Syngonium (Syngonium podophyllum, Schott, 1851)

Identita

Syngonium podophyllum (Syngonium podophyllum Schott, 1851) je vytrvalá popínavá rostlina rodu Syngonium z čeledi Araceae. Druhové přízvisko podophyllum vychází z řečtiny a znamená „s listem podobným noze“; odkazuje na vějířovitě uspořádané lístky dospělých listů. ^{1 2}

Zahradnické označení nephthytis pochází ze staršího omylu: rostlina se dlouho prodávala pod jménem jiného, afrického rodu. Anglické arrowhead vine a arrowhead plant popisují šípovitý mladý list, tedy podobu, kterou má rostlina před přechodem k popínavému růstu. Často se používá i prosté syngonium. ^{4 9}

Poznávací znaky

Výrazná různolistost odlišuje mladé a dospělé Syngonium podophyllum. Mladé listy jsou jednoduché, šípovité, svrchu tmavozelené a zespodu světlejší, dlouhé 8–20 cm. U dospělé popínavé rostliny se mění v nožně dělené listy s 5–9 lístky; prostřední díl může měřit až 25 cm. Nedělený list tedy není vada, ale běžný znak mladé rostliny. ^{9 3}

V nádobě běžně dorůstá výšky 1,5–2,5 m a šířky 50 cm až 1 m. V přírodě šplhá po kmenech až do 10 m. Samotný řapík mladého listu může přesáhnout 40 cm, takže rostlina působí objemněji, než by odpovídalo velikosti čepele. Jemné vzdušné kořeny se přichycují k vlhkým kmenům, zdem a skalám. Mléčná šťáva při kontaktu dráždí pokožku i oči. ^{2 8 9}

Užitečná taxonomie

Rod Syngonium zahrnuje přibližně třicet středoamerických a jihoamerických druhů. Některá jména byla při botanických revizích připojena k S. podophyllum jako synonyma či variety:

• Syngonium vellozianum Schott (historické synonymum)
• Syngonium affine Schott
• Syngonium willdenowii Schott
• Syngonium riedelianum Schott
• Syngonium xanthophilum Schott
• Xanthosoma gracile Miq.
• Pothos auritus Willd.

Uvedených sedm jmen představuje synonyma, která po taxonomických revizích ustoupila z užívání. To vysvětluje, proč zahradnictví někdy nabízejí stejnou rostlinu pod různými štítky. Spolehlivým bodem zůstává jméno přijímané POWO: Syngonium podophyllum Schott. ¹

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření sahá od jižního Mexika po Bolívii; populace jsou popsány v Kostarice, Panamě, Kolumbii, Brazílii a Ekvádoru. Druh obývá zastíněný podrost vlhkých tropických lesů od pobřežních nížin do středních nadmořských výšek. Po kmenech stoupá za rozptýleným světlem. ^{9 6}

Mimo původní areál Syngonium podophyllum hojně zdomácnělo po úniku z okrasné kultury. Na Floridě pochází první nález z volné přírody z roku 1966, z okresu Brevard. Florida Invasive Species Council je zde řadí do kategorie 1: husté přízemní porosty potlačují původní vegetaci včetně některých vzácných kapradin. ^{8 6}

Obdobné invazní populace jsou hlášeny z tichomořských ostrovů, Austrálie, Jihoafrické republiky a Singapuru. Téměř vždy vznikají z pěstovaných pokojových rostlin odložených do přírody, nikoli přirozeným šířením. ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení je v bytě vzácné, u dospělého popínavého jedince v příznivém klimatu však běžné, zejména v létě. Květenství tvoří bílá palice dlouhá asi 8 cm obklopená toulcem. Jeho uzavřená zduřelá spodní část při dozrávání plodů přechází ze zelené do červené, otevřená a krátkověká horní část zůstává krémová. Poupata jsou nejprve zelená až načervenalá a při otevření bělají. ⁹

Plodenství je vejčité, přibližně 5 cm dlouhé a tvoří je srostlé plody s vejčitými semeny velkými 8 mm, uloženými v bílé dužnině. Při pěstování jde o výjimečný jev. Rostliny se téměř vždy množí stonkovými řízky s uzlinou, které ve vodě či vlhkém substrátu začínají kořenit za 2–3 týdny. Lze také dělit dobře vyvinuté trsy. ^{9 4}

Využití a rizika

Okrasné využití odpovídá podnebí: v tropech pokrývá půdu nebo šplhá po vlhkých zdech a skalách, v mírném pásu se pěstuje v bytě v nádobě s oporou či bez ní. Opora umožňuje přirozený popínavý růst. Bez ní zůstává v nízkém trsu s jednoduchými mladými listy a nevytváří dělené listy dospělé fáze. ^{2 4}

Ve všech částech jsou nerozpustné šťavelany vápenaté v podobě rafidů. ASPCA řadí Syngonium podophyllum mezi rostliny jedovaté pro kočky, psy a koně. Po požití způsobuje podráždění úst, nadměrné slinění a obtížné polykání. Šťáva může dráždit kůži a oči, proto je při řezu a přesazování vhodné použít rukavice. ^{5 4}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Nabízené kultivary se liší především panašováním či barvou. White Butterfly má široké stříbřité panašování uprostřed listu; Pink Allusion a Neon Robusta růžové až oranžové olistění, které při slabém světle bledne. Mini Pixie je zakrslá forma s krátkými úseky mezi uzlinami. Žádné z těchto označení nepředstavuje samostatný druh. ²

Podobnost mladých listů vede zejména k těmto záměnám:

• Philodendron hederaceum, jehož mladé srdčité listy připomínají mladé šípovité listy syngonia ;
• některé druhy Xanthosoma, které mají v mládí rovněž šípovité listy ;
• Epipremnum aureum, další pokojová liána často zaměňovaná, pokud chybějí květy či plody pro spolehlivé určení.

Rozhodující vodítko přináší dospělost. Jednoduchý mladý šípovitý list může být mezi uvedenými rody nejednoznačný. Dospělý nožně dělený list s 5–9 díly však odpovídá popisu Syngonium podophyllum.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Syngonium podophyllum Schott
• Royal Horticultural Society, Syngonium podophyllum – podrobnosti
• Missouri Botanical Garden, Syngonium podophyllum – databáze rostlin
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Syngonium podophyllum
• ASPCA, Arrow-Head Vine údaje o toxicitě
• IUCN Global Invasive Species Database, Syngonium podophyllum
• USDA PLANTS Database, Syngonium podophyllum – profil (SYPO)
• University of Florida IFAS Assessment, Syngonium podophyllum
• Monaco Nature Encyclopedia, Syngonium podophyllum