Zelkova pilovitá (Zelkova serrata, )

+32© fotografie
- fotografie 1 — harum.koh · cc-by · iNaturalist
- fotografie 2 — Andrew Conboy · cc-by · iNaturalist
- fotografie 3 — Yoshihiro Tokue · cc-by · iNaturalist
Zelkova serrata je velký opadavý strom z čeledi jilmovitých (Ulmaceae), původem z Japonska, Koreje, východní Číny a Tchaj-wanu. Pozná se podle vázovité koruny, odlupující se kůry odhalující oranžové vnitřní dřevo a vysoké odolnosti vůči grafióze, chorobě ničící jilmy rodu Ulmus.
Číst dálZelkova pilovitá, Keyaki a Japanese zelkova




© fotografie
harum.koh · cc-by
Andrew Conboy · cc-by
Yoshihiro Tokue · cc-by
Taken Nov 15, 2011 by Photoflora - Jean-Luc TASSET (©)
Taken Oct 15, 2003 by Photoflora - Jean-Luc TASSET (©)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál Zelkova serrata zahrnuje Japonsko, Korejský poloostrov, východní Čínu a Tchaj-wan. Na Tchaj-wanu roste jemnější drobnolistá varieta tarokoensis. Po zavedení do Evropy v roce 1830 a později do Severní Ameriky se druh pěstuje hlavně jako okrasný a uliční strom. Výskyty mimo původní areál proto představují pěstované, nikoli zplanělé populace.
- Původní4
- Japonsko
- Jižní Korea
- Čína
- Tchaj-wan
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Zelkova serrata (Zelkova serrata (Thunb.) Makino, 1903), známá také jako zelkova pilovitá nebo keyaki, je velký opadavý strom z čeledi jilmovitých (Ulmaceae). V dospělosti dosahuje výšky 15 až 30 m. Oproti pravým jilmům rodu Ulmus netvoří křídlaté nažky a vykazuje vysokou odolnost vůči grafióze. Tato choroba od poloviny 20. století zničila velkou část jilmů v Evropě a Severní Americe. 1 5
Švédský přírodovědec Carl Peter Thunberg druh popsal roku 1794, původně jej však zařadil do rodu jutovník jako Corchorus serratus. Následovala zařazení do rodů Planera a Zelkova. Teprve japonský botanik Tomitaró Makino ustálil dnešní kombinaci Zelkova serrata v roce 1903, tedy sto devět let po prvním popisu. 2 8
Rodové jméno Zelkova vychází z kavkazského lidového označení dzelkva, původně používaného pro příbuzný druh Zelkova carpinifolia. Édouard Spach je roku 1841 zvolil za vědecké jméno rodu. 8
Poznávací znaky
Typický vázovitý tvar druhu Zelkova serrata vzniká rychlým rozvětvením krátkého kmene do několika vzpřímených kosterních větví. Ty vytvářejí širokou zaoblenou korunu poskytující v létě hustý stín. Dospělý strom má šířku 8 až 20 m. V prvních desetiletích roste rychle, později se růst výrazně zpomaluje. 3 4
Vejčité až eliptické listy mají často nesouměrnou bázi. Výrazně pilovitý okraj dal vzniknout druhovému jménu serrata. Šedá hladká kůra mladého stromu se mezi 10. a 30. rokem začíná odlupovat v plátech a odhaluje oranžovohnědé vnitřní dřevo, jeden z nejspolehlivějších znaků dospělých jedinců. 5 4
Drobné nazelenalé květy se objevují na jaře zároveň s listy. Nemají nápadné korunní lístky a snadno uniknou pozornosti, stejně jako malé suché plody, které následují na podzim. Listy tehdy podle jedince a klimatu žloutnou, oranžovějí nebo se barví do červenohněda. 3 5
Užitečná taxonomie
Než se ustálila dnešní kombinace, nesla Zelkova serrata šest různých vědeckých jmen. K hlavním synonymům patří:
- Planera keaki K.Koch, synonymní jméno
- Zelkova keaki (K.Koch) Maxim., synonymní jméno
- Zelkova acuminata (Lindl.) Planch., synonymní jméno
- Zelkova japonica Dippel, synonymní jméno
- Ulmus keaki Jacob-Makoy, synonymní jméno
- Abelicea serrata (Thunb.) Makino, synonymní jméno
Historické jméno Ulmus keaki ukazuje na přetrvávající zahradnické zaměňování zelkov s pravými jilmy. Uvnitř druhu se uznávají dvě botanické variety: Zelkova serrata var. serrata, rozšířená v Japonsku a na východoasijské pevnině, a tchajwanská Zelkova serrata var. tarokoensis (Hayata) H.L.Li. Druhá má menší listy s mělčím zoubkováním. Plants of the World Online i International Plant Names Index uvádějí Zelkova serrata jako přijaté jméno. 1 2
Stanoviště a rozšíření
Původní domovinou Zelkova serrata jsou Japonsko, Korejský poloostrov, východní Čína a Tchaj-wan. Roste na rovinách, vlhkých lesních svazích a v údolích až do nadmořské výšky 2000 m. Přírodovědec Philipp Franz von Siebold ji roku 1830 přivezl do Evropy. Později se dostala do Severní Ameriky, kde se dnes vysazuje v ulicích New Yorku a Filadelfie. 5 8
Od hodnocení z roku 2018 vede Mezinárodní svaz ochrany přírody druh jako téměř ohrožený. Poukazuje na roztříštěnost populací v Číně a na Korejském poloostrově, vzácnější přirozenou obnovu a vyšší úmrtnost mladých rostlin. Tyto okolnosti společně zpomalují obnovování populací mimo Japonsko. 7
