Borovice Lambertova (Pinus lambertiana, Douglas 1827)

Identita

Borovice Lambertova (Pinus lambertiana Douglas, 1827), anglicky sugar pine, je jehličnan z čeledi borovicovitých (Pinaceae), původní v horách pacifického pobřeží Severní Ameriky. Její převislé šišky dlouhé 25 až 50 cm patří k nejdelším mezi jehličnany a na první pohled ji odlišují od borovice těžké a borovice Jeffreyovy ze stejných lesů. Výškou i hmotou převyšuje všechny ostatní známé borovice, včetně obou těchto sousedních druhů. ^{1 3}

Skotský přírodovědec David Douglas druh sbíral roku 1826 v jižním Oregonu. Tehdy změřil poražený strom o průměru kmene 560 cm, dosud nepřekonaném rekordu. Vědecký popis vyšel roku 1827 v Transactions Linnéovské společnosti v Londýně. Druhové jméno lambertiana připomíná britského botanika Aylmera Bourkea Lamberta, autora významné monografie rodu Pinus. ^{8 3}

Anglické označení sugar pine pochází ze sladké pryskyřice, která vytéká z poranění kmene. Obsahuje mnoho cyklitolů; původní obyvatelé pacifického pobřeží ji dříve sbírali a žvýkali jako žvýkačku. Ve velkém množství měla projímavý účinek. ^{3 5}

Poznávací znaky

Žádná jiná borovice nemá tak dlouhé šišky: válcovité a převislé šišky borovice Lambertovy běžně měří 25 až 50 cm, výjimečné údaje se blíží 66 cm. Zelená šiška může vážit až 2 kg a při pádu být nebezpečná, pokud ji ve výšce oddělí veverka nebo sojka. ^{3 2}

Jehlice ve svazečcích po pěti jsou 5 až 11 cm dlouhé, modrozelené a mírně zkroucené. Hladká šedá kůra mladých stromů s věkem přechází do hnědopurpurové až šedohnědé a rozpraskává v široké pláty. ^{3 2}

Dospělé stromy běžně dorůstají 40 až 60 m, výjimečně více. Nejvyšší změřený živý jedinec dosahuje 78,94 m, více než kterákoli jiná evidovaná borovice, poblíž řeky Rogue v jihozápadním Oregonu. Průměr kmene často přesahuje 1 až 2 m, u nejstarších stromů jsou uváděny hodnoty přes 3 m. Široká nepravidelná koruna nese dlouhé, téměř vodorovné větve se šiškami zavěšenými na koncích. ³

Užitečná taxonomie

Pro borovici Lambertovu uznává POWO/WCVP jméno Pinus lambertiana Douglas. Bylo popsáno několik zeměpisných či historických variet, dnes většinou hodnocených jako synonyma:

• Pinus lambertiana var. purpurea Lemmon, 1895, pro purpurově zbarvené šišky
• Pinus lambertiana var. minor Lemmon, 1888, pro menší populace
• Pinus lambertiana var. martirensis Silba, 1990 a podoba subsp. martirensis (Silba) Silba, 2009, pro izolovanou populaci v Sieře San Pedro Mártir v Dolní Kalifornii

Tyto varianty se liší hlavně barvou šišek nebo velikostí okrajových populací. Oba znaky se přitom plynule mění podle nadmořské výšky a zeměpisné šířky. Spolehlivějším vodítkem než jména variet zůstává dvojjmenný název Pinus lambertiana. ¹

Stanoviště a rozšíření

Od středního Oregonu pokračuje původní areál přes Kaskádové pohoří, Sierru Nevadu a pobřežní pohoří až do Sierry San Pedro Mártir v severní části mexické Dolní Kalifornie. Více než 80 % porostů se soustřeďuje v Kalifornii. ^{2 4}

