Gurmar (Gymnema sylvestre, (Retz.) R.Br. ex Sm. 1811)

Identita

Gymnema sylvestre ((Retz.) R.Br. ex Sm., 1811) je vytrvalá dřevnatá liána rodu Gymnema z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), podčeledi Asclepiadoideae. Řecké výrazy gymnos, nahý, a nēma, vlákno, v rodovém jménu odkazují na holý nitkovitý přívěsek květu. Druhové jméno sylvestre znamená latinsky „lesní“. ^{1 2}

V nabídce doplňků stravy se často objevuje jméno gurmar, hindsky doslova „ničitel cukru“. Žvýkání listů blokuje vnímání sladké chuti na 15 minut až několik hodin. Tento nápadný účinek se spojuje s více než dvoutisíciletou historií využívání rostliny v ájurvédě proti diabetu; historické užívání samo o sobě neznamená potvrzení léčebné účinnosti. ⁶

Poznávací znaky

Dřevnatý základ a tenké popínavé nebo plazivé stonky tvoří liánu obvykle dlouhou až 3 m. K růstu do výšky využívá okolní vegetaci. Šedou kůru zpočátku pokrývají krátké chlupy, které postupně mizí. Při poranění vytéká ze všech částí rostliny hojná mléčná šťáva. ^{3 5}

Jednoduché vstřícné listy měří 2 až 9 cm na délku a 1 až 5,5 cm na šířku. Mají vejčitý až eliptický tvar, svrchu jsou lysé a zespodu různě chlupaté. Drobné nažloutlé vonné květy dosahují průměru až 1,5 cm. Vyrůstají v okolíkovitých vrcholících v paždí listů a v tropickém klimatu se objevují téměř celoročně. ³

Plodem je kopinatý měchýřek dlouhý 5 až 10 cm, světle zelený, při dozrávání béžový až hnědý. Uvnitř je mnoho zploštělých semen s chomáčkem bílých chlupů, obvyklým u podčeledi Asclepiadoideae. Samotné olistění k potvrzení druhu nestačí, protože příbuzné liány vypadají podobně. Charakteristickým rozlišovacím účinkem listu je dočasné potlačení sladké chuti po žvýkání, trvající 15 minut až několik hodin; podobné liány tento účinek nemají. ⁸

Užitečná taxonomie

Kombinace Gymnema sylvestre (Retz.) R.Br. ex Sm., přijatá POWO/WCVP, byla zveřejněna roku 1811. Vychází z původního jména Periploca sylvestris Retz., pod kterým druh popsal švédský botanik Anders Jahan Retzius. Rozsáhlá synonymika zahrnuje následující jména téhož druhu:

• Periploca sylvestris Retz., původní jméno;
• Asclepias geminata Roxb., synonymum;
• Marsdenia sylvestris (Retz.) P.I.Forst., synonymum;
• Gymnema alterniflorum (Lour.) Merr., synonymum;
• Gymnema affine Decne., synonymum;
• Cynanchum lanceolatum Poir., synonymum.

Někdy se uvádějí tři botanické variety: Gymnema sylvestre var. ceylanicum Hook.f., var. chinense Benth. a var. decaisneanum (Wight) Thwaites. Žádná nemá samostatný zahradnický status. Pro určení rostliny i jejích extraktů proto zůstává spolehlivým vodítkem přijaté vědecké jméno. ^{1 4}

Stanoviště a rozšíření

Západní Afrika tvoří západní okraj rozsáhlého původního areálu sahajícího až k Tichomoří. Druh roste v tropické Africe včetně Etiopie a jižní Afriky, na Arabském poloostrově, indickém subkontinentu, Srí Lance, v jižní Číně, na souostroví Rjúkjú, v jihovýchodní Asii i tropické Austrálii. ^{1 5}

