Rindō (Gentiana scabra, Bunge 1835)

Identita

Gentiana scabra (Gentiana scabra Bunge, 1835) je vytrvalá bylina rodu Gentiana z čeledi hořcovitých (Gentianaceae). Latinské druhové jméno scabra znamená „drsná“ a vystihuje drsné okraje kalichu a listů. Tato vlastnost je lépe patrná při dotyku než při pouhém pohledu na rostlinu a patří k jejím rozpoznávacím znakům. ^{1 5}

Japonské jméno rindō (竜胆) označuje především tento druh. Motiv sasarindō, tvořený třemi květy hořce na třech listech bambusu sasa, byl osobním znakem rodu Minamoto v období Heian. Spojení rostliny s tímto znakem tedy patří k jejím kulturním souvislostem v Japonsku. ⁹

Poznávací znaky

Trs Gentiana scabra tvoří přímé, nevětvené lodyhy, v horní části pokryté drobnými papilami. Dosahují 30–60 cm, u dobře živených zahradních rostlin někdy až 1 m. Přisedlé listy vyrůstají vstřícně, mají kopinatý až vejčitě kopinatý tvar a délku 2–7 cm. Vyniká na nich 3–5 souběžných žilek; okraje jsou lehce podvinuté a na dotyk drsné, jak napovídá jméno scabra. ^{5 3}

Modrofialová koruna měří 4–5 cm, má trubkovitě zvonkovitý až nálevkovitý tvar a v ústí může být zelenožlutě skvrnitá. Květy jsou seskupené v drobných svazečcích na vrcholech lodyh nebo v úžlabí horních listů. Otevírají se od konce léta do podzimu, kdy už většina trvalek na okrajích záhonů svůj cyklus dokončila. ^{5 3}

Užitečná taxonomie

Pro tento druh uznává POWO/WCVP jméno Gentiana scabra Bunge. V rámci jeho regionální proměnlivosti se objevuje několik jmen, z nichž má pro zahradnictví význam především japonská varieta:

• Gentiana scabra var. buergeri (Miq.) Maxim. ex Franch. & Sav., japonská forma s kalichem delším než trubka, ze které pochází většina rostlin prodávaných jako rindō;
• Gentiana scabra subsp. australis M.Y.Liou, populace z jižní části areálu;
• Gentiana fortunei Hook.f., historické synonymum dosud uváděné v některých seznamech.

V čínském obchodu s léčivými bylinami se někdy zaměňují dva hořce s podobnými označeními: Gentiana scabra, vlastní long dan cao, a Gentiana manshurica. Oba se sbírají společně pod obchodním označením „guan long dan“, které proto samo o sobě nerozlišuje jejich botanickou totožnost. ^{1 7}

Stanoviště a rozšíření

Od jihovýchodní Sibiře přes severní a východní Čínu a Korejský poloostrov až po Japonsko se rozkládá původní areál druhu. Rostlina osidluje břehy řek, vlhké louky, silniční svahy, křoviny a lesní okraje v nadmořské výšce 400–1 700 m. Tato stanoviště vystihují její vazbu na vlhčí prostředí. ^{5 1}

Mimo původní oblast se hojně pěstuje, zejména v Evropě. Zde má místo ve skalkách a na vlhčích okrajích záhonů; zůstává především zahradní rostlinou, nikoli zdomácnělým druhem otevřené krajiny. Pěstování mimo přirozený areál tak nelze automaticky zaměňovat za planý výskyt. ³

Životní cyklus a kvetení

Semena ke klíčení potřebují 5–6 týdnů chladové stratifikace při teplotách od 0 do minus 5 °C. Vývoj semenáčků je pomalý: první květy se objevují až 2–7 let po výsevu. I tak je čekání výrazně kratší než deset let uváděných u hořce žlutého. ⁴

Jednotlivé populace kvetou od května do listopadu, ale zahradní rostliny nejčastěji na konci léta a na podzim. Právě pozdní květy jim zajistily místo v japonských podzimních květinových úpravách vedle chryzantém. Po opylení vzniká protáhlá tobolka dlouhá 2–2,5 cm, nesená krátkým gynoforem, tedy stopkovitou částí pod semeníkem. ⁵

Vegetativně se druh množí jarními řízky z bazálních výhonů nebo dělením trsů v březnu. Obě metody obcházejí několikaleté čekání spojené s výsevem a zachovávají vlastnosti mateřské rostliny. Výsev naproti tomu přináší nové kombinace přirozené proměnlivosti druhu. ⁴

Kvetení v nádobě i na záhonu signalizuje vyzrálost trsu. Pokud nekvete ani po dvou nebo třech vegetačních obdobích, nemusí to znamenat chybu pěstitele: kořenová soustava ještě nemusela dosáhnout velikosti potřebné pro tvorbu květů. ³

Využití a rizika

Sušený kořen a oddenek poskytují long dan cao (龙胆草) tradiční čínské medicíny. Více než 2 000 let se používaly jako hořké tonikum pro játra a žlučník při nechutenství, trávicích obtížích a některých zánětech. Jde o popis tradičního využití rostliny. ^{7 6}

Mimořádnou hořkost způsobují sekoiridoidy, například gentiopikrosid, který patří k nejhořčejším známým rostlinným látkám. V laboratoři slouží jako reference při měření prahu vnímání hořké chuti. Toxicita pro člověka ani domácí zvířata není doložena; extrémní chuť odrazuje od náhodného požití dříve, než by mohlo působit potíže. ^{8 4}

Zahradní využití je především okrasné: vlhčí okraje záhonů, zastíněné skalky a nádoby společně s trvalkami se stejnou potřebou půdy, která nikdy zcela nevyschne. V Japonsku se rozkvetlé rostliny v květináčích také darují na podzim, v podobné úloze, jakou mají v Evropě chryzantémy. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Z japonské variety buergeri vzešly zahradnické výběry 'Scarborough Blue' se sytě modrými květy a 'Royal Stripes' s bledšími pruhy na listech i korunách. Tato jména označují výběry, které nemění vědecký název druhu ani jeho nároky na pěstování. ³

Nejbližší záměna se týká čínských druhů Gentiana manshurica a Gentiana triflora. Mají velmi podobné květy a sbírají se společně pro tradiční medicínu. Spolehlivé odlišení od Gentiana scabra vyžaduje podrobné prozkoumání kalichu, nikoli jen srovnání barvy květů. ⁷

Podobnou siluetu na konci léta má také platykodon velkokvětý (Platycodon grandiflorus, Campanulaceae), který však není blízce příbuzný. Jeho nápadně nafouklá poupata před otevřením a střídavé listy jej jasně oddělují od trubkovité koruny a vstřícných listů Gentiana scabra. ⁵

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Gentiana scabra Bunge, taxonomický záznam
• International Plant Names Index, Gentiana scabra Bunge, nomenklaturní záznam
• Royal Horticultural Society, Gentiana scabra - coarse gentian, zahradnický profil
• Plants For A Future, Gentiana scabra, profil druhu
• Flora of China / Missouri Botanical Garden, Gentiana scabra Bunge, botanický popis
• PMC / NCBI, Množení Gentiana scabra Bunge in vitro
• PMC / NCBI, Přehled Long-Dan, tradičních čínských léčivých rostlin
• PubChem / NCBI, Gentiopikrosid, přehled sloučeniny
• Vegder's Blog, Sasarindō, znak rodu Minamoto