Marhaník granátový (Punica granatum, L. 1753)

Marhaník granátový (Punica granatum L.) je opadavý keř nebo malý strom rodu Punica, dnes řazený do čeledi kyprejovitých (Lythraceae). Pochází z Íránu a Střední Asie a od starověku se pěstuje pro granátová jablka se šťavnatými míšky i pro šarlatové nálevkovité květy.

Číst dál
Vědecký názevPunica granatum
RodPunica
ŘádMyrtales

Marhaník granátový, Granátovník obecný, Marhaník obecný, Pomegranate, Granado a Melograno

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : lidé včetně dětí, kočky, psi a zvířata · Je třeba ověřit : koně
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Keř · Malý strom · Ovocný strom
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Írán a KavkazAnatolie (Turecko)Afghánistán a severozápadní PákistánZápadní Himálaj (sever Indie)
Stanoviště
Suché svahy, oázy a zavlažovaná údolí s horkým létem a chladnou zimou; slunce, propustná i vápenitá půda
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Doba sklizně
Podzim
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
5/10
Doba do dospělosti
První pravidelná plodnost přibližně za 3 až 5 let podle klimatu
Množení
Řízkování, Výsev, Dělení odnoží
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá po vytvarování koruny; mladé rostliny v nádobách chránit
Vlhkost
30–60 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Vápenatá půda, Propustná půda, Velmi propustná půda
Zasolená půda
Tolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Interiér
Veranda, Světlý parapet
Exteriér
Záhon na plném slunci, Polní živý plot, Sad
Nádoby
Terakota, Těžký propustný květináč
Vzhled
Výška150–600 cmŠířka150–350 cm
Listy
ZelenáŽlutá
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — listy 1
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — listy 2
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — listy 3
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — listy 4
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — listy 5
Květy
ČervenáOranžováRůžováŽlutáBíláVelikost2.5–4 cm
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — květy 1
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — květy 2
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — květy 3
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — květy 4
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — květy 5
Plody
ŽlutáOranžováČervená
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — plody 1
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — plody 2
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — plody 3
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — plody 4
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — plody 5
Habitus
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — habitus 1
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — habitus 2
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — habitus 3
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — habitus 4
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — habitus 5
Kůra
Hnědá
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — kůra 1
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — kůra 2
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — kůra 3
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — kůra 4
Marhaník granátový (Punica granatum): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál druhu Punica granatum sahá od Íránu a Kavkazu po západní Himálaj, od severovýchodního Turecka po sever Pákistánu a Afghánistánu. Dávné pěstování jej rozšířilo po celém Středomoří, do Indie a později také do Ameriky.

  • Původní4
  • Zavlečená4
  • Írán a Kavkaz
  • Anatolie (Turecko)
  • Afghánistán a severozápadní Pákistán
  • Západní Himálaj (sever Indie)
  • Středomoří
  • Egypt
  • Kalifornie
  • Jihovýchodní Asie

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Marhaník granátový (Punica granatum L., 1753), také granátovník obecný či marhaník obecný, je opadavý keř nebo malý strom rodu Punica. Dnes patří do čeledi kyprejovitých (Lythraceae), přestože dlouho tvořil vlastní čeleď Punicaceae. POWO přijímá jméno Punica granatum, které Linné zveřejnil roku 1753. 1 2

Granátové jablko dalo vědecké jméno celé rostlině: výraz granatum připomíná četná semena seskupená uvnitř plodu, nikoli vlastnost samotného stromu. Po domestikaci na Blízkém východě již ve starověku se marhaník dostal do Egypta a celého Středomoří, kolem prvního století do Indie a mnohem později také do Ameriky. 5

Poznávací znaky

NC State charakterizuje marhaník jako opadavý dřevnatý keř či malý strom, často vícekmenný, běžně vysoký 3 až 3,6 m a stejně široký v příznivém klimatu. RHS uvádí pro britské zahrady skromnější rozměry přibližně 1,5 až 2,5 m, zatímco Mortonová zmiňuje jedince v teplém klimatu vysoké až 6 až 10 m. Dlouhé horké léto podporuje větvení, což pro nejpříznivější klima potvrzují všechny tři zdroje. 3 2 5

