Borovice sibiřská (Pinus sibirica, Du Tour 1803)

Identita

Borovice sibiřská (Pinus sibirica Du Tour, 1803), často prodávaná jako sibiřský cedr, je jehličnan z čeledi borovicovitých (Pinaceae), blízce příbuzný alpské borovici limbě (Pinus cembra). Ruské jméno kedr sdílí kořen se starořeckým kedros a latinským cedrus, což vysvětluje starou obchodní záměnu: tento strom nepatří do rodu Cedrus, tedy mezi pravé cedry. ^{3 4}

Rozsáhlé plochy sibiřské tajgy ovládá právě borovice sibiřská. Její semena, prodávaná jako „sibiřské cedrové oříšky“, představují odedávna místní potravinu a zdroj oleje bohatého na mastné kyseliny. ^{8 2}

Poznávací znaky

Podobně jako limba má Pinus sibirica jehlice po pěti, jsou však výrazně delší: 6 až 11 cm, někdy až 13 cm, oproti 4 až 9 cm u P. cembra. Na větvičce zůstávají 2 až 4 roky a na obou vnitřních stranách nesou jemné bílé proužky průduchů. ^{8 3}

Vejčitě kuželovité šišky dosahují délky 7 až 10 cm, někdy až 12 cm, a šířky 4 až 8 cm. Za růstu jsou sivě zelené až nafialovělé, při dozrávání hnědnou, ale na stromě zůstávají uzavřené nebo se jen nepatrně pootevírají. Semena dlouhá 10 až 14 mm nemají křídlo. ⁸

Zpočátku hladká světle hnědá borka s věkem šedne, šupinatí a rozpraskává. Strom běžně dorůstá 35 až 40 m, s průměrem kmene někdy přes 1,5 m; v sedle Kedrovy na Altaji byl změřen jedinec vysoký 48 m. V kultuře mimo původní podnebí druh málokdy přesahuje zhruba třicet metrů. ^{8 2}

Užitečná taxonomie

U borovice sibiřské uznává POWO/WCVP jméno Pinus sibirica Du Tour, publikované v roce 1803 francouzským přírodovědcem Du Tourem de Salvert. Druh patří do podrodu Strobus a sekce Quinquefoliae, která zahrnuje pětijehličné borovice. ^{4 1}

Historická synonyma většinou odrážejí někdejší přiřazení k borovici limbě:

• Pinus cembra var. sibirica (Du Tour) G.Don, varietní jméno
• Pinus cembra subsp. sibirica (Du Tour) Krylov, poddruhové jméno
• Pinus cembra var. sibirica (Du Tour) A.E.Murray, další varietní jméno
• Pinus sibirica var. hingganensis (H.J.Zhang) Silba, populace z Velkého Chinganu v Číně

Případ hingganensis ukazuje užitečný rozdíl: populace popsaná v Číně jako samostatná varieta je dnes přiřazována k základnímu druhu bez odděleného botanického statusu. Nejspolehlivější oporou zůstává srovnání s Pinus cembra: borovice sibiřská má delší jehlice a šišky s tenčími šupinami a tři pryskyřičné kanálky v jehlici oproti dvěma u alpské příbuzné. ^{1 3}

Stanoviště a rozšíření

Velkou část ruské Sibiře, od Uralu po poloostrov Kola a dále na východ, zahrnuje původní areál spolu se severem Kazachstánu, severem Mongolska a severozápadem Číny, v provinciích Chej-lung-ťiang, Vnitřní Mongolsko a Sin-ťiang. V Rusku se rozšíření táhne přibližně od 55° do 125° východní délky. ^{8 3}

Přibližně 450 000 km² kontinentální tajgy osidluje druh od severních rovin ve výšce 100 až 200 m po jižní hory do 2 400 m, kde dosahuje horní hranice lesa. V kontinentálních jehličnatých lesích často roste spolu s modříny, břízami, jedlemi a smrky. ⁸