Nadmořská výška výskytu se výrazně mění se zeměpisnou šířkou: 335 až 1 645 m v Kaskádovém pohoří, 610 až 2 285 m v Sieře Nevadě a 2 150 až 2 775 m v mexické Sieře San Pedro Mártir na jižním okraji areálu. Borovice Lambertova téměř vždy roste ve smíšeném lese, s douglaskou tisolistou, borovicí těžkou, jedlí ojíněnou, pazeravem sbíhavým a borovicí Jeffreyovou. Na konkrétní lokalitě jen zřídka tvoří více než 25 % porostu. ²

Ve snášení stínu zaujímá druh střední postavení: v mládí snáší zastínění lépe než borovice těžká, ale hůře než pazerav sbíhavý a douglaska tisolistá; s věkem tato schopnost výrazně klesá. Navzdory silnému místnímu úbytku jej IUCN díky rozsáhlému areálu řadí na červeném seznamu mezi málo dotčené druhy. ^{2 7}

Životní cyklus a rozmnožování

Jednodomá borovice Lambertova nese na každém stromě samčí i samičí šištice. Tvorba šišek je nepravidelná: dobrá úroda přichází průměrně jednou za čtyři roky, podle stanoviště po dvou až sedmi letech. Teprve po překročení průměru kmene 31 cm tvoří šišky pravidelně polovina stromů v porostu. ²

Mezi opylením a dozráním semen dochází k velkým ztrátám: dospěje jen 40 až 50 % opylených mladých šišek, ostatní podlehnou živočichům nebo přirozeně zaniknou. Brouk Conophthorus lambertianae může v některých letech sám zničit až 75 % úrody. ²

Zralá křídlatá semena padají na podzim. Čipmankové, sojky Stellerovy a veverky je rozšiřují a ukrývají do země; v sezoně je v Sieře Nevadě požírají také baribalové. Na zemi semena klíčí již následující jaro, bez přísného požadavku na stratifikaci. ^{2 5}

Využití a rizika

Světlé, lehké a rovnovláknité dřevo je rozměrově velmi stálé a snadno se lepí. Proto bylo žádané na slévárenské modely, klavírní klávesy, varhanní píšťaly a obaly na potraviny, u nichž se cenila nepřítomnost pryskyřičného pachu. ²

Semena patřila k tradiční potravě několika původních národů pacifického pobřeží. Jedla se syrová, pražená i rozemletá na mouku. Pryskyřice destilovaná na terpentýn se v tradičním léčitelství používala zevně k dezinfekci ran a vnitřně proti kašli a zažívacím obtížím. ⁵

U koček, psů ani koní není pro tento druh zaznamenána specifická toxicita, na rozdíl od borovice těžké a její kyseliny isokupresové. Požití velkého množství jehlic nebo pryskyřice však může stejně jako u většiny jehličnanů vyvolat mírné přechodné podráždění trávicího ústrojí. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Nejvážnější hrozbou zůstává rez vejmutovková (Cronartium ribicola). Houba neúmyslně zavlečená z Evropy počátkem 20. století vytváří smrtelné rakovinné léze na kmeni. Borovice Lambertova patří k nejcitlivějším severoamerickým bílým borovicím; nákaza se šíří přes rybízy a angrešty rodu Ribes, které jsou povinnými střídavými hostiteli houby. ²

Nejčastější záměna přichází s borovicí těžkou (Pinus ponderosa) a borovicí Jeffreyovou (Pinus jeffreyi) ze stejných horských lesů. Jejich šišky dlouhé 8 až 13 cm jsou mnohem kratší; jehlice mají po třech, kdežto borovice Lambertova po pěti a šišky zavěšené na koncích větví. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Pinus lambertiana Douglas
• USDA Forest Service, Silvics of North America, svazek 1: Conifers (1990), Sugar Pine (Pinus lambertiana); původní kapitola archivována 1. září 2026
• The Gymnosperm Database, Pinus lambertiana
• USDA PLANTS Database, Pinus lambertiana (sugar pine)
• Plants For A Future, Pinus lambertiana
• Tela Botanica / BDTFX, Pinus lambertiana, borovice Lambertova
• IUCN Red List of Threatened Species, hodnocení Pinus lambertiana
• International Plant Names Index, Pinus lambertiana Douglas