plamatka zelná (Acmella oleracea, (L.) R.K.Jansen 1985)

Identita

plamatka zelná (Acmella oleracea (L.) R.K.Jansen, 1985), mezinárodně známá i jako Jambu, Toothache plant či Paracress, je bylina rodu Acmella z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Carl von Linné ji popsal roku 1767 jako Spilanthes oleracea. Robert K. Jansen ji přeřadil do rodu Acmella až v roce 1985, o více než dvě století později. ^{1 2}

Kreolské jméno brède mafane spojuje portugalské bredo, označující listovou zeleninu podobnou laskavcům, s malgašským mafana, tedy horký či palčivý. Portugalci rostlinu prostřednictvím obchodních osad přivezli do oblasti Indického oceánu. Později ji převzala kreolská kuchyně Madagaskaru a Réunionu; odtud jméno vzniklé propojením dvou jazyků. ⁹

Poznávací znaky

Vzpřímené až rozložité trsy druhu Acmella oleracea dorůstají 20 až 60 cm a podobné šířky. Stonky se větví od báze a nesou vejčité až trojúhelníkovité listy se zubatým okrajem. Základní forma má listy tmavozelené, kultivar Peek-a-Boo bronzově purpurové. ^{6 4}

K rozlišení od jiných jedlých hvězdnicovitých lépe slouží úbor než list. Na rozdíl od kopretin a měsíčků nemá plamatka jazykovité květy. Její kuželovitý úbor o velikosti 1 až 2,4 cm je jasně žlutý s červenooranžovým středem a obsahuje četné trubkovité květy dlouhé jen 2,7 až 3,3 mm. Úbory vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách. Rozžvýkání čerstvého květu nebo listu během několika sekund vyvolá brnění a výrazné znecitlivění jazyka, typický účinek spilantholu. ^{3 7}

Užitečná taxonomie

Databáze POWO/WCVP přijímá jméno Acmella oleracea (L.) R.K.Jansen. Druh se dlouho uváděl pod dnes synonymními jmény. Některá dodnes přetrvávají v léčebné i zahradnické literatuře:

• Spilanthes oleracea L., synonymum plamatky
• Spilanthes acmella var. oleracea (L.) C.B.Clarke ex Hook.f., synonymum plamatky
• Spilanthes fusca Lam., synonymum plamatky
• Bidens fervida Lam., synonymum plamatky
• Anacyclus pyrethraria (L.) Spreng., synonymum plamatky

Uvedená latinská jména jsou taxonomickými synonymy plamatky.

Starší jméno Spilanthes oleracea může nespecialistu snadno zmást. Řada farmakologických studií i prodejců semen je nadále používá, přestože přijaté botanické jméno bylo v roce 1985 přeřazeno do jiného rodu. ¹

Stanoviště a rozšíření

Otázka původu druhu Acmella oleracea zůstává otevřená. POWO jej označuje za kulturní rostlinu spojenou s jihovýchodní Brazílií, jiné práce uvažují o dávné domestikaci v Peru. Žádná přísně planá populace nebyla k druhu jednoznačně přiřazena. ^{1 7}

Na vlhkých ruderálních místech, březích a mokřadech nachází plamatka vhodné podmínky. Daří se jí v teplém podnebí kolem 26 °C se srážkami, které mohou přesáhnout 2 700 mm ročně, tedy podstatně více než v zahradách mírného pásu a podobně jako v brazilské Amazonii. Pěstování se rozšířilo do většiny tropických a subtropických oblastí. V brazilské Amazonii se jí říká jambu, do oblasti Indického oceánu dorazila přes portugalské obchodní osady a v jižní i jihovýchodní Asii se využívá jako zelenina i lidový léčebný prostředek. ^{5 9}

Životní cyklus a rozmnožování

V teplém a vlhkém podnebí je Acmella oleracea krátkověkou trvalkou. V mírném pásu se pro citlivost k chladu pod 5 °C a k mrazu pěstuje jako letnička. Semena potřebují ke klíčení světlo, proto se vysévají na povrch. Při 18 až 21 °C klíčí za 10 až 14 dnů a první kvetení nastává 8 až 12 týdnů po výsevu. ^{3 6}

Letní řízkování nekvetoucích stonků je rychlejší než výsev a zachovává vlastnosti mateřské rostliny. Květy se tvoří průběžně od léta do začátku podzimu. Mimo tropy kvetení náhle ukončí první mráz. ⁶

Využití a rizika

Kuchyňské využití zahrnuje čerstvé i vařené listy a úbory, které kreativní gastronomie prodává jako buzz buttons nebo Szechuan buttons. Přidávají se do salátů, koktejlů i tradičních amazonských jídel tacacá a tucupi. Lidové léčitelství používá rostlinu především na bolesti zubů a infekce ústní dutiny, což vysvětluje anglické jméno toothache plant. ^{5 7}

Při běžném potravinářském množství není evidována toxicita pro lidi ani domácí zvířata. Hodnocení přebíraná pro použití jako aromatická přísada uvádějí opatrnou denní dávku přibližně 130 mg pro dospělého o hmotnosti 70 kg. V těhotenství, při kojení a při alergii na hvězdnicovité zůstává namístě opatrnost. ^{8 7}

U spilantholu byl doložen také larvicidní účinek proti několika komárům přenášejícím malárii a dengue. Účinné koncentrace se pohybují v řádu několika mikrogramů na mililitr. Výzkum zkoumá možné použití v zemědělských biopesticidech; nejde o běžný zahradní prostředek k odpuzování hmyzu. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradnický obchod rozlišuje zejména dvě formy. Peek-a-Boo má bronzově purpurové listy a jasně žluté úbory s červeným středem. Bullseye je pouze severoamerické obchodní jméno pro základní formu bez samostatného botanického statusu. ⁴

V kuchyni i zahradě se opakují dvě záměny. Příbuzná Spilanthes acmella má menší a obvykle méně palčivé úbory, ale prodává se pod podobnými názvy; nejasnosti pronikají i do některých farmakologických studií. Obchodní jméno Szechuan buttons zase neznamená příbuznost se sečuánským pepřem. Acmella oleracea patří mezi hvězdnicovité, pravý sečuánský pepř do rodu Zanthoxylum z čeledi routovitých (Rutaceae). Kuchaři pouze někdy srovnávají vjem v ústech.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Acmella oleracea (L.) R.K.Jansen
• International Plant Names Index, Acmella oleracea (L.) R.K.Jansen
• Royal Horticultural Society, Acmella oleracea (plamatka zelná)
• Royal Horticultural Society, Spilanthes 'Peek-a-boo'
• Plants For A Future, Acmella oleracea
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Acmella oleracea (plamatka zelná)
• Silva et al., přehled chemického složení a biologických účinků Acmella oleracea (jambù)
• Wikipedia (EN), Acmella oleracea
• Wikipedia (FR), Brède mafane