Poddužák lahodný (Blighia sapida, K.D.Koenig 1806)

Identita

Poddužák lahodný (Blighia sapida K.D.Koenig, 1806), známý také jako ackee nebo aki, je ovocný strom z čeledi mýdelníkovitých (Sapindaceae), stejně jako liči a longan. Jedlý plod od nebezpečného odděluje zásadní podmínka: tobolka se musí na stromě sama otevřít třemi chlopněmi. Utržená zavřená nebo sebraná po pádu obsahuje v míšku hypoglycin A a způsobuje člověku těžkou otravu. Druh pochází z tropické západní a střední Afriky. Vědecké jméno připomíná kapitána Williama Blighe, který roku 1793 přivezl semena z Jamajky do Kew. Latinské sapida znamená „chutná“ a odkazuje na uvařený míšek, nikoli na zbytek rostliny. ^{1 2}

Anglické pojmenování ackee pochází z akanského výrazu akye fufo v jazyce twi, kterým se mluví v dnešní Ghaně. Odtud pocházela část semen zavlečených na Jamajku v 18. století. Na francouzských Antilách se užívá jméno arbre à fricassée, protože vařený míšek konzistencí připomíná míchaná vejce. ²

Poznávací znaky

Stálezelený strom Blighia sapida má hladkou světle šedou borku a v jamajských výsadbách běžně dorůstá 10 až 12 m. Za příznivých podmínek dosahují některé stromy až 20 m. Hustá rozložitá koruna poskytuje v tropických zahradách vítaný stín. ^{2 3}

Sudouzpeřené listy nesou 3 až 5 párů kožovitých, eliptických až obvejčitých lístků dlouhých 15 až 30 cm. Svrchu jsou leskle zelené, zespodu matnější. Bílé vonné a chlupaté květy se rozvíjejí v úžlabních hroznech dlouhých 7,5 až 17,5 cm. ²

Hruškovitá trojlaločná tobolka měří 7 až 10 cm a při dozrávání přechází ze zelené přes žlutou do šarlatově červené. Poté sama puká třemi chlopněmi a odhaluje tři velká leskle černá semena s krémovým až světle žlutým míškem. Jen takto otevřený plod signalizuje vhodnou zralost. Tobolky často vyrůstají po 3 až 10 na jedné větvi, takže strom v době sklizně zdobí zdaleka viditelné červené a žluté skvrny. ^{2 3}

Užitečná taxonomie

POWO/WCVP uznává jméno Blighia sapida K.D.Koenig, popsané roku 1806 podle materiálu z tropické západní Afriky. Rod Blighia, pojmenovaný po kapitánu Blighovi, zahrnuje několik druhů omezených na tropickou Afriku. U druhů Blighia unijugata a Blighia welwitschii není uznáno jedlé ovoce, takže je nelze v kuchyni zaměňovat s poddužákem lahodným. ^{1 8}

Zařazení do podčeledi Sapindoideae sdílí poddužák s liči (Litchi chinensis) a longanem (Dimocarpus longan). I jejich plody obsahují jedlý míšek kolem velkého semene, postrádají však toxicitu charakteristickou pro nezralé ackee. ⁸

Stanoviště a rozšíření

Západní a střední tropická Afrika tvoří původní areál druhu od Senegalu po Kamerun a Gabon. Roste v sezónně suchých lesích a stromových savanách do 900 m nad mořem. ^{3 9}

Jamajské tropické podnebí podobné původním podmínkám usnadnilo rychlé zdomácnění stromu zavlečeného před rokem 1778 loděmi ze západní Afriky na Antily. Jeho ovoce se stalo národním symbolem a hlavní součástí pokrmu ackee and saltfish. ^{7 2}

Kategorie málo dotčený v hodnocení IUCN odráží rozsáhlý původní areál. Blighia sapida se pěstuje od Floridy po východní Afriku a nevykazuje plošný pokles, přestože jej místy ohrožuje například zemědělské odlesňování. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Klíčení semen trvá 2 až 4 týdny a bývá úspěšné. Semenáč začíná plodit za 3 až 5 let, zatímco strom získaný vzdušným hřížením nebo roubováním již za 1 až 2 roky. ³

Od kvetení do dozrání uplyne několik měsíců. Zelený plod pomalu roste, poté červená a nakonec se sám otevře na stromě. Po většinu vývoje převládá zelená; žlutá a šarlatová se objevují až v posledních dnech a upozorňují na blížící se sklizeň. Přirozené otevření třemi chlopněmi zůstává jediným spolehlivým ukazatelem zralosti: předčasně utržená tobolka může obsahovat vysokou koncentraci hypoglycinu A v míšku. ^{4 6}

Využití a rizika

Vařený zralý míšek slouží v jamajské kuchyni jako zelenina, spojovaná se solenou treskou v národním pokrmu ackee and saltfish. Po osmahnutí s cibulí a chilli bývá přirovnáván k míchaným vejcím. Příprava vyžaduje vždy odstranit semena a narůžovělou blánu, rafe, která je spojuje s míškem a je rovněž jedovatá. ^{7 6}

Nezralý míšek uvnitř uzavřené tobolky obsahuje hypoglycin A, vyvolávající „jamajskou nemoc ze zvracení“: neztišitelné zvracení, těžkou hypoglykémii, křeče a v závažných případech u dětí smrt. V semenech se hromadí hypoglycin B, přibližně polovičně toxický oproti hypoglycinu A, ale také nepřípustný ke konzumaci. ^{6 2}

Doložené otravy se týkají zejména člověka. Údaje o domácích zvířatech jsou omezené a nedovolují považovat rostlinu za bezpečnou pro psy nebo kočky. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Na rozdíl od liči a longanu nemá Blighia sapida široce rozšířené zahradnické kultivary označované jednotným obchodním jménem. Jamajští pěstitelé rozlišují hlavně typ Butter, s tmavě žlutým míškem a jemnou konzistencí, a Cheese, se světle žlutým pevnějším míškem. Zahrnují téměř čtyřicet osm místních výběrů. ²

Největší nebezpečí záměny spočívá ve stupni zralosti téhož ovoce. Zavřená tobolka nebo plod spadlý před otevřením není nezralé ackee vhodné k opatrnému ochutnání, ale jedovatý plod k úplnému vyřazení. Požadavek samovolného otevření třemi chlopněmi chrání před otravou hypoglycinem A. Další dva druhy rodu, Blighia unijugata a Blighia welwitschii, mají menší nejedlé plody a výhradně africký areál. ^{8 1}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Blighia sapida K.D.Koenig
• Purdue University / Julia F. Morton, Fruits of Warm Climates, Akee
• Plants For A Future, Blighia sapida
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Blighia sapida
• IUCN Red List, Blighia sapida hodnocení (2019)
• PMC / Isenberg et al., hypoglycin A v míšcích mýdelníkovitých
• Jamaica Information Service, jamajské národní ovoce ackee
• USDA-ARS GRIN Taxonomy, Blighia sapida
• USDA PLANTS Database, Blighia sapida, profil druhu