Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora, L. 1759)

Identita

Šácholan velkokvětý (Magnolia grandiflora L., 1759), také magnólie velkokvětá, je strom rodu Magnolia z čeledi šácholanovitých (Magnoliaceae). Linné jej popsal roku 1759 v desátém vydání Systema Naturae. Rodové jméno připomíná Pierra Magnola, botanika ze 17. století z Montpellier; přízvisko grandiflora znamená „velkokvětý“ a odkazuje na květy o průměru 20 až 30 cm. V angličtině se používají názvy Southern magnolia, Bull bay a Evergreen magnolia. ^{6 1}

Do Francie se tento strom z jihovýchodu USA dostal již v roce 1711. Podle tradovaného podání jej admirál Roland-Michel Barrin de la Galissonnière přivezl přes přístav Paimbœuf pod Nantes. Starosta Nantes René Darquistade pak vysazoval jedince ve skleníku a vzdušné hřížení umožnilo jejich rozšíření do francouzských zahrad. Botanické synonymum Magnolia grandiflora f. galissoniensis tuto epizodu připomíná i po více než třech stoletích. ⁷

Poznávací znaky

Koruna šácholanu velkokvětého je pyramidální až kuželovitá. Za příznivých podmínek dosahuje strom výšky 18 až 27 m a šířky 9 až 15 m. Střídavé stálezelené listy jsou kožovité, lesklé a dlouhé 12 až 20 cm. Na rubu mají plstnaté rezavohnědé odění, které pomáhá druh odlišit od ostatních stálezelených magnólií. ^{2 4}

Jednotlivé vzpřímené květy vyrůstají v úžlabí listů a nesou 6 až 12 okvětních lístků krémově bílé barvy. Intenzivní vůně bývá popisována jako citronová. Průměr 20 až 30 cm je řadí k největším květům stromů pěstovaných v mírném podnebí. ^{3 4}

Plodenství tvoří vejčitý šišticovitý útvar ze srostlých měchýřků, nejprve zelený, ve zralosti hnědorůžový. Z něj na jemných vláknech visí drobná semena s jasně červeným osemením. ²

Užitečná taxonomie

Přijímané jméno Magnolia grandiflora L. zahrnuje několik botanických synonym a historických zahradnických označení. U starších stromů či roubů je užitečné ověřit zejména tato jména:

• Magnolia grandiflora var. ferruginea Sims, historická varieta;
• Magnolia grandiflora var. lanceolata W.T.Aiton, historická varieta;
• Magnolia grandiflora var. obovata Aiton, historická varieta;
• Magnolia grandiflora var. rotundifolia Sweet ex Loudon, historická varieta;
• Magnolia grandiflora f. galissoniensis K.Koch, historická forma;
• Magnolia foetida Sarg., historické synonymum.

Uvedená historická jména neoznačují samostatné druhy. Většinou popisují tvar čepele nebo původ mateřské rostliny. Spolehlivým vodítkem zůstává přijímané jméno, případně doplněné názvem kultivaru. ¹

Stanoviště a rozšíření

Domovem šácholanu je pobřežní nížina jihovýchodu USA od Virginie a Severní Karolíny po Floridu a na západ po Texas. Roste tam ve vlhkých lesích na písčitých či svěžích půdách, zpravidla pod 100 m n. m. ^{2 6}

Hodnocení IUCN řadí Magnolia grandiflora do kategorie málo dotčených druhů. To odpovídá stále rozsáhlému původnímu areálu i širokému pěstování mimo domovinu. ⁸

Evropské zahrady pěstují tento strom od 18. století, zejména v oceánském a středomořském podnebí Francie, Itálie či Portugalska. Rozšířil se také do Japonska, kde patří k hojně vysazovaným velkým parkovým stromům. Ve Francii zůstává introdukovanou dřevinou bez doloženého invazního statusu. ⁷

Životní cyklus a kvetení

Hlavní období kvetení připadá na květen a červen, jednotlivé květy se mohou objevovat až do konce léta. Semenáč často čeká na první květ více než deset let. Plné dospělosti s pravidelným kvetením a tvorbou plodů dosahuje spíše mezi 15 a 25 lety. ^{3 2}

Růst šácholanu bývá pomalý až střední. V teplém vlhkém podnebí je rychlejší než v chudé nebo zhutněné půdě. Zakořeněný strom dobře snáší vítr, slaný aerosol i bouře, a proto se na americkém atlantském pobřeží uplatňuje jako větrolam a clona. ²

K zachování vlastností kultivaru slouží především vzdušné hřížení nebo polovyzrálé řízky. Výsev po dvou až třech měsících chladové stratifikace rozmnoží botanický druh, potomstvo je však proměnlivější a kvete později. ⁵

Využití a rizika

Okrasná výsadba je hlavním využitím tohoto stromu: jako solitéry s nápadnými květy, stálezelené clony u plotu či proti pohledům z okolí nebo jako dřeviny vedené po zdi ve větrných zahradách. V podrostu se kombinuje s kaméliemi a azalkami snášejícími stejný polostín. Takové využití popisují americké i britské zahradnické zdroje. ^{4 2}

Jedlé okvětní lístky se někdy kandují nebo používají jako koření. Kůře se v tradičním léčitelství připisovalo využití proti horečce a revmatismu; tyto postupy nemají soustavné potvrzení moderní medicínou. ⁵

Pro kočky ani psy není Magnolia grandiflora vedena jako jedovatá. U koní naproti tomu údaje chybějí, a bez potvrzení bezpečnosti je proto vhodná opatrnost. ⁶

Významným škůdcem magnólií jsou puklice, jejichž medovice podporuje černě. Tento černý povlak pokrývá listy a omezuje fotosyntézu. Ve vápenité půdě je železo méně dostupné a mladé listy žloutnou chlorózou; chelát železa a kyselý mulč příznaky zpravidla zmírní. ²

Pod dospělým stromem se obtížně zakládá trávník i většina záhonů. Příčinou je hustý stín koruny spolu s konkurenčně silnými povrchovými kořeny. ²

Odolnost vůči slanému aerosolu a malá přitažlivost pro zvěř jsou výhodou pro přímořské zahrady i místa na okraji lesa se srnčí zvěří. Velké kožovité listy však průběžně opadávají na podzim i na jaře a u kmene vyžadují pravidelný úklid. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Od zavedení do kultury vzniklo více než 150 kultivarů, ale v běžné nabídce školek se dnes udržuje jen asi třicet. 'Little Gem' a 'Kay Parris' mají polotrpasličí vzrůst vhodný pro malé zahrady. 'Bracken's Brown Beauty' a 'Edith Bogue' patří k nejmrazuvzdornějším výběrům a snášejí chladnější zimy než základní druh. ^{6 2}

Při určování hrozí především záměna se šácholanem viržinským (Magnolia virginiana), menším poloopadavým stromem se sivým, nikoli rezavým rubem listů. Otočení listu je proto užitečným terénním znakem. Podobné využití mají i jiné velké stálezelené keře s kožovitými listy, například kamélie japonská (Camellia japonica) či cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), ty však do čeledi Magnoliaceae nepatří. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Magnolia grandiflora L.
• NC State Extension, Magnolia grandiflora, profil rostliny
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Magnolia grandiflora
• Royal Horticultural Society, Magnolia grandiflora
• Plants For A Future, Magnolia grandiflora
• Wikipedia EN, Magnolia grandiflora
• Wikipedia FR, Magnolia grandiflora (šácholan velkokvětý)
• Červený seznam IUCN, hodnocení Magnolia grandiflora