Pieris japonská (Pieris japonica, (Thunb.) D.Don ex G.Don 1834)

Identita

Pieris japonská (Pieris japonica (Thunb.) D.Don ex G.Don, 1834) je stálezelený keř rodu Pieris z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). Jako první jej popsal Carl Peter Thunberg; D.Don a G.Don jej roku 1834 přeřadili do rodu Pieris. POWO a ITIS dnes tento binom přijímají jako platné jméno. ^{1 6}

Francouzské jméno „andromède du Japon“ vychází z prvního synonyma Andromeda japonica, které ve svém toxikologickém přehledu stále používá ASPCA. Rodové jméno Pieris připomíná Pieridy, múzy řecké mytologie. Jde výhradně o mytologický odkaz bez vztahu ke skutečnému rozšíření druhu, soustředěnému do východní Asie. ^{5 1}

V Japonsku roste druh planě na ostrovech Honšú, Šikoku a Kjúšú a nazývá se アセビ (Asebi). V Evropě a Severní Americe se pieris japonská prosadila jako zahradní keř mírného podnebí s mírnými zimami, nejčastěji vedle rododendronů a kamélií v záhonech s kyselou půdou. ³

Poznávací znaky

Hustý stálezelený keř Pieris japonica roste pomalu. NC State uvádí dospělou výšku 2,5–3 m a šířku 2–2,5 m; RHS zmiňuje jedince dosahující 4 m po deseti až dvaceti letech v dobrých podmínkách. ^{3 2}

Střídavé kožovité listy se shlukují do husté růžice na koncích větví. NC State popisuje mladé přírůstky jako bronzové, červené či růžové; během několika týdnů přecházejí do lesklé tmavé zeleně. Tento barevný kontrast upozorní na druh ještě před kvetením. ³

Převislé hrozny drobných bílých či růžových zvonečků podle kultivaru připomínají konvalinku, nese je však stálezelený dřevnatý keř, nikdy bylina. RHS popisuje vonné hrozny na konci zimy a na jaře. ^{2 3}

Mimo dobu kvetení zůstává po celou zimu patrný znak: květní poupata, vytvořená již koncem předchozího léta, čekají na rostlině až do následujícího jara. Missouri Botanical Garden potvrzuje zimní okrasnou hodnotu olistění s poupaty. ⁴

Užitečná taxonomie

Základní taxonomickou oporou je binom Pieris japonica (Thunb.) D.Don ex G.Don. POWO jej označuje jako přijatý a uvádí několik synonym a variet:

• Andromeda japonica Thunb., historické jméno publikované Thunbergem
• Pieris japonica var. yakushimensis T.Yamaz., varieta vlastní ostrovu Jakušima
• Pieris japonica subsp. koidzumiana (Ohwi) Hatus., poddruh
• Pieris japonica f. variegata (Carrière) Rehder, forma
• Pieris taiwanensis Hayata, tchajwanské synonymum

Varietu yakushimensis uznává POWO jako samostatný přijatý taxon, což odlišuje přírodní formy ostrova Jakušima od pouhých zahradnických označení prodávaných pod podobným jménem. ¹

K rodu Pieris patří další pěstované druhy, například Pieris formosa s většími listy. Prodejní název „pieris“ bez druhového přívlastku proto k určení nestačí; spolehlivou oporou zůstává úplný binom. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Východní Asii vymezují POWO a ITIS jako původní areál: jihovýchod Číny až po Chu-pej, střední a jižní Japonsko a Tchaj-wan. Druh tam roste v horských křovinách, světlém podrostu nebo na lesních okrajích v polohách s mírným podnebím. ^{1 6}

Asijský původ přímo určuje pěstitelské nároky: kyselou, propustnou, ale svěží půdu, světlo filtrované korunami a závětří. RHS doporučuje hlinitou až písčitou půdu, nikdy vápenitou, aby odpovídala přirozenému stanovišti. ^{2 3}

Pro metropolitní Francii žádná z použitých referencí nedokládá invazní status. Rostlina se tam pěstuje v zahradách s kyselou půdou, hlavně na atlantickém pobřeží a v mírném oceánském podnebí, kde mírné zimy omezují vodní stres. ^{9 3}

Životní cyklus a kvetení

Jako vytrvalá stálezelená dřevina roste Pieris japonica pomalu a bez období opadu listů. Květní poupata se tvoří od konce léta a čekají přes zimu do jara: podzimní řez proto odstraní kvetení následujícího roku. ^{4 2}

Vrchol kvetení klade Missouri Botanical Garden do dubna, podle podnebí a kultivaru někdy již na konec zimy. Převislé hrozny vydrží několik týdnů, pokud mráz nespálí již otevřená poupata. ^{4 3}

Pro množení se používají hlavně letní polodřevité řízky v kyselém propustném substrátu nebo hřížení, které věrně zachovává pojmenovaný kultivar. Výsev je možný, ale dává proměnlivé potomstvo, proto se v okrasných školkách používá málo. ^{2 3}

Využití a rizika

Nejčastější využití je okrasné: záhony s kyselou půdou, solitéry, okraje podrostu nebo velké nádoby, často vedle rododendronů a kamélií. Stálezelené listy s barevným rašením a časné kvetení vysvětlují oblibu v mírném podnebí s mírnými zimami. ^{2 3}

Pro člověka i zvířata je Pieris japonica řazena mezi jedovaté rostliny. Všechny části včetně listů a květů obsahují grayanotoxiny (andromedotoxin), sloučeniny blokující sodíkové kanály nervových a svalových buněk. ^{3 5}

ASPCA uvádí toxicitu pro kočky, psy a koně; mezi hlášené klinické příznaky patří slinění, zvracení a slabost. Ve veterinární studii dostaly kozy čerstvé listy v množství 0,1 % tělesné hmotnosti a vyvinuly koliky a aspirační pneumonii. Studie následovala po jednom smrtelném a jednom nesmrtelném případu otravy v chovu. ^{5 8}

U člověka popisuje Guide to Poisonous Plants Coloradské státní univerzity při požití většího množství příznaky od brnění v ústech až po srdeční poruchy. U malého zvířete může již několik listů vyvolat zažívací obtíže. ^{7 3}

Kultivary a záměny

Kultivary nabízejí široké spektrum barev květů a listů. NC State a RHS uvádějí Mountain Fire se zářivě červenými mladými přírůstky, Valley Valentine se sytě růžovými květy a zakrslé formy Cavatine, Debutante či Prelude, vhodnější do malých zahrad. ^{3 2}

U kultivaru Flaming Silver se při rašení přidává červené a stříbřité panašování. Tato kresba nevytváří nový druh: Flaming Silver je stejně jako Mountain Fire či Valley Valentine výběrem druhu Pieris japonica. ³

V zahradě se Pieris japonica nejčastěji zaměňuje se zakrslými rododendrony a stálezelenými azalkami, které také vyžadují kyselou půdu. Rozhodují dva praktické znaky: husté růžice listů na koncích větví oproti volnějšímu olistění rododendronů a azalek a převislé hrozny zvonkovitých květů místo nálevkovitých květů v chocholících. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Pieris japonica (Thunb.) D.Don ex G.Don
• Royal Horticultural Society, Pieris japonica - lily-of-the-valley bush
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Pieris japonica
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Pieris japonica
• ASPCA, Toxic and Non-toxic Plants: Pieris
• Integrated Taxonomic Information System, Pieris japonica TSN 565622
• Colorado State University, Guide to Poisonous Plants, Japanese Pieris
• PubMed, Japanese pieris poisoning in the goat
• Oregon State University Landscape Plants, Pieris japonica