Fíkovník banyán (Ficus benghalensis, L. 1753)

Identita

Fíkovník banyán (Ficus benghalensis L., 1753) ve volné přírodě běžně přesahuje 20 m výšky a jeho koruna se může rozkládat na šířku přes 100 m. V nádobě obvykle zůstává vysoký jen 2–3 m, protože podpůrné kmeny potřebují volně zakořenit v půdě. Druhové jméno benghalensis odkazuje na Bengálsko, odkud evropští botanici v 18. století popsali první exempláře. ^{1 3}

Banyán je národním stromem Indie. Po staletí se vysazuje poblíž chrámů a tržišť jako zdroj stínu. V Evropě se naproti tomu nejčastěji prodává jako velká pokojová rostlina pod obchodním označením Ficus Audrey. Rozměry takového jedince nelze srovnávat s rozměry volně rostoucího tropického stromu. ^{8 2}

Poznávací znaky

Oválné až eliptické listy banyánu jsou kožovité, lesklé a dlouhé 8–26 cm. Na líci mají tmavě zelenou barvu, na rubu jsou jemně chlupaté. Mladé přírůstky zprvu získávají bronzový odstín a s přibývajícím věkem tmavnou. Právě kombinace pevné čepele a jemného ochlupení rubu pomáhá při určování. ^{3 2}

Četné vzdušné kořeny sestupující z větví k zemi odlišují banyán od dalších velkých pokojových fíkovníků, například Ficus elastica a Ficus lyrata, které je v nádobách téměř netvoří. Po zakořenění sílí v podpůrné kmeny nesoucí větve. Jediný strom tak během desetiletí může obsadit plochu celého háje. V květináči tento mechanismus bez volného zakořenění téměř nenastává, takže Ficus Audrey obvykle zůstává jednokmenný a kompaktní i po dlouhé době pěstování. ^{6 3}

Užitečná taxonomie

Linné popsal druh už roku 1753 jako Ficus benghalensis a toto jméno zůstává přijímané dodnes. Rozsáhlý rod Ficus má bohatou historii názvosloví; ve starších pramenech se lze setkat zejména s těmito synonymy:

• Ficus indica L., starší synonymum
• Urostigma bengalense (L.) Gasp., starší synonymum
• Perula benghalensis (L.) Raf., starší synonymum
• Ficus karet Baill., starší synonymum
• Ficus banyana Oken, starší synonymum

Pozornost zasluhuje přirozená varieta Ficus benghalensis var. krishnae (C.DC.) Corner s listy stočenými do misky, prodávaná jako Krishnae. Spolehlivým vodítkem zůstává přijímané vědecké jméno. Prodejní označení typu Ficus Audrey znamená zahradnický výběr, nikoli samostatný botanický druh. ¹

Stanoviště a rozšíření

Původním domovem banyánu je indický subkontinent, konkrétně Indie, Pákistán, Bangladéš, Srí Lanka a Nepál. Roste zde v monzunových a nížinných tropických lesích až do nadmořské výšky 600 m. Tyto tropické podmínky vysvětlují rozdíl mezi jeho přirozeným růstem a pěstováním v evropských interiérech. ^{1 3}

Život často začíná jako hemiepifyt. Semeno vyklíčí v rozsoše hostitelského stromu, mnohdy poté, co prošlo zažívacím traktem plodožravého ptáka. Mladá rostlina následně vysílá kořeny směrem k zemi. Po dosažení půdy se její možnosti příjmu vody a dalšího růstu zásadně mění. ^{6 5}

Kvůli stínu a okrasnému vzhledu byl banyán rozšířen do řady tropických oblastí. Zdomácněl například v severovýchodní Austrálii, kde však není původním druhem. Na Floridě je rovněž přítomen jako zavlečený druh. Výskyt mimo původní areál proto nelze automaticky označovat za původní rozšíření. ^{5 7}

