crescentia cujete
• Florida Plant Atlas / University of South Florida, Crescentia cujete
• Integrated Taxonomic Information System, Crescentia cujete L.
• USDA GRIN Global Taxonomy, Crescentia cujete L.
• IUCN Red List, Crescentia cujete hodnocení (2018)