zerav obrovský (Thuja plicata, Donn ex D.Don 1824)

Identita

zerav obrovský (Thuja plicata Donn ex D.Don, 1824), nazývaný také zerav řasnatý, je stálezelený jehličnan rodu Thuja z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae). Je největším druhem rodu: ve starých pacifických pobřežních lesích může přesáhnout 60 m, zatímco příbuzný Thuja occidentalis dosahuje nejvýše přibližně dvaceti metrů. ^{1 9}

Pod anglickým jménem Western redcedar se neskrývá pravý cedr. Druh náleží do rodu Thuja, kdežto pravé cedry rodu Cedrus patří do jiné čeledi, borovicovitých (Pinaceae). Latinské druhové jméno plicata, „zřasená“, popisuje ploché překrývající se uspořádání šupinovitých listů na zploštělých větévkách. ^{4 9}

Původním národům pacifického pobřeží představoval strom života: dřevo odolné vůči hnilobě sloužilo na dlabané kánoe a totemové sloupy, vláknitá kůra na oděvy, provazy a rohože. Na dávných pobřežních sídlištích byly nalezeny předměty ze zeravového dřeva staré několik tisíc let. ⁹

Poznávací znaky

Úzkou pyramidální korunu Thuja plicata nese kmen, který bývá u starých stromů při bázi zduřelý a žlábkovaný. Při pěstování běžně dorůstá 20 až 40 m, největší divoce rostoucí jedinci přesahují 60 m a průměr kmene se může blížit 7 m. ^{2 3}

Leskle zelené šupinovité olistění při rozemnutí voní. Konce plochých větévek převisají a pak se mírně zdvíhají, někdy připomínají sepjaté ruce. Na spodní straně jsou bílé kresby ve tvaru motýla, které pomáhají odlišit Thuja occidentalis, u něhož nejsou tak výrazné. ^{4 5}

Vzpřímené šišky připomínají růžové poupě, měří přibližně 1 až 1,8 cm a mají jen osm až dvanáct tenkých šupin. Asi šest měsíců po jarním opylení dozrávají a mění zelenou barvu na světle hnědou. ^{9 3}

Užitečná taxonomie

Pro druh Thuja plicata Donn ex D.Don uznává POWO jediné přijaté jméno, publikované roku 1824. Ve starší botanické a zahradnické literatuře přetrvávají historická jména:

• Thuja gigantea Nutt. (historické synonymum)
• Thuja menziesii Douglas ex Endl. (historické synonymum)
• Thuja lobbii K.Koch (historické synonymum)
• Libocedrus gigantea H.Low ex Gordon (historické synonymum)
• Thuja occidentalis var. plicata (Donn ex D.Don) Loudon ex Hoopes (historické synonymum)

Přijaté vědecké jméno poskytuje spolehlivé vodítko, protože zahradnický obchod přidává další nejasnosti. Mnohé kultivary pro živé ploty včetně hojně prodávaného křížence Green Giant nesou jen obchodní název bez přesného botanického původu. ^{1 8}

Dalšími zeravy jsou Thuja occidentalis, menší než Thuja plicata a odolnější vůči kontinentálnímu chladu, a japonský Thuja standishii. Mají podobné šupinovité olistění, ale Thuja plicata jako jediný z těchto tří odpovídá mírnému, velmi vlhkému přímořskému klimatu pacifického severozápadu. ¹

Stanoviště a rozšíření

Od jižní Aljašky po severní Kalifornii se původní areál táhne podél Kaskádového pohoří a pobřežních hor. Oddělená vnitrozemská populace roste v Britské Kolumbii a na severu Idaha a Montany. Druh zde roste pouze v oblastech s ročními srážkami nad 71 cm. ^{6 9}

Díky snášenlivosti zastínění se zerav obrovský uchycuje pod lesním zápojem a stává se dřevinou klimaxových vlhkých pobřežních lesů vedle jedlovce západního a douglasky tisolisté. Osidluje také vlhká údolní dna a břehy toků do přibližně 1 100 m n. m., na slunných svazích i výše. ^{9 1}

