Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens, L. 1753)

Identita

Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens L., 1753) je uznávaný druh rodu Hydrangea z čeledi hortenziovitých (Hydrangeaceae). POWO odkazuje na Linného dílo Species Plantarum z roku 1753 a klade původní areál do severní části středu a na východ USA. GBIF přebírá stejnou druhovou úroveň i publikaci. ^{1 2}

Pod českým jménem se skrývá druh s několika anglickými označeními: Smooth hydrangea, Wild hydrangea, Sevenbark a Hills of snow. První dvě obvykle označují druh; poslední často doprovází zahradní formy s mohutnými bílými květenstvími. Samotné jméno proto nemusí určit konkrétní zahradní podobu. ^{2 12}

Druhové přízvisko arborescens připomíná stromovitý vzrůst, rostlina však většinou tvoří nízký mnohovýhonný keř a obnovuje se z báze trsu. Anglické sevenbark odkazuje na šedohnědou kůru starších výhonů, která se odlupuje v tenkých vrstvách. ^{7 5}

Poznávací znaky

Planá podoba je opadavý lesní keř, spíše rozložitý než strnule vzpřímený. Flora of North America uvádí výšku 10–30 dm, tedy přibližně 1–3 m, různě chlupaté větévky a vstřícné vejčité až široce vejčité zubaté listy, často dlouhé 6–17,8 cm. ⁴

Jednoduché vstřícné listy jsou svrchu zelené a naspodu světlejší. Na podzim často žloutnou, barva však obvykle není dlouhodobá. NC State a Missouri Botanical Garden zdůrazňují výrazně zubaté okraje i šedohnědé výhony nesoucí široké čepele. ^{6 7}

Květenství planého druhu se liší od známého vzhledu kultivaru Annabelle. Převládají malé bílé plodné květy v plochých až vyklenutých chocholících, často širokých 5–12 cm nebo o něco více, někdy s několika většími sterilními květy po obvodu. Kulovitě kvetoucí kultivary vytvářejí bílé či růžové koule o průměru 20–30 cm. ^{4 5 6}

Taxonomie a příbuzné druhy

Jméno Hydrangea arborescens L. umožňuje orientaci v historických katalozích. POWO uvádí například synonyma Hydrangea cordata, Hydrangea frutescens, Hydrangea viburnifolia a Hydrangea vulgaris i formy či variety var. grandiflora a var. sterilis. Různé starší štítky tedy mohou označovat stejnou rostlinu. ¹

Vymezení vůči Hydrangea cinerea a Hydrangea radiata není jen otázkou jména. Flora of North America připomíná jejich dřívější zahrnutí do široce pojaté H. arborescens a pozdější oddělení podle morfologie, chemických znaků, rozmnožování a rozšíření. Užitečným poznávacím znakem je různě šedavá či chlupatá spodní strana listů. ^{4 11}

Zahradníci častěji zaměňují tento druh s Hydrangea macrophylla. Hortenzie stromkovitá kvete na letošních výhonech, zatímco mnohé klasické hortenzie velkolisté na starém dřevě. Hluboký řez koncem zimy tak u H. arborescens může zachovat kvetení, ale u H. macrophylla může odstranit květní pupeny. ^{11 6}

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření klade POWO do severní části středu a na východ USA. Missouri Botanical Garden je popisuje od New Yorku po Floridu a na západ po Iowu, Missouri, Oklahomu a Louisianu; v Missouri je druh původní. ^{1 7}

Přirozená stanoviště bývají svěží, nemusejí však být podmáčená: opadavé lesy, zastíněné svahy, rokle, břehy, úpatí skal a kamenitá místa. Flora of North America zahrnuje suché i vlhké lesy v nadmořských výškách přibližně 70–2 000 m. ^{4 5}

Severnější výskyty je potřeba rozlišovat podle původu. Flora of North America považuje populace v Connecticutu, Massachusetts, Novém Brunšviku a Novém Skotsku za zplanělé z kultury. V metropolitní Francii jde o pěstovaný druh bez uváděného publikovaného invazního statusu. ^{4 1}

Životní cyklus a pěstování

Pro pěstování je zásadní kvetení na letošních výhonech. Vrcholová květenství vznikají na novém růstu, proto lze keř koncem zimy zkrátit, někdy i výrazně, a zachovat letní kvetení. Výsledkem bývají velké hlavy, ale slabší výhony některých kultivarů se pak za deště ohýbají. ^{11 8}