U vstupů do korejských vesnic se tradičně vysazovaly zelkovy jako ochranné stromy. Některé z těchto velmi starých exemplářů jsou chráněné jako přírodní památky. Dnes jsou staré několik staletí, někdy i více než tisíc let. 5
Životní cyklus a rozmnožování
Jarní rozkvět probíhá současně s rašením listů. Drobné nazelenalé květy bez nápadných korunních lístků jsou samčí a samičí na témže jedinci. Na podzim po nich následují nepatrné suché plody, které od země často nelze prostým okem rozeznat. 3 6
Semena zelkovy klíčí po několikatýdenní stratifikaci chladem. Následující jaro dosahují semenáčky při vzejití 5 až 15 cm. Výsev věrně zachovává typový druh, ale nezaručuje vlastnosti konkrétního kultivaru, například vínově červené podzimní zbarvení Village Green. 4 6
Vlastnosti kultivarů Green Vase či Village Green spolehlivě zachovávají pouze roubování a řízkování. Zelkova dobře snáší opakovaný řez, a proto je oblíbená jako bonsaj. Pravidelné zaštipování vytváří jemné větvení kolem miniaturního kmene. 6 3
Využití a rizika
Převažuje okrasné využití v parcích, alejích a ulicích. Zelkova serrata dobře snáší městské znečištění, horko i zhutněné půdy. Proto často nahrazuje jilmy, které z velkých tříd zmizely kvůli grafióze. 5 4
Japonské dřevo keyaki je tvrdé, husté a jemně strukturované. Tradičně slouží k výrobě nábytku, zejména truhel tansu, a zůstává uznávaným materiálem pro bubny taiko. 5
V listech, kůře ani dřevě zelkovy není doložena toxická látka. Při kontaktu nebo náhodném požití je druh netoxický pro člověka i domácí zvířata. V některých místních kuchyních se dokonce občas jedí vařené mladé listy. Léčebné využití není doloženo. 6
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Tvar koruny a barva listů odlišují pět ustálených kultivarů. Green Vase má velmi pravidelný vázovitý tvar a hojně se vysazuje v severoamerických alejích. Village Green rychle roste a na podzim se zbarvuje do vínově červena. Musashino má úzký sloupovitý habitus vhodný do alejí s malým prostorem. Ogon raší zlatožlutě zbarvenými listy. Novější výběr Urban Ruby nabízí sytější a pravidelnější červené podzimní zbarvení než planý typ. 3 4
Záměna hrozí především s pravými jilmy rodu Ulmus. Zelkova s nimi dlouho sdílela lidové označení a dočasně i taxonomické zařazení, jak připomíná synonymum Ulmus keaki. V terénu pomáhají dva znaky: chybějící křídlaté nažky typické pro jilmy a výrazná odolnost vůči grafióze. Ta zelkovu chrání tam, kde nemoc ničí pravé jilmy. 1 5
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Zelkova serrata (Thunb.) Makino
- International Plant Names Index, Zelkova serrata (Thunb.) Makino
- Royal Horticultural Society, Zelkova serrata
- Missouri Botanical Garden, Zelkova serrata
- NC State Extension, Zelkova serrata (zelkova pilovitá)
- Plants For A Future, Zelkova serrata
- IUCN Red List of Threatened Species, hodnocení Zelkova serrata
- Tela Botanica, Zelkova serrata (Thunb.) Makino
Časté otázky
Je Zelkova serrata jilm?
Ne, ale je s ním příbuzná. Zelkova serrata patří stejně jako jilmy rodu Ulmus do čeledi Ulmaceae. Tvoří však samostatný botanický rod a nemá křídlaté nažky typické pro pravé jilmy.
Je Zelkova serrata jedovatá pro kočky a psy?
V listech, kůře ani dřevě není doložena toxická látka. Při kontaktu nebo náhodném požití se druh považuje za bezpečný pro člověka i domácí zvířata.
Proč se kůra zelkovy odlupuje?
Odlupování v plátech je běžný projev stárnutí stromu, nikoli známka nemoci. Odhaluje oranžovohnědé vnitřní dřevo, které patří k nejužitečnějším určovacím znakům starších jedinců.
Čím se liší Zelkova serrata od tchajwanské variety?
Zelkova serrata var. tarokoensis z Tchaj-wanu má menší listy a mělčí zoubkování čepele než typová varieta serrata, rozšířená v Japonsku a na východoasijské pevnině.
Shazuje Zelkova serrata v zimě listy?
Ano. Jde o opadavý strom. Listy na podzim žloutnou, oranžovějí nebo se zbarvují do červenohněda a pak zcela opadají, zatímco stálezelené dřeviny si je ponechávají po celý rok.
Používá se dřevo zelkovy v truhlářství?
Ano, pod japonským názvem keyaki. Tvrdé dřevo s pěknou kresbou se tradičně používá na nábytek, zejména truhly tansu, a je považováno za základní materiál pro bubny taiko.
Je Zelkova serrata invazní druh?
Ne, není považována za invazní. Její růst závisí na specifických podmínkách klíčení. V části původního areálu ji IUCN dokonce řadí mezi téměř ohrožené druhy.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.
