Lipnice roční (Poa annua, L. 1753)

Identita

Lipnice roční (Poa annua L., 1753) je přijímaný druh rodu Poa z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Linné ji popsal již roku 1753. Latinské dvojjmenné označení zůstává stálým vodítkem, zatímco obecná jména se liší podle jazyka a místních zvyklostí. ¹

Anglická jména annual bluegrass a annual meadow-grass označují tutéž trávu. Nizozemské straatgras, doslova „pouliční tráva“, vystihuje její schopnost klíčit ve spárách chodníků a podél dlážděných okrajů. ²

Okrasné využití Poa annua nemá: jde o trávu, kterou je užitečné poznat. Podle okolností bývá tolerována jako samovolná součást trávníku, nebo potlačována jako plevel, a to od soukromé zahrady až po golfový green. ³

Poznávací znaky

Nízký hustý trs Poa annua má světle až sytě zelenou barvu a dorůstá 5 až 30 cm. Stébla zprvu poléhají při zemi a teprve směrem ke květenství se zvedají. Takový růst vysvětluje snášenlivost nízkého sečení: i po stlačení zůstává produktivní báze trsu mimo dosah žacího nože. ^{3 4}

Listy dlouhé 2 až 12 cm a široké 1 až 3,5 mm jsou žlábkovitě složené a zakončené zaoblenou špičkou ve tvaru lodní přídě. Na přechodu pochvy v čepel vyniká blanitý jazýček. Spojení těchto dvou znaků ve většině případů umožní odlišit lipnici roční od dalších trávníkových lipnic pouhým okem, bez lupy a určovacího klíče. ³

Květenstvím je volná jehlancovitá lata dlouhá 3 až 10 cm, s vodorovně rozestálými větévkami a vejčitými klásky seskupenými po 3 až 5. Kořeny zůstávají při povrchu, v hloubce menší než 5 cm. Právě takto mělké zakořenění samo vysvětluje slabou odolnost vůči suchu, jakkoli je rostlina všudypřítomná. ³

Genetický původ a taxonomie

Rodové jméno Poa pochází ze starořeckého póa, „tráva“, a druhové annua z latinského annuus, „roční“. Tento původ jména však druh vystihuje jen částečně: moderní genetika odhaluje mnohem neobvyklejší příběh než pouhý krátký životní cyklus. ⁵

Lipnice roční je alotetraploid, vzniklý křížením dvou diploidních druhů s velmi malými areály: Poa infirma ze suchých středomořských oblastí a Poa supina Schrad. z alpských poloh střední Evropy. Ke křížení mělo dojít před méně než 50 000 lety. Z evolučního hlediska je to velmi krátká doba na tak rozsáhlé rozšíření. ⁷

Plants of the World Online zahrnuje mezi synonyma přijímaného druhu několik forem, například Poa annua f. reptans T.Koyama a Poa annua subsp. supina (Schrad.) Link. Nepovažuje je za samostatné taxony. ¹

Stanoviště a rozšíření

Z mírné Eurasie a okolí Středozemního moře se Poa annua rozšířila po světě a dnes je kosmopolitní. Roste na všech sedmi kontinentech, na rumištích i ve spárách chodníků, v sečených trávnících i mezi pěstovanými plodinami. ^{7 5}

V Antarktidě je Poa annua jedinou trvale usazenou invazní kvetoucí rostlinou. Od 50. let 20. století byla zavlékána do okolí vědeckých základen. Nyní je hlášena nejméně z osmi lokalit mezi ostrovy Signy a Galíndez, kde přímo konkuruje jediným dvěma původním druhům cévnatých rostlin tohoto kontinentu. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Životní cyklus lipnice roční odráží oba rodiče: jednoletost druhu Poa infirma i vytrvalost druhu Poa supina. Obě možnosti se uplatňují podle klimatu a intenzity sečení. V mírném podnebí může kvést a tvořit semena téměř po celý rok, včetně období mírné zimy. ^{5 4}

Jediná rostlina vyprodukuje za sezonu několik set semen schopných klíčit i po velmi nízkém sečení. Tento znak ji odlišuje od běžných vysévaných trávníků. Rozmnožuje se také kleistogamií, tedy samoopylením bez úplného otevření květu. Rozmnožení je tak zajištěno i za nepříznivých podmínek, bez opylovače a bez větru přenášejícího pyl. ^{4 6}

Využití, regulace a golf

Potravinové ani léčebné využití Poa annua není zaznamenáno. Živí však housenky několika motýlů a zůstává zdrojem potravy pro živočichy otevřené krajiny. ⁴

Na golfových hřištích spojuje dva protichůdné role: je nejzkoumanějším plevelem greenů na světě a zároveň tolerovanou, někdy ceněnou trávou. Snáší mimořádně nízké sečení i sešlap tam, kde se psineček výběžkatý, obvyklý základ těchto trávníků, obtížně ujímá. Každá rostlina vytvoří za sezonu 1 000 až 2 250 semen, což vysvětluje, proč je trvalé odstranění tak nesnadné. ⁶

V běžném trávníku stojí omezení jejího výskytu na třech konkrétních opatřeních: sečení před tvorbou semen, provzdušnění zhutněné půdy a dosevu konkurenčně silnějších vytrvalých trav. ³

Záměny a příbuzné druhy

Nejčastěji bývá zaměňována s Poa supina Schrad., jedním ze svých genetických rodičů. Tento druh je přísně vytrvalý, výběžkatý a má krátký jazýček. Naproti tomu Poa annua tvoří nevýběžkatý trs, jehož nadzemní výběžky buď chybějí, nebo jsou velmi omezené. ⁷

V trávnících a na greenech se rozlišují také dvě formy: vzpřímená Poa annua var. annua, přísně jednoletá a nejrozšířenější, a výběžkatá Poa annua var. reptans. Druhá bývá vytrvalejší a na některých greenech je záměrně tolerována. ¹

Další trávníkové trávy, například Poa pratensis nebo Lolium perenne, lze poznat podle hlubšího kořenového systému a lepšího stavu v létě. Lipnice roční naproti tomu za horka a sucha ustupuje, protože nemá hluboké kořeny schopné čerpat vodu z větší hloubky. ³

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Poa annua L.
• Encyclopaedia Britannica, Annual bluegrass
• NC State Extension, Poa annua, profil rostliny
• Plants For A Future, Poa annua
• Tela Botanica / eFlore BDTFX, Poa annua
• USGA Green Section Record, Jak porozumět Poa annua
• BMC Genomics, evoluce homeologních kopií alotetraploidního genomu Poa annua
• Biodiversity and Conservation, usazení a eradikace Poa annua na ostrově Signy