vikev setá (Vicia sativa, L. 1753)

Identita

Vikev setá (Vicia sativa L., 1753) se snadno pozná podle větvených úponků a nachově růžových květů velkých 1 až 3 cm. Jde o jednoletou rostlinu čeledi bobovitých (Fabaceae), rodu Vicia. Plants of the World Online přijímá toto jméno, které Linné zveřejnil v díle Species Plantarum roku 1753. ¹

Rodové jméno Vicia pochází z latiny a již ve starověku označovalo vikve pěstované jako pícniny. Přívlastek sativa, tedy „setá“ či „pěstovaná“, potvrzuje dávné zemědělské využití. Anglické jméno tare vzniklo záměnou s jílkem mámivým (Lolium temulentum), skutečným koukolem biblického podobenství, nikoli vikví. ⁸

Poznávací znaky

Popínavá nebo plazivá bylina Vicia sativa má dutou, hranatou a málo chlupatou lodyhu, která může s oporou dosáhnout délky 2 m. Bez opory vytváří spíše poléhavý porost o velikosti 30 cm až 1,2 m. ³

List vikve tvoří 3 až 8 párů čárkovitých až obvejčitých lístků zakončených jemnou špičkou. Pokračuje větvenou úponkou, jíž se rostlina zachycuje sousedních stonků. ³

Jednotlivé květy nebo dvojice v úžlabí listů měří 1 až 3 cm, mají sytou nachově růžovou, vzácněji bílou nebo světle žlutou barvu a lákají hlavně čmeláky. Následují lusky dlouhé 6 až 7 cm, zpočátku chlupaté, později hladké. Při dozrávání hnědnou až černají a uvolňují 4 až 12 kulatých semen velkých několik milimetrů. ²

Užitečná taxonomie

Přijaté vědecké jméno Vicia sativa L., 1753 patří do rodu zahrnujícího asi 200 druhů vikví. Britské flóry rozlišují tři poddruhy, zejména podle šířky lístků: Vicia sativa subsp. nigra má úzké lístky, dalšími jsou Vicia sativa subsp. segetalis a typová forma Vicia sativa subsp. sativa. ³

Úplné sestavení genomu srbské odrůdy Studenica potvrzuje zařazení Vicia sativa do bobovitých. Porovnání genomů klade rozdělení vývojových linií s hrachem setým (Pisum sativum) přibližně před 10,6 milionu let. ⁷

Stanoviště a rozšíření

Evropský původní areál Vicia sativa pokračuje přes severní Afriku až do Keni a přes mírnou západní Asii po Arabský poloostrov. Centrum genetické rozmanitosti se předpokládá v Úrodném půlměsíci, dosud bez konečného molekulárního potvrzení. ¹

Na loukách, v živých plotech, na travnatých svazích a okrajích cest osidluje propustné půdy, přednostně nekyselé, s pH 6 až 7,5. Příliš zastíněným místům se vyhýbá. ²

Dlouhé pěstování a úniky z polí rozšířily Vicia sativa téměř na všechny kontinenty. Zavlečena byla například do Spojených států a Číny, kde se uchytila na okrajích obdělávaných polí. IUCN ji hodnotí jako málo dotčený druh, což odpovídá jejímu velmi rozsáhlému rozšíření. ^{6 5}

Životní cyklus a rozmnožování

Při běžném cyklu se vikev vysévá od začátku jara do léta, u ozimých forem na podzim. Semeno klíčí za jeden až dva týdny podle teploty půdy. Zakořeněné ozimé formy snášejí mrazy až −10 °C, což odpovídá zóně mrazuvzdornosti USDA 4. ²

Kvetení vikve trvá od května do září. Bakteriální hlízky na kořenech vážou vzdušný dusík, a proto rostlina slouží jako zelené hnojení. Lusky dozrávají koncem léta, usychají a pukají dvěma chlopněmi. Semena padají na zem a mohou následující rok samovolně vzejít. ²

Genomické analýzy u Vicia sativa zjistily šest párů chromozomů. Úplný genom, poprvé v tomto rodu téměř 200 druhů sestavený na úrovni chromozomů, obsahuje asi 1,65 miliardy párů bází. ⁷

Využití a rizika

Pícninářské využití, zelené hnojení a zařazení do osevního postupu využívají schopnost Vicia sativa dlouhodobě obohacovat půdu dusíkem. ² V Austrálii zabírá každoročně přes 500 000 hektarů, často ve směsi s obilninou, jejíž pevné stéblo podpírá popínavé úponky. Seno se sklízí přednostně před úplným pukáním lusků, mezi červencem a zářím. ⁸

Mladé výhonky a nezralé lusky lze jíst vařené. Sušená semena se mohou mlít na mouku, v syrovém stavu však zůstávají hůře stravitelná. ²

U člověka, koček a psů není doložena významná toxicita. Zralá semena však obsahují neurotoxické látky včetně beta-kyano-L-alaninu, spojované s nervovými poruchami u koní a skotu při dlouhodobé konzumaci velkého množství. Seno sklizené před úplnou zralostí lusků toto riziko omezuje. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Novější zemědělské odrůdy Timok, Volga, Rasina a Studenica se šlechtí hlavně pro výnos semen a píce, nikoli pro okrasu. Vicia sativa nemá uznaný zahradnický kultivar. ⁷

Příbuzné vikve bývají zdrojem častých záměn. Vikev ptačí (Vicia cracca) má modrofialové květy v jednostranném květenství místo jednotlivých úžlabních květů; bob obecný (Vicia faba) má podstatně širší a dužnatější lusky. V terénu rozhoduje barva a uspořádání květů: jednotlivé nebo po dvou u Vicia sativa, ve společném jednostranném květenství u vikve ptačí. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Vicia sativa L.
• Plants For A Future, Vicia sativa
• Botanical Society of Britain and Ireland, Vicia sativa, vikev setá
• INPN / MNHN, Vicia sativa L., 1753, vikev setá
• USDA PLANTS Database, profil Vicia sativa
• IUCN Red List, hodnocení Vicia sativa
• PMC, sestavení genomu Vicia sativa cv. Studenica na úrovni chromozomů
• Encyclopaedia Britannica, vikve