Troskut prstnatý (Cynodon dactylon, (L.) Pers. 1805)

Identita

Troskut prstnatý (Cynodon dactylon (L.) Pers., 1805), anglicky Bermuda grass nebo Couch grass, je vytrvalá tráva rodu Cynodon z čeledi lipnicovitých (Poaceae). POWO přijímá jméno Cynodon dactylon, kombinaci založenou na bazionymu Panicum dactylon L., které Linné zveřejnil roku 1753. ^{1 2}

Druhové jméno vychází z řeckého daktylos, prst, a popisuje květenství: 2 až 12 klasů vyrůstá hvězdicovitě z vrcholu stébla jako prsty rozevřené ruky. Tento znak umožňuje poznat rostlinu ještě před zkoumáním listů. Anglické jméno Bermuda grass je zavádějící, protože na Bermudách není původní; naopak tam tvoří hojné, obtížně odstranitelné invazní porosty. ³

Poznávací znaky

Oddenky i nadzemní výběžky umožňují Cynodon dactylon rozrůstat se těsně při zemi. V každé uzlině dotýkající se půdy zakořeňuje a vytváří hustý koberec. Výběžky mohou přesahovat 20 m, zatímco kořeny v prostupné suché půdě dosahují hloubky přes 2 m. ⁵

Šedozelené listy jsou dlouhé 2 až 15 cm a jejich okraje jsou na dotek drsné. Na místě blanitého jazýčku je jen řada chlupů, spolehlivý znak pro potvrzení určení v terénu. ⁶

Na vzpřímeném stéble vysokém 15 cm až 1 m vyrůstá 2 až 12 prstovitě rozložených klasů. Každý měří 2,5 až 10 cm a drobné klásky jsou na něm ve dvou řadách. Kilogram osiva obsahuje přibližně 4 miliony semen. ⁵

Taxonomie a názvy

Během opakovaného přeřazování vzniklo pro Cynodon dactylon několik desítek synonym, často založených na stejném bazionymu:

• Digitaria dactylon (L.) Scop. – historické synonymum druhu
• Fibichia dactylon (L.) Beck – historické synonymum druhu
• Phleum dactylon (L.) Georgi – historické synonymum druhu
• Cynosurus dactylon (L.) Pers. – historické synonymum druhu
• Capriola dactylon (L.) Kuntze – historické synonymum druhu

Tato historická jména označují tentýž druh trávy.

Jako přijaté jméno uvádějí POWO i GBIF Cynodon dactylon. Rod Cynodon zahrnuje několik samostatných druhů. Samotné rodové jméno proto není přesným označením výhradně této rostliny. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Původní areál vymezuje POWO v mírném až subtropickém Starém světě, v Evropě, Africe, Asii a Austrálii. Duke jej blíže spojuje s východní Afrikou, kde tráva roste od mořského pobřeží do nadmořské výšky 2 160 m. ^{1 5}

Zavlečení do většiny teplých oblastí světa vedlo k širokému rozšíření. Ve Francii roste spontánně jako plevel trávníků, okrajů silnic a pobřežních písků. CABI Compendium hodnotí Cynodon dactylon jako široce zdomácnělý druh, mimo původní areál místy invazní, včetně Bermud. ^{11 3}

Půda ovlivňuje především bujnost porostu, méně jeho přežití. Duke uvádí na základě 74 záznamů toleranci pH 4,3 až 8,4, s optimem 6 až 7 v úrodné, dobře odvodněné půdě. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Růst se rozbíhá nad 15 °C a vrcholí mezi 24 a 37 °C. Pod touto hranicí nastupuje zimní vegetační klid: rostlina žloutne, ale neodumírá a na jaře znovu obrůstá z oddenků. ⁶

První podzimní mrazíky mohou na trávníku vytvořit střídavé pruhy označované jako „tiger striping“. Vznikají prouděním vzduchu těsně nad zemí. Omrzlá místa během několika dnů hnědnou, chráněné pásy zůstávají zelené; velikost vzoru se pohybuje kolem 20 cm. ⁹

Rozmnožování je pohlavní semeny i vegetativní oddenky a nadzemními výběžky. Triploidní hybridní kultivary Tifway a Tifgreen, vzniklé křížením s Cynodon transvaalensis, tvoří málo semen. Proto se množí převážně řízky výběžků nebo travními koberci. ⁷

Využití a rizika

Nejčastěji se troskut využívá jako trávníková rostlina. Rychle regeneruje po sešlapu a snáší sucho i horko, proto se v teplých oblastech používá na sportovních a golfových hřištích. Slouží také jako pícnina na seno a siláž. V Kalifornii se pěstoval i na zasolených půdách příliš poškozených pro jiné plodiny. ⁵

Sušina sena obsahuje přibližně 11,6 g bílkovin a 25,9 g vlákniny ve 100 g. To vysvětluje využití jako pícniny teplého období spíše než potravinové plodiny. Texaské pozorování zaznamenalo v kořenovém okolí této trávy vyšší fixaci dusíku než u rodů Paspalum a Brachiaria, méně známou agronomickou výhodu druhu obvykle vnímaného jako plevel. ⁵

V Indii a Nepálu má doloženou obřadní hodnotu. Pod sanskrtským jménem durva se obětuje při uctívání Ganéši. V nepálských hinduistických svatbách se nazývá dubo a snoubenci nosí věnce upletené z této trávy. ¹⁰

Při požití hodnotí GRIN tento druh jako potenciálně toxický pro savce. Některé hybridní kultivary, například Tifton 85, mohou ve stresu vytvářet kyanid. Riziko je doloženo především u hospodářských zvířat, méně u domácích mazlíčků. ^{4 8}

Záměny a příbuzné rostliny

Nejednoznačné názvy bývají zdrojem záměn. Anglické crabgrass označuje na Bermudách Cynodon dactylon, jinde druh Digitaria sanguinalis s odlišnou prstovitou latou. Francouzské „chiendent“ zahrnuje více výběžkatých trav bez blízké příbuznosti, například pýr plazivý (Elymus repens), jehož klásky jsou uspořádány podél jediné osy. ³

Rozhodujícím vodítkem je květenství Cynodon dactylon: 2 až 12 prstovitých klasů vyrůstá hvězdicovitě na vrcholu stébla vysokého 15 cm až 1 m. Ani Elymus repens, ani Digitaria sanguinalis tuto stavbu přesně nenapodobují, takže při přítomnosti květenství lze druhy v terénu odlišit.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cynodon dactylon (L.) Pers.
• GBIF Backbone Taxonomy, Cynodon dactylon (L.) Pers.
• CABI Compendium, Cynodon dactylon datasheet, Rojas-Sandoval & Acevedo-Rodríguez, 2014
• USDA GRIN Global Taxonomy, Cynodon dactylon (L.) Pers.
• Purdue University NewCROP / Duke's Handbook of Energy Crops, Cynodon dactylon
• University of Tennessee, Samples a Sorochan, Bermudagrass, W159-A (červen 2022); snímek Internet Archive ze 6. června 2024
• Michigan State University, Characterization of vegetative bermudagrasses, Roche, 2013
• Texas A&M University System, Nitrates and Prussic Acid in Forages, Provin & Pitt
• Ackerson et al., Ground level air convection produces frost damage patterns in turfgrass, Int J Biometeorol, 2015
• Kandwal & Sharma, Cynodon dactylon (L) Pers. - a self-treatment grass for dogs, Current Science, 2011
• INPN / MNHN, Cynodon dactylon (L.) Pers., 1805
• Tela Botanica, Cynodon dactylon (L.) Pers., 1805