Cedr himálajský (Cedrus deodara, (Roxb. ex D.Don) G.Don 1830)

Identita

Cedr himálajský (Cedrus deodara (Roxb. ex D.Don) G.Don, 1830) je stálezelený jehličnan rodu Cedrus z čeledi borovicovitých (Pinaceae). Mezinárodní označení Deodar cedar a Himalayan cedar odkazují na tentýž druh. Jméno deodar přepisuje sanskrtské devadāru, doslova „dřevo bohů“, doložené již ve starých textech indického subkontinentu. ^{1 8}

Druh byl nejprve popsán jako Pinus deodara Williamem Roxburghem; jméno zveřejnil David Don v roce 1824. George Don jej v roce 1830 přeřadil do rodu Cedrus. Přesun mezi rody vysvětluje autorskou citaci se závorkami u dnešního přijatého jména, která v botanické nomenklatuře zaznamenává změnu rodového zařazení. ^{1 7}

Poznávací znaky

Převislý terminál a ohebné konce větví dávají druhu Cedrus deodara jeho typický převislý vzhled. Zůstávají skloněné po celý život a jsou patrné už u mladých stromků ve školce. Dospělý strom běžně dorůstá 20–50 m, v původním areálu jsou výjimečně uváděny stromy vysoké až 60 m. ^{2 3}

Měkké jehlice dlouhé 2,5–5 cm jsou delší než u ostatních cedrů, světle zelené až modrozelené a na zkrácených větévkách tvoří husté svazečky. Samičí šišky mají soudkovitý tvar, zaoblený vrchol a délku 7–12 cm. Ve zralosti se rozpadají přímo na stromě, uvolňují okřídlená semena a nepadají na zem vcelku. ^{2 3}

Šedavá kůra mladých jedinců je hladká, s věkem však puká a šupinatí. Kmen může přesáhnout 3 m v průměru. Původně kuželovitá koruna se postupně rozšiřuje, až je ve stáří široká a rozložitá. ³

Užitečná taxonomie

Čtyři uznávané druhy rodu Cedrus si bývají vzhledově blízké: Cedrus deodara, Cedrus libani A.Rich., Cedrus atlantica (Endl.) Manetti ex Carrière a Cedrus brevifolia (Hook.f.) Henry. V kultuře se snadno kříží, což komplikuje určování v terénu. Přijaté vědecké jméno proto zůstává stabilním vodítkem při přiřazování vysazeného stromu ke druhu. ^{1 7}

Hlavní homotypické synonymum Cedrus libani var. deodara (Roxb. ex D.Don) Hook.f. připomíná období, kdy byl druh pokládán za pouhou varietu cedru libanonského. Zahradní kultivary Cedrus deodara, například Aurea nebo Pendula, jsou roubované výběry téhož taxonu, nikoli samostatné botanické variety. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Západním Himálajem se táhne původní areál Cedrus deodara: od severovýchodního Afghánistánu přes sever Pákistánu, severozápad Indie a okraj jihozápadního Tibetu po západní Nepál. Roste v nadmořské výšce 1 500–3 300 m, často v čistých porostech nebo ve směsi s jedlemi a himálajskými borovicemi. ^{1 6}

Na počátku 19. století byl cedr himálajský introdukován do Evropy. Od té doby se jako okrasný strom vysazuje v mírném podnebí po celém světě, včetně Francie. Dobře zakořeněný Cedrus deodara snáší sucho i vápenité půdy, špatně však toleruje silné znečištění ovzduší velkých měst. ^{2 4}

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí Cedrus deodara jako málo dotčený druh. Navzdory místní těžbě dřeva v některých oblastech zůstává přirozená obnova silná. Ve značné části himálajských lesů je druh stále běžný, někdy dokonce převládá. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Samčí i samičí šištice vyrůstají u Cedrus deodara na jednom stromě, zpravidla na podzim: jde o jednodomý druh. Vzpřímené válcovité samčí šištice uvolňují velké množství pylu, který vítr přenáší k samičím šišticím na témže stromě nebo na okolních jedincích. ^{3 2}

Samičí šišky dozrávají přibližně rok. Po oplození se na větvích postupně rozpadají po jednotlivých šupinách a uvolňují okřídlená semena, která roznáší vítr. Celou neporušenou šišku proto pod stromem najdeme jen zřídka, na rozdíl od mnoha jiných jehličnanů. ^{3 2}

Ve školkách se původní druh nejčastěji množí výsevem po několikatýdenní chladové stratifikaci, která ruší klid semen. Pro jednotlivé kultivary, například Aurea nebo Pendula, je určeno roubování na podnož původního druhu. Jen to zachová požadované znaky, protože semenáče jsou geneticky proměnlivé a neopakují spolehlivě barvu ani růst mateřské rostliny. ⁴

Využití a rizika

Aromatické dřevo cedru himálajského je středně tvrdé a odolné vůči termitům. V oblastech přirozeného výskytu je ceněno na stavby, krovy, mosty a nábytek. Jeho přirozená trvanlivost vysvětluje historické použití v koloniálních budovách i na obytných lodích v Kašmíru. ^{4 6}

Silice získávaná z jehlic a dřeva Cedrus deodara slouží v parfumerii a aromaterapii. Pryskyřice se v několika himálajských náboženských tradicích používá jako kadidlo. Tradiční ájurvédská medicína využívá odvary ze dřeva a kůry proti horečce a dýchacím potížím; toto tradiční užití nenahrazuje lékařskou radu. ⁴

V jehlicích ani dřevě Cedrus deodara není popsána látka jedovatá pro kočky, psy nebo lidi. Pouze účinky na koně zůstávají nezdokumentované, protože chybějí konkrétní údaje. Tento netoxický profil odlišuje cedr himálajský od jiných okrasných jehličnanů, u nichž jsou dráždivé účinky hlášeny častěji. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradní kultivary Cedrus deodara nejsou samostatné druhy. Aurea má při rašení zlaté jehlice, Pendula výraznější převislý růst a Feelin' Blue je zakrslý poléhavý kultivar vhodný do malých zahrad. Před koupí se vyplatí ověřit vědecké jméno, stav kořenů a udávanou mrazuvzdornost konkrétního kultivaru. ²

K častým záměnám patří:

• Cedrus libani, s kratšími jehlicemi, ve stáří plochou korunou a šiškami s plochým vrcholem;
• Cedrus atlantica, často namodralý, s tužším a méně převislým růstem;
• některé vysoké himálajské borovice nebo jedle, které mají z dálky podobnou kuželovitou siluetu.

Převislý vrcholový výhon je při odlišení Cedrus deodara od středomořských příbuzných spolehlivější než samotná barva jehlic. Znak je viditelný už v mládí, před vznikem prvních šišek. Barva přitom kolísá i u namodralých jedinců Cedrus atlantica, takže její určovací hodnota v terénu zůstává omezená.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cedrus deodara (Roxb. ex D.Don) G.Don
• Royal Horticultural Society, Cedrus deodara - deodar
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Cedrus deodara
• Plants For A Future, Cedrus deodara
• IUCN Red List of Threatened Species, Cedrus deodara – hodnocení
• USDA PLANTS Database, Cedrus deodara (Roxb. ex D.Don) G.Don
• GBIF Backbone Taxonomy, Cedrus deodara (Roxb. ex D.Don) G.Don
• International Plant Names Index, Cedrus deodara (Roxb. ex D.Don) G.Don