Vstřícné nebo přeslenité listy jsou úzké a lesklé, při rašení často bronzové, později sytě zelené. Před podzimním opadem výrazně žloutnou. Na koncích větví vyrůstají skupiny nálevkovitých květů s korunními lístky zmačkanými jako krepový papír. RHS popisuje zářivě šarlatové květy velké 3 až 4 cm; NC State podle kultivaru doplňuje oranžovou, růžovou, žlutou i bílou barvu. 2 3

Kulovitá bobule s kožovitou žlutou až sytě červenou slupkou nese na vrcholu vytrvalý hvězdicovitý kalich. Blanité přepážky uvnitř oddělují pouzdra vyplněná šťavnatými, průsvitnými až jasně červenými míšky. Každý míšek obaluje jedno semeno, podle kultivaru tvrdé nebo měkké. 5 3

Užitečná taxonomie

Pouze dva uznávané druhy tvoří rod Punica: hojně pěstovaný Punica granatum a Punica protopunica, endemit ostrova Sokotra s menšími květy, který nikdy nebyl ve velkém domestikován. Oba dlouho tvořily čeleď Punicaceae, než je novější fylogenetické klasifikace začlenily do Lythraceae. 1

V literatuře a zahradnickém obchodě se dosud objevuje několik historických nebo prodejních jmen:

  • Punica nana L. (botanické synonymum)
  • Punica spinosa Lam.
  • Punica grandiflora Steud.
  • Punica florida Salisb.
  • Punica multiflora Voss
  • Punica legrellei J.N.Haage & E.Schmidt

Označení nana ukazuje častý zdroj nejasností. Vyskytuje se v botanické synonymice, ale v obchodě současně označuje zakrslé formy pěstované v nádobách. Jednoznačné určení konkrétní rostliny proto v praxi umožňuje až binomické jméno Punica granatum doplněné názvem kultivaru. 1 2

Stanoviště a rozšíření

Z Íránu a Kavkazu směrem k západnímu Himálaji se rozkládá původní areál marhaníku. Podrobné údaje zahrnují severovýchod Turecka až sever Pákistánu a Afghánistánu. RHS podává širší popis, od východního Středomoří po Himálaj. 3 2

Pěstování v této oblasti má několikatisíciletou historii. Následovalo dávné rozšíření do Egypta, Levanty a celého Středomoří. Mortonová dále popisuje zavedení do Indie kolem prvního století, do Indonésie přibližně roku 1416 a do Kalifornie se španělskými osadníky roku 1769. 5

Zahradní nároky spojuje plné slunce, dobře propustná půda, která může být i vápenitá, horké suché léto a dostatečně chladná zima k vyvolání kvetení. Clemson upřesňuje mírnou odolnost vůči soli, která umožňuje výsadbu také v pobřežních zahradách. 6 4

Životní cyklus a plodnost

Na jaře začíná kvetení, které pokračuje do léta a v mírném klimatu někdy až do podzimu. Květy vznikají na letošním dřevě. Příliš silný řez na konci zimy proto snižuje následující úrodu, protože odstraní část budoucích kvetoucích výhonů. 6 2

Několik měsíců tepla potřebuje plod k dozrání. RHS uvádí nutnou podzimní teplotu 13 až 16 °C, což spolehlivou plodnost omezuje na místa s dlouhým horkým létem. Clemson dodává, že nepravidelná závlaha, tedy sucho následované prudkým zalitím, způsobuje praskání slupky před sklizní, zejména u téměř zralých plodů. 2 6

Komerční množení upřednostňuje vyzrálé dřevité řízky dlouhé 25 až 50 cm, ošetřené stimulátorem zakořeňování. Výsev totiž věrně nezachovává vlastnosti pojmenovaného kultivaru. PFAF jako jednoduchý způsob pro soukromého pěstitele uvádí také oddělení výmladků vyrůstajících u báze rostliny. 5 4

