pestrovka hlavatá (Gomphrena globosa, L. 1753)

Identita

pestrovka hlavatá (Gomphrena globosa L., 1753) je jednoletá bylina rodu Gomphrena z čeledi laskavcovitých (Amaranthaceae), pěstovaná pro ozdobná kulovitá květenství. Carl von Linné ji popsal roku 1753 v díle Species Plantarum. Od té doby se rozšířila po světě jako záhonová rostlina i květina k sušení. Mezi její mezinárodní názvy patří Globe amaranth a Bachelor's button. ^{1 2}

Francouzské označení „immortelle violette“ odkazuje na neobvyklou vytrvalost barvy: květenství si po řezu a usušení uchovávají odstín týdny, někdy i měsíce. Důležitá je povaha barevných částí. Nejde o pomíjivé korunní lístky jako u růží či kopretin, nýbrž o papírovité listeny obklopující drobné květy. Právě ty dodávají suchým hlávkám jejich typický vzhled. ^{5 7}

Poznávací znaky

Vzpřímené rozvětvené trsy pestrovky dosahují podle odrůdy 15 až 90 cm. Pevné, mírně chlupaté stonky jsou v uzlinách ztlustlé, podobně jako u mnoha jiných laskavcovitých. Vstřícné, podlouhlé a přisedlé listy dorůstají délky 15 cm. Mladé rostliny pokrývají bílé chlupy, jejichž hustota se s věkem zmenšuje. ^{3 5}

Spolehlivější než proměnlivá barva je tvar květenství. Na vrcholech stonků vyrůstají husté kulovité hlávky o průměru 2 až 4 cm. Vlastní květy jsou maličké a nenápadné; viditelnou barevnou plochu tvoří listeny v purpurové, fialové, růžové, bílé nebo oranžové barvě. Přítomnost květů prozrazují jen žluté konce tyčinek uprostřed hlávky. ^{3 4}

Užitečná taxonomie

Přijatým jménem v Plants of the World Online je Gomphrena globosa L. Několik dříve popsaných variet a poddruhů dnes patří mezi synonyma. Ve starší literatuře se proto mohou objevit tato označení téhož druhu:

• Gomphrena globosa var. albiflora Moq., historická varieta;
• Gomphrena globosa subsp. africana Stuchlík, historický poddruh;
• Gomphrena globosa subsp. mexicana Stuchlík, historický poddruh;
• Gomphrena globosa var. carnea Moq., historická varieta.

Rod Gomphrena zahrnuje přes sto amerických a australských druhů. V zahradnictví je nejbližší srovnávanou rostlinou Gomphrena haageana, jejíž hlávky bývají protáhlejší. Rodové jméno patrně pochází ze starého latinského výrazu gromphaena, užívaného Pliniem starším pro rostlinu podobnou laskavci. Latinské globosa jednoduše popisuje kulatý tvar květenství. ^{1 5}

Stanoviště a rozšíření

Od Mexika po Brazílii zasahuje původní areál pestrovky přes Střední Ameriku a sever Jižní Ameriky, včetně Guatemaly, Panamy, Kolumbie a Venezuely. Roste na otevřených slunných místech: v savanách, při okrajích suchých lesů i na narušených plochách. Vyhovují jí chudé až středně úrodné půdy. ^{4 5}

Pěstování v tropech i mírném pásu rozšířilo druh daleko za hranice původního výskytu. V Nepálu se květenství vplétají do slavnostních girland a v několika místních jihoasijských tradicích se sušená používají také k přípravě nálevu. Celosvětové rozšíření souvisí s domácím a okrasným využitím; samotný výskyt v kultuře nelze zaměňovat za invazní zplanění. ^{5 6}

Životní cyklus a rozmnožování

Povrchový výsev při 15 až 20 °C lze provést pod střechou šest až osm týdnů před posledními mrazy. Druhou možností je přímý výsev na stanoviště po odeznění nebezpečí mrazu. Klíčení bývá nepravidelné a trvá jeden až tři týdny. Hustší výsev vyrovnává poměrně nízký podíl vyklíčených semen. ^{4 5}

Kvetení začíná v červenci, přibližně 8 až 10 týdnů po výsevu, a při odstraňování odkvetlých hlávek pokračuje do prvních mrazů. Po opylení hmyzem vznikají v květenství drobné suché nepukavé plody, každý s jediným semenem. Na konci sezony je lze snadno sesbírat a uchovat k výsevu v následujícím roce. ^{5 3}

Využití a rizika

Záhony, lemy, nádoby a čerstvé i suché kytice představují hlavní okrasné využití druhu. Hlávky zavěšené stonkem vzhůru mimo přímé světlo si drží barvu řadu týdnů. Tato vlastnost vysvětluje jejich oblibu v suchých aranžmá a vonných směsích potpourri i přirovnání k „nesmrtelným“ květinám v některých jazycích. ^{5 7}

Zbarvení listenů zajišťují betalainy, zejména gomfrenin. Oproti antokyanům, které barví většinu zahradních květin, jsou tyto pigmenty stabilnější. Jejich chemická stálost přispívá k uchování barvy po usušení. Stejné pigmenty i další fenolické sloučeniny pestrovky jsou předmětem výzkumu antioxidačních vlastností. ^{8 7}

Druh Gomphrena globosa není uváděn mezi rostlinami jedovatými pro kočky nebo psy. U koní zůstává stav nejistý, protože nejsou k dispozici konkrétní publikované údaje. Při běžném okrasném využití není doloženo významné nebezpečí ani pro člověka. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradnické výběry zahrnují 'Strawberry Fields' se zářivě červenými hlávkami a vysokou, bohatě kvetoucí růžovou formu 'Fireworks'. Zakrslá série 'Gnome' v bílé a fialové zůstává pod 25 cm. Vyšší série 'Ping Pong' se pěstuje hlavně k řezu a sušení. Při výběru pro záhon nebo kytici jsou nejužitečnějšími vodítky konečná výška a převládající barva. ^{3 4}

Nejčastěji lze zaměnit tyto rostliny:

• Gomphrena haageana má protáhlejší hlávky, téměř vždy oranžové nebo zářivě červené;
• Celosia argentea, další laskavcovitá rostlina, tvoří péřitá nebo hřebenitá květenství zcela odlišného tvaru;
• smily rodu Helichrysum z čeledi hvězdnicovitých se rovněž suší, patří však do jiné čeledi.

Kulovitá kompaktní hlávka s hladkými listeny odlišuje pestrovku od péřitých květenství nevadlce i od protáhlých hlávek Gomphrena haageana. Tento znak je spolehlivější než barva nebo výška, které se mezi kultivary značně liší. ^{1 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Gomphrena globosa L.
• International Plant Names Index, Gomphrena globosa L.
• Royal Horticultural Society, Gomphrena globosa
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Gomphrena globosa
• NC State Extension, Gomphrena globosa
• Plants For A Future, Gomphrena globosa
• Encyclopaedia Britannica, globe amaranth
• Tela Botanica, překvapivé vlastnosti Gomphrena globosa