lilek rajčenka (Solanum betaceum, Cav. 1799)

Identita

Lilek rajčenka (Solanum betaceum Cav., 1799), známý také jako tamarilo, je keř nebo malý strom z čeledi lilkovitých (Solanaceae), blízce příbuzný rajčeti a lilku vejcoplodému. Druhové jméno betaceum připomíná tvarem plodu řepu, s níž však nemá skutečnou botanickou příbuznost. ^{1 2}

Obchodní název tamarillo je poměrně mladý. Roku 1966 jej vytvořila novozélandská organizace Tree Tomato Promotions Council, která hledala slovo se subtropickým nádechem, snadno vyslovitelné v několika jazycích. Název spojuje hispánsky znějící složku s maorským odkazem na Tama-te-kapuu, kapitána jedné ze zakladatelských kánoí. Od roku 1966 nahradil označení „tree tomato“, které při prodeji odlišného ovoce příliš připomínalo běžnou zeleninu ze supermarketu. ⁴

Poznávací znaky

Jediný kmen s postranními větvemi vytváří u Solanum betaceum stromek vysoký 3–5 m. Roste rychle, má křehké dřevo a šedavou kůru. Mělký kořenový systém zvyšuje jeho citlivost vůči větru i suchu. Tyto vlastnosti je třeba posuzovat společně s poměrně rozložitou korunou. ^{6 3}

Široké listy se srdčitou bází jsou dlouhé 8–20 cm. Při rozemnutí vydávají silný, téměř odpudivý pach. ³ Květy vyrůstají v hroznech po 10–50. Mají bělorůžovou hvězdovitou korunu o průměru přibližně 2 cm a výraznou vůni. ^{3 4}

Plodem je vejčitá bobule dlouhá 4–10 cm, s hladkou, saténově lesklou slupkou. Podle formy je žlutá, oranžová, červená nebo téměř fialová, někdy tmavě žíhaná. Oranžová dužina obsahuje mnoho semen a má nakyslou chuť připomínající ne zcela zralé rajče, s pryskyřičným dozvukem. ^{6 4}

Užitečná taxonomie

Kew přijímá vědecké jméno Solanum betaceum Cav. a řadí druh do čeledi Solanaceae. ¹ Více než sto let byl druh uváděn v jiném rodu. Toto starší jméno je dodnes velmi časté v zahradnických katalozích a v některých databázích:

• Cyphomandra betacea (Cav.) Sendtn. zůstává v současných zahradnických katalozích nejčastěji citovaným homotypickým synonymem, před oběma následujícími.
• Cyphomandra crassifolia Kuntze rovněž patří k uznávaným synonymům, běžně se však v zahradnictví nepoužívá.
• Solanum crassifolium Ortega doplňuje historická jména uznávaná Kew.

Návrat do rodu Solanum, potvrzený Kew i americkou databází GRIN, vyjadřuje příbuznost rajčenky s rajčetem a lilkem vejcoplodým, dvěma jejími nejpěstovanějšími příbuznými. Zahradnické označení Cyphomandra tak neznamená jiný ovocný druh. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Na andských svazích od Kolumbie po Bolívii leží původní areál druhu. Tradiční populace rostou také v Peru a Ekvádoru, v nadmořské výšce 1 500–3 000 m. ^{3 6} Vyhovující podnebí je spíše subtropické než tropické, s ročními teplotami 15–20 °C, srážkami 600–4 000 mm a lehkou, hlubokou půdou. ⁴

Komerční pěstování rozšířilo druh daleko za původní areál. Na Nový Zéland byl zaveden roku 1891 prostřednictvím semen z Indie. Od roku 1920 se tato země stala jedním z významných producentů a později vytvořila pro vývoz jméno „tamarillo“. ^{6 4} Solanum betaceum se pěstuje také v Keni, Rwandě, Etiopii, Indii a Číně. V australském státě Victoria uniká ze zahrad a místně zdomácňuje na okrajích vlhkých lesů mírného pásu. ³

Životní cyklus a rozmnožování

Ze semene vyklíčí lilek rajčenka za 2–4 týdny a plodit začíná po 18 měsících až 2 letech. Produkce vrcholí kolem čtvrtého roku. Celková délka života činí podle podnebí a péče 5–12 let, takže rychlý nástup plodnosti doprovází poměrně krátký život stromku. ^{4 6}

Rozmnožování je možné výsevem i řízkováním. Semenáč vytváří vzpřímený kmen, vhodný na chráněná místa, zatímco řízek dává nižší, keřovitější rostlinu, která je výhodnější na větrném stanovišti. ⁶ Plod dozrává přibližně 2–3 měsíce po odkvětu. V příznivém podnebí může kvetení pokračovat téměř po celý rok. ³

Využití a rizika

Zralý plod se rozpůlí a vyjídá lžičkou, případně zpracovává na šťávu, džem, čatní nebo omáčku. Sladší žlutá forma se používá do ekvádorského ceviche, kyselejší červená spíše do dezertů. ^{4 6} Hořčí slupka se syrová konzumuje jen zřídka.

Zelené části rajčenky jsou podobně jako u většiny lilkovitých problematické. Slupka dosud nezralého plodu a ostatní části rostliny obsahují glykoalkaloidy typu solaninu. ⁵ V rodu Solanum je několik druhů pokládaných za příliš jedovaté pro domácí použití bez opatrnosti. Obezřetnost je proto odůvodněná i tehdy, když chybí samostatný záznam pro tento konkrétní druh. ⁷ ASPCA nemá samostatné heslo pro rajčenku, ale rajče, blízce příbuznou lilkovitou rostlinu se stejným mechanismem toxicity, označuje za jedovaté pro kočky, psy a koně. Stejná opatření jako u listů rajčete platí i pro nezralé tamarilo. ⁸

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

V prodeji převažují dvě formy plodů. Nejrozšířenější červená forma má kyselejší dužinu, zatímco žlutá nebo zlatá forma je sladší a oblíbená v Ekvádoru. Regionální forma Naga tree tomato, pěstovaná v indickém Nagalandu pod místními jmény si binyano a khwüdi, má chráněné zeměpisné označení. ⁴

Mezi často zaměňované rostliny patří:

• Solanum quitoense, naranjilla, další andský stromovitý lilek s jedlými plody;
• Solanum mammosum, jehož nejedlý plod vzdáleně připomíná podobnou siluetu;
• Solanum lycopersicum, rajče, bylinný příbuzný s výrazně menšími plody.

Jediný dřevnatý kmen druhu Solanum betaceum, který u Solanum lycopersicum chybí, umožňuje odlišit rajčenku od rajčete hned na první pohled. Při rozlišení od Solanum quitoense a Solanum mammosum pomáhají hladké plody dlouhé 4–10 cm a odpudivý pach rozemnutých listů.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Solanum betaceum Cav.
• USDA ARS GRIN Global, Solanum betaceum, taxonomický záznam
• VicFlora / Royal Botanic Gardens Victoria, Solanum betaceum
• Wikipedia (EN), Tamarillo
• Wikipedie (FR), Tamarillo
• Purdue Center for New Crops, Morton, Fruits of Warm Climates — Tree Tomato
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, rod Solanum
• ASPCA, Toxic and Non-Toxic Plants, rajče