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí Thuja plicata jako málo dotčený druh. Populaci považuje za stabilní navzdory intenzivní komerční těžbě na velké části areálu. ⁷

Životní cyklus a rozmnožování

Jarní opylení zajišťuje vítr, který přenáší pyl z drobných samčích šištic na samičí šištice téhož jednodomého stromu. Samičí šišky dozrávají koncem léta, asi šest měsíců po opylení: ze zelených se stávají světle hnědými a po otevření uvolňují drobná křídlatá semena. ^{9 3}

Ve starých pacifických pobřežních lesích někteří jedinci překračují tisíc let; jeden z nejstarších ověřených stromů údajně dosáhl přibližně 1 460 let. Jádrové dřevo vytváří fungicidní thujapliciny, ale až u starších stromů, takže mladé rostliny jsou mnohem náchylnější k hnilobě. ⁹

Ze semene nelze věrně reprodukovat kultivar jako Green Giant. Proto převládá řízkování polovyzrálých větévek odebíraných koncem léta, které zakořeňují během několika týdnů až měsíců. Výsev původního druhu naopak vyžaduje studenou stratifikaci a vzcházení bývá nepravidelné. ⁵

Využití a rizika

Lehké měkké dřevo s rovnými vlákny a mimořádnou odolností vůči hnilobě se dlouho používalo na kánoe, střešní šindele, plotové kůly a dnes na venkovní obklady. Hustota přibližně o 30 % nižší než u lodních dřevin, například mahagonu, z něj činí také ceněný materiál pro rezonanční desky kytar. ⁹

Pro původní národy pacifického pobřeží zajišťoval zerav základ materiálního života. Kmeny sloužily na dlabané kánoe a totemové sloupy, vláknitá kůra na oděvy, provazy, rohože a nepropustné koše. Kůra se tradičně odebírala v dlouhých pásech; tuto práci prováděly ženy, které někdy šplhaly do výšky přes deset metrů. ⁹

Olistění není klasifikováno jako toxické pro kočky a psy. Piliny a kůra bohaté na kyselinu plikatovou a thujon jsou však doložené alergeny. Asi 5 % exponovaných pracovníků zpracovávajících dřevo onemocní profesním astmatem, což vedlo k omezením vývozu tohoto dřeva do Spojených států. ⁹

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

V nabídce pro živé ploty jsou četné kultivary. 'Atrovirens' má husté tmavozelené olistění vhodné pro kompaktní ploty; vitálnější 'Excelsa' tvoří rychle rostoucí vysoké clony; 'Zebrina' má krémově žlutě pruhované listy; 'Whipcord' si zachovává nitkovité převislé juvenilní olistění. Hybrid 'Green Giant', vzniklý křížením s Thuja standishii, dnes dominuje severoamerické nabídce rychle rostoucích živých plotů. ^{3 4}

Záměna nejčastěji hrozí s Thuja occidentalis, který je v dospělosti podstatně menší, má jemnější vzpřímenější větévky a je méně náročný na půdní vláhu. Cypřišek Chamaecyparis lawsoniana má podobné šupinovité olistění, po rozemnutí však voní jinak a nese kulovité šišky místo šišek ve tvaru růžového poupěte.

Přímo v terénu pomůže velikost: strom vyšší než 40 m nemůže být Thuja occidentalis, který zpravidla nepřesahuje přibližně dvacet metrů. Šišky ve tvaru růžového poupěte ihned vylučují Chamaecyparis lawsoniana.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Thuja plicata Donn ex D.Don
• Royal Horticultural Society, Thuja plicata, podrobnosti
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Thuja plicata
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Thuja plicata
• Plants For A Future, Thuja plicata
• USDA PLANTS Database, Thuja plicata (THPL), profil rostliny
• IUCN Red List of Threatened Species, Thuja plicata, hodnocení
• Tela Botanica / taxonomický přehled bdtfx, Thuja plicata
• Wikipedia (en), Thuja plicata