Navzdory místní těžbě dřeva a sběru semen řadí Mezinárodní svaz ochrany přírody Pinus sibirica mezi málo dotčené druhy. Zůstává rozšířená po celém svém původním areálu tajgy o rozloze 450 000 km². ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Jednodomá borovice Pinus sibirica má na témže stromě, na stejné větvičce, samčí šištice uvolňující pyl do větru i samičí šištice. Zralé šišky zůstávají uzavřené nebo se jen lehce pootevírají, takže bezkřídlá semena se sama nedokážou rozšířit. ⁸

Hlavní úlohu při šíření proto přebírá ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), který semena vybírá, přenáší a velkou část zahrabává do zimních zásob. Zapomenuté zásoby na jaře klíčí; tak se porosty rozšiřují i daleko od mateřského stromu. ⁸

Ve všech životních stadiích zůstává růst pomalý, dokonce i v příznivých podmínkách. Pomalý růst provází mimořádná dlouhověkost: alespoň jeden doložený strom v Mongolsku dosáhl téměř 1 200 let, což je vzácný věk i mezi dlouhověkými jehličnany. ^{2 8}

Využití a rizika

Po staletí místně sklízená semena, prodávaná jako sibiřské cedrové oříšky, zůstávají hlavním využívaným produktem druhu. V některých letech dosahují sklizně na Altaji až 300 kg semen z hektaru. Chemické rozbory ukazují, že získávaný olej ze semen obsahuje více než 90 % nenasycených mastných kyselin, z toho 66 % polynenasycených, což odůvodňuje jeho potravinářské a kosmetické využití. ^{8 7}

Měkké, lehké a narůžovělé dřevo nachází na Sibiři využití ve stavebnictví a nábytkářství, vzácněji v řezbářství. Pryskyřice někdy slouží k výrobě terpentýnu. ⁸

Pro kočky a psy druh není klasifikován jako toxický. Pryskyřice a piliny však mohou u citlivých lidí způsobit podráždění nebo kontaktní dermatitidu, podobně jako u většiny pryskyřičnatých jehličnanů. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Specializované školky jehličnanů nabízejí několik zakrslých forem, jejich názvosloví však není tak ustálené jako u limby a jejích kultivarů 'Stricta' či 'Glauca'. V obchodě nadále převládá základní druh množený výsevem nebo roubováním. ⁸

Při určování se nejčastěji zaměňují jiné pětijehličné borovice:

• Pinus cembra, alpská borovice limba, má kratší jehlice i šišky a dva pryskyřičné kanálky v jehlici oproti třem u Pinus sibirica;
• Pinus koraiensis, borovice korejská, je další velká pětijehličná borovice z Dálného východu s jedlými semeny;
• Pinus pumila, zakrslá plazivá borovice ze severovýchodní Asie, se nízkým vzrůstem odlišuje od vzpřímeného kmene Pinus sibirica.

Svazečky po pěti jehlicích ihned vylučují dvoujehličné a tříjehličné borovice. Délka jehlic a šišek spolu s počtem pryskyřičných kanálků zůstává nejspolehlivějším vodítkem k odlišení borovice sibiřské od její blízké alpské příbuzné. ^{3 1}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, heslo Pinus sibirica Du Tour
• Plants For A Future, heslo Pinus sibirica (Pinus cembra sibirica)
• Trees and Shrubs Online, heslo Pinus sibirica
• USDA GRIN Global Taxonomy, heslo Pinus sibirica Du Tour
• Integrated Taxonomic Information System (ITIS), heslo Pinus sibirica Du Tour, TSN 822573
• IUCN Red List of Threatened Species, Farjon A. 2013, hodnocení Pinus sibirica
• European Journal of Lipid Science and Technology, chemické složení olejů ze semen Pinus sibirica
• The Gymnosperm Database (conifers.org), heslo Pinus sibirica