Borovice sibiřská (Pinus sibirica, Du Tour 1803)

Borovice sibiřská (Pinus sibirica) je jehličnan z čeledi borovicovitých (Pinaceae), blízký příbuzný alpské limby, který převládá v rozsáhlých částech sibiřské tajgy. Pozná se podle jehlic po pěti, delších než u alpské příbuzné, a téměř uzavřených šišek, jejichž bezkřídlá semena při šíření závisejí téměř výhradně na ořešníku.

Číst dál
Vědecký názevPinus sibirica
RodPinus
ŘádPinales

Borovice sibiřská, Sibiřský cedr, Siberian pine a Siberian stone pine

Základní údaje
Toxicita
U koček, psů a koní není hlášena toxicita; pryskyřice při kontaktu dráždí
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Jehličnan · Strom
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
RuskoKazachstánMongolskoČína
Stanoviště
Tajga a kontinentální boreální lesy, severní nížiny ve 100–200 m, jižní hory do 2 400 m
Sezónnost
Doba kvetení
Léto
Doba sklizně
Podzim
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
2/10
Doba do dospělosti
První šišky po několika desetiletích, podobně jako u většiny pětijehličných borovic
Množení
Výsev, Roubování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá po zakořenění, mladé stromy jsou zranitelnější
Vlhkost
40–80 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Propustná půda, Lehká písčitá půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Exteriér
Záhon na plném slunci, Volná půda
Vzhled
Výška2000–4000 cmŠířka500–1000 cm
Listy
ModráZelená
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — listy 1
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — listy 2
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — listy 3
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — listy 4
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — listy 5
Květy
ŽlutáČervená
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — květy 1
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — květy 2
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — květy 3
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — květy 4
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — květy 5
Plody
FialováHnědáVelikost5–12 cm
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — plody 1
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — plody 2
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — plody 3
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — plody 4
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — plody 5
Habitus
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — habitus 1
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — habitus 2
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — habitus 3
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — habitus 4
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — habitus 5
Kůra
Hnědá
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — kůra 1
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — kůra 2
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — kůra 3
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — kůra 4
Borovice sibiřská (Pinus sibirica): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál Pinus sibirica zahrnuje velkou část ruské Sibiře od Uralu po poloostrov Kola a dále na východ, sever Kazachstánu, sever Mongolska a severozápad Číny. Druh zaujímá přibližně 450 000 km² tajgy a patří k dominantním jehličnanům kontinentálního sibiřského podnebí.

  • Původní4
  • Rusko
  • Kazachstán
  • Mongolsko
  • Čína

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Borovice sibiřská (Pinus sibirica Du Tour, 1803), často prodávaná jako sibiřský cedr, je jehličnan z čeledi borovicovitých (Pinaceae), blízce příbuzný alpské borovici limbě (Pinus cembra). Ruské jméno kedr sdílí kořen se starořeckým kedros a latinským cedrus, což vysvětluje starou obchodní záměnu: tento strom nepatří do rodu Cedrus, tedy mezi pravé cedry. 3 4

Rozsáhlé plochy sibiřské tajgy ovládá právě borovice sibiřská. Její semena, prodávaná jako „sibiřské cedrové oříšky“, představují odedávna místní potravinu a zdroj oleje bohatého na mastné kyseliny. 8 2

Poznávací znaky

Podobně jako limba má Pinus sibirica jehlice po pěti, jsou však výrazně delší: 6 až 11 cm, někdy až 13 cm, oproti 4 až 9 cm u P. cembra. Na větvičce zůstávají 2 až 4 roky a na obou vnitřních stranách nesou jemné bílé proužky průduchů. 8 3

Vejčitě kuželovité šišky dosahují délky 7 až 10 cm, někdy až 12 cm, a šířky 4 až 8 cm. Za růstu jsou sivě zelené až nafialovělé, při dozrávání hnědnou, ale na stromě zůstávají uzavřené nebo se jen nepatrně pootevírají. Semena dlouhá 10 až 14 mm nemají křídlo. 8

Zpočátku hladká světle hnědá borka s věkem šedne, šupinatí a rozpraskává. Strom běžně dorůstá 35 až 40 m, s průměrem kmene někdy přes 1,5 m; v sedle Kedrovy na Altaji byl změřen jedinec vysoký 48 m. V kultuře mimo původní podnebí druh málokdy přesahuje zhruba třicet metrů. 8 2

Užitečná taxonomie

U borovice sibiřské uznává POWO/WCVP jméno Pinus sibirica Du Tour, publikované v roce 1803 francouzským přírodovědcem Du Tourem de Salvert. Druh patří do podrodu Strobus a sekce Quinquefoliae, která zahrnuje pětijehličné borovice. 4 1

Historická synonyma většinou odrážejí někdejší přiřazení k borovici limbě:

  • Pinus cembra var. sibirica (Du Tour) G.Don, varietní jméno
  • Pinus cembra subsp. sibirica (Du Tour) Krylov, poddruhové jméno
  • Pinus cembra var. sibirica (Du Tour) A.E.Murray, další varietní jméno
  • Pinus sibirica var. hingganensis (H.J.Zhang) Silba, populace z Velkého Chinganu v Číně

Případ hingganensis ukazuje užitečný rozdíl: populace popsaná v Číně jako samostatná varieta je dnes přiřazována k základnímu druhu bez odděleného botanického statusu. Nejspolehlivější oporou zůstává srovnání s Pinus cembra: borovice sibiřská má delší jehlice a šišky s tenčími šupinami a tři pryskyřičné kanálky v jehlici oproti dvěma u alpské příbuzné. 1 3