Suché křoviny, lesní okraje a křovinaté savany s výrazným obdobím sucha představují typické stanoviště. Bez opory zůstává liána nízká a hustá; o sousední keř či tyč se vytáhne vzhůru za světlem. Mimo původní areál se komerčně pěstuje především pro listy. V Japonsku se jich podle uváděných údajů ročně spotřebuje asi 50 tun v sušené podobě pro účely hubnutí. Jde o popis využití, nikoli o záruku účinku. ^{7 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Tvorba drobných nažloutlých květů není v tropech vázána na přísně vymezenou sezonu. Rostlina může kvést téměř celý rok, pokud to dovoluje vegetativní růst. Opylené květy dávají vzniknout měchýřkům, které dozrávají několik týdnů. Po otevření uvolní zploštělá semena s chmýrem, jenž usnadňuje šíření větrem. ³

Pěstitelsky převažují stonkové řízky s uzlinou nad výsevem. Polovyzrálý výhon odebraný během hlavní růstové sezony vytvoří popínavou rostlinu za několik měsíců. Semeno naproti tomu klíčí jeden až tři týdny a následuje pomalé juvenilní období, než se semenáč uchytí na opoře. Zakořeňování vyžaduje teplo a vlhko; v mírném klimatu je dlouhodobé pěstování možné jen ve vytápěném skleníku nebo velmi světlém interiéru. ³

Využití a rizika

Potravinářské a tradiční léčebné využití se týká především listů. V západní Africe a velké části Asie se mladé listy vaří jako hořká zelenina. V Namibii se tradičně jedí také opečené plody, z nichž byla odstraněna semena. ³

Ájurvédská tradice používá listy a kořeny po více než dva tisíce let při diabetu, kašli, horečce, hadím uštknutí i mnoha dalších obtížích. Tato použití zaznamenává hlavně etnobotanická literatura. Jednotlivé tradiční indikace nemají všechny systematické klinické ověření a nelze je automaticky považovat za prokázanou léčbu. ^{6 7}

Při tradičních dávkách není uváděna doložená toxicita pro domácí zvířata ani člověka. Kyseliny gymnemové však mohou zesilovat působení perorálních antidiabetik a inzulinu, takže jejich kombinace přináší riziko hypoglykemie. Bezpečnost v těhotenství a při kojení není stanovena. Absence doložené toxicity proto neodstraňuje nutnost opatrnosti při užívání. ^{7 6}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Přibližně třicet druhů rodu Gymnema zahrnuje i další potravinářsky nebo tradičně léčebně užívané rostliny. Gymnema inodorum se v Thajsku pěstuje jako listová zelenina a Gymnema tingens se někdy prodává pod stejným obchodním názvem. Samotné označení gymnema tedy druh nezaručuje. U extraktů zůstává vodítkem laboratorně stanovený a standardizovaný obsah kyselin gymnemových. ⁷

Anglické označení „miracle fruit“, někdy přisuzované i tomuto druhu, snadno vede k záměně za Synsepalum dulcificum. Tato rostlina působí právě opačně: po její konzumaci chutnají kyselé potraviny sladce. Oba druhy patří do různých čeledí a na vnímání chuti působí odlišným mechanismem. ⁶

Z okrasně pěstovaných toješťovitých mají Hoya carnosa a Asclepias curassavica podobně jako Gymnema sylvestre mléčnou šťávu, měchýřky a semena s chmýrem. Jejich listy mohou připomínat gymnemu, ale sladkou chuť nepotlačují. Právě chuťový účinek listu je rychleji zjistitelnou vlastností než jemné morfologické rozdíly mezi jejich olistěním.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Gymnema sylvestre (Retz.) R.Br. ex Sm.
• International Plant Names Index, Gymnema sylvestre (Retz.) R.Br. ex Sm.
• Plants For A Future, Gymnema sylvestre
• Tropicos / Missouri Botanical Garden, Gymnema sylvestre
• USDA GRIN Taxonomy, Gymnema sylvestre
• Tiwari, Mishra & Sangwan, 2014, Phytochemical and pharmacological properties of Gymnema sylvestre, BioMed Research International
• Khan et al., 2019, Comprehensive review on phytochemicals, pharmacological and clinical potentials of Gymnema sylvestre, Frontiers in Pharmacology
• Kurihara, 1969, Antisweet activity of gymnemic acid A1 and its derivatives, Life Sciences