Dita (Alstonia scholaris, (L.) R.Br. 1810)

Identita

Alstonia scholaris (Alstonia scholaris (L.) R.Br., 1810), známá také jako dita nebo pod francouzským jménem quinquina d’Inde, je velký stálezelený strom rodu Alstonia z čeledi toješťovitých (Apocynaceae). Druhové jméno scholaris připomíná tradiční využití světlého dřeva k výrobě školních tabulek a tabulí v Barmě. Odtud pochází i anglické jméno blackboard tree. ^{3 1}

Rodové jméno připomíná skotského botanika Charlese Alstona, profesora Edinburské univerzity. Ze všech částí rostliny po naříznutí či poranění hojně vytéká bílý latex. Tato šťáva chybí u většiny velkých sousedních stromů v ulicích, například mangovníku či vrcholáku. Tento detail umožňuje určit rostlinu v terénu během několika sekund bez lupy a určovacího klíče. ³

Poznávací znaky

Alstonia scholaris běžně dosahuje výšky 20 až 40 m, výjimečně se uvádějí jedinci až 60 m vysocí. Válcovitý kmen, u starých stromů často rýhovaný, může mít průměr přes 1,25 m. Úzké kořenové náběhy vybíhají vysoko po bázi kmene a dávají stromu charakteristický vzhled. ^{4 3}

Spolehlivější než výška či tvar kmene, které se mění s věkem, je uspořádání listů do přeslenů po 4 až 8. U velkých tropických stromů jde o vzácný znak, kterým se druh liší od sousedních mangovníků či vrcholáků se střídavými listy. Jednotlivé obvejčité až eliptické listy měří 5 až 22 cm. Na líci jsou lesklé a tmavě zelené, na rubu světlejší a mají 25 až 45 párů postranních žilek téměř kolmých na hlavní žilku. ³

Bílé, krémové či nažloutlé květy tvoří větvené vrcholíky na koncích větví. Jejich silná vůně může být při bohatém kvetení obtěžující. Plod tvoří dvojice dlouhých tenkých převislých měchýřků až 40 cm dlouhých. Otevírají se přímo na stromě a uvolňují zploštělá semena s chomáčky hedvábitých chlupů na obou koncích, která šíří vítr. ³

Užitečná taxonomie

V POWO/WCVP je uznáno jméno Alstonia scholaris (L.) R.Br. Tuto kombinaci publikoval Robert Brown v roce 1810 na základě bazionymu Echites scholaris, který popsal Linné roku 1767. V literatuře a katalozích semen se nadále objevuje několik synonym:

Botanická synonyma:

• Echites scholaris L.
• Alstonia scholaris var. velutina Monach.
• Alstonia scholaris var. blumei A.DC.
• Alstonia scholaris var. avae A.DC.
• Alstonia kurzii Hook.f.
• Alstonia spectabilis Kurz
• Pala scholaris (L.) Roberty

Několik desítek druhů tropických stromů a keřů s latexem náleží do rodu Alstonia. Některé se ve stejných oblastech Asie a Austrálie snadno zaměňují s A. scholaris. Stálým vodítkem zůstává uznávané vědecké jméno. ¹

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření zahrnuje Pákistán a indický subkontinent, jižní Čínu a celou pevninskou i ostrovní jihovýchodní Asii až po sever Austrálie a Šalomounovy ostrovy. ^{1 3}

Druh obývá primární i druhotné deštné lesy, monzunové lesy, savany a břehy vodních toků od hladiny moře do více než 1 200 m nad mořem. Snáší širokou škálu půd na naplavených, sopečných či přeměněných horninách. Roste i na chudých vápnitých půdách u moře, kde však zůstává menší. ^{4 3}

Červený seznam IUCN řadí Alstonia scholaris mezi málo dotčené druhy. Velmi rozsáhlé rozšíření na několika kontinentech zajišťuje celkově stabilní populace navzdory místnímu využívání pro dřevo a tradiční léčivé přípravky. ²