Stanoviště a rozšíření

Velkou část ruské Sibiře, od Uralu po poloostrov Kola a dále na východ, zahrnuje původní areál spolu se severem Kazachstánu, severem Mongolska a severozápadem Číny, v provinciích Chej-lung-ťiang, Vnitřní Mongolsko a Sin-ťiang. V Rusku se rozšíření táhne přibližně od 55° do 125° východní délky. 8 3

Přibližně 450 000 km² kontinentální tajgy osidluje druh od severních rovin ve výšce 100 až 200 m po jižní hory do 2 400 m, kde dosahuje horní hranice lesa. V kontinentálních jehličnatých lesích často roste spolu s modříny, břízami, jedlemi a smrky. 8

Navzdory místní těžbě dřeva a sběru semen řadí Mezinárodní svaz ochrany přírody Pinus sibirica mezi málo dotčené druhy. Zůstává rozšířená po celém svém původním areálu tajgy o rozloze 450 000 km². 6

Životní cyklus a rozmnožování

Jednodomá borovice Pinus sibirica má na témže stromě, na stejné větvičce, samčí šištice uvolňující pyl do větru i samičí šištice. Zralé šišky zůstávají uzavřené nebo se jen lehce pootevírají, takže bezkřídlá semena se sama nedokážou rozšířit. 8

Hlavní úlohu při šíření proto přebírá ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), který semena vybírá, přenáší a velkou část zahrabává do zimních zásob. Zapomenuté zásoby na jaře klíčí; tak se porosty rozšiřují i daleko od mateřského stromu. 8

Ve všech životních stadiích zůstává růst pomalý, dokonce i v příznivých podmínkách. Pomalý růst provází mimořádná dlouhověkost: alespoň jeden doložený strom v Mongolsku dosáhl téměř 1 200 let, což je vzácný věk i mezi dlouhověkými jehličnany. 2 8

Využití a rizika

Po staletí místně sklízená semena, prodávaná jako sibiřské cedrové oříšky, zůstávají hlavním využívaným produktem druhu. V některých letech dosahují sklizně na Altaji až 300 kg semen z hektaru. Chemické rozbory ukazují, že získávaný olej ze semen obsahuje více než 90 % nenasycených mastných kyselin, z toho 66 % polynenasycených, což odůvodňuje jeho potravinářské a kosmetické využití. 8 7

Měkké, lehké a narůžovělé dřevo nachází na Sibiři využití ve stavebnictví a nábytkářství, vzácněji v řezbářství. Pryskyřice někdy slouží k výrobě terpentýnu. 8

Pro kočky a psy druh není klasifikován jako toxický. Pryskyřice a piliny však mohou u citlivých lidí způsobit podráždění nebo kontaktní dermatitidu, podobně jako u většiny pryskyřičnatých jehličnanů. 2

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Specializované školky jehličnanů nabízejí několik zakrslých forem, jejich názvosloví však není tak ustálené jako u limby a jejích kultivarů 'Stricta' či 'Glauca'. V obchodě nadále převládá základní druh množený výsevem nebo roubováním. 8

Při určování se nejčastěji zaměňují jiné pětijehličné borovice:

  • Pinus cembra, alpská borovice limba, má kratší jehlice i šišky a dva pryskyřičné kanálky v jehlici oproti třem u Pinus sibirica;
  • Pinus koraiensis, borovice korejská, je další velká pětijehličná borovice z Dálného východu s jedlými semeny;
  • Pinus pumila, zakrslá plazivá borovice ze severovýchodní Asie, se nízkým vzrůstem odlišuje od vzpřímeného kmene Pinus sibirica.

Svazečky po pěti jehlicích ihned vylučují dvoujehličné a tříjehličné borovice. Délka jehlic a šišek spolu s počtem pryskyřičných kanálků zůstává nejspolehlivějším vodítkem k odlišení borovice sibiřské od její blízké alpské příbuzné. 3 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je borovice sibiřská pravý cedr?

Ne. Název sibiřský cedr pochází z ruského kedr, které má společný kořen s latinským cedrus. Druh však patří do rodu Pinus a nemá botanickou vazbu na pravé cedry rodu Cedrus.

Jak se liší borovice sibiřská od limby?

Pinus sibirica byla dlouho považována za varietu alpské borovice limby. Borovice sibiřská má delší jehlice a šišky a tři pryskyřičné kanálky v jehlici oproti dvěma u limby.

Proč se šišky borovice sibiřské téměř neotevírají?

Bezkřídlá semena se nemohou sama šířit větrem. Téměř uzavřené šišky tak přenechávají hlavní úlohu při šíření ořešníku, který semena vybírá a část zahrabává do zásoby.

Je borovice sibiřská jedovatá pro kočky a psy?

Ne, pro tyto druhy není klasifikována jako toxická. Pryskyřice a piliny však mohou u citlivých jedinců vyvolat podráždění nebo kontaktní dermatitidu.

Jsou semena borovice sibiřské jedlá?

Ano. Prodávají se jako sibiřské cedrové oříšky a místně se sklízejí již dlouho. Poskytují olej bohatý na nenasycené mastné kyseliny, využívaný v potravinářství a kosmetice.

Jak dlouho žije borovice sibiřská?

Patří k nejdéle žijícím jehličnanům svého areálu. Přirozené porosty dosahují věku několika staletí a v Mongolsku je doložen alespoň jeden strom starý téměř 1 200 let.

Je borovice sibiřská ohrožená?

Ne, IUCN ji řadí mezi málo dotčené druhy. Zůstává rozšířená v rozsáhlém areálu tajgy navzdory místní těžbě dřeva a sběru semen.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.