Edo higan (Prunus itosakura, Siebold 1830)

Identita

Prunus itosakura (Prunus itosakura Siebold, 1830), známý také jako Edo higan, je opadavý strom z čeledi růžovitých (Rosaceae). Kew toto jméno přijímá pro planý druh. Starší zahradnická literatura jej dlouho řadila pod Prunus subhirtella, jméno dnes označující především křížence s Prunus incisa. ^{1 2}

Stáří stromu Jindai-zakura v prefektuře Jamanaši se odhaduje na 1 800–2 000 let, takže patří k nejstarším evidovaným sakurám světa. ⁸

Edo higan se nazývá také itozakura (イトザクラ). Převislé formy jsou kultivary tohoto druhu. ⁶

Strom patří do rodu Prunus, podrodu Cerasus. Edo higan je poměrně dlouhověká sakura. ^{7 6 9}

Poznávací znaky

Bílé až světle růžové květy s pěti korunními lístky se otevírají před listy. Mladé větévky jsou jemně chlupaté. ⁶

Vejčité, zubaté listy měří 5–10 cm a objevují se až po kvetení, nikdy před ním. V létě strom nese drobné načernalé plody velikosti hrachu, o které není jako o potravinu velký zájem. ⁴

Vzrůst se mezi jedinci výrazně liší, což je hlavní úskalí určování. Planý druh roste vzpřímeně a v hustém lese může přesáhnout 30 m, zatímco roubované převislé kultivary, nejčastěji vysazované mimo Japonsko, zůstávají kompaktními stromy o 5–10 m. Dva jedinci Prunus itosakura proto mohou na první pohled vypadat zcela odlišně: sdílejí druhové jméno, nikoli siluetu. ^{3 4}

Mladá hladká šedavá kůra s věkem hrubne a zvýrazňují se vodorovné lenticely. Tato proměna potvrzuje stáří daného jedince, sama však nikdy nestačí k odlišení Prunus itosakura od jiného okrasného druhu rodu Prunus, který často stárne podobně. ⁴

Užitečná taxonomie

Přijaté jméno tohoto druhu zní Prunus itosakura Siebold, 1830; patří do čeledi Rosaceae. Analýza chloroplastového genomu potvrdila nejbližší příbuznost s Prunus subhirtella var. subhirtella, korejskou varietou dlouho posuzovanou jako blízký taxon, nikoli pouhé synonymum. ^{1 7}

Od rodičovského druhu je třeba odlišit dva odvozené křížence:

• Prunus × subhirtella (Miq.) Focke, kříženec s Prunus incisa, z něhož pocházejí kultivary Autumnalis a Jugatsu-zakura;
• Prunus × yedoensis Matsum., kříženec s Prunus speciosa, z něhož pochází známá sakura Yoshino.

V obchodě nesou Prunus × subhirtella a Prunus × yedoensis často označení „itosakura“, přestože každý má jiné binomické jméno než rodičovský druh. Spolehlivým vodítkem zůstává úplný vědecký název, nikoli samotná zmínka o převislé sakuře. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Střední a jižní Japonsko, konkrétně Honšú, Šikoku a Kjúšú, spolu s Korejským poloostrovem tvoří původní areál. Druh tam roste v horských lesích, na jejich okrajích a podél vodních toků, často s dalšími opadavými listnáči. ^{7 1}

Mimo původní oblast druh nezdomácněl. V Evropě i Severní Americe se vysazuje jako okrasný strom, téměř vždy jako převislý nebo plnokvětý kultivar, nikoli v plané vzpřímené podobě. ^{3 4}

U japonských svatyní a chrámů rostou mnozí prastaří jedinci osamoceně a díky mimořádnému věku mají status chráněného stromu. Příkladem je Jindai-zakura v prefektuře Jamanaši: odhadovaných 1 800–2 000 let, výška asi 10 m a podpěry bránící tomu, aby se sukovitý kmen rozštěpil vlastní vahou. ⁸

