šeflera stromovitá (Heptapleurum arboricola, Hayata 1916)

Identita

Heptapleurum arboricola (Heptapleurum arboricola Hayata, 1916), dlouho prodávané jako Schefflera arboricola, je stálezelený keř z čeledi Araliaceae a rodu Heptapleurum. Lístky vyrůstají v kruhu na konci dlouhého řapíku a připomínají žebra rozevřeného deštníku; na tento znak odkazují také anglická jména Dwarf umbrella tree, Hawaiian umbrella tree a Parasol plant. ^{1 4}

V evropských interiérech se tato rostlina pěstuje především pro olistění; známá je také jako šeflera stromovitá či šeflera. Hladké, velmi lesklé dlanitě složené listy vytvářejí kompaktní korunu. Jde o poměrně nenáročnou pokojovou rostlinu vhodnou do světlých místností. ^{2 3}

Poznávací znaky

Nejnápadnějším znakem Heptapleurum arboricola jsou dlanitě složené listy s nejčastěji 7 až 9 lístky, které paprskovitě směřují do stran. Jednotlivé lístky jsou obvejčité až eliptické, kožovité, lesklé a dlouhé 5 až 11 cm. U běžných forem mají tmavě zelenou barvu. ^{4 3}

Keř se přirozeně větví a po zaštípnutí pružných výhonů houstne. V létě, zejména v tropech, tvoří drobné červené květy v latách. Následují kulaté oranžové peckovice o průměru přibližně 6 mm, které při dozrávání černají. ^{4 2}

Pokojové exempláře obvykle zůstávají vzpřímenými keři vysokými 1 až 2 m, často s hustým olistěním. V původním areálu a v tropickém klimatu dosahují 3 až 8 m, vytvářejí dlouhé opíravé výhony a někdy rostou epifyticky na hostitelském stromě. ^{3 5}

Užitečná taxonomie

Bunzō Hayata druh popsal v roce 1916 jako Heptapleurum arboricola. Dlouho byl řazen do rodu Schefflera a toto jméno se v zahradnictví stále hojně používá. Mezi důležitá historická jména patří:

• Schefflera arboricola (Hayata) Merr.
• Schefflera kwangsiensis Merr. ex H.L.Li
• Schefflera odorata (Blanco) Merr. & Rolfe
• Heptapleurum arboricolum Hayata, jméno uváděné v synonymii

Při určování je rozhodující přijaté vědecké jméno Heptapleurum arboricola. Označení kultivarů, například Gold Capella nebo Nora, znamenají zahradnické výběry, nikoli samostatné druhy či botanické variety. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Původní areál Heptapleurum arboricola tvoří vlhké lesy Tchaj-wanu a čínského ostrova Chaj-nan. Rostlina obývá nížiny i zalesněné svahy s teplým a vlhkým vzduchem. Její dlouhé výhony se často opírají o okolní vegetaci. ^{1 3}

Podobně jako další tropické aralkovité může růst jako epifyt na kmeni jiného stromu, aniž na něm parazituje. Kmen využívá jako oporu při cestě za jasnějším světlem filtrovaným korunami. Tato přizpůsobivost souvisí s bujným růstem v nádobách a snadným zakořeňováním řízků. ^{4 5}

Rozsáhlé okrasné pěstování vedlo ke zdomácnění mimo původní areál, zejména na Floridě, Havaji a v dalších tropických a subtropických oblastech. Místy se rostlina může nadměrně šířit. Oblasti zavlečení je třeba odlišovat od asijského původního areálu. ^{3 4}

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení je v interiéru vzácné, ale u dospělé rostliny ve volné půdě v teplém klimatu běžné. Drobné červené květy vyrůstají ve vzpřímených latách. Dužnaté oranžové peckovice při dozrávání černají a požírají je ptáci, hlavní šiřitelé druhu. ^{4 3}

U pokojových rostlin mimo původní areál je tvorba plodů ojedinělá; cílem pěstování jsou listy. Dospívání se projevuje především hustším vzrůstem a větším počtem lístků na jednotlivých listech. ^{2 5}

Pro množení se používají hlavně stonkové řízky s uzlem a vzdušné hřížení obnažených stonků, méně často výsev čerstvých semen. Řízek odebraný těsně pod uzlem vytváří v teple a na jasném nepřímém světle první kořeny za tři až šest týdnů; před zasazením se řezná plocha nechává oschnout. Při vzdušném hřížení se stonek nařízne a obalí vlhkým rašeliníkem. Nová rostlina se oddělí až po vytvoření kořenů. ^{4 2}

Využití a rizika

Okrasné využití Heptapleurum arboricola zahrnuje pokojové pěstování i tropické živé ploty a záhony. Díky dobré snášenlivosti řezu se pěstuje také jako bonsaj, s miniaturizovaným zesíleným kmenem a deštníkovitou korunou. ^{2 3}

Ve všech částech rostliny jsou dráždivé nerozpustné krystaly šťavelanu vápenatého. Při požití vyvolávají silné pálení v ústech, slinění, zvracení a obtížné polykání; šťáva může podráždit i citlivou pokožku. ASPCA uvádí šefleru jako jedovatou pro kočky a psy. Rostlinu proto uchovávejte mimo dosah zvířat a malých dětí a při řezu používejte rukavice. ^{6 7}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Prodávané zahradnické formy nepředstavují samostatné druhy. Nejrozšířenější Gold Capella má zlatožlutě panašované listy, Nora hustý vzrůst a drobné sytě zelené lístky. U Gerda a Melanie se objevuje krémové až zlatavé panašování; Compacta označuje zavalitou rostlinu s krátkými internodii. Před nákupem zkontrolujte jméno kultivaru, stav kořenů a hustotu olistění. ^{2 8}

K nejčastějším záměnám Heptapleurum arboricola patří:

• Heptapleurum actinophyllum, stromovitý druh s podstatně většími lístky;
• Heptapleurum elegantissimum, s úzkými a zubatými lístky;
• některé rostliny označované jako Dizygotheca či nepravé arálie, s jemným, členěným olistěním.

Středně velké, velmi lesklé lístky uspořádané dlanitě jako deštník spolu s keřovitým vzrůstem zůstávají nejspolehlivějšími znaky Heptapleurum arboricola při kontrole prodávané rostliny. ^{3 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Heptapleurum arboricola Hayata
• Royal Horticultural Society, Heptapleurum arboricola
• Missouri Botanical Garden, Schefflera arboricola
• NC State Extension, Heptapleurum arboricola
• Encyclopaedia Britannica, Schefflera
• ASPCA, jedovatost rodu Schefflera
• Merck Veterinary Manual, pokojové rostliny s nerozpustnými šťavelany vápenatými
• Chicago Botanic Garden, Schefflera arboricola