Sweet wormwood (Artemisia annua, L. 1753)

Identita

Taxonomická databáze POWO uznává Artemisia annua L. jako jednoletou bylinu z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), rodu Artemisia. Jméno vychází z Linného publikace z roku 1753. Francouzská označení armoise annuelle a absinthe chinoise odkazují na její jednoletost a asijský původ. ¹

Původní areál vymezuje POWO široce od severní Afriky po mírnou Eurasii. Centrum rozmanitosti leží v polosuchých stepích severní Číny. Odtud pochází i francouzské označení spojované s Čínou; nesmí se však zaměňovat s pelyňkem pravým (Artemisia absinthium), jiným druhem téhož rodu. ^{1 3}

Světový věhlas rostlině přinesl artemisinin, účinná látka proti malárii, izolovaná z listů v roce 1972. Anglická jména sweet wormwood a sweet annie označují tutéž rostlinu stejně jako tradiční čínský název qing hao. ⁴

Rozpoznávací znaky

Vzpřímená Artemisia annua dorůstá výšky 50 cm až 2 m. Je lysá, s hnědým nebo nafialovělým stonkem, který se větví zejména v horní polovině. Při pěstování pro artemisinin mohou dobře živené rostliny dosahovat téměř dvou metrů. ^{4 3}

Listy o délce 3 až 5 cm se dělí na úzké, téměř péřovité úkrojky. Mají světle zelenou barvu a po promnutí vydávají výraznou kafrovitou vůni. Ve srovnání s pelyňkem černobýlem je olistění mnohem jemnější a poskytuje rychlý rozpoznávací znak již před kvetením. ⁴

Květenství se objevují od srpna do října. Drobné žlutozelené úbory široké pouze 2 až 2,5 mm vytvářejí početné řídké laty podél větví. Po vytvoření plodů celá rostlina odumírá, na rozdíl od vytrvalých pelyňků stejného rodu. ^{2 4}

Taxonomické souvislosti

Jako přijatý druh čeledi Asteraceae vede POWO jméno Artemisia annua L. Patří do tribu Anthemideae, do něhož náleží většina pelyňků. ¹

Společné rodové označení samo o sobě k určení nestačí. Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) i pelyněk pravý (Artemisia absinthium) jsou příbuzné, ale odlišné rostliny. Spolehlivěji rozliší druh jemnost a světlejší barva listů spolu s jednoletým cyklem. Zatímco Artemisia annua dokončí život za jedinou sezonu, oba zmíněné vytrvalé druhy znovu obrážejí ze stejného základu. ³

Stanoviště a rozšíření

Severní Afrika a mírná Eurasie tvoří původní areál podle POWO. Těžiště rozmanitosti leží v polosuchých stepích severní Číny, Mongolska a Střední Asie. Rostlina tam osídluje horské svahy, slané i kamenité půdy a podle oblasti vystupuje až do nadmořské výšky 3 700 m. ¹

Ve Francii INPN označuje druh za zdomácnělý neofyt, zavlečený po roce 1500, a nepovažuje jej za původní součást květeny. Není však sledován jako invazní nepůvodní druh. ^{5 6}

Za hranicemi původního areálu rostlina zdomácněla na rozsáhlých územích Evropy, Severní Ameriky a také v Argentině. Šíření napomohla její schopnost osídlovat úhory i zemědělské pěstování ve velkém měřítku pro získávání artemisininu. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Drobounké semeno zahajuje výhradně jednoletý cyklus. Váží sotva několik desítek mikrogramů a na jaře klíčí v prohřáté, dobře propustné půdě. Rostlina potom rychle vytváří vzpřímený stonek a koncem léta přechází ke kvetení. ³

Základním způsobem množení je jarní výsev. Linie vybrané pro vysoký obsah artemisininu se však přednostně řízkují. Při množení semeny se totiž koncentrace této látky mezi jednotlivými rostlinami výrazně mění. ⁷

Nejvyšší obsah artemisininu obvykle připadá na samý začátek kvetení. Zemědělská sklizeň proto cílí na toto krátké období, nikoli na plný květ nebo dozrávání plodů. Volba termínu souvisí přímo s účelem pěstování. ⁷

Objev a využití artemisininu

Studený výluh z qing hao proti horečkám popisoval čínský lékařský text již před více než 1 600 lety. Právě tento historický návod nasměroval v letech 1971–1972 výzkum týmu Tu Jou-jou k izolaci artemisininu. ⁴

Artemisinin vykázal vysokou účinnost proti Plasmodium falciparum, parazitu způsobujícímu nejzávažnější formy malárie. Za tento přínos získala Tu Jou-jou v roce 2015 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství, sdílenou za boj proti parazitárním onemocněním. ⁸

Pěstování Artemisia annua se následně soustředilo na vybrané odrůdy Artemis a později Apollon, vyšlechtěné švýcarským institutem Mediplant. Přibyly klonální linie s vysokým obsahem účinné látky ze společných programů s americkými univerzitami. Cílem těchto selekcí je ustálit výnos, který se u semenáčů přirozeně mění. ⁷

Využití a rizika

Hlavní význam druhu spočívá v léčivém a zemědělském využití. Opírá se o čištěné deriváty artemisininu, nikoli o sušenou rostlinu samotnou. Její proměnlivá koncentrace účinné látky neumožňuje spolehlivé dávkování. ⁴

Při kontaktu s listy může u citlivých osob vzniknout dermatitida. Hojný pyl na konci léta má alergenní účinky. PFAF doporučuje zvláštní opatrnost také v těhotenství vzhledem k riziku popisovanému u vysokých dávek. ³

Použité zdroje neposkytují ustálené veterinární hodnocení toxicity pro domácí zvířata. U koček, psů a koní proto zůstává hodnocení opatrné a nejisté; chybějící klasifikace sama o sobě bezpečnost nepotvrzuje.

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Okrasných kultivarů je u tohoto především farmaceuticky využívaného druhu málo. Nejčastěji se zmiňují selekce Mediplant Artemis a Apollon spolu s novějšími klonálními liniemi. Rozdíly mezi nimi souvisejí zejména s produkcí artemisininu. ⁷

Záměny se týkají především tří ruderálních rostlin podobného vzrůstu. Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) každoročně obráží ze stejného základu a má méně jemně členěné listy. Pelyněk pravý (Artemisia absinthium) se odlišuje šedostříbřitým olistěním na obou stranách, výrazně tlumenějším než světlá zeleň Artemisia annua. Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia) má podobný vzrůst na úhorech, ale méně členěné listy a při promnutí téměř postrádá aromatickou vůni. Tyto znaky pomáhají odlišit rostliny i při podobnosti jejich názvů.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Artemisia annua L.
• Royal Horticultural Society, Artemisia annua
• Plants For A Future, Artemisia annua - Qing Hao, Sweet sagewort
• Wikipedia (EN), Artemisia annua
• INPN / MNHN, Artemisia annua L., 1753
• Tela Botanica eFlore, Artemisia annua L.
• PMC, Výběr a klonální množení genotypů Artemisia annua s vysokým obsahem artemisininu
• The Nobel Prize, Tu Jou-jou, fakta, 2015