Životní cyklus a kvetení

Profil FFPRI pro arboretum na Kjúšú uvádí kvetení v březnu, před rozvinutím listů. Ve studii publikované roku 1990 v lesní zahradě Tama kvetl sledovaný jedinec Edo higan v průměru tři dny před referenčním stromem Yoshino (jeden až čtyři dny podle roku). Jeho kvetení trvalo v průměru čtrnáct dní, s pozorovaným rozpětím jedenáct až osmnáct dní. ^{6 10}

Po odkvětu se rozvíjejí listy a v létě následují drobné načernalé plody. Růst zůstává pomalý až střední, každé další desetiletí však posiluje kmen. To vysvětluje dobrou odolnost dospělých stromů proti sněhu a větru. ⁴

Množení má dvě cesty podle požadované věrnosti potomstva. Semena planého druhu klíčí pomalu a nepravidelně. Převislé a plnokvěté kultivary se semeny věrně nereprodukují, proto se soustavně roubují na vzrůstnou třešňovou podnož. ³

Využití a rizika

Převažuje okrasné využití: jarní solitéra, parkové stromořadí nebo strom u náboženské stavby v Japonsku. Drobné plody s malým podílem dužniny se pro konzumaci nepěstují. ³

Listy, stonky a pecky obsahují kyanogenní glykosidy, toxické látky běžné v rodu Prunus. Riziko výrazně stoupá při vadnutí a zasychání listů: enzymatická hydrolýza tehdy uvolňuje více účinné látky než v čerstvém listu. ^{5 4}

U psů, koček a koní může požití způsobit cihlově červené sliznice, rozšířené zornice, dechové obtíže, zrychlené dýchání a v těžkých případech šok. Zvláštní pozornost si proto zaslouží zavadlé či spadané části pod stromem, více než zelené listy dosud na větvích. ⁵

Pevné dřevo dobře zakořeněného stromu odolává lámání sněhem či větrem. Nejnáchylnější zůstávají mladé rostliny s pružnějším kmenem, ale dosud mělce ukotvenými kořeny, a převislé formy s křehčími tenkými větévkami. ⁴

Kultivary a záměny

Převislý kultivar Shidare-zakura (Pendula) vznikl přirozenou mutací asi před tisíci lety a zůstává historickým měřítkem převislého růstu. Pendula Rosea a Pendula Plena Rosea, oba evidované RHS pod Prunus itosakura, rozvíjejí tuto siluetu s jednoduchými či plnými růžovými květy. ²

Nejčastější záměny způsobují kříženci prodávaní pod podobnými jmény. Autumnalis Rosea a Jugatsu-zakura, často nabízené jako podzimní či zimní sakury, ve skutečnosti patří k Prunus × subhirtella, nikoli k planému druhu v úzkém pojetí. Posunuté kvetení pochází od druhého rodiče, není vlastností samotného druhu itosakura. ³

Podobné úskalí představuje sakura Yoshino (Prunus × yedoensis). S Prunus itosakura sdílí časné kvetení bez listů, ale druhý rodič, Prunus speciosa, jí dodává rychlejší růst a širší korunu. ^{7 2}

Před koupí je vhodné vždy ověřit úplné vědecké jméno, případnou přítomnost znaku křížence „ד a očekávaný dospělý vzrůst. Mladý převislý strom bývá první roky ještě vzpřímený. Jeho větévky se dosud nezačaly sklánět k zemi a správně označený jedinec se tehdy vzhledem nemusí lišit od chybně označeného.

³

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Prunus itosakura Siebold
• Royal Horticultural Society, Prunus itosakura
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Prunus subhirtella (Higan cherry)
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Prunus x subhirtella
• ASPCA, toxicita třešní a višní (Prunus spp.)
• Forestry and Forest Products Research Institute, Kyushu Research Center — Edo higan (Cerasus itosakura)
• Úplný chloroplastový genom druhu Prunus itosakura (Rosaceae), PMC
• Yamanashi Official Travel Guide, Jindai-zakura
• USDA Agricultural Research Service, GRIN Taxonomy — Prunus itosakura Siebold
• Yukio Ishii (1990), Studies on the Flowering Duration of Various Japanese Cherry Species Planted in the Tama Forest Science Garden, FFPRI Bulletin 357: 95–152