Nejlépe prospívá ve svěžím polostínu. NC State doporučuje rozptýlené světlo a připouští slunce při spolehlivé vlhkosti; Missouri Botanical Garden uvádí polostinné záhony, lesní zahrady a přírodě blízké výsadby. Také francouzská SNHF zdůrazňuje vláhu a stín. ^{6 7 10}

Pravidelná zálivka je důležitá při zakořeňování a za suchého léta. Ve volné půdě může jako výchozí vodítko sloužit 15–25 mm týdně, s úpravou podle půdy, mulče, expozice a pěstování v nádobě. Cílem je stálá svěžest a dobrý odtok vody, nikoli trvale nasycená půda. ^{10 6}

Barvu květů Hydrangea arborescens neřídí pH půdy stejným způsobem jako u mnoha hortenzií velkolistých. NC State výslovně uvádí, že ji pH neovlivňuje. Okyselení půdy tedy z Annabelle neudělá modrou hortenzii. ⁶

Využití a toxicita

Okrasné využití zahrnuje skupiny v záhonech, pozadí trvalek, lesní zahrady, nízké živé ploty, dešťové zahrady i suché vazby. Plané a ploché formy typu lacecap mají více plodných květů, a tím větší význam pro opylovače; mohutné kulovité formy se volí hlavně pro vzhled. ^{7 6 11}

Toxicita při běžném požití bývá popisována hlavně jako zažívací. ASPCA uvádí záznam Hydrangea s vědeckým jménem Hydrangea arborescens jako jedovatý pro psy, kočky a koně. Kyanogenní glykosid může způsobit zvracení, skleslost a průjem; otrava kyanidy je podle tohoto zdroje vzácná. ¹²

Pet Poison Helpline uvádí vyšší koncentrace v listech a květech. Merck řadí hortenzie mezi rostliny s kyanogenními glykosidy a uvádí, že u mnoha expozic malých zvířat postačuje minimální podpůrná péče o zažívání. Běžné riziko bývá nízké, přesto se požití nedoporučuje a při příznacích je vhodná konzultace s veterinářem. ^{13 14}

Flora of North America zaznamenává severoamerické etnobotanické využití kůry či větévek. Jde o zprávy o historických praktikách, nikoli o doporučení léčby. Nejasnosti v určení, dávkách, přípravě a toxicitě brání bezpečnému domácímu využití. ^{4 12}

Kultivary a záměny

Annabelle je nejznámější zahradní podoba druhu. Missouri Botanical Garden popisuje zaoblený keř často vysoký 0,9–1,5 m, s obrovskými souměrnými bílými chocholíky širokými přibližně 20–30 cm. Výběr byl nalezen v přírodě u města Anna v Illinois; nejde o běžný planý typ. ⁸

Další zahradní jména sledují různé cíle. Grandiflora je starší bílá forma hills-of-snow, Incrediball má pevnější výhony a Invincibelle Spirit s příbuznými liniemi přinesla růžovou. White Dome a Haas' Halo zachovávají plochý typ lacecap vhodnější pro hmyz. Tato označení nejsou botanickými taxonomickými stupni. ^{11 6}

Při určování se vyplatí sledovat více než kouli květů. Kuželovité květenství ukazuje spíše na Hydrangea paniculata, laločnaté listy na Hydrangea quercifolia a velké listy s modrými či růžovými květy reagujícími na pH často na Hydrangea macrophylla. Pro H. arborescens je typická kombinace vstřícných nelaločnatých listů, výhonů vyrůstajících z báze trsu a letního kvetení na mladém dřevě. ^{4 11}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Hydrangea arborescens L.
• GBIF Backbone Taxonomy, Hydrangea arborescens L.
• World Flora Online, Hydrangea arborescens L.
• Flora of North America, Hydrangea arborescens
• US Forest Service, Wild Hydrangea (Hydrangea arborescens L.)
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Hydrangea arborescens
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Hydrangea arborescens
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Hydrangea arborescens 'Annabelle'
• Royal Horticultural Society, Hydrangea arborescens 'Annabelle'
• Société Nationale d’Horticulture de France, hortenzie stromkovitá
• Trees and Shrubs Online, Hydrangea arborescens
• ASPCA, záznam o toxicitě hortenzií
• Pet Poison Helpline, Hydrangea
• Merck Veterinary Manual, toxicita rostlin s kyanogenními glykosidy pro zvířata