Sansho (Zanthoxylum piperitum, (L.) DC. 1824)

Identita

Zanthoxylum piperitum (Zanthoxylum piperitum (L.) DC., 1824), známý také jako sansho, je vytrvalý keř rodu Zanthoxylum z čeledi routovitých (Rutaceae), do níž patří i citrusy. ^{1 4}

Označení japonský pepř vede k časté záměně s pravým pepřem, Piper nigrum, popínavou liánou z úplně jiné čeledi, pepřovníkovitých (Piperaceae). Brnění vyvolané sanshem způsobuje alkaloid rodu Zanthoxylum, sanshool, chemicky odlišný od piperinu, který dodává černému pepři jeho palčivost. ^{3 7}

Poznávací znaky

Trnitý a opadavý keř Zanthoxylum piperitum dorůstá při pěstování 1,5 až 3 m a často bývá stejně široký jako vysoký. Na větvích vyrůstá u báze každého listu pár silných, zahnutých trnů. Ty umožňují rostlinu snadno odlišit od okolních neotrněných dřevin s podobnými listy. ^{2 3}

Lichozpeřené složené listy mají 5 až 9 párů vejčitých, lesklých tmavozelených lístků s vroubkovaným okrajem. Po rozemnutí výrazně voní po citronu a pepři. Vůně pomáhá s určením i mimo dobu kvetení a plodnosti, kdy jiné znaky chybějí. ^{2 7}

Druh je dvoudomý: drobné žlutozelené květy v úžlabních vrcholících, velké přibližně 5 mm, rozkvétají na jaře na oddělených samčích a samičích rostlinách. Na opylené samičí rostlině po nich na podzim dozrávají drobné červené plody, rovněž velké asi 5 mm. Pukají a odhalují lesklé černé semeno. ^{7 2}

Užitečná taxonomie

POWO/WCVP uznává jméno Zanthoxylum piperitum (L.) DC., zveřejněné roku 1824. Bylo popsáno několik forem a variet; některé zůstávají uznávané, jiné se nyní řadí mezi synonyma:

• Zanthoxylum piperitum var. inerme Makino, popsaná varieta nebo forma
• Zanthoxylum piperitum f. hispidum Hayashi, popsaná varieta nebo forma
• Zanthoxylum piperitum var. pubescens Nakai, popsaná varieta nebo forma
• Zanthoxylum piperitum var. spinosum Konta, popsaná varieta nebo forma

Stejný binom Zanthoxylum piperitum byl zveřejněn ještě dvakrát s jiným autorským údajem. Kombinace Hookera a Arnotta z roku 1838 je dnes považována za neoprávněnou, zatímco Bennettovo jméno z roku 1862 je chybně použité označení jiného uznávaného druhu. Shodný binom tak může v různých publikacích označovat různé rostliny. Omylu pomáhá předejít spojení autora a roku, u přijatého druhu DC. 1824. ^{1 5}

Stanoviště a rozšíření

Domovem druhu je Japonsko od Hokkaida po Kjúšú, Korejský poloostrov a podle taxonomického pojetí také jižní Čína. Roste tam v křovinách, živých plotech a na lesních okrajích v pahorkatinách a středních horských polohách. ^{1 3}

Odolnost ověřená přibližně do −15 °C vysvětluje pěstování v zahradách mírného pásu Evropy a Severní Ameriky. Zanthoxylum piperitum se zde vysazuje pro aromatické listy i sklizeň koření. Mimo původní areál není doložen jeho invazní status. ^{2 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Od výsevu k dospělému keři vysokému 1,5 až 3 m uplyne při pomalém růstu 5 až 10 let. Kvete na jaře, podle klimatu v dubnu a květnu, přibližně ke konci tohoto období, kdy se projeví pohlaví rostliny. Samčí a samičí květy rostou na oddělených jedincích. Osamocená samičí rostlina bez samčího jedince v okolí každoročně kvete, ale nevytvoří jediný plod. ⁷

Ještě zelená semena sklizená před dozráním mají na koření neobvyklé chemické složení. Obsahují dva glykosylované deriváty serotoninu v pozoruhodně vysokém množství, přibližně 0,29 % a 0,15 % suché hmotnosti. Objev zveřejněný v roce 2010 zůstává biochemickou zajímavostí rodu Zanthoxylum. ⁶

K množení slouží výsev po přibližně tříměsíční stratifikaci chladem nebo řízkování polovyzrálých větví v červenci a srpnu. Tento druh často tvoří kořenové výmladky. Koncem zimy se odstraňují, aby se trs příliš nerozrůstal. ³

Využití a rizika

Ze sušeného a mletého oplodí Zanthoxylum piperitum vzniká sansho, nezbytná složka japonské směsi shichimi togarashi a tradiční koření ke grilovanému úhoři kabayaki. Mladé výhonky zvané kinome dodávají vůni polévkám a jarním pokrmům, zatímco ještě zelené plody se připravují se sójovou omáčkou jako tsukudani. ⁷

Korejské chopi ze sušených mletých plodů tradičně ochucuje pálivé rybí polévky, například maeuntang. Používalo se dávno před příchodem chilli do východní Asie. Na jihu země se několik plodů házelo také do tůní k omráčení drobných ryb při lovu. Tato doložená praxe neukazuje na toxicitu pro člověka. ⁷

Dostupné toxikologické údaje hodnotí rostlinu jako netoxickou pro kočky, psy a člověka; u koní zůstávají údaje nejisté. Syrová semena však mohou uváznout v krku a ztěžovat polykání. Konzumují se vždy sušená, pražená nebo mletá, nikdy v syrovém stavu. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pro sklizeň vynikají dvě zahradnické formy. Asakura zanshō (var. inerme) je téměř bez trnů a v komerčních výsadbách usnadňuje česání. Budō sanshō, specialita prefektury Wakajama, má zvlášť velké plody uspořádané do hroznů. ⁷

Nejčastěji se Zanthoxylum piperitum zaměňuje se sečuánským pepřem, který pochází hlavně z druhů Zanthoxylum bungeanum a Zanthoxylum simulans. Patří do stejného rodu a vyvolávají podobné brnění, jde však o odlišné druhy s oddělenými původními areály. V Koreji přibývá Zanthoxylum schinifolium, zdroj koření sancho, jehož název připomíná chopi, ale označuje jinou rostlinu. Na zahradě i při nákupu pomohou dva znaky: citronová vůně rozemnutých listů a pár trnů u báze každého listu.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Zanthoxylum piperitum (L.) DC.
• Royal Horticultural Society, Zanthoxylum piperitum
• Plants For A Future, Zanthoxylum piperitum
• International Plant Names Index, Zanthoxylum piperitum (L.) DC.
• NCBI Taxonomy, Zanthoxylum piperitum
• Yanase et al., 2010, glykosidy serotoninu izolované z nezralých semen Zanthoxylum piperitum
• Wikipedie (anglicky), Zanthoxylum piperitum