Využití a rizika

Čerstvá granátová jablka se jedí přímo, lisují na šťávu nebo zpracovávají na grenadinu, želé a sirup. V některých kuchyních se používá i sušený prášek zvaný anardana. PFAF dokládá historické léčebné užití: kořenová kůra bohatá na alkaloidy typu pelletierinu tradičně sloužila proti střevním červům, zatímco slupka plodu s tříslovinami jako zevní svíravý prostředek. 5 4

U koček a psů nejsou zralý plod ani jeho jedlý míšek v dostupných údajích uváděny jako toxické. Opatrnost se týká zejména kůry, kořenů a požití velkého množství listů. Bezpečnost jedlé části tedy neznamená stejné použití všech částí rostliny. 4

Pěstitelské potíže podle Clemson a NC State převažují nad závažnými chorobami. Patří mezi ně červci, mšice, skvrnitosti listů spojené s vlhkostí a především chybějící plody v důsledku nedostatku slunce, slabého opylení nebo nadměrného řezu. 6 3

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Ovocné odrůdy a okrasné formy představují dvě hlavní skupiny kultivarů. Wonderful dominuje komerční produkci v Kalifornii; Nana je zakrslá forma do nádob nebo pro bonsaje, s málo jedlými plody. Ruská série, včetně Afganski a Salavatski, přináší mrazuvzdornost až do zóny USDA 6 oproti zóně 8 u typické formy druhu. 5 6

Plné proužkované květy nesou některé okrasné formy, například Legrelleae, které nemají zvláštní ovocnářský význam. Před koupí se vyplatí ověřit, zda má kultivar poskytovat plody, kompaktní vzrůst v nádobě, nebo pouze ozdobné kvetení. 2

Obchodní názvy působí více záměn než samotná botanika. Izolovanost Sokotry dlouhodobě brání šíření sesterského druhu Punica protopunica na evropském zahradnickém trhu. Anglické pomegranate přidává při překladu další nejasnost, protože označuje strom i plod. Spolehlivým vodítkem zůstává Punica granatum, doplněné pro konkrétní výsadbu názvem kultivaru; mezinárodní názvy granado a melograno samy o sobě kultivar neurčují. 1 5

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je marhaník granátový toxický pro kočky nebo psy?

Plod a jeho jedlý míšek nejsou uváděny jako toxické pro kočky ani psy. Kůra a kořeny obsahují mnoho alkaloidů, dříve používaných proti střevním červům; materiál pro tradiční užití musí zůstat mimo jejich dosah.

Proč marhaník granátový neplodí?

Nejčastějšími příčinami jsou nedostatek plného slunce, příliš mírná zima pro vyvolání kvetení, nedostatečné opylení nebo příliš silný řez, který odstraní dřevo nesoucí květy.

Lze marhaník granátový pěstovat v nádobě nebo doma?

Ano, zejména zakrslé formy jako Nana. Rostlina však vyžaduje plné slunce a prospívá jí chladná zima venku nebo ve studeném skleníku spíše než celoročně vytápěný obývací pokoj.

Jak se liší marhaník granátový od zakrslých forem?

Zakrslé formy jako Nana patří ke stejnému druhu Punica granatum, ale kompaktní vzrůst a málo vyvinuté plody je předurčují spíše k okrase v nádobách než k produkci ovoce.

Je marhaník granátový ve Francii invazní?

V metropolitní Francii včetně Korsiky není veden jako invazní. Dlouhodobě se zde pěstuje jako okrasný a ovocný keř, bez doloženého problematického zdomácňování.

Jak poznat zralé granátové jablko?

Napjatá slupka od žluté po sytě červenou, dobře vyvinutý hvězdicovitý kalich a velká hmotnost vzhledem k velikosti často ukazují zralost. Začínající mírné praskání plodu znamená, že sklizeň není vhodné odkládat.

K čemu se používala slupka plodu a kořenová kůra marhaníku?

Slupka plodu bohatá na třísloviny sloužila tradičně jako zevní svíravý prostředek. Kořenová kůra obsahovala alkaloidy typu pelletierinu, dříve používané proti střevním červům; toto historické užití nenahrazuje současnou lékařskou radu.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.