Životní cyklus a rozmnožování

Rychlost růstu se podle podnebí pohybuje od střední po poměrně vysokou. Jedinci vysazení na Tchaj-wanu dosáhli 23,5 m za 18 let a až 35 m ve věku 41 let. Strom vykvétá až po výrazném suchém období, takže kvetení má sezónní rytmus a není nepřetržité. ⁴

Čerstvá semena klíčí dobře, s úspěšností blízkou 100 %. Jejich sběr je však obtížný, protože měchýřky se otevírají přímo na stromě a vítr rychle odnáší jejich obsah. V suchu a uzavřené krabičce si semena udrží klíčivost přibližně 90 % jen po dva měsíce. ⁴

Kromě výsevu je možné také roubování do rozštěpu či očkování do obráceného T. Tyto postupy slouží k zachování vybraných jedinců určených pro městskou okrasnou výsadbu. ⁴

Využití a rizika

Kůra obsahuje několik indolových alkaloidů včetně echitaminu, hlavní látky nalezené ve všech zkoumaných vzorcích a prodávané jako rostlinný léčebný prostředek. V tradiční medicíně jižní a jihovýchodní Asie se odvar z kůry používá proti průjmu, úplavici, horečce a malárii. Jde o staré využití, jehož antimalarická účinnost však podle laboratorních pokusů zůstává slabá. ^{6 4}

Vysoké dávky extraktů z kůry způsobují u potkanů a myší výrazné poškození orgánů. Toxicita se mění podle období sběru: nejnižší má kůra sklízená za monzunu, nejvyšší letní kůra. U psů jednorázová vysoká dávka způsobuje nejistou chůzi, nadměrné slinění a přechodné zvracení, bez hlášeného úhynu. ^{6 7}

Každá poraněná část rostliny vylučuje bílý latex dráždící kůži a sliznice při kontaktu. Bohaté kvetení může u některých lidí při pobytu v blízkosti vyvolat také dýchací přecitlivělost. ³

Lehké světlé dřevo slouží k výrobě tužek, na Srí Lance rakví, na Borneu domácího náčiní a na Bali tradičních masek pro tanec Topeng. Vyrábí se z něj také buničina a překližka. V Indii je strom symbolem Západního Bengálska. Jeho listy se předávají absolventům univerzity Visva-Bharati v tradici, kterou založil Rabíndranáth Thákur. ^{9 4}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Podobný vzrůst mají další asijské a australské druhy rodu Alstonia, zejména Alstonia angustifolia, Alstonia macrophylla, Alstonia spatulata a Alstonia angustiloba. Liší se hlavně velikostí listů, počtem listů v přeslenu a rozměry měchýřků. U A. scholaris dosahují párové měchýřky až 40 cm. Pro jisté rozlišení druhů podle tohoto znaku je obvykle nutný plodný exemplář. ³

Ve Vietnamu se podzimní květy označují jako hoa sữa, tedy „mléčný květ“, a spojují se s poezií a lidovými písněmi. Omamná vůně však vedla také k žádostem o kácení v některých čtvrtích, například v Trà Vinh roku 2011. V Indii se druh nazývá sanskrtsky saptaparna, doslova „sedm listů“, a je považován za posvátný strom druhého džinistického tírthankary Adžitanáthy. ⁸

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Alstonia scholaris (L.) R.Br.
• IUCN Red List, Alstonia scholaris hodnocení (Lakhey & Pathak, 2021)
• NParks Singapore, Flora & Fauna Web, Alstonia scholaris
• Useful Tropical Plants Database, Alstonia scholaris
• Australian Tropical Rainforest Plants (RFK8), Alstonia scholaris
• Baliga et al., 2004, akutní toxicita a bezpečnost extraktu Alstonia scholaris, Toxicology Letters
• PMC, akutní a subchronická toxicita indolových alkaloidů Alstonia scholaris u psů plemene bígl
• INPN MNHN, Alstonia scholaris (L.) R.Br.
• Government of West Bengal, Plant Wealth of The Raj Bhavan (Alstonia scholaris, symbolický strom)