Životní cyklus a rozmnožování

Květenství banyánu je stejně jako u ostatních fíkovníků ukryto uvnitř dutého útvaru zvaného sykonium. Ten má baňkovitý tvar a šířku přibližně 2 cm. Opylení závisí na specializované vosičce Eupristina masoni; bez její přítomnosti se nemohou vytvořit klíčivá semena. ^{3 6}

Fíky vyrůstají v párech v paždí listů. Při dozrávání mění barvu ze zelené na oranžovou a posléze červenou. Mimo původní areál nepřítomnost opylovače výrazně omezuje plodnost. Rostlina se tam proto téměř nikdy samovolně nešíří ze semen, přestože může dobře růst vegetativně. ^{3 5}

V zahradnické produkci se Ficus Audrey množí především stonkovými řízky s uzlem. Další možností je vzdušné hřížení, případně výsev. Semena ke klíčení potřebují teplotu kolem 20 °C. Vegetativní postupy jsou proto pro produkci mladých pokojových rostlin obvykle praktičtější než získávání semen. ^{5 4}

Využití a rizika

Tradičním hlavním využitím banyánu je zastínění. V původním areálu se vysazuje u chrámů, tržišť a podél cest, kde rozsáhlá koruna poskytuje chladivý stín. Listy slouží také jako krmivo pro hospodářská zvířata; uvádí se u nich obsah přibližně 9,6 % hrubých bílkovin. ^{4 8}

Bílý latex vytékající z poraněného listu či stonku dráždí kůži a oči při kontaktu. Při požití je rovněž mírně toxický. NC State upozorňuje na riziko pro kočky, psy a koně a uvádí nechutenství, slinění, nevolnost, zvracení a průjem u zvířat i lidí. Uplatňují se ficin a psoralen obsažené v míze; veterinární příručka Merck je uvádí pro celý rod Ficus. Při řezu je vhodné nosit rukavice a řezané části udržovat mimo dosah dětí a zvířat. ^{9 10 2}

Silné kořeny mohou při nevhodném umístění poškodit zdi, základy budov i potrubí. Strom zakořeněný ve volné půdě se navíc obtížně zcela odstraňuje. Na druhé straně Ficus benghalensis dobře snáší sucho a slaný mořský aerosol, což vysvětluje jeho časté využití v pobřežních stromořadích tropických oblastí. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Prodávané zahradní formy nepředstavují samostatné druhy. Audrey označuje výběr s kompaktním vzrůstem vhodným do nádob. Krishnae má přirozeně miskovitě stočené listy. Variegata nese smetanovou či bílou kresbu a oproti divokému typu roste pomaleji a vyžaduje více světla. ¹

Nejčastější záměny se týkají následujících příbuzných druhů:

• Ficus elastica, fíkovník pryžodárný, má větší, velmi hladké listy a nápadný červený palist;
• Ficus microcarpa má mnohem menší listy a často bývá stříhán do kulovitého tvaru;
• Ficus religiosa, posvátný strom bódhi, má listy zakončené dlouhou štíhlou špičkou, která banyánu chybí.

Jemně chlupatý rub listů, časná tvorba vzdušných kořenů a bílý latex společně umožňují odlišit mladý Ficus benghalensis od jiných pokojových fíkovníků. Žádný z těchto znaků však není tak názorný jako jejich kombinace, zejména u mladého jedince pěstovaného v nádobě. ^{3 2}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ficus benghalensis L.
• Royal Horticultural Society, Ficus benghalensis, banyán
• Monaco Nature Encyclopedia, Ficus benghalensis
• Purdue University NewCrop, přehled Ficus benghalensis
• Useful Tropical Plants Database, Ficus benghalensis
• National Tropical Botanical Garden, Ficus benghalensis
• Florida Plant Atlas, Ficus benghalensis
• National Portal of India, banyán, národní strom Indie
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Ficus benghalensis
• Merck Veterinary Manual, pokojové a okrasné rostliny toxické pro zvířata