pukol lysý (Lagerstroemia speciosa, (L.) Martyn 1798)

Identita

pukol lysý (Lagerstroemia speciosa (L.) Martyn, 1798), známý pod jmény banaba a jarul, je velký opadavý strom rodu Lagerstroemia z čeledi kyprejovitých (Lythraceae). Plants of the World Online tento binom přijímá jako platné jméno. Kombinaci publikoval Thomas Martyn roku 1798 na základě basionymu Munchausia speciosa, který Linné popsal v roce 1753. ^{1 5}

Tagalogské jméno banaba označuje jak strom, tak čaj připravovaný z jeho listů. Ten se dnes v bylinném léčitelství prodává i daleko za Filipínami. Anglická jména pride of India a queen's crape myrtle souvisejí s někdejším epitetem flos-reginae, tedy „královnin květ“. Některé herbáře 19. století tak připomínají bohaté růžové laty tohoto stromu. ³

Poznávací znaky

Pěstované stromy dosahují podle NC State výšky 12 až 18 m a vytvářejí široký souměrný habitus. Staří jedinci v přírodě mohou tuto výšku překročit. Wikipedie uvádí typicky asi 15 m, nízký kmen a krátkou korunu. Dospělá koruna zabírá na šířku 8 až 12 m, často více než koruny dalších velkých stromů ve stejném městském stromořadí. ^{2 3}

Při určování mimo krátké období květu pomáhá především kůra. Je hladká, tenká, světle šedá až krémová, odlupuje se v plátech a snadno ji poraní mechanický náraz. Jednoduché eliptické listy měří 8 až 15 cm. Před opadem v období sucha červenají, což je u tropického stromu neobvyklý projev. Kůra je proto stálým vodítkem i tehdy, když květy nebo listy chybějí. ³

Vzpřímené široké laty dlouhé 20 až 40 cm nesou květy se šesti zmačkanými korunními lístky o velikosti 2 až 3,5 cm. Barva sahá od sytě růžové po světle nafialovělou. Po odkvětu vzniká vejcovitá dřevnatá tobolka, nejprve zelená, později hnědá a při úplném dozrání černá. Na stromě často zůstává dlouho po opadu květů. ³

Užitečná taxonomie

U druhu Lagerstroemia speciosa uznává POWO dva poddruhy. V zahradnictví výrazně převažuje nominátní poddruh. Lagerstroemia speciosa subsp. intermedia (Koehne) Deepu & Pandur. je naproti tomu omezen na jihozápadní Jün-nan a Myanmar. Rozdíly se týkají především květů a mimo regionální flóry jsou jen málo popsané. ¹

V botanické synonymice se objevuje několik historických označení:

• Munchausia speciosa L., basionym publikovaný Linném roku 1753
• Lagerstroemia munchausia L. ex Forsyth f., neoprávněné jméno
• Murtughas speciosa (L.) Kuntze, historické synonymum

Příbuzný Lagerstroemia indica je podstatně menší keř nebo malý strom, který snáší i podmínky mírného pásma. Francouzské označení „lilas des Indes“ se někdy používá pro oba druhy a může tak působit záměny. Spolehlivé určení proto vychází z úplného vědeckého jména, nikoli jen z obecného názvu použitého v obchodě nebo literatuře. ^{5 7}

Stanoviště a rozšíření

Tropickoasijské původní rozšíření sahá od jihu čínského Jün-nanu do Indie, včetně Západního Ghátu, Ásámu a Západního Bengálska. Pokračuje přes Myanmar, Thajsko, Vietnam a Kambodžu do Malajsie, Indonésie, na Filipíny a do Melanésie. Jde o původní areál; dnešní pěstování zasahuje podstatně dále. ^{1 3}

Pukol lysý osídluje vlhké tropické lesy nížin a středních poloh, často u vodních toků nebo na dočasně zaplavovaných místech. Snáší zamokření půdy déle než většina velkých okrasných stromů. NC State doporučuje hlubokou živnou naplavenou hlinitou půdu, celoročně teplou a vlhkou, s pH 5,5 až 7,5. Ideální teplota pro kvetení leží mezi 22 a 32 °C, výše než u většiny velkých alejových dřevin mírného pásma. ²

Mimo původní areál se druh hojně vysazuje, zejména do městských stromořadí jihovýchodní Asie. Introdukován byl také do Austrálie a Karibiku. Odolnost je omezena na USDA 10–11. Ve francouzském kontextu proto roste v zámořských departementech a územích, zatímco zimu metropolitní Francie ve volné půdě nesnese. Tyto údaje vysvětlují jeho tropické nároky. ^{2 6}

Životní cyklus a rozmnožování

První kvetení obvykle přichází 3 až 5 let po výsadbě. Hlavní vlna připadá na duben až červen; podle letních teplot může v červenci a srpnu následovat další. Plody pak dozrávají od listopadu do ledna a jejich tobolky postupně černají. Jde o uváděný průběh v podmínkách pěstování tropického stromu. ³

Množení pukolu lysého probíhá téměř výhradně výsevem. NC State i Wikipedie uvádějí, že semena snadno klíčí v teplém vlhkém substrátu při 25 až 30 °C. Na rozdíl od Lagerstroemia indica má Lagerstroemia speciosa jen málo pojmenovaných kultivarů, které by se běžně množily řízky. ^{2 3}

Husté a pevné dřevo má v několika oblastech jižní Asie pověst materiálu, který svou odolností stojí hned za týkem. Tato místní pověst vysvětluje tradiční využívání pro tesařské konstrukce a stavbu lodí tam, kde strom roste přirozeně. ³

Využití a rizika

Za hranicemi Asie převládá okrasné využití: městské aleje, parky i samostatně vysazené stromy pro letní květy a zimní vzhled kůry. Na Filipínách, Tchaj-wanu a v Japonsku se sušené listy připravují jako čaj banaba. Filipínské ministerstvo zdravotnictví rostlinu propaguje v rámci tradičně využívaných léčivých rostlin. Tato tradice sama o sobě nedokládá klinický léčebný účinek. ³

Z listových extraktů izoloval farmakologický výzkum několik látek včetně kyseliny korosolové. Zkoumají se jejich účinky na glykemii a metabolismus tuků u laboratorních zvířat. Klein a spoluautoři shrnují tyto práce, ale nevyvozují z nich v této fázi ověřené léčebné využití u lidí. Výsledky pokusů na zvířatech tak nelze zaměňovat za potvrzenou léčbu člověka. ⁹

Pro kočky, psy a koně ASPCA u rodu Lagerstroemia neuvádí toxicitu. Hodnocení vychází z Lagerstroemia indica a obvykle se vztahuje na celý rod. U lidí se však semena pukolu lysého popisují jako narkotická a kůra při požití velkého množství jako projímavá. Jde o tradiční využití předpokládající kontrolovanou dávku, nikoli o podklad pro volnou konzumaci semen nebo kůry. ^{8 3}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pojmenovaných zahradních kultivarů Lagerstroemia speciosa je málo. Trh mírného pásma naproti tomu ovládají hybridy indica x fauriei. Poddruh intermedia slouží především jako taxonomická jednotka v regionálních flórách, nikoli jako zahradní selekce. Rozlišování poddruhu a obchodního kultivaru pomáhá přesněji chápat označení rostliny. ¹

Nejčastěji se zaměňují Lagerstroemia speciosa a Lagerstroemia indica. První je velký tropický strom s listy dlouhými 8 až 15 cm, druhý keř či malý strom mírného pásma s mnohem drobnějšími listy. Společné francouzské jméno „lilas des Indes“ je nerozliší. Rozhodující je dospělá velikost a nároky na zimní teplotu, nikoli jen podobná barva květů. ^{2 4}

Stejné využití v tropických městských stromořadích mají i další nápadně kvetoucí stromy, například Jacaranda mimosifolia a Delonix regia. Ani jeden však nepatří do čeledi kyprejovitých a ani jeden nemá charakteristickou odlupující se kůru rodu Lagerstroemia. Podobná zahradnická funkce tedy neznamená botanickou příbuznost. ³

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Lagerstroemia speciosa (L.) Martyn (odborný zdroj)
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Lagerstroemia speciosa (Giant Crape Myrtle, Queen's Crape Myrtle) (odborný zdroj)
• Wikipedia (EN), Lagerstroemia speciosa (odborný zdroj)
• Wikipédia (FR), Lagerstroemia speciosa (odborný zdroj)
• ITIS, Lagerstroemia speciosa (L.) Pers., TSN 27111 (odborný zdroj)
• USDA PLANTS Database, Lagerstroemia speciosa (LASP) (odborný zdroj)
• GBIF Backbone Taxonomy, Lagerstroemia speciosa (L.) Pers. (odborný zdroj)
• ASPCA, Crape Myrtle (Lagerstroemia) toxikologický záznam (odborný zdroj)
• Klein et al., 2007, Antidiabetes and Anti-obesity Activity of Lagerstroemia speciosa, Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine (odborný zdroj)